Přednášky SOCIOLOGIE RODINY

NÍ ŠKOLA
zabývala se hlavně střední a vyšší vrstvou (měšťanská rodina)
systém norem (právních)- vliv na rodinné, manželské, rodičovské, sexuální, příbuzenské chování a tím i vliv i na role a povinnosti v rámci celé společnosti
prostřednictvím právních norem- analýza forem manželství a rodiny (právo manželské, rodinné, vlastnické a dědické)
opomíjela sociální normy a sociální vztahy
představitel Henry Sumer Meine (1822- 1888)- spis Starobylé právo
srovnával právně- historické prameny z antického Říma a právní systémy ostatních starých kultur a evropských společenství, včetně Z Evropy 19.st.
neprováděl žádné empirické výzkumy- pro ověření
vycházel z římského a indoevropského práva- důraz klade na patriarchální rysy těchto kultur
stanovuje statusové a smluvní právo
statusové právo- předindustriální primitivní společnosti, velkorodina a příslušnost k ní určuje status jejich členů (jedinec nemá právní subjektivitu, sociální možnosti jedince závisí na sociálním statutu rodiny)
smluvní právo - industriální společnost, příbuzenská rodina se rozpadá a ztrácí svou funkci, pozornost obrácena na jedince, který je nositelem rolí i právních závazků (zásah civilního práva)
2. SOCIÁLNÍ KRITIKOVÉ A REFORMÁTOŘI
přímý kontakt s realitou, zájem o nižší vrstvy ohrožené dynamickým vývojem (průmyslová revoluce)
„čtvrtý stav“ - průmyslový proletariát- největší pozornost
opírali se o empirické výzkumy
radikální socialisté- Bedřich Engels, Karel Marx, August Bebel- revoluce- svržení kapitalismu a změna rodiny
A.Bebel- Žena a socialismus (1879)- osvobození ženy v proletářské rodině svržením kapitalistického řádu - „bible“ socialistického feministického hnutí
3.EVOLUCIONISMUS (2. pol.19. st.)
rodina= instituce vzniklá historickým vývojem
opírá se o darwinismus a zavádí některé jeho prvky do historického vývoje společnosti
později metodologická kritika (W. Windelband, H. Rockery, W. Dilthey) a etnografické výzkumy ostře kritizovaly tento směr
představitel: Herbert Spencer (1820- 1903)
O studiu sociologie
vyšším formám rodinného života porozumíme, pokud je budeme sledovat od nejnižších struktur (primitivní společnosti)
výchozí bod- vývoj přírody
ve spisu se zabývá rodinou, promiskuitou, mnohomužstvím a mnohoženstvím
4.ETNOLOGIE
Lewis H. Morgan (1818- 1881)
snaha podat informace o pravěké společnosti, lidském pokroku od „divošství, přes barbarství k civilizaci“
vycházel z něj Bedřich Engels
Původ rodiny, soukromého vlastnictví a státu (1884)
ÉMILE DURKHEIM (1858- 1917)
Úvod do sociologie rodiny (1888)
vychází z postupů historicko- právní školy tj. z právních pramenů, pomocí nichž zkoumá společenské jevy
Manželská rodiny (1921)
srovnává manželskou rodinu s rodinou patriarchální
patriarchální rodina- rodiče, ženatí synové, jejich ženy a děti (Německo)
manželská rodina- vznik: klan- poté příbuzenská rodina- prostřednictvím dělby práce ztrácí funkci náboženskou, ekonomickou, politickou a vojenskou
z příbuzenské rodiny se vyčleňuje rodina manželská- nukleární
každý (i dítě) může mít svůj majetek
zásahy státu- větší omezení autority a práva otce
dosažením plnoletosti se dítě stává autonomním právním subjektem a ztrácí právní závislost na otci
po odchodu dětí zůstávají manželé sami- ztráta jednoho z nich- může vést k okamžitému rozpadu manželské rodiny- příbuzenské rodiny (záchranná síť)
omezení rizika- posilování zaměstnaneckých spolků (kurzy šití, něco jako školka)- v určitých funkcích mohou zastoupit rodinu
ztráta významu stanoveného dědění majetku a sociálního statutu (pevnost a kontinuita rodiny) vede k destabilizaci rodiny
manželský pár= výlučná sociální vazba než příbuzenských sítí
manželství a rodina akceptovány jen pokud jsou její členové uznáváni pro své osobní hodnoty, nezávisle na své sociální rolí (tím oslabována investice do rodiny, ale posilována instituce sňatku)
FRÉDÉRIC LE PLAY (1806- 1882)
nepatří do žádného směru
založil Společnost pro sociální ekonomii
rodina- základní jednotka studia společnost (Le Play, Spencer, Comete)
nejpodstatnější informace lze vyčíst z rodinného rozpočtu- finanční prostředky těsně spjaty s životem rodiny
ve zkoumaných rodinách žil jako podnájemník (i opakovaně)
mimo rodinného rozpočtu si zaznamenával lokality, pracovní příležitosti v rámci bydliště, pracovní poměry, náboženství, postoje členů rodiny, životní styl, hygienické návyky, sociální kontakty, volnočasové aktivity, částečně i rodinnou historii
nové techniky v sociologickém výzkumu- zúčastněné systematické pozorování, případové studie, vytvoří schéma výzkumného rozhovoru a dotazník pro shromáždění údajů o vzniku rodinného rozpočtu
La Playova popisná monografická metoda- rozšířena do Francie, Německa, Belgie, Anglie- zde výzkumy chudoby, přelidněnosti, nezaměstnanosti
NA ZÁKLADĚ MONOGRAFIÍ VYTVOŘIL 3 TYPY RODIN
1.patriarchální rodina
Nomádi- Orient, asijské stepi a zemědělci- východní Evropa
práce bez nároku na odměnu ve prospěch rodiny
nemají osobní vlastnictví
čtyřgenerační rodiny s více nukleárními rodinami
vliv otce i po sňatku dětí
významná stabilita rodiny, dodržování tradic
slabším členům rodiny pomoc- schopným členům rodiny bráněn rozvoj
2.nestabilní rodina
následek individualismu a industrialismu
bohaté a vzdělané vrstvy západní Evropy
skládá se z rodičů a neprovdaných dětí
po sňatku děti opouští rodiče (nemají žádné závazky)
mizí otcovská autorita i ochrana slabších členů rodiny
rodiče i neprovdaní členové rodiny ve stáří izolováni, často umírají sami
schopní členové rodiny- úspěch a bohatství
3.rozvětvená rodina
např. severní Německo
vzor pro sociální reformu- střed mezi oběma předchozími typy
základem rodinný dům- zůstává nejstarší syn i po sňatku- tato rodina je jádrem rozvětvené rodiny a přebírá odpovědnost za rodinu- její kontinuitu a tradice
rodinné jmění- většinou 1 dědic- má však práva a povinnosti vůči zbylým členům rodiny (starost o rodiče, vzdělání, hmotné zajištění sourozenců)
konzervatista, podpora sociální reformy
vlastnictví kapitálu, domu, půdy, patriarchální autorita (otec), víra
SOCIOLOGIE RODINY ČR
Tomáš Garrique Masaryk (1850- 1937)
rovnoprávnost postavení žen ve společnosti- např. právo na vzdělání, volební právo
rodinou jako institucí se nezabýval
Charlotta Masaryková
překlad John Stuart Mill: Poddanství žen (1890)
EMANULE CHALUPNÝ (1879- 1958)
ovlivněn naturalismem
matriarchát (hlavní postavení ženy v příbuzenských svazcích)- gynekokracie (vláda žen)
preferuje monogamii (reprodukční sociálně funkční vzorec)
zmiňuje se i o problematice incestu a homosexualitě, rodové diferenciaci (dnešní gender)
neuznával intelektuální rovnocennost žen
INOCENC ARNOŠT BLÁHA (1879- 1960)
oficiálně monogamické vztahy, které jsou ve skutečnosti mnohomužské a mnohoženské
stav za častou poruchu rodiny
zabýval se i chudobou a bytovými podmínkami rodin
zastánce emancipace žen (kritizuje „osvobození“ od rodinných závazků)
kritika vlivu reklamy (masmédií) na rodinu
dílo-Sociologie dětství
Dítě a prostředí
Dnešní krize rodinného života
OTAKAR MACHOTKA (1899- 1970)
techniky dotazníkového šetření a rozbor hromadných dat
zájem o sociálně potřebné rodiny (Praha) podobně jako Le Play
zakladatel manželských poraden v ČR
dílo-K sociologii rodiny- příspěvek k metodám empirické sociologie
VELKÉ TEORIE 50. LÉTA 20. STOLETÍ
hospodářský růst- růst blahobytu- poválečná babyboom- růst příměstských sídlišť- neolokalita (nově založená rodina zakládá i samostatnou domácnost v novém domě)- nukleární rodina
v ČR v 50. letech sociologie zakázána- pohled na společnost (sociologie nám ukazuje společnost v pravém světle a to se komunistům nelíbilo)
1. STRUKTURÁLNÍ FUNCIONALISMUS
USA- 50.léta
TALCOTT PARSONS (1902- 1979)
vychází z Durkheima, Webera a Freuda
holistický (celostní) přístup- sociální systém složen z prvků (subsytémů), které mají vlastní strukturu a navzájem i jako celek plní určité funkce
sociální systém- snaha minimalizovat změny- dynamická rovnováha a stabilita
4 základní systémy společnosti-KS- kulturní systém (vrchol pyramidy)
SS- sociální systém
OS- osobnostní systém
SBO- systém behaviorálního organismu (základ pyramidy)
KS- sytém hodnot a cílů- konformita k hodnotám- normy- základ fungování SS
SS- zajišťuje konformitu- sociální role prostřednictvím sociálních skupin- vznik institucí
OS- socializace- role- při nesplnění se uplatňují sankce- fungování společnosti a naplnění SBO
SBO- naplnění biologických, osobnostních, interakčních potřeb
pyramida se dá otočit
nukleární rodina- uzavřený systém s omezenými a