Prednasky_TKrajicek_2007

Makro 7,
Třetí tématický blok.
Jedním ze subjektů vstupujícím do procesů je stát. A to dokonce s cílem tyto procesy ovlivňovat (státní intervence).
Pozor na souvislosti. Nezaměňovat konkrétní formu intervence s obecnými principy!
Myšlenka:
Společnost se stává natolik bohatá, že stát bude garantovat, že nikdo nebude stižen nepřiměřenými sociálními tvrdostmi.
Role státu se spojuje se zabezpečením přerozdělování.
Druhá okolnost:
Z minulého semestru – konkurence – ek. teorie se ve 20 letech dostává do situace, kdy se zjišťuje, že trhy nejsou dokonale konkurenční – reakce – pomocí neoklas nástroje.
Odpověď - nedoko vyúsťuje do rovnováhy provázené neefektivnostmi.
Analýza cyklického vývoje:
Začíná se urychlovat proces – amplituda se zvyšuje, perioda zkracuje.
Vyúsťuje nová potřeba platformy zdůvodňující nutnost státní intervence.
Opticky byla ekonomika vnímána jako stále labilnější soustava.
Koncept:
Koncept stabilizační politiky
V této chvíli se dotýkáme látky, která není obsahem ekonomie (až v HOPO), ale je třeba to definovat.
HOPO = souhrn cílů, které stát sleduje v hospodářství, také souhrn nástrojů, které jsou používány a také rozhodovací procesy.
Nám půjde o redukci tohoto obsahu do užšího rámce. Kontext stabilizační politika. V této chvíli to můžeme chápat jako výklad hosp. cyklů
Rostoucí trend výkonu se projevoval v zkracovaní periody a rostoucí amplitudou.
Snaha udržet to v určitých mezích
Snaha o zmenšení kolísání AD
Od WWII se logika přístupu k hospodářství přeskupila. Musíme mít představu o tom jak to je a jak to BYLO!!!
Bezprostředně po WWII se koncept začíná rodit v prostoru širokého spektra cílů.
Bod 1 – plná zaměstnanost.
Další body:
cenová stabilita
růstový trend hospodářství
vnější rovnováha ekonomiky (rovnováha platební bilance) – ale tady pozor. Tyto cíle jsou kontroverzní. Nelze je realizovat zároveň.
Až do počátku 70 let byly tyto cíle sledovány. Primární – plná zaměstnanost.
Keynesův koncept.
Fiskální politika .-> celkové výdaje -> zaměstnanost
Stimulace AD. Je upřednostňována fiskální politika – model multiplikátoru.
Problém, který v tom je : spočítá v tom, že mezi těmi cíli je i cenová stabilita.
Naproti tomu neokeynesiánská: stojí vedle sebe fiskální a monetární politika.
Snaží se působit na cíle (stále stejné cíle).
Keynesiánský transmisní mechanismus – kauzální propojení od nástrojů, které jsou používány. Vztah mezi nástroji, tím na co působí a tím jak se to projevuje.
Fiskální politika, orientovaná na celkové výdaje -> zaměstnanost.
Monetární politika orientovaná na úrokovou míru ->zaměstnanost.
Úroková míra ale ovlivňuje celkové výdaje – efekt likvidity.
Platí – keynes je v monetární rovině založen na tom, že tento efekt se musí prosadit.
Klesající i je to co motivuje k investicím. Růst investic je základem toho co je sledováno v celkových výdajích.
Tedy CP roste li investice, roste AD.
To se ale prosazuje silná tendence k růstu CH. Pokud bude docházet k tomu, že roste nabídka peněz, ale neroste výkon, musí růst CH. Něco selhává v transmisi. Ne nutně platí, že
(a to kvůli možnému růstu Dm)
Od 70 let přechod ke konzervativnímu konceptu:
Schéma:
monetární politika -> peněžní masa -> cenová stabilita
Neznamená to, že fiskální politika není uplatňována. Jde hlavně o ilustraci vztahů. A cílů.
Pokud chce stát něco udělat. Měl by zaručovat stálé množství peněz v systému (protiinflační snahy)
Cíl, kterého nemusíme dosáhnout (logicky je zcela zbytečný – jestliže je vnitřně stabilní systém, je oscilace vnějšími šoky).
Vše následující je nutné asociovat s historickými přístupy.
FISKÁLNÍ POLITIKA
Státní rozpočet:
Centrální peněžních fond.
Před 20.st jen 7 % ekonomiky
Postupně (války, sociální politika). až 50 % - stát si uzurpuje velkou část výkonu a zase je vrací – cesta ovlivňování.
Má příjmovou i výdajovou stranu. A OBĚ strany mohou posloužit k ovlivnění situace.
Základním příjmem jsou daně (zjednodušení)
Výdaje (1, transfery - jednostranné toky ovlivňující DI a tím ovl. chování a 2,státní nákupy výrobků a služeb.
Čisté daně (rozdílová veličina – rozdíl mezi daněmi a transfery)
VYROVNANOST SR
Otázka vztahu příjmů a výdajů.
Pokud tato situace nastane, mluvíme o deficitu SR.
Samotný deficit nemusí být důvodem k panice. Zároveň je nutná opatrnost. Je mnoho důvodů a ne všechny jsou bezproblémové.
Dělení
cyklický deficit – není považován za situaci, která je nutně problémová.
Pokud jsou výdaje takové, že jsou na úrovni potenc. produktu – rovnovážné výdaje.
Pokud by se ekonomika propadla
Vyrovnání pouze pokud to vláda neutratí.
strukturální deficit. v ekonomice jsou nastaveny výdaje, větší než rovnovážné.
se strukturální i cyklickou složkou
Problém – není vyrovnávýní v čase – zvyšuje se zadlužení – odkládání splátky.
I zde mohou být rozdíly. Jde o to jaké jsou výdaje. Mohou být neproduktivní, mohou být ale i produktivní (budování infrastruktury).
Obecně musí platit. Pokud jsou výdaje vyšší (běžně dané periodicitou), musí se prostředky někde vzít.
Vláda si vypůjčuje. Vstupuje na finanční trh. Znamená růst AD. Znamená růst ceny volných prostředků. Stát získává na úkor soukromých investorů (vytěsňování soukromých investic).
Stát poptává prostředky, tím roste AD, roste i, méně se investuje.
Pozor na nekonečnou smyčku.
Historie zná i případky, kdy dodatečné náklady byly kryty dodatečnou emisí peněz. (monetizace deficitu SR). Silné inflační vlivy. Snahy o toto se projevily v nezávislosti národní banky.
NÁSTROJE FISKÁLNÍ POLITIKY
Opatření záměrná
Vestavěné stabilizátory – logika
Stabilizátor by měl působit proti změně – mají zůstat v užším pásmu
Progresivní zdanění. Keynes – přerozdělovací motiv.
To je stabilizační nástroj.
Nástroje fiskální politiky
Hodnocení efektů. V závislosti:
1,podle délky obdobé
2,stav ekonomiky = využítí kapacit
Další otázky
3, Proč jsou k stimulaci AD upřednostněny G
4, efekt daňové reformy

Rovnováha v modelu multiplikátoru
Opak z minula:
Mluvíme li o rovnováze, je potřeba odlišovat období. Krátkodobě má AD vliv na výkon. Dlouhodobě je tento efekt potlačen.
Pokud jde o AD – skládá se z výdajů na spotřebu a investic. Při růstu důchodu se projevují určité zákonitosti.
Engelovy zákony: index blahobytu národa – podíl důchodů vydávaný na potraviny. Čím nižší je podíl, tím vyšší je blahobyt.
Spotřební výdaje: naráží se na to, že výdaje mohou být analyzovány v různě širokém kontextu. V následujících tématech budeme sledovat v kontextu disponibilního důchodu. Je to závislé nejen na očištěných cenách ale i na transfer platbách.
Permanentní důchod: může být interpretován různě. Ale vždy mají stejný obsah. Zdůrazňuje, že chování domácnosti není závislé na okamžitých prostředcích, ale odvozuje se od permanentního důchodu, tedy stálé části důchodu (předpoklad nekolísavosti v závislosti na aktuálních příjmech). Výdaje domácnosti na spotřebu se tedy odvozují od té relativně stálé části příjmů rodiny.

Odvozování od bohatství. Zohledňují například to, že v čase dochází k znehodnocování prostředků. Závislost nejen na Dsip. D a na Perm. D ale i na bohatství.
C = mpc x C, kde mpc je mezní sklon ke spotřebě, tedy dC / dY
C0, výdaje při nulovém důchodu. Tedy C = C0 + mpc x Y
Pozor, musíme rozlišovat mezi:
Měnící se výdaje na potřebu v důsledku pohybu po křivce (růst spotřeby je vyvolán růstem důchodu)
Růst v důsledku růstu autonomní spotřeby – posun křivky nahoru
Co může vyvolat růst:
skutečný či očekávaný růst bohatství
očekávání vyššího budoucího důchodu
pokles cenové hladiny
očekávaný růst inflace
pokles úrokových sazeb
snížení daní
III, Investice:
mají dvě základní funkce v makroekonomii protože:
Jsou součástí AD a jejich prudké výkyvy mohou AD ovlivnit -> dopad na úroveň produktu a zaměstnanosti v ekonomice
Investice mají vliv na akumulaci kapitálu, jsou zdrojem růstu potencionálního produktu, v dlouhém období podporují ekonomický růst
Musíme proto rozlišovat. Růst AD
Krátkodobě investice stimuluje produkt, protože zvyšují poptávku. Dlouhodobě stimuluje potenciální produkt, a proto i produkt. Logika je: právě proto, že roste potencionální, roste i skutečný.
Výsledek:
krátkodobě investice stimulují produkt, protože zvyšují poptávku
dlouhodobě stimulují investice potencionální produkt a proto i produkt
Identifikace dopadu investic na výkon. Investice vedou k posunu AD na AD´nový rovnovážný bod - motivace pro výrobce. V tomto bodě ekonomika nesetrvá. Je to založeno na tom, že se nakupují dodatečné vstupy a v průběhu několika měsíců dojde k přeceňování cen a ekonomika by směřovala k  ale dochází i investicím do (ekonomiky, stroje a tak).... doplnit. Roste potencionální i skutečný (krátkodobě jen skutečný)
Posun vertikály doprava to je ten hospodářský růst. Ekonomika je v čase schopna produkovat více.
4, Rovnovážný produkt pomocí S a I
Úspory a investice
Rovnost úspor a investic je jednou z podmínek rovnováh