Prednasky

NI Zápisky z přednášek předmětu PPEPEI jaro 2007
- 7 -
Nejvyšší pokutu dostala Francie – zakázaný rybolov malých rybek, který trvá už 16 let, a oni pořád
neimplementují směrnici, uložena dvojí pokuta – léto 2005 – jednorázová 20 mil.€ a potom za
každého dalšího půl roku prodlení dalších 58 mil.€

Do komunitárního práva patří ještě jedna věc, která není primární ani sekundární právo, ale
judikatura (rozsudky) soudního dvora – komunitární právo někdy bývá označováno jako rámcové,
jsou někdy tak obecná, že vyžadují konkretizaci. Ta se zajišťuje buď směrnicí, nebo (v oblastech, kde
žádné sekundární právo není – volný pohyb zboží) tuto konkretizaci zajišťuje judikatura s.d. Např. již
zmiňované poplatky za TV v hotelových pokojích – OSA podala žalobu proti jednomu provozovateli v českého
soudu, protože šlo o nejasnou směrnici, náš soud nevěděl jak to rozhodnout, potřeboval konkretizaci, zbývá
druhá cesta – zeptat se Soudního dvora.
Je třeba se ptát pokaždé?Ne – platí zde něco jako „soudní precedens“. Pokud nedodržuji precedens a
rozhodnu se sám (jako ČR) , porušuji komunitární právo! Dozví se to v judikatuře Soudního dvora,
zjistí, jestli tam podobná situace už je, pak to musí řešit stejně. Rozsudky Soudního dvora jsou závazné.


3.přednáška 5.3.2007

Institucionální hledisko fungování ES a EU

Orgány EU jsou orgány ES, některé z nich působí také v rámci II. a III. pilíře.

Hlavní orgány EU:

Evropská rada


Evropská komise Rada EU Evropský parlament


Evropský soudní dvůr Účetní dvůr Evropská centrální banka

Komise, rada EU a parlament jsou rozhodovací orgány
--- - orgány legislativní, v celé EU
--- - orgány pouze v I.pilíři EU
--- – něco mezi – ESD má pravomoci v I. a částečně i v III.pilíři
POZN: Hlavním orgánům se říká instituce (EK, rada EU, E.Parlament) barb2right odtud institucionální právo

Evropská komise – reprezentant společenství, výkonný orgán ES, vykonává to, na čem se usnese
rada a parlament. Orgán iniciativní – povinně předkládá návrhy R a P, kontrolní orgán –
kontroluje dodržování práva čl.států a dodržování práva v rámci jednotlivců. Rozhodovací
pravomoc v určitých případech. Komise zastupuje ES a EU navenek vůči neelejským státům.
Svými funkcemi se velmi podobá vládě ve státě. (Komise = „evropská vláda“).
- tvořena 27 komisaři ustanovováni vždy po volbách do evropského parlamentu (Jednou za 5 let)
- komise se člení na generální ředitelství –(„ministerstvo“), v čele stojí komisař, ale ředitelství řídí
generální ředitel (mraveneček pracuje, ale mluví se o komisaři)
- sídlo - Brusel
- z každého státu je jeden komisař, ale jsou s tím problémy, příliš velký počet už měl být vyřešen
smlouvou z Nice, ale nebyl. (27 komisařů, to je moc, optimální je 14-15 aby byli operativní). Až
do r. 2004 velké státy měli 2 komisaře, malé po jednom. Smlouvou z Nice se velké vzdali 1,
zůstal jen jeden z každého, ale pořád je to moc. Možná se to vyřeší v nové ústavě, pokud bude
ustanovena.
- Komise je orgán, který dělá tu „hlavní práci“. V komisi se všechno tvoří. Musí se zde
vypracovat návrhy. Proto má komise obrovský administrativní aparát (počet pracovníků přes
20 000 lidí). Mnohojazyčnost – všechny jazyky jsou oficiální, ne všechny jsou pracovní. Každý si může
ESF MUNI Zápisky z přednášek předmětu PPEPEI jaro 2007
- 8 -
mluvit svým jazykem, má zajištěný překlad do své mateřštiny. Na určité jazykové kombinace nejde najít
tlumočníka (řečtina-estonština) – nutno řešit přes třetí jazyk (většinou ENG). Veškeré dokumenty a
projevy musí být překládány do všech jazyků. Proto je zde skoro 10 000 překladatelů a tlumočníků.



Rada EU – rozhodovací (v minulosti jediný rozh.) orgán, zastupuje členské státy
- složení rady: - zástupci čl.států – je jich tedy 27. Za normálních okolností je to ministr, každé
zasedání rady je složené z jiných ministrů, podle resortu, který se řeší
- sekretariát sídlí v Bruselu, zasedání může být výjimečně jinde
- Předseda rady – stát, rozvrh je ustanoven na 10 let dopředu, státy se střídají po pololetí. 27
čl.států – každý stát to předsednictví získává jednou za 13,5 roku. Předseda rady má určitou
výhodu v tom, že si v rámci řízení rady může prosazovat své vlastní zájmy do projednávání. ČR
bude radě předsedat v I.pol.2009.
- Rada má velmi důležitý pomocný orgán – COREPER (fr.zkratka, výbor stálých zástupců –
comitté representant permanent, zástupci jsou velvyslanci členských zemí u ES). Tito
velvyslanci=stálí zástupci se scházejí 2 dny před zasedáním rady (pondělí, rada se schází každou
středu). V pondělí se projednávají různé otázky, souhlas – krabice A, nesouhlas – krabice B. Ve
středu se radě odevzdá krabice A – pouhé hlasování a schválení, teprve potom krabice B, o které
rada jedná.
- Hlasování v radě: 1. hlasování v radě je vážené hlasování – čím větší stát, tím více má hlasů
(NEM, FR, VB – mají 29 hlasů (max), pak to jde sestupně, SPAN, POL – 27 hlasů, RUM – 14,
NIZ – 13, CR, BEL, … - 12, SLO – 7, nejméně MALTA – 3hlasy) 2. kvalifikovaná většina –
pokud se jedná o I.pilíř EU (pouze 2 oblasti I.pilíře, kde nebyla kval.většina zavedena, kde je
jednomyslnost – daně, aspekty sociální politiky)). Kvalifikovaná většina není stanovena
zlomkem ani procentem jako u nás (ne 3/5, 60%), ale absolutní čísla (100% - když se sečtou
všechny hlasy všech zemí dohromady – 345 hlasů, kvalifikovaná většina je 255 hlasů – cca
74%) Min.počet států pro kval.většinu je 14. Kval.většina musí sestávat z hlasů států, jejichž
populace tvoří nejméně 62% populace EU – většinou se toto kritérium nepoužívá.
- ES jakož i EU uzavírají smlouvy s nečlenskými zeměmi v mnoha záležitostech, tyto smlouvy
schvaluje rada

Evropská rada – evropský summit, je orgán, který vznikl faktickou cestou, původně to byla
konference nejvyšších představitelů států (hlavy státu, předsedové vlády), od 70.let se pravidelně
scházejí 2-3krát do roka, řeší hlavní problémy ES a EU. Univerzální orgán, rozhoduje všude a o
všem
- jejím posláním jsou základní koncepty EU, např. zavedení €, rozšiřování směrem na východ, …
- tyto koncepty je třeba rozpracovat – další orgány EU

Evropský parlament – orgán, který prošel obrovským vývojem od počátku ES, někdy převratným.
Ve struktuře orgánů je jediný demokratický prvek – volený, nejmenovaný. Jmenoval se
shromáždění (do r.1962), Byl jen „pro okrasu“, neměl téměř žádné pravomoci, dříve (do r.1979)
nebyl volen. Každý stát dostal počet, kolik poslanců svého vlastního parlamentu má delegovat do
shromáždění ES. Pouze konzultativní prvek.
- pravomoci EP: byly rozšířeny Maastrichtskou smlouvou o EU, do značné míry je teď EP silný
demokratický prvek, i když zdaleka ne tak, jako státní parlament.
o Spolurozhodovací pravomoc – v případech, kdy stanoví smlouva o ES, že návrh je
přijat podle článku 251 – musí souhlasit i EP! Komise dá návrh radě, rada ho zpracuje
podle svého a předloží ho EP. EP se k němu vyjadřuje (velmi zjednodušený model
této procedury). EP projedná návrh komise postoupený radou a vyjádří se, jestli
souhlasí nebo ne. Souhlas barb2right rada akceptuje souhlas EP a je směrnice (nařízení)
přijata = Směrnice rady a evropského parlamentu. Nesouhlas barb2right Rada může návrh
upravit, pokud by nedošlo ani tak k přijetí, jsou 2 možné postupy: 1. Rada a EP sestaví
smírčí výbor (smírčí komise) – z obou institucí, kompromis. Když se kompromis
nepodaří najít – návrh je zapomenut. 2. - ve skutečnosti – jakmile EP nevysloví
ESF MUNI Zápisky z přednášek předmětu PPEPEI jaro 2007
- 9 -
souhlas, tak se to vrací ke komisi a komise vypracovává nový návrh nebo se mění
v radě, v každém případě tak, aby vyhovoval parlamentu.
o Konzultační procedura – někdy rada rozhoduje, ale musí konzultovat s Evropským
parlamentem, který vydá stanovisko, právně není závazné, ale Rada k němu musí
přihlédnout, jinak neplatné.
o Kooperační procedura – dneska už prakticky neexistuje, znamenalo to, že EP dával
stanovisko, kt.sice bylo také právně nezávazné, ale pokud nebylo pozitivní ke vztahu
k názoru Rady, Rada mohla rozhodnout pouze jednomyslně, a ně kvalifikovanou
většinou.
- EP může vyjádřit důvěru či nedůvěru Evropské komisi, je třeba 2/3 členů parlamentu
nesouhlasících, aby byla udělena nedůvěra.
- Právo interpelace komisařů (kladení parlamentních otázek), petiční právo
- Při EP působí ombudsman – ochránce veřejných práv, není nadřízeným ombudsmanů
členských států!, je ochráncem v rámci EU – komise vůči nám něco porušila – jdu za
evropským ombudsmanem.
- Sídlí na dvou místech: Štrasburk (hl.sídlo) a Brusel (přepychové). Na dvou místech,
stěhují se s poslanci i tlumočníci, spisy, dokumenty – kamiony nacpané až povrch, už se o
tom začalo psát
- Složení EP – počet poslanců volených v jednotlivých státech se odvíjí od velikosti státu.
Nejvíc poslanců je voleno v Německu – uhádali si 99 poslanců, další velké státy (FR, IT,
BR) – 78 poslanců a zase to klesá, my máme 24 poslanců, SLO – 14, Malta – 5) Celkový
počet – 786 poslanců. Budou se snižovat počty.
- EP je jednokomorový, je tam předseda, místopředsedové, parlamentní výbory, … Nejsou
tam klasické pol.strany, ale jsou tam sdružení pol.stran obdobného zaměření

Evropský soudní dvůr a Účetní dvůr – Lucemburk
Evropská centrální banka – Frankfurt


4.přednáška 12.3.2007

SOUDY – rozhodují v pilíři III. – jurisdikce

Evropský soudní dvůr – někdy se říká jen Soudní dvůr (oficiální název je Soudní dvůr Evropských
společenství. Jiné mezinárodní organizace většinou soudy nemají (x např. mezinárodní
soudní dvůr – OSN, řeší spory mezi státy, pokud se na něj samy obrátí, …), ale EU soud
potřebuje, protože ES je nadstátní organizace, čl.státy jsou podřízeny, všude, kde je systém
nadřízenosti x podřízenosti vznikají spory, je nutno vynucovat podřízenost států i
jednotlivců, když je právní systém, musí být i vlastní soud. Musí zde být obligatorní
povinnost soudního dvora.
- vznikl hned na počátku, při vzniku ESUO, fungovat začal od r.1954, první spory se týkaly
buď pracovněprávních záležitostí nebo členských států s Komisí, pokud jim Komise něco
přikazovala. Dneska je to naopak barb2right Komise žaluje členské státy.
- Řízení před ESD je bez poplatku
- Funkce Soudního dvora:
1) Řešení sporů, především mezi ES (Komisí) a členským státem, spory, kdy členský
stát zpravidla porušuje mezinárodní právo a Komise ho žaluje, aby soud uplatnil
příslušná opatření. Spory mohou být i jiného charakteru – např.spory, které strany
dobrovolně předávají Soudnímu dvoru (MUNI je potenciální jednou stranou takového sporu –
ohledně Kampusu, úvěr od Evropské investiční banky, který hradí polovinu nákladů na Kampus, je poskytován
v určitých intervalech, aby splátka byla poskytnuta, musí být splněny podmínky – přichystané staveniště, hrubá
stavba,…, aby peníze mohly být okamžitě proinvestovány. Kdyby nebyly podmínky splněny, EIB by splátku
neposkytla, banka bude mít zbytečné peníze, nemůže je nikam použít, účtuje si penále za ušlý zisk, který by nastal,
kdyby ty peníze mohly být investovány jinde. Pokud by k něčemu takovému došlo – kdyby vznikl spor (MUNI
říká, že bylo připraveno, EIB říká, že ne), tento spor by řešil Soudní dvůr)
ESF MUNI Zápisky z přednášek předmětu PPEPEI jaro 2007
- 10 -
2) Působení jako „ústavní soud“ společenství - Řešení problémů, kdy jednotlivé
legislativní akty jsou přijímány vadným postupem – neobsahuje vyjádření
potřebných orgánů, chybné vyložení ustanovení o pravomoci, nebo jsou přijaty
zákony v rozporu se základními dokumenty ES (S Pařížskou smlouvou,
s Maastrichtskou smlouvou,…). Když se takového věci stanou v ČR, řeší to Ústavní
soud nebo Nejvyšší správní soud, v EU to řeší Soudní dvůr
3) Sjednocovat a aplikovat jednotnost komunitárního práva ve všech členských státech.
Komunitární právo je závazné pro všechny členské státy stejně jako pro jednotlivce,
v praxi je aplikováno soudy členských států. Existuje s tím mnoha problémů. (Př. Po
vstupu ČR do EU 1.5.2004, k tomuto datu přestali platit veškeré české celní předpisy, kromě regulativních předpisů
celní správy. Proč? Protože tato záležitost je ve výlučné kompetenci společenství. Nařízení musí být jednotná pro
všechny čl.státy. všechna tato nařízení nebyla včasně přeložená do češtiny. Stalo se, že jeden náš český dovozce
neprovedl správně deklaraci k tomuto celnímu řízení. V tomto případě to celní správa kvalifikuje jako přestupek a
stanoví pokutu podle komunitárního nařízení. Ta firma namítala, že v době rozhodné nebyl k dispozici český text a
tudíž nevěděla o tom, jak má být deklarováno celní řízení. Rozběhlo se celní řízení, ve kterém soud zase musel
aplikovat komunitární právo. Problém je v tom, jestli je podnik vázán na nařízení v cizím jazyce.
Komunitární právo je jednotné, ale jednotlivé národní soudy se velmi liší, každý stát
má jiné metody soudnictví barb2right vzniká problém. Aby komunitární právo mělo smysl,
musí být interpretováno jednotně – to zajišťuje soudní dvůr.
- ESD je tvořen:
1. soudci, z každého členského státu je jeden (tzn. 27 soudců), tito soudci jsou
jmenování dohodou členských států. Nedělá to Rada, členské státy sami se
sejdou, dostanou kandidátku, musí se dohodnout o každém. Funkční období je
6 let, po třech letech se ½ soudců střídá.
2. generální advokáti – nejsou to advokáti jako takoví, je jich 8, jejich úkolem je při
zahájení řízení po zjištění skutkového stavu vypracování odborného právního
posudku (stanoviska), v němž má navrhnout řešení sporu s ohledem na svoji
právní kvalifikaci. Z tohoto stanoviska vycházejí soudci s tím, že toto
stanovisko je pro ně nezávislé. Ve ¾ případů soudci rozhodují v souladu
s těmito stanovisky. Proč existují generální advokáti? (jinde je nenajdeme):
Generální advokát je expertem na evropské právo, což zaručuje, že to jeho
stanovisko je maximálně kvalifikované. A také, když je věc rozhodnuta
dvakrát, je pravděpodobnost dobrého rozhodnutí vyšší.
Pozn. V rámci WTO (světové obchodní organizace) existují smlouvy, které jsou závazné pro všechny
členské státy. Nastalo několik případů, kdy se nějaký jednotlivec dovolával nějakého práva
vyplývajícího ze smluv WTO, Soudní dvůr ale nechtěl to řešit, protože říká, že tyto smlouvy se
vztahují pouze pro WTO a členské státy, nikoliv pro jednotlivce (neplatí zde přímý účinek na
jednotlivce). Stanovisko generálního advokáta však může obsahovat, že by tyto smlouvy měly mít
přímý účinek na jednotlivce).

Ad funkce 1, - řešení sporů:
- řízení se zahajuje podáním žaloby do Lucemburku, žaloba se pošle straně žalované, žalovaná
strana se vyjádří (replika), když replika přijde žalobci, vyjádří se k replice (duplika), žalovaný se
zase vyjádří k duplice (triplika). Tím si všichni vyjasnili svá stanoviska, ustanoví se soudce,
generální advokát a tiskový mluvčí, GA napíše své stanovisko. V další fázi probíhá ústní jednání
(v případě, že mají strany něco nového). Často je potřeba vypracovat znalecký posudek – na to už
je potřeba ústní jednání. V některých případech jsou i svědci (není to moc typické). Strany jsou
povinně zastoupeny advokátem (pokud se jedná o jednotlivce), státy musí být zastoupeny
vládními zmocněnci. ČR má jednoho zmocněnce, který ji zastupuje ve všech takovýchto řízeních.
Jakmile je ústní jednání hotovo, soudci se odeberou k rozhodnutí (rozhoduje se v senátech, které
jsou 3 nebo 5ti členné, soud může tedy paralelně řešit několik věcí, protože se rozdělí na tyto
senáty. Ještě existuje senát velký (dříve plénum, má 13 soudců), pokud se jedná o spor
s politickou důležitostí). Plénum rozhoduje jenom v případech naprosto výjimečných, zatím žádný
nenastal. Např. odvolání komisaře nebo ombudsmana.
- Na konci rozhodnutí je rozsudek, který je právně závazný pro účastníky, pokud se rozsudek týká
sjednocování výkladu, je závazný pro všechny.
- Při řízení mezi Komisí (ES) a členskému státu - řízení předchází administrativní řízení před
Komisí. Komise rozhodne, zda řízení proběhne nebo ne, na konci je rozsudek, kde Soudní dvůr
ESF MUNI Zápisky z přednášek předmětu PPEPEI jaro 2007
- 11 -
rozhodne, zda právo bylo porušeno tak, jak píše Komise v návrhu, nebo zda bylo porušeno jinak,
nebo zda vůbec nebylo porušeno. (Př. ČR vůči ES, poslední měsíc, bylo hned jasné, že Komise má pravdu, věcně se
spory týkaly nedodržení směrnice, zubaři a nějací lékaři, směrnice nebyla implementována do našich zákonů, nebylo to ani opomenutí,
byla to situace, kdy návrh zákona byl vypracován, předložen, schválen v Parlamentu, ale došlo na typicky českou „úchylku“ přilepovat
dodatky k zákonům, které se nijak netýkají schvalovaným zákonům barb2right Klaus se naštval, použil právo veta, musel se zákon vrátit do PS
barb2right prodleva, Komise se nám vysmála a sankciovala nás)
- Teoreticky je možné, že žalobu na členský stát může místo Komise podat i jiný členský stát,
kterému vadí, že porušuje komunitární právo. I tady musí proběhnout administrativní řízení před
Komisí. Stalo se to 4 krát za celou dobu fungování ES, nikdy to nebyly stěžejní záležitosti, rychle
se vyřešily. Státy to nemají rádi barb2right podání žaloby znamená diplomatickou roztržku. Nepodává se
mezinárodní žaloba (ani neexistuje), pouze mezinárodní stížnost!
- Rozsudek Soudního dvora je pouze deklaratorní – pouze říká, že tím, že ČR neimplementovala
řádně směrnici tu a tu do svého práva, porušila mezinárodní právo. Není tam žádná výzva, do kdy
to opravit, žádná sankce – od Soudního dvora se dozvíme, zda právo bylo či nebylo porušeno –
zbytek je na Komisi. Když nedojde k nápravě, hlídá to Komise a pokud by k tomu došlo barb2right znova
žaloba, tentokrát už návrh na uložení pokuty. K dnešnímu dni jsou uloženy 4 pokuty. Proběhlo
však řízení, kdy Komise navrhla Soudnímu dvoru uložení pokuty a Soudní dvůr nevyhověl barb2right stát
už to napravil, až po podání žaloby. Pokuta se totiž ukládá za každý den, měsíc, čtvrtletí prodlení,
tady už žádné prodlení nebylo. Existuje také paušální pokuta tam už by ten stát pokutu dostat
mohl.

Ad funkce 2, - působení jako „ústavní soud“ ES :
- Př. Před sedmi lety Rada a Evropský parlament přijali směrnici zakazující tabákovou reklamu všude jinde než v TV (na
to už byla jiná směrnice). Tato směrnice byla akceptována všude kromě Německa, kde byla silná tabáková lobby. N
podalo odvolání k Soudnímu dvoru, který opravdu prohlásil směrnici za neplatnou. ES nemá pravomoc vydat směrnici
na ochranu zdraví občanů. Směrnice se proto týkala toho, na čem ta reklama byla umístěna. Časopisy – volný pohyb
časopisů. Co když v jednom státě je tabáková reklama dovolená, v druhém je zakázaná? Tento časopis nesmí přijít na
trh státu, kde je zakázaná tabáková reklama. To je překážka volného pohybu zboží. Smyslem směrnice mělo být
odstranění této překážky tím, že se tab.reklama zakáže všude. Němci si všimli, že se tato směrnice vztahuje i na
billboardy a kina, kde se zboží nepohybuje barb2right proto byla zrušena. Samozřejmě to přepracovali a za chvilku platila
upravená směrnice.
- Žalobu na neplatnost může podat členský stát, kterákoliv instituce společenství,… kdykoliv, musí
prokázat pouze, že se ho tento zákon bezprostředně dotýká.

Ad funkce 3, - sjednocování výkladu práv