Prednasky

u Země na rovník)
r= 6357km (ze středu Země na pól)
- elipsoidy jsou základem pro vznik topografických map (mapa je převod na plochu)- jsou snahy,aby se referenční koule (elipsoid) co nejvíce podobala Zemi
- nejméně přesné je narazení skutečného tvaru Země koulí
Zemský povrch:
horizontálně i vertikálně členitý (oceány, souše, pohoří…), 6 světadílů, 4 oceány
průměrná výška pevniny 875km
průměrná hloubka oceánů 3 704km
4.2. Orientace na Zemi
- souřadnicové soustavy
a) pravoúhlá – soustava xyz
b) polární – je dána délkou a úhlem průvodiče
c) sférická – souřadnice na povrchu koule
Základní pojmy:
severní a jižní pól – body, vzniklé protnutím zemského povrchu zemskou osou
rovník – když protočíme rovinu ve středu Země kolmou k zemské ose
zeměpisné souřadnice
- zeměpisná šířka φ
- zeměpisná délka λ – úhel, který svírá polovina místního poledníku s polovinou základního poledníku
Zeměpisná šířka – 0-90°severní nebo jižní
délka – 0-180°východní nebo západní
Rozdíl mezi zeměpisnou a zeměstřednou šířkou:
Zakřivení v rovníkové oblasti je větší než na pólech
Zeměpisná síť:
a) rovnoběžky – jsou kružnice spojující místa se stejnou z.š.
b) poledníky – jsou čáry spojující místa se stejnou z.d.
4.3. Elektromagnetické pole Země
a) magnetická střelka – Čína 2600PNL – dokázala určit směr sever
b) vektor magnetického pole Země – siločára – orientovaná úsečka – udává směr
c) magnetická deklinace – úhel siločáry (vektor) s místním poledníkem – jestliže je deklinace kladná, pak vektor míří na východ
d) magnetická inklinace – úhlová odchylka horizontální roviny
e) magnetosféra – umožňuje život na Zemi; chrání před slunečním větrem (fotony); občas dochází k přepólování Země – tj. bez ochrany
f) paleomagnetismus – obor zabývající se magnetizací hornin v minulosti
g) magnetická anomálie – uložená tělesa pod povrchem (např.magnetovec) a nad povrchem pak nefunguje kompas
h) elektrické pole
i) atmosféra + zemský povrch – Země – atmosféra + (izolant a hromadí se náboj); hrom je – je exploze vzduchu (infrazvuky) od povrchu Země
j) ionosféra – pásy D, E, F1 a F2
k) bag. Póly – vyskytují se v blízkosti pólů (na severu je jižní magnetický pól)
4.4. Tíhové pole Země
- zásadním způsobem ovlivňuje procesy na Zemi
- diferenciace látek podle hustoty – geosféry (jádro→)
- tepelná proudění – konvence (systém vzestupného a sestupného proudění vzduchu)
- existence plynného obalu – atm.
- tíhové zrychlení je výslednicí účinku gravitačního a odstředivého vychýlení
- tíhové anomálie – kladné a záporné
5. Čas a kalendář
5.1. Základní pojmy a časové jednotky
Hvězdný den = doba, která uplyne mezi dvěma po sobě následujícími kulminacemi jarního bodu
Siderický den = doba za niž se Země otočí kolem své osy o 360° = 23hodin 56min 42s
– 365dnů 5hod 48min 46s
Tropický rok = doba mezi dvěma po sobě následujícími průchody středního Slunce středním jarním bodem
Siderický rok = doba mezi dvěma po sobě následujícími pozicemi Slunce mezi hvězdami
Střední Slunce = těleso, které nahrazuje skutečné Slunce a pohybuje se zcela rovnoměrně (existuje i druhé střední Slunce – řídí se podle toho hodinky)
Pravý sluneční den = doba, která uplyne mezi dvěma po sobě následujícími spodními kulminacemi pravého Slunce (úmluva říká, že den začne těsně po 0:00 a končí 23:59:59)
Střední sluneční den = doba, která uplyne mezi dvěma spodními kulminacemi středního Slunce (24hod)
Místní pravý sluneční čas = čas daného místa určené polohou Slunce v daném místě (na daném poledníku) na obloze – změřit se dá jen pomocí slunečních hodin.
Časová rovnice = časový rozdíl mezi okamžikem kulminace pravého a druhého středního Slunce
15.4., 14.6., 1.9., 21.12. – jen v tyto dny se časová rovnice rovná nule → poledne bude ve 12:00 (pravé Slunce bude kulminovat stejně a střední Slunce taky ve 12:00). Maximální odchylka může mít až 16minut – kladná odchylka = poledne začne 11:44, záporná = poledne začne 12:15. je to způsobeno nerovnoměrným pohybem Země po ekliptice.
Čas na Zemi
pravý místní čas – je dán polohou Slunce
střední místní čas – je dán polohou druhého středního Slunce
pásmový čas – eliminuje tolerovat na každém poledníku střední místní čas. Vymezená pásma od 0° poledníku – na východ 7,5° a na západ 7,5°, u nás je to 15°poledník = středoevropský čas
časová pásma respektují administrativní hranice. I když bude časová rovnice 0, tak v Brně na poledníku 16,5° bude poledne 11:54. Je to způsobeno tím, že Slunce bude na 15°poledníku kulminovat až za 6 minut.
letní čas – hodiny přesuneme o hodinu později (o hodinu dopředu), svítá později, stmívá se později.
mezinárodní datová mez – linie, která přibližně dodržuje 180°(odklání se jen tam, kde by porušila administrativní hranice)
2. Kalendář
a) lunární – opakování lunárních cyklů
b) egyptský – 30dnů, 12měsíců + malý rok = zbývajících 5 dnů
c) juliánský – podle G.J.Caesara (uvažovalo se dokonce o přestupném roce)
- počítáme s tím, že každý čtvrtý rok je přestupný
- platil 1,5tisíce let
- jednou za 125let se stává, že se poloha Země posune o jeden den → stalo se, že se posouvala data Velikonoc stále více do zimy (jarní rovnodennost se nám posunovala -10.března)
d) Řehoř XIII. Nařídil změnu 1582 – Gregoriánský kalendář
- skoro každý 4 rok přestupný (koncové roky staletí musí být dělitelné 4sty) 1600 - je
1700, 1800 – není
2000 – je
Kalendář má dát do souladu sklon zemské osy k ekliptice k určitému datu.
6. Důsledky endogenních a exogenních vlivů na krajinnou sféru
6.1. Pohyby Země, důkazy a důsledky
a) Rotace Země – obvodová rychlost podle φ (zem. Šířky)
- 23hod 56min 4,1s doba otočení kolem osy
- diference vzniká díky tomu, že se pohybuje
- obvodová rychlost465m za 1s na rovníku
300m za 1s na 50°; v Brně
0m za 1s na pólu
- zpomalování 0,001s/100let – prodloužení doby rotace a doby dne…příčinou je slapové tření – proti směru rotace Země jde přílivová vlna (atmosféra) – naráží na východní strany kontinentů
b) Důkazy rotace
Nepřímé- pokud by Země nerotovala a všechny kosmické předměty kolem ní rotovaly – musely by se pohybovat velikou rychlostí
- musely by se pohybovat stejnou úhlovou rychlostí
- všechny objekty pozorovatelné rotují kolem své osy, proč by Země nerotovala?
Přímé:- existence Coriolisovy síly – síla uchylující se zemská rotace (zrychlení)
- Faulcoultovo kyvadlo (kyvadlový pokus)

Pak se začne (po 5-10min)stáčet vůči podlaze
(stočení = 15° *sinφ za 1hod)
Na pólu za 24hod je kajektorie kyvu stejná, ale Země se pod ní otočí na 24h – 360°; 1h=15°). Sin0*15=0 vůbec se nestočí → odchylka padajících těles směrem k východu
- rychlost na povrchu Země je vyšší než ve středu (10m) → čím blíž jádru, tím menší rychlost. Země se otáčí od ZÁPADU NA VÝCHOD
c) Důsledky rotace Země
- vychylování pohybujících se objektů (na sev.pol. vpravo; na již.pol.vlevo)
- vymílání břehů
- Coriolisova síla (otáčí vzdušné i vodní proudy) - jakákoliv hmota, pohybující se ve směru , je na severní polokouli odkloňována doprava, na jižní polokouli pak doleva
- střídání bílého dne a noci
- soumrakové jevy – přechod mezi dnem a nocí, v atmosféře dochází k rozptylu (aerosolové, molekulární) záření a odrazu – nenastává noc okamžitě, jak Slunce zajde za obzor, má různou intenzitu
1) od západu do 6° - občanský soumrak - doba mezi západem nebo východem Slunce a okamžikem, kdy je Slunce 6° pod obzorem. Podle ročního období trvá v České republice 30-50 min
2) do 12° - nautický soumrak - doba mezi západem nebo východem Slunce a okamžikem, kdy je Slunce 12° pod obzorem. Podle ročního období trvá v České republice 60-100 minut.
3) do 18° - astronomický soumrak – pokud se Slunce dostane 18°pod obzor nastává noc.
- tzv. Bílé noci (21.července) – Slunce se nedostane níž než pod 6° - nezapadne Slunce nad sev.pol. kruhem – místa do 60,5°rovnoběžky

jasné dny u nás nenastává astronomická noc, ale astronomický soumrak
slapové jevy – posun dmutí hladiny od východu k západu
zdánlivý pohyb nebeské sféry
tvar Země – rotace způsobuje přebytek hmoty v rovníkových oblastech
Pohyby zemské sféry:
PRECESE – vychylování zemské osy
v důsledku toho zemská osa opisuje plášť dvojkužele s vrcholem uprostřed zeměkoule
perioda 26 000let – platónský rok
příčinou je gravitace Měsíce a Slunce (nerovnoměrné působení hmoty na zem. povrchu) – snaží se narovnat osu, ta se však vrací zpět – Zákon zachování setrvačnosti
NUTACE – periodické výkyvné pohyby pólů
perioda 18,6roku
způsobeno eliptičností drah Země a Měsíce a sklonem dráhy Měsíce
důsledky – dráha pólu je vlnovka uzavřená do tvaru kružnice
- změna polohy světového pólu
- 12000let Vega nahradí Polárku
- posun jarního bodu k západu
- klimatické změny