Prednasky_2008

1. přednáška
Společný trh v kontextu vývoje ES a EU
1. Etapa integračních východisek, formovaných převážně výsledky II. světové války (1945 – 1951)
snaha vyhnout se střetům, které byly před válkou, role vztahů Franice – Německo
ekonomické, politické a strategické faktory → odstranění válečných škod, vytvoření infrastruktury, orientace na růst životní úrovně, růst úlohy státu
integrační myšlenky vznikly v Holandsku
akcent na trvalé odstranění národnostních bariér
obava z vlivu Sovětského svazu a jeho sféry vlivu
2. Etapa ekonomického a sociální rozvoje v Západní Evropě a mimořádné integrační institucionální dynamiky (1952 – 1973)
1951 – ESUO – Evropské společenství uhlí a oceli – tyto komodity považovány za stěžejní, snaha kontrolovat Německo, zabudován prvek nadstátnosti
1957 – EHS + Euratom – cíle společného trhu
speciální motivace Francie, SRN, Benelux, Itálie – trh bez vnitřních hranic – Společný trh – ale narušení identity jednotlivých států – „plíživá integrace“
Francie – integrace jako šance posílení pozice Francie v Evropě
role zemědělského sektoru – hlavně Francie (rušení kolonií), ale hospodářská politika ne zas až tak účinná, méně stabilní měna než Německo
Německo postupem času vůdčí osobností integrace
1990 Francie snaha o zavedení jednotné měny (snaha oslabit pozici Bundesbank)
Německo – snaha o rehabilitaci, dopady poválečné modernizace a rekonstrukce
Belgie – rozpad koloniálního společenství – snaha najít jiná odbytiště
Itálie – politická rehabilitace, chudý Jih
zemědělství – vytvořit dostatek potravin
poválečné rekonstrukce – snížení mezd, vítězství sociálně-demokratických stran, budování Welfare state (Německo hospodářský zázrak)
1968 – celní unie – pilíř pro společný trh
1. rozšíření 1973 – VB, Irsko, Dánsko
3. Etapa stagnace integračního procesu a strukturálních krizí v ekonomikách členských států ES (1974 – 1985)
ropný šok 1973 – zdražení vstupů – Evropa donucena orientovat se na produkci zhodnocující drahou pracovní sílu (restrukturalizace – pročištění průmyslu, nová odvětví – větší výběr pro spotřebitele)
technologická revoluce, mikroelektrotechnika
noví konkurenti na světových a evropských trzích (Japonsko)
prudký nárůst nezaměstnanosti
tlak na adaptaci západoevropského průmyslu
1985 – Bílá kniha – hledání východisek integračními institucemi – pohyb osob, zboží, kapitálu – fyzické, daňové a technické překážky → do 1992 vytvořit vnitřní trh bez hranic se zachováním států
vnější atraktivnost projektu ES pokračuje (Řecko, Španělsko, Portugalsko)
4. Etapa oživení integrační dynamiky díky Jednotnému vnitřnímu trhu a výhled na rozšíření jejího teritoriálního rozměru směrem na jih a na východ (1986 – 1992)
rozjezd Jednotného vnitřního trhu, Bílá kniha Komise
Jednotný Evropský akt – hlasování kvalifikovanou většinou
impuls k vytvoření Evropské hospodářské a měnové unie
volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu jako klíčový cíl
1989 rozpad Sovětského svazu, pád socialistických režimů – země chtějí „zpět do Evropy“
geopolitické změny v Evropě – integrační impuls?
1992 Maastrichtská smlouva, ustanovení EU
5. Etapa formování třípilířové Evropské unie a ustanovení unie měnové, příprava a zabezpečení východního rozšíření (1993 – 2004)
rozšíření o Rakousko, Finsko, Švédsko
finalizace vnitřního trhu – ale stále bariéry daňové, právní systém
kodaňská kriteria a příprava zemí SV Evropy na vstup do EU
rozjezd Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU
příprava Evropské Ústavy
„big bang“ rozšíření o 10 nových členů
Měnová unie
vnitřní trh neustále v pohybu – nové výrobky, služby musí splňovat podmínky (akceptace ve zkušebnách)
6. Etapa transformace rozšiřující se EU a její adaptace na vnitřní institucionální problémy a výzvy (2005 - ?)
vliv rozšíření na účinnost fungování EU – např. společná zahraniční politika v případě Kosova – nevystupuje se jednotně, záleží na postoji státu – rozdílné názory států nelze stlačit do jednoho postoje
zájmová tření např. v oblasti imigrace
příprava reformované Evropské ústavní smlouvy
perspektivy dalšího rozšíření a jeho ekonomické, politické i institucionální důsledky
Společný vnitřní trh
jeden z nejúspěšnějších projektů EU
pilíř integračního procesu
Měnová unie
také úspěšný projekt
není ale jednoznačně pozitivní, má i odpůrce a kritiky
Eurozóna
15 států (i Malta, Kypr a Slovinsko)
v EU není: Norsko, Švýcarsko – ale jsou součástí vnitřního trhu a Norsko také Evropského ekonomického prostoru
Modelový přístup (Balássa)
1. Zóna volného obchodu
odstranění tarifů a kvót, ale udržovány ve vztahu ke třetím zemím
volný pohyb zboží
2. Celní unie
odstranění celních překážek a přijmutí společného vnějšího tarifu
vyžaduje společnou celní politiku
3. Společný trh
všechny výrobky svoboda pohybu, zaručen i volný pohyb osob, kapitálu a služeb
realizace těchto svobod vyžaduje harmonizaci dalších oblastí politik – sociální politika, regionální, soutěžní
4. Vnitřní trh směřující k Hospodářské a Měnové unii
systém směnných kurzů – např. EMS – koordinace hospodářských politik
5. Měnová unie
jednotná měna, centrální banka
užší koordinace fiskálních politik, ale společná hospodářská politika není – pouze doporučení
6. Plná Hospodářská unie
má i společnou makroekonomickou politiku
vysoký podíl společných politik
společný trh se chová jako jediný národní trh
2. přednáška
Ekonomická báze EU 27 pro fungování vnitřního trhu
Makroekonomické parametry EU 27
Dopad rozšíření na HDP
přijetím 10 států vzrostl počet obyvatel o 20%, ale HDP jen o 5%
některé země vysoký migrační potenciál – možný vliv na zaměstnanost
možné problémy s implementací pravidel
Hetegorennost EU a dopad do politik
kolem 45% rozpočtu jde do zemědělství
z příchozích 10 zemí jde 50% do Polska
uvolnění bariér přineslo zvýšení konkurence
vyšší fluktuace zaměstnanců – stěhování za lepším platem, některé profese v určitých zemích opouštěny, naopak příliv levné pracovní síly
tabulka: poměr zemědělství (3-4%), průmyslu (30%) a služeb (60%)
dopad na politiku – Společná zemědělská politika (fondy), nižší úroveň HDP na osobu (parita kupní síly) – za určitých podmínek příjemci ze strukturálních fondů
ČR 24 europoslanců (podle počtu obyvatel)
Makroekonomické parametry
dynamika
Náklady na živou práci (mzdové)
HDP/obyvatel → mzdy → Jednotný vnitřní trh
úroveň mzdových nákladů ve zpracovatelském průmyslu 2004 v eurech
Dánsko28 eur/hod
Z Německo27,6
V Německo17,2
ČR4,5
Polsko3,3
mzdová hladina může ovlivnit: mobilitu pracovníků, tlak na harmonizaci úrovně vyplácených mezd, stěhování firem za nižšími mzdovými náklady
možnost konvergence mzdové hladiny
zlepšování kvality pracovníků → ale nutnost je poté adekvátně zaměstnat, jinak odejdou do zahraničí
růst produktivity práce, adaptabilita pracovní síly
dynamika růstu
rozdíly v mzdových úrovních potrvají
růst vzdělání může vytvořit podmínky pro růst zaměstnanosti
volný pohyb osob na vnitřním trhu – eurolegislativa může podporovat protekcionismus (Směrnice EU o službách – kritika, že nedokáže pořádně liberalizovat služby)
3. přednáška
Cíle, zájmy, instituce
(rámcové podmínky fungování Jednotného vnitřního trhu)
Zájmy členských států
Cíle
Jednotný vnitřní trh EMU
Cíle
podporovat hospodářský a sociální pokrok a vysokou úroveň zaměstnanosti a dosahovat vyváženého a udržitelného rozvoje, zejména vytvořením prostoru bez vnitřních hranic, posilováním hospodářské a sociální soudržnosti a zavedením hospodářské a měnové unie, jež zahrne i jednotnou měnu
potvrzovat svou identitu na mezinárodní scéně
upevňovat ochranu práv a zájmů
zachovávat a rozvíjet Unii jako prostor svobody – zaručení volného pohybu osob, kontrola na vnějších hranicích
zachování acquis communaire
ekonomické (jsou nejlépe formulovány)
politické
sociální
obranné (bezpečnost)
Jednotný vnitřní trh
především sloužil podnikatelům
poté se začaly angažovat odbory – 1988 Charta sociálních práv – tehdy nebyla akceptována Velkou Británií
Zájmy
promítá se do nich historie zemí, geografie, jejich velikost, počet obyvatel
globální zájmy (VB, Francie)
realizují se částečně i mimo EU
4. přednáška
Evropské instituce
Evropská rada
dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje jeho obecné politické směry
schůzky 2x – 4x do roka
vychází se ze zájmů členských států, které jsou často rozdílné; rozšíření z 6-9-12-15-25-27-?? je též ovlivňuje... kam směřuje EU?
sdružuje hlavy států nebo předsedy vlád států EU (Francie a Finsko prezidenti, jinak předsedové vlád)
„nápomocni“ jsou ministři zahraničních věcí a jeden člen Komise
rozhoduje se konsensuálně, jednomyslně
vymezuje zásady a obe