Přednášky SOCIOLOGIE RODINY

nevýznamnými styky mezi příbuznými v širší rodině (proti tomu tradiční rodina)
dílo- Rodina, socializace a interakční proces (spolu s Robertem F. Balesem)
ideální rodina pro Parsonovu teorii-dvougenerační, neolokální rodina
dělení mužské a ženské role- nukleární rodina
ROBERT F. BALES
sociální vůdcovství
expresivní- citové klima ve skupině- ženy
instrumentální- koordinuje činnost skupiny- muži
spojení expresivní a instrumentální- velcí vůdcové
PARSON A BALES- Základní struktura rolí v nukleární rodině
instrumentální prioritaexpresivní priorita
nadřízenýotec (manžel)matka (manželka)
podřízenýsyn (bratr)dcera (sestra)
Pokus o vysvětlení těchto problémů-skupinová dynamika nukleární rodiny
tabu incestu
funkce vrstevnických skupin adolescentů
emoce v rodině- sociálně regulovány (matka- žena + otec- muž)= sexuální láska (monopol manželství)- genitální eroticismus
odděleno od pregenitálního eroticismu (láska mezi rodiči a dětmi)- erotický vztah dítěte k rodičům blokován, protože jinak hrozí incest, ohrožení vztahu matky a otce
hledání partnera/ky mimo rodinu
příprava „zrušení rodiny“ a tím i obnova v dalších generacích
erotické pouto mezi rodiči a dětmi přerušeno mnohem dříve než je dětmi navázáno erotické pouto vně rodiny
„latentní“ perioda- etapu v socializaci přebírá sexuálně homogenní vrstevnická skupina (ve všech kulturách)- budování autonomie, učení se mužské a ženské roli- umožnění navázat vztah k druhému pohlaví
přísná dělba rolí (hl.mezi otcem a matkou)- otec= živitel (breadwinner), matka= citové klima rodiny- není mezi nimi soutěživost, méně závisti, žárlivosti, pocitů méněcennosti
TEORIE MANŽELSKÉ RODINY
reakce na strukturální funkcionalismus
WILLIAM J. GOODE
dílo- Světová revoluce a rodinné vzorce
manželská rodina (rodinný život)- vzorec rodinného chování a vzájemných vztahů
znaky
autonomie manželské rodiny (vyloučení širšího okruhu příbuzných)
práva a povinnosti širší rodiny nejsou definovány- oslabení morální kontroly příbuzenstva
adaptace jen v rámci manželského páru
výběr partnera bez kontroly rodičů tj. svobodnou volbou- emocionální složka
sňatkový věk- vyšší- čas na výběr
rozvod- legitimní alternativa vzorce rodinného chování
rovnost mezi mužem a ženou
rekapitulace Goode
vzorec nemusí obsahovat všechny znaky
manželská rodina= ideál pro průmyslovou spolčenost
umožnila vývoj společnosti
základ vzniku globalizace (snadná mobilita- geografická i sociální, výkonová orientace, individualismus)
PARSONS
zapojení rodinného systému do celého sociálního systému s přihlédnutím k vnitřní rodinné dynamice
GOODE
mezikulturní srovnávání s ohledem na historický vývoj, vytyčení znaků rodinného chování
kritika modelů z 50. let
60.léta- nepokoje, snaha o sociální změny
kritika Talcotta Parsonse
kritika stálé, přirozené funkční rodiny s přesně diferencovanou mužskou a ženskou rolí
MICHAEL YOUNH, PETER WILLMOTT
silné svazky mezi mladými matkami a jejich matkami, časté návštěvy prarodičů (Londýn, dělnická třída, středostavovské rodiny)
COLIN ROSSER, CHRISTOPHER HARRIS
základní jednotkou příbuzenstva není nukleární rodina, ale svazek, který vzniká mezi generacemi o sňatku dětí tzv. core family (jádro rodiny)
core family- 2 rodiny prarodičů, rodiče, vnoučata
Goldthorpe
T- core- vytvořil schéma
RODINA T- JÁDRA
prarodiče 1prarodiče 2
otec + matka
chlapecděvče
COLIN BELL
dílo: Středostavovské rodiny: sociální a geografická mobilita
středostavovské rodiny (práce, obchod):
1. měšťanské-žijí v jednom místě
firma (2-3 generace)
pomoc při hledání místa, zakládání projektu, firmy apod.
také u kvalifikovaných dělníků, svobodných profesí
2. kariérové-časté stěhování
na 1. místě kariéra muže (děti a manželka v ústraní)
i přesto podpora prarodičů (na dálku)
po dosažení kariéry- větší volnost- návrat do „rodného“ místa
EUGENE LITWAK
výrazná kritika Parsonse
nesouhlasil s tvrzením, že dvougenerační nukleární rodina je pro demokratickou průmyslovou společnost nejvhodnější
nesouhlasil dále s tvrzením, že rozšířené rodinné vztahy jsou zábranou profesionální a geografické mobility
podpora rodičů při sociálním vzestupu mladé rodiny- častá a důležitá (např. hledání místa, hledání bydlení aj.)
geografická mobilita- hlavně při emigraci, po usazení pozvání zbylých členů rodiny
typy rodin- Eugene Litwak
modifikovaná rozšířená rodina- spolupráce autonomních rodin (oproti tradiční rodina- také spolupráce, ale dominovala závislost a hierarchie)
slabá, rozvolněná rodina- formální organizace- přebírání funkcí rodiny- pokud není relativní nezávislost- vztahy pouze mezi manželi- pokud relativní nezávislost (hlavně socializace dětí) = nukleární rodina
MODERNÍ SOCIOLOGICKÉ ŠKOLY A SMĚRY
Kdy a proč?
od 60.let
změny společenského klimatu
90.léta pád komunismu
ropné krize, terorismus, růst užívání drog (přesun z bohaté vrstvy do většinové společnosti), růst organizovaného zločinu, nezaměstnanosti, technický pokrok, etnické konflikty, emigrace, vyšší počet vysokoškoláků a lidí studující sociální vědy, snížení sňatečnosti a porodnosti, zvýšení rozvodovosti, feminismus)
reakce na společenské dění
Teorie sociální směny
rodina= skupina individuí
využívá pojmy z ekonomie
termíny- náklady a výnosy
individuum zvažuje poměr mezi náklady a výnosy a rozhoduje se na základě toho, co je pro něj prospěšnější
základním motivem je prospěch nebo zisk popřípadě minimalizování ztráty (jejich míra v rámci vzájemných vztahů)- hodnota= znamená, že má pro nás něco určitý význam
proměnná- například láska, status, služby, zboží, informace, peníze…
celková úroveň zisků a ztrát ovlivňuje představu o současné podobě vztahu i o jeho podobě v budoucnosti (tj. spokojenost člověka ve vztahu)
metoda- individualistická, ale ne sociální individualismus (obchod v rámci společnosti)
podmínkou je tzv. konsensus = dobrovolný souhlas zúčastněných- nezbytný předpoklad směny- nikdo nemůže být k transakci nucen jinak než tlakem svých vlastních potřeb
G. C. HOMANS (1961)
nutné je též společenské schválení
JOHN W. THIBAUT a HEROLD H. KELLEY (1959)
zaměření na relativní užitek a 2 úrovně srovnání
lidé porovnávají dané proměnné na základě toho, jak jsou tyto proměnné dostupné jiným a zda jsou lepší či horší než ty, co mají dosud
lidé také srovnávají výsledky svých nákladů a výnosu mezi sebou
např. rozvodové chování- 1. srovnání míry vlastní spokojenosti v manželství s ostatními- pokud je manželství horší než u ostatních (v sociálním kruhu)- úvahy o rozvodu a poté 2. srovnání- zda rozvod a život po rozvodu bude lepší než dočasný stav
DAVID M KLEIN a JAMES M. WHITE (1996)
nesou do této teorie pojem spravedlnost- život v sociálním systému= vysoká míra vzájemných závislostí- výnosy tudíž závisí i na kooperaci druhých a na delší době trvání kooperace- poté zisk př. manželství, institucionalizované společnosti, dodržování i nevýhodných dohod aj.- dlouhodobé ztráty a zisky pro všechny zúčastněné vyrovnány- ? ale rodina také může být výborným příkladem instituce založené na nespravedlnosti
F. IVAN NYE
dílo- Volba, směna a rodina
např. vysvětluje, proč ve většině společností muži vyhledávají sex usilovněji než ženy- sex pro muže je výnosnější, protože o děti pečuje žena, vyvarují se nechtěnému těhotenství, většinu nákladů na antikoncepci nesou ženy, orgasmus u mužů častější než u žen- nižší sexuální frustrace- dorovnání nevýhod ženě např. sňatkem, majetkem, penězi
předchůdce F. Ivana Nye- Georg Simmel (dílo O koketérii)
KRITIKA TEORIE SOCIÁLNÍ SMĚNY
metodologický individualismus- základní jednotkou kalkulu často není jedince
nejde vždy jen o co nejvyšší zisk, výrazné hranice chování jedinců dávají spíše sociální normy a sociálně konstituované hodnoty
kritika zisku- v rodinách často výrazné ztrátové altruistické chování
kritika racionality lidského jednání
SOUČASNOST- TEORIE SOCIÁLNÍ SMĚNY
tyto teorie v oblasti sociologie rodiny mají výrazný vliv
hlavně v manželském poradenství (např. očekávané vysoké zisky a minimální ztráty v partnerství- častější krach a naopak)
v sociální politice- nízká investice do školství a výchovy dětí- vyšší výdaje na delikvenci a sociální problémy
TEORIE SYSTÉMU
práce s pojmy jako- systém, interakce s důrazem na komunikaci
GREGORY BATESON
antropolog- pokus vysvětlit schizofrenii (hranice psychiatrie, sociologie rodiny a teorie komunikace)
rodina= komunikační systém, který může vést svého člena ke schizofrenickému jednání, pokud v jeho vnitřní komunikaci dochází k podvojné vazbě
schizofrenie= symptom rodinného systému
inspirace= rodinná tragédie