Zapisky_obecna_cast

ného ovlivňování
- působí nejen na rozumovou, ale i na citovou stránku člověka
Druhy řeči:
- slyšená - mluvená
- viděná – psaná
- vnitřní – napománá myšlení
Vlastnosti řeči:
a) obsažnost – odhalení podstaty toho, co chceme sdělit
b) srozumitelnost – některá slova mají více významů
c) výraznost – spojení s citovým obsahem
d) účinnost – ovlivnit názor, přesvědčit
Popisy řeči: tempo, hlas, hovornost, výslovnost, slovník, skladba, vybavování myšlenek,...
II. Psychické vlastnosti
Dědičnost a výchova:
vnitřní výbava organismu
1. dědičná výbava
- při početí v podobě genového programu dalšího vývoje
2. vrozená výbava
- vývoj, účinky prostředí negenové povahy během nitroděložního vývoje až do porodu
vnější podmínky života
- zahrnuje účinky prostředí na vývoj organizmu (a tím i osobnosti) během života jedince po narození
1. přírodní podmínky
- vlastnosti podnebí, výživa (druh dostupné potravy), prodělaná onemocnění
2. společenské podmínky
- širší společenské prostředí – civilizace
- výchova
Osobnost:
- deskriptivní a explorační pojem pro duševní činnost člověka, který funguje jako celek a terý spoluurčuje jeho vnější projevy v chování a prožívání
- osobností se člověk nerodí, osobností se stává!
- při narození – sací, obranný, chytací reflex
Základní témata osobnosti:
1. geneze osobnosti – jak osobnost vzniká a jak se vyvíjí – činitelé utváření a vývoje sobnosti
2. struktura
3. dynamika
1. Geneze osobnosti:
- dědičnost a prostředí
- interakce 2 stále působících vlivů – vnitřní výbava jedince a vnější podmínky jeho života
vnitřní výbava organizmu: dědičná výbava + vrozená výbava X vnější podmínky ivota: přírodní a společenské)
- 2 tendence během života: evoluční (rozvojová) a involuční (zániková)
- Osobnost - individualizovaný systém (integrace) psychických procesů, vlastností a stavů, které jsou jednak determinovány vnitřní výbavou organizmů a jednak socializací (působením prostředí a výchovy), které pak spoluurčují chování a prožívání člověka. Osobnost je stálá v čase, konzistentní vůči situacím, ale zároveň více či méně otevřena změně. V. Smékal – Pozvání do psychologie osobnosti
2. Struktura osobnosti:
- uspořádání vlastností osob v diferencovaném celku, jež vytváří relativně stabilní, pro danou sobnost typické podmínky psychického reagování
Základní skupiny vlastností ve struktuře osobnosti:
a) aktivačně-motivační vlastnosti
zaměřenost osobnosti, motiv, pohnutka k činnosti
o co usiluje: potřeby, zájmy, ideály, životní plány, přesvědčení, zásady, pudy
b) vztahově-postojové vlastnosti
systém hodnot, kterými se řídí ve svém jednání a chování
charakter relativně stálé vlastnosti, vyjadřující soustavu vztahů člověka
c) výkonové vlastnosti
d) dynamické vlastnosti
e) seberegulační vlastnosti
Standardní psychologické poznatky o vývoji osobnosti a jejích možných změnách:
- základy osobnosti – tvoří se v ranném dětství z fondů genetických determinací, vlivů rodiny (matky), přírodního prostředí a kultury
- zrod osobnosti – sebetvoření se začíná pubertou
- zralost osobnosti – objevuje se ve 3. dekádě chronologického věku
- stabilita osobnosti – začíná u 4. dekády chronologického věku
- změny osobnosti – nejčastěji v oblasti postojů
Poruchy osobnosti:
- globální snížení úrovně osobnosti - degradace
a) depravace – postižení v oblasti sociálních vztahů, převážně psychogenní (alkoholici, narkomani)
b) deteriorace – postupné postižení osobnosti, na bázi organických procesů (úraz, demence)
c) dezintegrace – postižení u psychotických procesů (endogenní, schizofrenie)
- transformace osobnosti
- apersonalizace osobnosti
- rozštěp osobnosti
- rozdvojení osobnosti
- rozpad osobnosti
- depersonalizace osobnosti (porušení pociťování svého „já“, necítí se sám sebou)
- autopsychická – oblast psychických funkcí
- somatopsychická – odcizení, týká se vlastního těla
- alopsychická – derealizace – okolní svšt, cizí
Motivace: (viz aktivačně-motivační vlastnosti)
- příčiny a podmínky jednání, soustava pohnutek či proces podněcování aktivity, nebo projev potřeb, které jsou zdrojem aktivity osob
- motivy- zájmy, postoje, přesvědčení, názory, zásady, ideály
- potřeba – smyslu života, tvořit, v něco věřit...
- hierarchie potřeb:
1. fyziologické potřeby – základní – žízeň, hlad, spánek, sex
2. potřeba bezpečí – jistota, stabilita, osvobození od strachu, úzkosti, potřeba řádu
3. potřeba lásky, sounáležitosti – někam a někomu patřit, milovat a být milován
4. uznání – bých akceptován druhými, sociální pozice, být úspěšný
5. seberealizace – tendence uskutečnit své možnosti, sebenaplnění, potřeba vědění
Postoj: (viz vztahově-postojové vlastnosti)
- postoj se vždy k něčemu vztahuje
- relativně trvalý a vyhraněný systém poznatků, citů a tendencí jednat vůči předmětu postoje určitým specifickým způsobem
- 3 navzájem spjaté stránky:
a) poznávací – zhodnocení informace o předměty (je dobrý nebo špatný)
b) citová – citové zabarvení postoje od kladného po záporný
c) snahová – tendence jednat vůči předmětu (motivační složky)
Hodnotová orientace: (viz vztahově-postojové vlastnosti)
- nejobecnější postoje
a) teoretický typ
- teoretik – člověk, který se zaměřuje na abstraktní poznávání předmětů a jevů
- orientován na poznání pravdy, jeho zájmy jsou empirické, kritické a racionální
- hlavní náplní – uspořádání a systematizace poznatků, vědci, často odtržení od reality
b) ekonomický typ
- ve všem hledá osobní prospěch, hodnoty vidí ve vnějším efektu, prožitku, blahobytu
- zaměřen k prosperitě a kumulování majetku, materialistický, podnikatelský
c) estetický typ
- preferuje formu a harmonii, život – procesem zážitků, které jsou zdrojem radosti
- život chápou jako hru obrazů, velký význam hraje půvab, symetrie a vhodnost
- umělci, kunsthistorici
d) náboženský typ
- zaměřen k absolutním hodnotám, hledá mystickou náboženskou zkušenost, vše podřizuje vyšším cíllů, lhostejný k materiálním hodnotám
- poustevník, mnich
e) sociální typ
- altruista, nesobecký, sympatizující, laskavý
- nejvyšší hodnotou je pro něj láska k druhým lidem, snaha jim pomáhat, vžívat se do jejich situací
- charitativní činnost
f) mocenský typ
- člověk toužící po vlivu, slávě, moci, touha po ovládání druhých
- všechno podřizuje potřebě dominovat a vládnout, vyhledává soutěž, zápas, nesnáší konkurenci
- politici, vojevůdci
Aspekty výkonnosti:
- vlohy – vrozené dispozice
- nadání – mimořádně rozvinuté vlohy
- schopnosti – naučené dispozice
- talent – naučené mimořádné dispozice
- vědomosti – mentální předpoklady výkonu
- dovednosti – dispozice k vykonávání určité praktické činnosti
Výkon:
- předpokladem výkonu je výkonnost
a) centrální schopnosti – faktory intelektu, obecné schopnosti
b) lokální schopnosti – způsobilost smyslových orgánů a motoriky
c) instrumentální struktury – naučené mentální a motorické schopnosti (slovní, numerické, technické a jiné operace)
d) vnější podmínky a psychické činitele neintelektové povahy – nedostatek motivace, špatná nálada, silné vzrušení, vnější rušivé vlivy...)
Schopnosti: (viz výkonové vlastnosti)
- soubor (komplex) takových vlastností a rysů člověka, jež ho činí vhodným k úspěšnému vykonávání určitého druhu činnosti
- druhy schopností:
- všeobecné schopnosti – do určité míry uplatňující se a projevující se ve všech nebo mnoha druzích činností člověka (kvality vnímání, paměti, rozumová činnost, schopnost se učit, organizovat..)
- speciální schopnosti – uplatňují se ve speciálních druzích činnosti (intelektuální, umělecké, fyzické...)
Inteligence: (viz výkonové vlastnosti)
- všeobecná rozumová schopnost, která se projevuje v orientování se v nových životních a úkolových situacích, poznání problému a výběru správných řešení
- souhrnná (globální) kapacita jedince účelně jednat, racionálně myslet a efektivně se vyrovnat se svým prostředím
Složky inteligence:
a) tekutá (fluidní)
- převážně zděděná kapacita, rozvíjí se od ranných fází života, hlavně v situacích, kdy k řešení nepostačuje dříve osvojená zkušenost, relativně málo závislá na vzdělání a kulturních vlivech
- biologicky – kvalita mozkové tkáně
b) krystalická
- vyrváří se během života – založená převážně na učení, nabývání zkušeností a na osvojování techník potřebných k řešení běžných úkolových situací (strategie řešení problémů)
Fo