Zapisky_obecna_cast

Obecná psychologie
- věda o člověku
- vědní obor studující zákonitosti lidské psychiky, věda o lidském chování a prožívání
Struktura lidské psychiky:
Skupiny psychických jevů:
1. Psychické procesy:
- děje, činnosti které mají krátkodobější charakter
- tvoří základ pro chování jedince, pro jeho učení a poznávání
a) poznávací procesy: vnímání, představy, obrazotvornost, myšlení, paměť
b) emocíonální procesy: zážitky k tomu, co poznáváme
c) volní procesy: jednání, aktivita
2. Psychické vlastnosti:
- vlastnosti osobnostní, dlouhodobější charakter
- málo proměnlivé, tvoří základ pro činnost jedince, prožívání situací, pro sociální styk
a) zaměřenost – potřeby
b) schopnost – vlastnosti pro úspěšnou činnost
c) temperament
d) charakter
3. Psychické stavy:
- jde o stav, v němž se jedinec nachází po dobu časově rozdílnou
a) citové stavy
b) pozornost
c) aktivace
Žijeme ve třech světech – Karl Popper
1. Reálný svět, objektivní, fyzický
- svět existující kolem nás
2. Svět našeho osobního JÁ, subjektivní, psychický
- individuálně odlišný, určen souhrnem našich zkušeností
3. Obraz světa, oblast pojmů, řeči
- člověk poznává svět zprostředkovaně, pomocí jazyka
- pojmy, symboly, asociace
- tvoří se předpoklady, doměnky
I. Psychické procesy
Vnímání:
- smyslovými orgány zprostředkovaný a v mozku se vytvářející obraz vnějšího i vnitřního prostředí organizmu – poznávací proces, kterým zachycujeme co v daném okamžiku působí na naše smyslové orgány
- základní složka orientace organizmu v životním prostředí – obraz situace, možnost na tuto situaci účelově reagovat – tvoří funkční jednotku s ostatními psychickými procesy
- charakteristika:
- celistvost – (počitek – základ) – vjem – obraz nějakého celku, dotvářený vlivem minulé zkušenosti (mramor – nejen dojem vizuální, ale i dojem síly, tvrdosti, chladu)
- výběrovost – nevnímáme vše, ale v daném okamžiku vybíráme (dané temperamentem, výchovou, zkušeností, profesí – vidíme subjektivně, ne vždy to odpovídá objektivitě)
- významovost – ne objekty samy o sobě, ale jako nositelé významových kategorií, nositelé vztahů a pozornosti – vnímání je verbalizováno a nachází se v určitém subjektivním vztahu našeho poznání
- apercepce - zaměřenost ve vnímání
- vnímání je závislé na naší zkušenosti
- apercepční schéma, „člověk je zajatcem své zkušenosti“
- zdrojem našeho myšlení a chování je způsob, jak věci vidíme
- profese hraje velmi důležitou roli ve vnímání (profesionální deformace)
poruchy vnímání:
1) kvantitativní – snížená vnímavost (únava), zvýšená vnímavost (drogy, farmaka)
2) kvalitativní
a) poruchy gnostické (poznávání)
b) iluze
c) halucinace
a) poruchy gnostické
- porucha organická, v mozku
- poruchy identifikování objektu (agnosie zvuková, geometricko-optická)
- poruchy tělesné schémy (Babinského anasognosie – při postavení padá, autopatognosie – vizuální neschopnost odlišit P část těla od L)
b) iluze
- vjem není adekvátním obrazem
- zrakové – strom v šeru-člověk
- sluchově-akustické
- čichově-chuťové
- kinetické – zdánlivé pohyby okolních předmětů (vlak)
- hypnagogické – při usínání – mezi bděním a sněním
- pseudoiluze – nemocný připouští, že se jedná o chorobu
- pareidolie – pomoc fantazie (mraky – tvary)
c) halucinace – vnímání zdánlivé skutečnosti bez vnějšího podnětu
- zrakové: jednoduché (oheň, stín), složité (postavy), zoopsie (halucinace zvířat), autoskopické (vidí svého dvojníka), Pickovy vize (pocit borcení zdí, osoby prostupující zdmi)
- zvukové: zvuky, pískot, hudba, zpěv, auditivně-verbální (hlasy, slova, rozkazy), imperativní (rozkazy, zákazy), antagonistické (2 skupiny hlasů si odporují)
- čichové a chuťové: různé zápachy...
- tělové, orgánové – změny ve vnitřnostech,...
- kinetické – padání, vznášení se
- inadekvátní – smysl, vjem prožívá v jiných oblastech
- intrapsychické – myšlenky mu jsou vnucovány
- pseudohalucinace – uvědomuje si jejich neexistenci, je k nim kritický, i když zpočátku jim věří
Paměť:
- schopnost psychiky uchovávat a vybavit si minulou zkušenost
- proces paměti má 3 fáze:
1. zapamatování – recepce (vštípivost)
- dělení dle aktivity: neúmyslné (bezděčné) X úmyslné (vědomé)
- dělení dle vytvářených vztahů – mechanické (asociace) X logické
2. uchování – retence (podržení)
3. vybavování – reprodukce (znovupoznání)
Typy paměti:
- vizuální, auditivní, kinestetická (pohybová)
- číselná, slovní (herci), názorná, tvarová, plošně-prostorová (architekti)
- topografická (vojáci, taxikáři), fyziognomická (tváře)
5 typů paměti – seřazeny podle odolnosti z hlediska stárnutí:
1. sémantická (deklarativní) – významová stránka (co to slovo znamená)
- zapomíná se málo, celý život ji obohacujeme o nová slova, pojmy
2. implicitní (senzo-motorická) – motorické a perceptuální zručnosti, dovednosti, zvyky (jízda na kole, plavání)
3. dlouhodobá (vzdálená) – informace sbírané po celý život – učení, zkušenosti, zážitky
- zhoršení s věkem normální
4. krátkodobá (pracovní) – umožňuje myslet na několik věcí zároveň, aniž bychom ztratili kontakt se současnou činností
- nejvíce podléhá zpomalování mezi 40-50 lety
5. epizodická – ukládání nedávných zážitků (méně ucelené zážitky ze života, filmů, odkládání brýlí apod. :)
- slábne kolem 40. roku
Poruchy paměti:
Hypermnézie – zvýšená fce. paměti – anomálie, narušena hlavně přesnost
Hypomnézie – oslabení paměti, zkreslování paměti
Amnézie – ztráta paměti na určitý časový úsek – porucha vědomí
Paramnézie – porucha přesnosti a jistoty
- Konfabulace – vyplňuje mezery
- Pseudologia phantastica – nerozlišuje mezi fantazií a skutečností
- Kryptomnézie – neztratí se z paměti vjem, jen charakter vzpomínky (dojem že jde o vlastní – vznik plagiátů)
Iluze – již viděného, prožitého, slyšeného
Myšlení:
- nejvyšší forma poznávací činnosti
- zprostředkované a zobecněné poznání skutečnosti
- založené na poznávání vztahů mezi předměty a jevy
- umožňuje rekonstruovat minulé události a předvídat události příští
- proces myšlení je vždy procesem řešení nějakého problému nebo úkolu
Operace myšlení:
- analýza a syntéza – rozložení na části, vytyčení jednotlivých znaků a proces opačný, shrnující části v celek
- pozorování a rozlišování – srovnávání jevů podle společných a odlišných znaků a vlastností
- abstrakce a konkretizace – odlišení znaků podstatných od nepodstatných, charakteristických pro daný jev
Produktem myšlení – myšlenky:
Pojem, Soud, Úsudek (indukce = od konkrétního k obecnému; dedukce = od předpokladů k závěru; analogie = kladení podobných struktur do vzájemného vztahu)
Druhy myšlení:
a) konkrétní – uskutečňuje se pomocí představ, spojené s názorností předmětů
b) abstraktní – uskutečňuje se na úrovni pojmové
c) pravděpodobnostní – odhad pravděpodobnosti událostí
d) konvergentní – jediné nebo jednoznačné řešení
e) divergentní – několik způsobů řešení, na tvůrčí charakter, směřuje k objevení nového řešení
f) intuitivní – zdánlivě nebuduje na zkušenosti, přesto vzniká z empirie jedince
Vlastnosti myšlení:
- šíře – široký okruh problémů – složité souvislosti
- samostatnost – schopnost rozhodovat se na základě vlastních úvah
- kritičnost – umění správně posoudit i jiné myšlenky
- pružnost – schopnost změnit způsob řešení
- důslednost – chopnost dovést řešený úkol k cíli
- hbitost – schopnost v co nejkratším čase se rozhodnout
Poruchy myšlení:
1. poruchy dynamiky myšlení
a) útlum myšlení – bradypsychismus – utlumená duševní i tělesná aktivita
b) záraz myšlení – náhlé přerušení myšlenkových procesů – přísun představ
c) zrychlené myšlení – tachypsychismus – zrychlení nejen v myšlení, ale i citových aktivitách
2. Poruchy strukturálních mechanizmů:
a) katatymní myšlení – zkreslení pod vlivem emotivity
b) ovládavé myšlení – opakovaně vystupuje určitá myšlenka, emocionálně nabitá, která ovlivňuje všechny mušlenkové procesy
c) zmatené myšlení
d) paralogické myšlení – narušení logické vazby
e) zabíhavé myšlení – u dětí, ve stáří
f) perseverace – ulpívavé myšlení – setrvávání na jedné představě nebo pojmu
g) inkoherentní myšlení – nesouvislé
3. Poruchy obsahu myšlení – bludy
- nesprávné úsudky, mylné přesvědčení neodpovídající realitě, při zachování logičnosti operací a argumentaci
Řeč:
- bezprostředně spojená s myšlením
- nástroj myšlení, prostředek vyjadřování
- nástroj vzájem