Zapisky _22_9_2008

kladem pro vznik národa , moderní národy jsou pak vyústěním etnicity; vyrůstají ze staršího etnického substrátu
- - ná rody odlišují místo narození, soc iální praktiky apo d. , tyto vazby jsou neměnným , neracionální m základ em osobnosti člověka
- - vždy přisuzují primát etnicitě, až od ní se odvozuje národnost
- - Clifford Ge e r t z – etnicita je vrozená, neformuje se
- - národ není produktem modernity (r eak ce na F r ancouzskou revoluci), ale navazuje na etnicitu, vyznačující se dlouhotrvající kontinuitou
- - Anthony Smith (x Ernst Gellner – Instrumentalista – p ublikace Národ a nacionalismus (1973) – národ je sociální adaptací na nároky industrializace, modernizace a urbanizace ) – moderní národy se vyvinuly ze starších forem (tzv. Etnies) se společnými znaky, kt eré n emusely být pociťovány všemi, ale tzv. elitami byly vnímány všechny
- - - proměna z Etnie v ná rod se mohla (může) dít dvěma způsoby: aristokraticko-laterální (př í kladem je f r ancouzská a ristokracie, kt erá š íř ila vědomí národní pospolitosti) x demoticko-vertikální (čeští obrozenci, kt eří reprezentují politicky marginální sku pinu, reagovali na privilegovanou kulturu tím, že prováděli etnickou revitalizaci a tvořili národ)
Národnost
- Znamená p říslušnost k urč itému n árodu (podle místa/oblasti narození); nelze ji měnit (na rozdíl od státní příslušnosti) ani mít více než jednu .
- Vznikla v období rozpadu rodové/kmenové společ nosti, s vytvořením moderního státu a soc iálně stratifikované společnosti .
- Japonská národnost – jap onské n ár odní vědo mí se objevuje relativně pozdě v souvislosti s ekonomickými a politickými změny přibližně od období kolem roku 1600 do pol oviny 19. s tol etí ( jde tedy až o novověk ) .
Nacionalismus
- Je to i deologie a politika, jež přidává nepodmíněnou hodnotu národu .
- Moderní nacionalismus podle někt erých t eorií nahrazuje náboženství ( tzv. „ politická náboženství “) .
- Často obsahuje pohrdavé posto je vůči jiným národům, xenofobii, v ymezení vůči jinému národu, soudržnost s jedním národem (etnikem, územím, apod.) .
- Existuje v umírn ěné (patriotismus, vlastenectví) i e xtremistické formě .
- Vznik koncepce národa lze vidět ze sociologické ho hlediska jako změnu vnímání časoprostoru (v Evropě ve středověku v souvislosti se zámořský mi objevy – Evropa se vymezuje jako „střed světa “) .
- K završení procesu dochází v polovině 19. s tol etí ( rok 1848 – jaro národů) – v Jap onsku jde o období šógunátu Tokugawů (1848 revoluce Meid ži, tzv. restaurace císařské vlády) v důsledku tlaku záp adních c ivilizací .
- Čas začíná být v nímán jako samo s t a tn á dimenze (dří ve byl neoddělitelný od prostoru , byl vnímán v souvislosti s určitými období mi, jako např. sklizeň ) . Toto vnímání času p odporuje vztah mezi nepřítomnými druhými , ná rod se identifikuje i ve vztahu k nepřítomným druhým , (tí m je kterýkoli příslušník urč itého s polečenství se stejným jazykem, územím, atd. ).
- Benedict Anderson národ popisuje jako pomyslné společenství tedy v ětšinu ostatních členů společenství člen nezná a samotné společ enství spočívá v představ ě , že každý člen s ostatními členy sdílí jisté hodnoty, historii, právní řád, obřady, instituce, apod. (Tyto prvky se označují jako tzv. n árodní kultura , jsou to prvky osobité pro každý národ) .
- Se vznikem nacionalismu souvisí l egitimiz ac e politického řádu – tento získává v šeobecně uznávanou formu v mezinárodním měřítku (viz. Charta OSN z roku 1945).