Prednasky

a:
- Soudní dvůr je vybaven nástrojem ke sjednocování interpretace a aplikace komunitárního práva –
řízení o předběžné otázce – prejudiciální řízení = národní soud bude posuzovat věc, která zahrnuje
aplikaci komunitárního práva. Zjistí skutkový stav a podle toho bude interpretovat komunitární
právo. Zejména u primárního práva může nastat interpretační problém, protože mezinárodní právo
je rámcové, nezabíhá do podrobností, národní soud neví, jak má interpretovat takto široké
ustanovení. Pozastaví řízení a obrací se na Evropský soudní dvůr. Soudní dvůr má pravomoc
určovat, jaký výklad práva je správný. Ten je potom závazný. Tím pak sjednocuje výklad práva
v celém ES. Pokud si tedy národní soud neví rady, musí si nejdříve najít v existující judikatuře
soudního dvora výklad, který potřebujeme. Pokud ho najde, musí zvážit jestli okolnosti toho případu
jsou stejné. Pokud ano - použijeme ho. Pokud ne nebo pokud žádné nenajde, musí se tento národní
soud pustit do řízení o předběžné otázce, tzn. vznést dotaz k Soudnímu dvoru, jak interpretovat
ustanovení komunálního práva. Doba mezi podáním dotazu a obdržením výkladového rozsudku je
21 měsíců. Teprve potom si národní soud obnoví vlastní spor a dořeší jej.
U nás už k takovému sporu došlo v případě uvedeného celního řízení, kdy nebyl k dispozici český text
interpretace směrnice (viz str.10, bod 3,). Také problém poplatků OSE při veřejném provozování TV
na hotelovém pokoji (viz výše, str. 6, směrnice)
ESF MUNI Zápisky z přednášek předmětu PPEPEI jaro 2007
- 12 -
5.přednáška 19.3.2007

ESD není žádným nadřízeným orgánem pro národní soudy, neřeší spory vedené u národní soudů,
pouze vysvětluje implementaci směrnice a urovnává nesrovnalosti mezi komunitárním a vnitrostátním
právem. Nemůže zasahovat do pravomoci národních soudů!
Otázkou je, jestli se musí národní soud při pochybnosti obrátit na ESD. barb2right obecné pravidlo: Nižší
soudy (okresní a krajské, tedy ty, oproti jejichž rozhodnutí se dá odvolat) tuto povinnost nemají,
teprve až při odvolání. Naproti tomu soudy, jejichž rozhodnutí je konečné a neodvolatelné, (krajské,
vrchní, nejvyšší, nejvyšší správní) se při pochybnosti MUSÍ obrátit na ESD.

Ve vnitrostátním právu existuje také rozhodčí řízení (řeší rozhodci), které má stejnou povahu jako
soudní řízení, to, jestli spor řeší soud nebo rozhodčí, si mezi sebou domlouvají strany sporu – levnější,
rychlejší, méně formální, neveřejné (rozsudky soudů jsou veřejné). Rozhodci ale nemají právo obracet
se na ESD a požadovat vysvětlení nesrovnalostí, ESD přijímá pouze otázky státních organizací,
rozhodci jsou soukromé osoby.

Protože bylo velké množství sporů a ESD nebyl schopen zvládat takový nápor, byly zřízeny další
instituce:

Soud prvního stupně – z každého státu jeden soudce, vznikl v r.1988 v době naprosté zahlcenosti
soudního dvora, aby mu ulehčil. Část sporů měl tedy převzít – převzal spory, kde žalobcem je
jednotlivec, FO, popřípadě podnik (méně politické choulostivosti). Podnik například napadá
rozhodnutí Komise,…
- řízení o předběžné otázce zůstalo plně v kompetenci ESD (i když do budoucna se počítá i
s tímto)
- jedná se tedy o spory:
o jednotlivec vs.Komise
o ochranné známky – komunitární známka, která se přihlašuje u Evropského
známkového úřadu (OHIM – office for harmonization of internal market) a po získání
je jednotná pro celou EU, nesmí být zaměnitelná s jinou známkou,… Pokud dojde ke
sporu (žádost o zápis známky je zamítnutá, nemůže být chráněná) barb2right žaloba k soudu
prvního stupně, protože jsme jednotlivci. Takových sporů je hodně, přes 100 ročně.
- Nejsou zde generální advokáti, pouze soudci (z každého státu jeden)
- Rozhoduje rozsudkem, proti rozsudku soudu prvního stupně se lze odvolat k ESD (proto
zde není žádný generální advokát). Takových odvolání bývá několik desítek ročně.
- Řízení před tímto soudem je bez poplatku
- Ještě vloni řešil spory typu pracovně právní vztahy zaměstnanců EU, od letošního roku to
řeší Soud pro veřejnou službu barb2right

Soud pro veřejnou službu – malý soud, začal se 7 soudci, teď má 8, z ČR tam není zástupce, řeší
pouze pracovně-právní spory, vydává rozsudky, proti rozsudku tohoto soudu se lze odvolat
k Soudu prvního stupně, ale ne až k ESD.


Tím je ukončen přehled soudů v EU.


Účetní dvůr – (dvůr auditorů – české označení), orgán, který vykonává dozor nad finančním
hospodařením společenství. Jsou zde auditoři (27 – z každého státu jeden), kteří zkoumají
příjmy, výdaje a všechno, co s tím souvisí. Ve společenství jsou peníze rozdělovány účelově –
proto je třeba kontrolovat, zda byly dotace použity na dané účely.
- jestliže někdo krátí svůj stát na daní, krátí také příjmy rozpočtu společenství


ESF MUNI Zápisky z přednášek předmětu PPEPEI jaro 2007
- 13 -
Evropská centrální banka ECB – nejnovější z institucí, působí od konce 90.let, až v souvislosti
s ustavením měnové unie.
- z hlediska právního je zajímavá tím, že má pravomoc vydávat nařízení (akt sekundárního
práva), a to nařízení obecné, v oblasti jednotné měnové politiky, a vydává také rozhodnutí
jako individuální, právně závazný akt.
- Př. 1.5.1999 bylo zavedeno EURO €, do té doby existovaly národní měny, od příslušného
data v zemích měnové unie pouze €. Problém při dlouhodobých, např.dodavatelských
smlouvách. (Smlouva na zboží v hodnotě 500 marek, v době plnění marky neexistují barb2right
někdo by si mohl říct, že nemusí platit, když už nejsou - ošetřila to ECB, která vydala
nařízení týkající se této záležitosti)
- Př. Když se přepočítávaly měny na €, v některých případech tento poměr nemohl být
vyjádřen ukončeným desetinným místem barb2right potřeba zaokrouhlení barb2right zkreslení barb2right vzniklo
nařízení ECB, které toto řešilo
Tím jsou vyřešeny hlavní orgány EU.

Pomocné orgány EU:¨
Existují výbory jakožto poradní orgány Rady EU a Evropské Komise (potřeba vyžádat si od nich
stanovisko při své činnosti):
Hospodářský a sociální výbor
Výbor regionů – otázky strukturálních fondů a podobných věci
- mají poradní funkci, sami nemohou rozhodovat, mají komplikované složení, více viz učebnice



Aplikace komunitárního práva v členských státech

V ČR platí dva právní systémy – vnitrostátní a komunitární barb2right 2 problémy:

1. konflikt mezi jednotlivými právními systémy – konflikt mezi dvěma pravidly- komunitární a
vnitrostátní, týkají se stejné věci, ale každé říká něco jiného
- zásada přednosti komunitárního práva – jestliže dojde k rozporu mezi pravidlem
komunitárním a pravidlem národním, tak má přednost právo komunitární barb2right vyplývá to
z judikatury soudního dvora, který se těmito situacemi v minulosti zabýval a tuto zásadu
formuloval
- poprvé tento problém nastal v 60.letech (Flaminio Costa vs E.N.E.L - cvika)
- kdyby mělo přednost národní právo před komunitárním, tak by celé komunitární právo
bylo na prd, neplnilo by svoji integrační funkci
- národní norma se aplikací komunitární normy neruší, pouze je „odsunuta“, může se
aplikovat jindy, není zde nadřízený vztah jako např.mezi ústavním zákonem a zákonem,
není to přednost hierarchická, ale aplikační
- problémy se často týkají diskriminace občanů EU (odměna za práci a pohlaví,…)
- v případě směrnice by rozpor vůbec být neměl, protože členský stát má povinnost
implementovat směrnici do svého práva

2. nakolik je komunitární právo závazné pro jednotlivce (PO,FO) z hlediska práv a povinností
- zásada přímého účinku
o primární právo – předpis primárního práva MÁ přímý účinek na jednotlivce, kdekoliv
je to možné barb2right tzn. musí platit následující:
square4 je nutné, aby byla formulována jasně, srozumitelně, konkrétně
square4 je bezpodmínečná - nesmí vyžadovat od členského státu zřízení prováděcího
předpisu
square4 nesmí ponechávat členskému státu meze pro vlastní uvážení
- opravňuje státy k něčemu (např. clo zavedené před vstupem do EU nesmí v současnosti
přesáhnout 3%, nové se nesmí zavádět vůbec barb2right opravňuje k převozu bez cel nebo s clem max.3%)
- například ustanovení o kartelových dohodách v zakladatelské smlouvě
ESF MUNI Zápisky z přednášek předmětu PPEPEI jaro 2007
- 14 -
- některá ustanovení přímý účinek nemá (např. článek 10 týkající se loajality čl.států
barb2right o jednotlivci se vůbec nemluví)
- čl.141 – nesmí být diskriminovány ženy při odměně za práci, nebylo jasné, jestli má
nebo nemá přímý účinek – ESD dvůr rozhodl, že má, na základě sporu belgické
letušky
o sekundární právo
square4 nařízení – je děláno proto, aby mělo přímý účinek, tedy až na zcela nepatrné
výjimky MÁ přímý účinek
square4 směrnice – neměla by mít přímý účinek, teprve až po implementaci do
vnitrostátního práva, existují sporé výjimky (kauza van Duyn – slečna,
která se vydala do Anglie a chtěla být zaměstnána v sekretariátu scientologické
církve, církev však byla pod přísným dohledem a britské orgány slečnu nepustili,
protože podle britského imigračního zákona je možno cizince nepustit na území VB,
pokud je úměrná domněnka, že jeho činnost v zemi by byla nepřínosná. Slečna se
poradila s právníkem, ten našel směrnici, která říká, že osobu z ciziny lze odmítnout
pouze v případě, pokud by to bylo ohrožení veřejnosti či co barb2right ESD, předběžná
otázka, van Duyn se dožadovala zrušení takového zákazu, směrnice nebyla
implementována – rest VB, ESD formuloval revoluční závěr – pokud směrnice
jednotlivci směřuje určitá práva a pokud v důsledku porušení práva nemůže
jednotlivec svého práva využít, tak se může dovolávat přímo směrnice a
obejde se členský stát barb2right zde má směrnice přímý účinek, slečnu sice nepustili ani
tak, ale z této kauzy vznikla možnost přímého účinku směrnice)


6.přednáška 26.3.2007

- přímý účinek směrnice má jiný charakter než přímý účinek nařízení
(směrnice má přímý účinek pouze vertikální a vzestupný)

Stát
- vertikální a vzestupný přímý účinek (opačný směr není možný)
- jednotlivec se může dovolat svých práv (uvedených ve směrnici) na svém státu

Jednotlivec Jednotlivec


- takový přímý účinek směrnice neplatí, směrnice nemůže ukládat jednotlivci povinnosti,
pouze ochraňuje práva, pouze jednotlivec barb2right stát, nijak jinak (např.zaměstnavatel není povinen
přijímat povinnosti vůči zaměstnanci směrnicí, pokud není implementována)
- Př. Stánek jazykové školy na italském nádraží – podpora prodeje, jedna italská slečna se na nádraží
rozhodla, že se bude učit anglicky a podepsala na nádraží smlouvu o přijetí služby. V rámci ní se zavázala, že
do měsíce zaplatí zálohu na kurz. Na druhý den si to rozmyslela a šla smlouvu zruší, JŠ řekla, že smlouvu
nezruší, že musí slečna zaplatit zálohu. Ona ji nezaplatila barb2right soudní vymáhání. Existuje směrnice, podle které
všechny spotřebitelské smlouvy (i smlouva o přijetí služby), které byly uzavřeny mimo hlavní místnosti
poskytovatele, je možno do 7 dnů vypovědět bez udání důvodu. Itálie však tuto směrnici ještě
implementovánu neměla. Její právník se bránil směrnicí. Občanský zákoník nebyl změněn, odvolávala se na
to, že je to účinek vzestupný vertikální, ale interpretace byla chybná, protože JŠ byla, stejně jako ona,
jednotlivec. Nakonec musela částku zaplatit, protože se nemohla dovolávat přímého účinku na JŠ. V případě,
že by na místě jazykové školy byla nějaká státní instituce, státní zaměstnanec, nebo i státní jazyková škola …,
šlo by se neimplementované směrnice dovolat.)
- Př.případ Ratti (ze 70.let), opět italská firma a v Itálii neimplementovaná směrnice. Firma Ratti vyrábí
chemikálie, ředidla,…, které musí být baleny patřičným způsobem a musí být patřičně označeny nejen pro
Itálii, ale i pro jiné evropské státy. Nové směrnice týkající se právě označování nebezpečných výrobků byly
právě vydány, byly dvě a byly neslučitelné. Firma měla pro italské výrobky označovat podle italských
předpisů a produkty pro Evropu podle evropských měřítek. To by však prodražilo výrobu barb2right firma Ratti se
rozhodla označovat všechny pouze evropským způsobem. Tím však nedodržovala italské předpisy barb2right bylo
zahájeno soudní řízení proti vedení firmy Ratti. Protiprávně firma jednala pouze, pokud neměla směrnice
přímý účinek. Italský soud se obrátil na ESD, ten odpověděl, že Itálie porušila svou povinnost implementace
směrnice, Ratti se dovolávala soudního žalobce, Ratti nejednala protiprávně, směrnice měla přímý účinek.
- Př. Colping house, Neemögent – Holandsko, Colping house – zařízení, kde se poskytuje catering
nemajetným osobám. V „našem“ colping house se podávalo pití označené jako minerálka, ovšem byla to
ESF MUNI Zápisky z přednášek předmětu PPEPEI jaro 2007
- 15 -
pramenitá voda, která nebyla čerpána z hlubokých pramenů. Existuje směrnice (tehdy v Holandsku
neimplementovaná), která říkala, že za minerálku mohla být označována jen voda, která neodpovídala
kritériím vody podávané v Colping house našeho případu. Byla na ně podána žaloba za klamání spotřebitele –
za minerálku označuje vodu, která podle hol.práva minerálkou je, ale podle směrnice není barb2right žalování za to, že
firma nerespektuje neimplementovanou směrnici. Firma však jednala správně – jinak by totiž šlo o vertikální
sestupný přímý účinek, šlo by zde o povinnost, ne o právo!

square4 Nařízení a smlouvy ES – obecný přímý účinek, platí i čárkované šipky u směrnice


Jednotný vnitřní trh

Bývalý společný trh (do roku 1992)
Platí zde komunitární právo, ale právní režim se tím nevyčerpává (směrnice končí u členských států,
které ji zapracovávají do svých vnitrostátních práv. Smyslem směrnice je harmonizovat ustanovení
komunitárního a jednotlivých vnitřních právních systémů.)
V 60.-80.letech platilo, že směrnice byly v Radě přijímány jednomyslně (1966 – Lucemburský
kompromis). Je však velmi obtížné dosahovat nějakých výsledků, protože je nutné najít řešení, které
vyhovuje všem. Směrnice pak musí být zákonitě obecnější, … barb2right kvalita směrnic šla dolů. V rámci
jednotného vnitřního trhu ale musí být harmonizováno všechno. Procedura přijímání směrnic však
byla velmi obtížná a proto jich bylo přijímáno málo. barb2right potřeba reformy
barb2right jednotný evropský akt 1986 – Rada přijímá harmonizační směrnice kvalifikovanou většinou (ne
všichni musí souhlasit). Bylo však potřeba vytvořit pojistky pro případ, že některý stát nemůže
přijmout směrnici, která je naprosto neslučitelná s vlastním vnitrostátním právem. Stát může požádat
Komisi, ta může udělit odklad implementování směrnice (sice dočasný, ale dlouhodobý – tak dlouho,
dokud to uhádá s Komisí). Překvapivě bylo výjimek požadováno celkem málo. Komise je při jejich
udělování velmi přísná, především u nových členů.

Jednotný vnitřní trh (od r.1993) – 4 základní svobody:
1. volný pohyb osob
2. volný pohyb zboží
3. volný pohyb služeb
4. volný pohyb kapitálu
+
- společné politiky (zemědělská, obchodní, dopravní, soutěžní,…) Maastrichtskou
smlouvou se okruh těchto politik rozšiřuje (např. sociální (zahrnuje pracovní právo),
zdravotnická – nelze harmonizovat právní předpisy, ale spolupráce funguje, politika
ochrany spotřebitele, hospodářská a sociální soudržnost, politika ochrany životního
prostředí, …)

1. Volný pohyb zboží
- první základní svoboda, uváděná na 1.místě.
- znamená volný obchod mezi členskými státy (intrakomunitární, vnitrokomunitální obchod).
- definic zboží je víc, pro účely volného pohybu zboží se jím rozumí hmotná věc (výrobek nebo
produkt), který má hodnotu vyjádřitelnou v penězích a může být vyrobeno jak uvnitř společenství,
tak i mimo společenství, pokud bylo do spol.dovezeno, prošlo celním řízením a bylo za něj
zaplaceno clo. Takovéto zboží se stává zbožím komunitárním a vztahuje se na něj volný pohyb
zboží.
- volný = bez překážek. Překážkami rozumíme hlavní překážky přímé:
1. cla – v rámci společenství neexistují cla od r.1969. Totéž platí i pro dávky, které mají stejný
účinek jako cla, i když se jmenují jinak.
2. kvóty = kvantitativní omezení, případně opatření státu, které mají stejné účinky jako kvóty
3. uplatnění daňové diskriminace – daňové diskriminace musejí být v rámci společenství
odstraněny


ESF MUNI Zápisky z přednášek předmětu PPEPEI jaro 2007
- 16 -
7.přednáška 2.4.2007

Ad 2. – Kvóty představují kvantitativní omezení, omezení dovozu mezi členskými státy (také pomocí
zákazu, nejen kvót), některé čl.státy jsou oprávněny zakázat dovoz některého zboží na své území.
POZN: V terminologii komunitárního práva se termínů dovoz a vývoz používá pouze pro dovoz a vývoz
v obchodě s nečlenskými zeměmi, v rámci intrakomunitárního práva se jedná o intrakomunitární akvizice.
V současnosti se kvóty v intrakomunitárním obchodu nepoužívají.
Kvantitativní omezení a opatření s rovnocenným účinkem (např. při státních opatřeních, třeba správní,
které se týká bezpečnosti atd.) jsou mezi členy zakázány, existují ale výjimky. Porušení zákazu kvót
řeší Komise. O zakázaných opatřeních viz článek 28.
Směrnice z r. 1970, č. 50:
square4 opatření, ve kterých stát rozlišuje mezi dováženým a domácím zbožím – stát diskriminuje dovážené
zboží, př. dovážená auta musí projít dvojí technickou kontrolou, domácí auta pouze jednou
(přímá diskriminace)
square4 opatření, které nediferencuje mezi zbožím dováženým a domácím – nepřímá diskriminace, př.
rostlinné tuky musely mít tvar krychlí, aby si to spotřebitel nepletl s máslem, byly nutné jiné
stroje pro tento tvar, proto se přešlo ke tvaru másla. Belgie trvala na krychlích, takže formálně
nediskriminuje, ale nebylo tam možno tyto tuky vůbec dovážet.
Polovina 70. let: judikát Dassonville, firma dovážející skotskou whisky (typ výrobku s průmyslovým
právem musí být registrováno) do Belgie, whisky šla přes francouzského distributora. V Belgii byl
zákon, že takový výrobek musí být doprovázen osvědčením pravosti, francouzský distributor ale
odmítl osvědčení vydat. Firma dovážet nepřestala, trestní žaloba pro porušení průmyslových práv.
Firma se bránila, že osvědčení je nedostupné, Soudní dvůr řekl, že dovoz se musí zastavit, pokud
chceme trvat na těch osvědčeních – kvantitativní omezení. Vznikla dassonvillská definice = opatření
státu, která jsou způsobilá omezit dovoz: přímo nebo nepřímo, skutečně (už se to opravdu stalo) nebo
potencionálně (mohlo by se to stát), příliš široká definice, nepoužívá se.
Př. irský zákon na ochranu spotřebitel ukládá povinnost na suvenýrech uvádět místo původu (Made in
Ireland), toto bylo kvalifikováno jako opatření omezující dovoz, protože zákazník si pak nekoupí jiný
než irský suvenýr (tzn. ani z jiné členské země). Proto se teď prosadilo označení Made in EU – aby se
odbouraly předsudky o jiných zemích (ale lidé to vědět chtějí, třeba konkrétně fr. sýr) a hlavně aby se
neomezoval dovoz z těchto zemích. – trochu demagogie
Př. Zákaz nedělního prodeje – asi v učebnici
Judikát Cassis De Dijon – cassis = černý rybíz, likér, ale nemá požadované vlastnosti, aby se mu
podle daňových předpisů dalo říkat likér (aspoň 22%), Cassis de Dijon má 19%. Z důvodů daňových a
z důvodu ochrany spotřebitele (nižší obsah alkoholu by způsobil závislost – spotřebitel toho vypije
víc) – z