Vypisky_prednasky_1-10

ESF-MUNI Zápisky z přednášek předmětu PFBANI jaro 2007

- 1 -
Bankovnictví I – přednášky

Katedra financí, Dalibor Pánek
Email: panek@econ.muni.cz

1. přednáška 20.2.2007

Bankovní soustava

Kolébkou bankovnictví je Itálie, kde banky vznikly někdy v 10., 11. století. Slovo Banka pochází
z it.banko = lavice (první bankéři si vždy na molu sedli za lavici a podnikali) barb2right banko rotto (zlomená
lavice) = bankrot (když se na ně pro špatné obchodování někdo naštval a lavici jim rozbil). Centrální
banky jsou mladší – 17.století. Postupem času začaly vznikat dvoustupňové bankovní systémy –
CB+obchodní banky.

Vymezení bankovní soustavy – BS
Bankovní soustava je relativně samostatná, otevřená soustava, která je součástí finančního systému.
Finanční systém je souhrn finančních trhů, institucí a instrumentů, práv, regulací a technik…
Tendencí posledních 70 let je pokles zprostředkování bankami (místo bank: pojišťovny, investiční
fondy, podílové fondy), což ztěžuje měnovou politiku
Základním subjektem b.s.jsou banky.
Banka je podnikatelský subjekt (finanční instituce), který poskytuje úvěry a shromažďuje vklady,
druh finančního zprostředkovatele. Jejím hlavním cílem je zisk. Výhradně akciové společnosti.

Ekonomický systém
Finanční systém Finanční systém rozšiřuje ek.systém
Bankovní soustava


V ČR upravuje bankovnictví zákon o bankách z r.1992. V r.1993 ČNB

Schéma finančního zprostředkování
Rozhodující vliv v ekonomice má CB na obchodní banky

Věřitelé Banky Dlužníci
-domácnosti - Banky finanční - podniky
- podniky - zprostředkování - stát
- banky - Nebankovní finanční - banky
- stát - zprostředkování - domácnosti
- zahr.subjekty

Banky realizují transfery finančních prostředků (obchody) mezi přebytkovými a deficitními subjekty
jako subjekty zprostředkování formou finančních instrumentů (nástroje, produkty).

Subjekty bankovní soustavy:
⇒ Měnové instituce – Centrální banka a ministerstvo financí
⇒ Bankovní instituce – univerzální a specializované obchodní banky

Podle zaměření bankovních obchodů můžeme označit druhy bank:
• Hypoteční
• Investiční
• Spořitelny
• Záruční
• Komunální
ESF-MUNI Zápisky z přednášek předmětu PFBANI jaro 2007

- 2 -
• Clearingové
• Elektronické
• Úvěrová družstva
• Atd.
Finanční operace bank se člení (kriteria segmentace):
A: Dle splatnosti instrumentů
- Peněžní – do roka
- Kapitálové – nad rok
B: Dle formy obchodů
- přímé (obchody, kt.dělají banky mezi sebou, klienti) a nepřímé (zprostředkovatelské) (banka
x klient)
- promptní (obchodují se dnešním,aktuálním kurzem nebo za dnešní aktuální sazby. Klasická,
„spotová“ operace – jdu si teď vyměnit do banky) a termínované (forvard, futurem, switche,
swapy,…)
C: Podle účastníků obchodu
- bankovní (klienti, obchodní partneři)
- mezibankovní
- úvěry poskytované CB – refundační, lombardní
- obchody na mezibankovním devizovém trhu
- mezibankovní depozita, dluhopisy, devizové operace

Vznik bankovní soustavy
Rozvoj obchodu, výroby a směny, vývoz peněz a peněžního oběhu měl za následek vznik bank a
bankovní soustavy.
Vznik bankovních subjektů
Počátky bankovnictví v Evropě:
- emisní bankovnictví – 10.–11.století
- obchodní bankovnictví – 12.-14.století
Vznik Centrálních bank jako institucí je datován do 17.století.

Základní funkce obchodní banky:
- finanční zprostředkování
- emise bezhotovostních peněz
- provádění platebních styku

Základní funkce centrální banky:
MAKROEKONOMICKÉ MIKROEKONOMICKÉ
- emise hotovostních peněz - regulace a dohled bank
- měnová politika - banka bank
- správa deviz - banka státu
- reprezentace měn.obligací

Pozn.:
CERTIS = mezibankovní zúčtování v reálném čase
ČNB drží v devizových rezervách cca 650 mld. €, ztrátu asi 125 mld.

Druhy bankovních systémů

Jednostupňový bankovní systém
Bankovní operace provádí jediná tzv.Centrální banka
Dvoustupňový bankovní systém
Oddělení CB a obchodních bank



ESF-MUNI Zápisky z přednášek předmětu PFBANI jaro 2007

- 3 -
Národní ekonomiky provází různé druhy (modely) bankovních systémů:
Podle struktury obchodů bankovní systém:
- univerzální (kontinentální) - investiční a klasické obchody
- oddělený (dle komerčního a investičního bankovnictví) – USA od r.1934, Japonsko
- smíšený (oddělení není striktní) – Maďarsko

Dle otevřenosti BS zahraničním bank.subjektům:
- otevřená
- uzavřená

Dle počtu bank a poboček v bankovním systému:
- unitární model (existence bank bez poboček) – USA: banky nemohou mít pobočky mimo svůj
původní stát
- pobočkový model (malý počet bank a značné množství poboček) – ČR



2.přednáška 27.2.2007

Centrální banka

CB jsou mladé instituce oproti obchodním bankám – vznikaly historicky později, když bankovní
sektor začal mít potřeby svého řízení a uspořádání. Dříve vznikaly z popudu panovníků a vlád.

Definiční znaky CB:
- emisní monopol hotovostních peněz – většina dnešních peněz je teď vydávána ve formě
bezhotovostních peněz, dříve to tak nebylo (v kufříku jsme si penízky odnesli
z banky)
- provádění měnové politiky – ovlivňování množství peněz v oběhu
- regulace bankovního systému

Důvody vzniku CB byly původně finanční zájmy vlád a panovníků. Později vlivem společenského
vývoje důvody ekonomické související s emisí peněz, měnovou politikou, nutnosti mezibankovního
zúčtování apod.

Způsoby zakládání CB:
- založení CB jako instituce – bude střežit finanční zdroje vládě nebo panovníkovi
- přidělením práva emise bankovek – ze situace, kdy emitovali bankovky všechny banky (Itálie) se
vyvinul monopol jen pro jednu banku pro emisi peněž barb2right Centrální banka
- přeměnou obchodní banky na CB – nastala nějaká spol.hierarchie v určitém regionu, bylo zapotřebí
CB, proto se rozhodli, že některou z OB předělají na CB (Švédská Ritsbank?!)

Centrální banky mají v současnosti různou mírou závislosti na státu a vládě, v tržních ekonomikách
vytvářejí dvoustupňový bankovní systém. V Evropě jsou povětšinou CB nezávislé.

Existence Evropské centrální banky (ECB - funguje od 1.1.1999) spolu s centrálními bankami
členských zemí EU tvoří Evropský systém centrálních bank (Eurofed). Fungují na principu
subsidiarity. Tady se nám vytváří „třístupňový bankovní systém“ (ECB – CB států a obchodní banky
států)






ESF-MUNI Zápisky z přednášek předmětu PFBANI jaro 2007

- 4 -
Bilance centrální banky
= účetní obraz odpovídající základním funkcím CB

AKTIVA PASIVA

Pokladní hotovost Emise oběživa
Nakoupené cizí CP Povinné minimální rezervy bank
Úvěry poskytnuté domácím bankám Dobrovolné rezervy bank
Úvěry poskytnuté státu Vklady státu
Úvěry poskytnuté nebankovním subjektům Vklady nebankovních subjektů
Úvěry poskytnuté zahraničním subjektům Vklady zahraničních subjektů
Devizové rezervy a zlato Kapitál
Majetkové účasti Rezervní fondy
Hmotný a nehmotný majetek Rezervy
Nakoupené vlastní CP Emitované vlastní CP
Ostatní aktiva Ostatní pasiva

Aktiva rozvahy CB zobrazují způsoby emise peněz, pasiva zobrazují druhy peněz pod kontrolou CB.
Pasiva – udávají hodnoty vydaných peněz

V současnosti obíhá asi 250 mld. Kč v bankovkách a mincích. Neustále to roste.
Dneska máme přelikvidní banky – je v nich dostatek peněz. CB využívá díky svým nástrojům měnové
politiky možnosti odčerpávání likvidity.
Monetární báze = emise oběživa + povinné min.rezervy bank + dobrovolné rezervy bank, je
velmi důležitá při rozhodovacím procesu banky, je to operativní kritérium, podle
tendencí této měnové báze (růst, pokles), tak se potom rozhoduje CB k dalším
krokům své měnové politiky (operace na volném trhu,…)
Pokud CB udělá operaci, která se dotýká měnové báze, tak to má vliv na množství peněz v oběhu. Pokud by
naopak byl např. navýšen kapitál CB (operace, kt.se netýká měnové báze), byl by navýšen – pasiva +, byly by
sníženy úvěry poskytnuté státu, nemělo by to vliv na množství peněz v oběhu.

Funkce CB

Makroekonomické funkce: Mikroekonomické funkce:
Emise hotovostních peněz Regulace a dohled bank
Měnová politika Banka bank
Devizová činnost Banka státu
Reprezentant státu v měnové oblasti

centrální banka obchodní banka
Hotovostní peníze (HP), úvěry, bezhotovostní peníze (BP)


Úvěry (BP) domácnost



HP, úvěry, BP



obchodní banka Úvěry (BP)











ESF-MUNI Zápisky z přednášek předmětu PFBANI jaro 2007

- 5 -

Měnová politika
Měnová politika a regulace a bankovní dohled obchodních bank patří mezi nejdůležitější činnosti CB.
Centrální banka se snaží svou činností regulovat množství peněz v oběhu a tím dosahovat měnové
stability (cenové stability, nízké míry inflace, kursové stability domácí měny, úroků apod.)

Ad funkce:
Regulace a dohled bank – ze zákona hl.cíle CB je cenová stabilita.
Emise hotovostních peněz – víz obrázek


Inflace - růst cen doprovázený emisí peněz

Skutečné množství peněz v oběhu – ekonomicky nutné množství peněz v oběhu.
Samotný význam měnové politiky je spojen s existencí bezhotovostních peněz, ty tvoří převážnou část
peněžních transakcí.
Emise bezhotovostních peněz v ekonomice probíhá v současnosti především úvěrem, obecně tedy platí
M=L – množství peněz v oběhu je rovno celkovému stavu poskytnutých úvěrů.

Souhrn peněz (M) v oběhu strukturovaných podle likvidity představují měnové agregáty:
M1 = hotovosti + běžné účty
M2 = M1 + termínované vklady (ostatní závazky bank)
M3 = M2 + vklady v zahraniční měně – ČNB nepoužívá
M4 = M3 + vklady v nebankovních institucích (cenné papíry) – ČNB nepoužívá

Úvěrové agregáty:
- vedle měnových agregátů také kvantifikují množství peněz v oběhu
- v úvěrovém transmisním mechanismu plní funkci zprostředkujících kritérií
- pro praktické provádění měnové politiky mají význam především dva úvěrové agregáty:
1) celkový stav úvěrů poskytnutý bankovními i nebankovními institucemi v domácí měně
nebankovním subjektům – vývoj tohoto ÚA má užší souvislost s vývojem HDP, ale je zde slabá
možnost regulace CB a nesnadná sledovatelnost
2) celkový stav úvěrů poskytnutých bankovními institucemi v domácí měně nebankovním subjektům –
vyšší stupeň kontroly ze strany CB, údaje o vývoji tohoto ÚA jsou přesné, spolehlivé a rychle
k dispozici, ale vývoj tohoto ÚA zase nemá tak úzký vztah k vývoji jiných makroekonomických
veličin

Základem procesu měnové politiky v tržních ekonomikách jsou nástroje centrální banky

Nepřímé nástroje CB:
⇒ Operace na volném trhu – CB ku obchodním bankám, regulace množství peněz v oběhu,
nejběžnější jsou REPO operace (CB s OB oproti CP, mají za účel jednosměrná opatření –
odčerpávat přebytečnou likviditu od OB do CB. Každý den CB vyhlašuje tender, nabízí OB
možnost uložení u CB přebytečné likvidity. Min.úložka je 300mil.Kč, na 14 dní, OB si za
2,5% mohou uložit na tuto dobu přebytečnou likviditu, CB jim proti těmto penězům dává CP
banky nebo států, za 14 dnů se operace opakuje, CB si vezme CP a vrátí zhodnocené peníze.
Takto to probíhá každý den. Snahou je odčerpávat dnes přelikvidní banky a zamezovat
poskytování mnoha úvěrů – protiinflační politika)
Operace jemného doladění – opět CP nebo s devizovými prostředky, obchoduje s OB zase
za účelem přílivu nebo odlivu likvidity.
⇒ Diskontní nástroje – úvěry, CB může poskytovat O.Bankám úvěry, krátkodobé úložky oproti
REPO operacím, tzv.“overnight“ operace, min.úložka je 10 mil.Kč, za 1,5% si mohou OB
uložit. – Banky vydělávají značné částky. CB to dělá, aby mohla provádět svou měnovou
politiku.
ESF-MUNI Zápisky z přednášek předmětu PFBANI jaro 2007

- 6 -
⇒ Kursové intervence – intervence na devizovém trhu ve prospěch nebo v neprospěch našeho
trhu, podle toho, jestli stahuje CZK z trhu, nebo je dává do oběhu.

Přímé nástroje CB:
⇒ Pravidla likvidity – vztah mezi Aktivy a Pasivy obchodních bank. CB určuje pravidla pro tyto
vztahy
⇒ Limity úvěrů – jsou dány přímými nástroji, banka nesmí jednomu klientovi víc jak 25% svých
úspor
⇒ Limity úroků
⇒ Povinnost vkladů ( vklady ministerstev, …) doporučení, výzvy

Smíšené nástroje CB (jak přímé tak nepřímé – ekonomové se nemůžou domluvit):
⇒ Povinné minimální rezervy – OB jsou povinny vložit 2% průměrných vkladů do CB, neplatí pro
vklady delší než na 2 roky, úrok jsou 2%.

Diskontní sazba 1,5%
REPO sazba - 2,5%
Lombardní úvěr – 3,5% - úvěr, který může půjčit CB obchodním bankám, za tuto sazbu jim půjčuje
v rámci operačního dne, pokud není OB dostatečně likvidní, CB jí půjčí proti zástavě CP (komerční
banka dá CP, CB půjčí) za tento úvěr. Jméno podle Italského města, kde to vzniklo.
Povinné min.rez. – 2%

Transmisní mechanismus měnové politiky
CB má na cíle měnové politiky nepřímý vliv. Proces měnové politiky v tržních ekonomikách
označujeme jako transmisní mechanismus.

Měnový kanál
Stabilita měny
Úvěrový kanál
Úrokové sazby
Kursový kanál
Devizové intervence, kurs
Operativní kritéria Měnová báze Krátkodobá úroková míra Měnový kurs
Zprostředkující kr. Měnové agregáty Úvěrové agregáty Vliv na kurs:
Příklady operací CB Nákup CP od OB
MB+
Úrokové sazby CB+
Úroky OB+
- nabídka a poptávka
Prodej CP do OB
MB-
Úrokové sazby CB –
Úroky OB -
- úrokové sazby
Úvěr CB do OB
MB+
Nákup CP od OB
Úroky OB -
- kursové intervence
CB
Nákup deviz od OB
MB+
Prodej CP do OB
Úroky OB+


Vztah: Přírůstek M/ přírůstek MB = peněžní multiplikátor
Operace ČNB – REPO operace, dále jemné doladění (obchody s devizami a CP), úrokové sazby
využívané ČNB jsou diskontní a lombardní, možnost reeskontních operací – tyto operace se už skoro
nedělají. (Eskont = odkup směnky od nějakého klienta – poskytne mu za směnky eskontní úvěr,
reeskont – další odkup této směnky CB, aby nalila likviditu zpět do banky)

Pozn.: € - bankovky emituje ECB (evropská centrální banka), mince jednotlivé CB členských států


3.přednáška 6.3.2007

Obchodní banky
Literatura:
- Revenda: Peněžní ekonomie a bankovnictví, 1999
- Ševčík: Bankovnictví I, MU ESF, Brno, 2002
- Bartošek a kol.: Bankovnictví v ČR, BI Praha, 1996
ESF-MUNI Zápisky z přednášek předmětu PFBANI jaro 2007

- 7 -
- Sekerka: Banky a bankovní produkty, Praha, 1997
- Pánek: Bankovní služby, MU ESF, Brno, 2001
Obchodní banky jsou finanční podnikatelské subjekty, finanční zprostředkovatelé, hlavním cílem
činnosti je zisk.

V ČR podle zákona č.21/1992 se jedná o akciové společnosti přijímající vklady a poskytující úvěry
a mající licenci od centrální banky působit jako banka.

Základní funkce obchodní banky:
head2right Finanční zprostředkování – přelévání peněz od přebytkových subjektů k deficitním
head2right Emise bezhotovostních peněz – pro své klienty ve formě úvěrů
head2right Provádění bezhotovostního platebního styku

Rozvaha obchodní banky

AKTIVA PASIVA

Pokladní hotovost Závazky k bankám
Vklady u CB Závazky ke klientům (vklady)
Státní pokladní poukázky a směnky závazky k emitovaným CP
Pohledávky za bankami Rezervy
Úvěry klientům Podřízený dluh
Cenné papíry Základní jmění
Majetkové účasti Kapitálové fondy
Hmotný a nehmotný majetek Rezervní fondy ze zisku
Pohledávky za akcionáři Nerozdělený zisk

Podrozvaha: potenciální závazky a rizika – hlavně záruky, rostoucí riziko (pokud klienti nedostojí
svým závazkům barb2right v bance se projeví v rozvaze jako vynucená položka

Pozn.:
Úvěry – nejrizikovější ale zároveň nejziskovější, nejdůležitější
CP – jednak banka sama obchoduje s CP, jednak hospodaří na žádost klientů
Státní pokladní poukázky – velmi oblíbený instrument na finančním trhu, emitované státem
Minimální částka pro založení banky je 500 mil. CZK, v EU je to 5 mil.€ (jsme přísnější)
3 nebo 4 největší banky mají zisky kolem 10 mld.
Kapitálové fondy – ážiový fond – rozdíl mezi nominální a tržní cenou akcie se vkládá do bankovního
ážiového fondu
Rezervy – z nákladů, které si může banka tvořit podle objemu svých obchodů ze zákona, nepočítají se
do ZK, tvoří se na základě rizik.
Podřízený dluh – někdo investuje do mladé firmy bez záruk (tzv.rizikový kapitál), aby je pak se
ziskem prodal, pokud to ale nevyjde a firma není úspěšná, investor je ten poslední, komu se
při konkurzu něco vrátí. 80% nevyjde, ale 20% je úspěšných a to velmi

hlediska členění obchodů obchodních bank:
- podle postavení v bilanci:
o Aktivní – všechny úvěry, obchody s CP, …. (na aktivní straně rozvahy)
o Pasivní – získávání zdrojů, depozita – vklady
o Bilančně neutrální

- klientské hledisko:
o Úvěrové a ostatní finanční obchody
o Depozitní obchody
ESF-MUNI Zápisky z přednášek předmětu PFBANI jaro 2007

- 8 -
o Platební styk

Při obchodech dochází ke změnám kvantitativním, časovým, měnovým.
Výkaz zisků a ztrát obchodní banky
Přijaté úroky
Placené úroky
Výnosy z CP
Výnosy z majetkových účastí
Výnosy z poplatků a provizí
Placené poplatky a provize

Zisk z finančních operací Tvorba rezerv a OP
Mimořádné náklady a výnosy
Výnosy z finančního leasingu
Ostatní výnosy Hospodářský výsledek
Daň z příjmu
Provozní náklady (mzdy, poplatky)
Odpisy majetku Čistý zisk (ztráta)
Náklady na finanční leasing


Multiplikace depozit nebankovních subjektů v domácí měně
Banky přijímají prostředky (vklady) v domácí měně, současně poskytují bezhotovostní úvěry v domácí měně.
Banka po uložení povinných minimálních rezerv (PMR) využije depozita jako zdroj pro poskytnutí úvěru.
Získané úvěrové prostředky jsou připsány příjemci úvěru na účet nebo dále využity k platbě příjemcem úvěru ve
prospěch jiného subjektu, v obou případech dojde k opětovnému získání finančních zdrojů a možnosti jejich
využití pro další úvěrový obchod.
Celý proces může pokračovat do doby, až banka nebude mít žádné rezervy mimo povinných.

A P .
CB – 100 1000
Úvěr – 900 =====> 900 – toto se vrátí do banky (jako tržby či co)
CB – 90 810
Úvěr – 810 atd. …

Maximální celkové přírůstky bilančních položek, tj.vkladů, rezerv a objemů úvěrů můžeme získat
pomocí vztahu:
A/ (1-q)

A…. 1.člen geometrické řady, vklady, rezervy nebo úvěry
q….. 1 – podíl rezerv na depozitech (PMR) PMR=10%

A/(1-q) = 1000/(1-0,9) = 10 000!
Multiplikace funguje i naopak.

Struktura finančních zdrojů banky – pasiva rozvahy

Závazky k bankám
Závazky ke klientům (vklady) cizí - primární
Závazky z emitovaných CP - sekundární
Rezervy

ESF-MUNI Zápisky z přednášek předmětu PFBANI jaro 2007

- 9 -
Podříz