Zapisky _22_9_2008

22. 9. 2008
Literatura
Doporučená literatura:
Yoshino, Kosaku (1992), Cultural Nationalism in Contemporary Japan, A Sociological Enquiry, London, New York: Routledge.
A companion to the ant h ropology of Japan . Edited by Jennifer Ellen Robertson, Malden, MA ; : Blackwell Pub., 2008. xxiii, 518. ISBN 9781405182898. – dostupná v knihovně
Morris-Suzuki, Tessa (1998). Re-inventing Japan. Time, Space, Nation. New York: M. E. Sharpe, Inc.
Befu, Harumi (2001), Hegemony of Homogeneity. An Anthropological Analysis of Nihonjinron, Melbourne: Trans Pacific Press.
Pozn. Nepodtržené publikace pravděpodobně není možné sehnat; v případě zájmu je Mgr. Havlíček schopen je uploadovat ve formě PDF.
Publikace vztahující se k pojmu Nihondžinron:
Benedict, Ruth (1946). The Chrysanthemum and T he Sword.
Nakane , Chie (19 70). Japanese Society. Universit y of California Press, Berkeley.
Doi, Takeo (1973). The Anatomy of Dependence. Tokyo, Kodansha Interantional

Termín zkoušky z Identity moderního Japonska : 8. 12.
Pří stup k ná rodu, nacionalismu a identitě v sociá lní ch vě dá ch
Pojmy:
Identita – etymologie: idens, identit (lat.) – totožný
- „Identita“ znamená „ totožnost “ ; tedy typické rysy jedince/skupiny, podmín ěné sociálními charakteristikami . Těmi jsou např. vymezení vůči něčemu jinému (osobě, skupině) a vědomí vlastní výlučnosti+podobnosti , zal ožen é na jasně definovaných rysech. Příkladem je identita m užská / ženská – z ní vyplývají tzv. gen d erové role.
- „ Osobní identita “ – předkládá otázku „J ak být sám sebou ?“ . Důležitá je j ednota vnitř ního psychického ž ivota; autentické bytí, prvek vědomí vlastního já . V průběhu tvoření osobní identity probíh á tzv.:
Hledání identity – uplatňují se různé masky, způsoby oblečení, povolání, zájmy, vzorce chování atd. Hledání identity je úzce spjato s obdobím dospívání. Uvádí se tzv. analogie s hercem: vyvstává otázka falešnosti ve vlastní identitě; člověk účelně napodobuje jiné a nechová se vždy přirozeně.
- P ubl ikace „ Soc iální k onstrukce reality “ ( Peter L. Berger , Thomas Luckmann ) :
- 3 fáze:
- - 1. Externaliza ce - Vytváření prostředí – člověk vytváří objekty vnějšího světa .
- - 2. Objektivizace – člověk produk t y své činnosti vnímá jako vně jší o bjekty , což vede ke snaze o uspořádá v ání svě ta, který má nějaký smysl. Probíh á v ytváření typů – tzv . h abitualizace – v případě pozorování vzorců chování jiných lidí (jako reakcí na nějaký podnět) m á člověk tendenci chování opakovat stejným způsobem . Vzorec chování přechází v tzv. „ Instituci “ - chování celého společenství , kter é vede k uspokojování určité potřeby ; je to jednání očekávané vzhledem k urč itému p roblému.
- Teorie rolí: role je očekávané chování vzhledem k soc iálnímu statusu.
- - 3. Internalizace – zvnitřňování okolního světa – čl ověk už chá pe instituce jako své vlastní a vytváří si k nim vlastní vztah.
- Diskurs - Foucalt chápe „ diskurs “ jako pole, které u možňuje pohyb ve světě ; jsou to stanovené postupy řešení problémů . Pův odně znamená diskurs „rozprava, dialog“ .
- Identita je atribut – nese kv alitu podobnosti, ale zároveň i odlišnosti od ostatních (př edstavuje to, co čl ověk je , i to, co č l ověk není); není tedy objektu inherentní – je vytvářena , neexistuje sama o sobě .
- V liv na utváření identity má lidské j ednání (např. výchovně- vzdělávací systém) .
- Osob a schopná reflexivních diskursních praktik formuluje vědění o sobě i o ostatních . Tzv. s ebeidentita je vytvářena právě reflexivními diskursními praktikami.
- Identita osoby typifikuje, lokalizuje osoby tím, že jim p