Prednasky_TKrajicek_2007

y.
Keynes: investice nejsou závislé na důchodu. Odvozuje se od mezní efektivity kapitálu, úrokové míry a od očekávání. Je v ekonomice určitá hladina investic, která není závislá na důchodu- model S=I
Nastane li, že by ekonomika vyprodukovala Q1 pak budou tendence k omezování výstupu a bude tendence návratu k Qe.
S>I
CO to je za ekonomiku? Výdaje na spotřebu jsou nižší než rovnovážné – ochota nakupovat méně. Investuje se do zásob -> snižuje se výroba.
Opak . platí to samé – investice jsou vyšší než úspory a tedy S < Se a tedy vysoké výdaje nutí k rozšíření výroby.
Toto je logika autoregulace se kterém pracuje Keynes v modelu multiplikátoru.
Na základě tohoto se vyvinul model ISLM. Skripta
5, Rovnováha ekonomiky pomocí celkových výdajů (onen model multiplikátoru).
Multiplikátory slouží k ilustraci projevů důchodotvorných impulsů vnášených do ekonomiky.
Investiční multiplikátor:
Rovnice:
je multiplikátor. Rovnice vyjadřuje důchodotvorný účinek dodatečné investice.
Pozor! nefixovat si špatně.
je zřejmé, že
Otázka: Na čem závisí multiplikátor?
Odpověď na přírůstku důchodu a přírůstku investic. Co je špatně? Změna nemusí být přírůstek. Multiplikátory působí oběma směry. Ještě ne. Jestliže je delta Y 500 a delta I 100, tak 500 / 100 je 5 ale zároveň platí, že 5 * 100 je 500. Takže problém je kauzalita. Jeho hodnota není závislá na těchto veličinách.
Násobný efekt je tu proto, že platí dodatečný důchod bude následně vyvolávat dodatečné výdaje na potřebu. Protože tyto výdaje jsou na důchodu závislé.
Delta S nepřechází do AD – musely by být další investice
Delta C se dále dělí podle multiplikátoru
Z každé dodatečné jednotky se část (určená MPC) . Pokud je mpc 4/5, tak k= 1/1-4/5 to jest pět.
MPC = ˝ pak k=2

Příjmově výdajový model.
Výdaje na spotřebu jsou závislé na důchodu. Od bodu E jsou investice kladné.
Půjdeme li na soukromé výdaje, jsou tvořeny C + I. Při daných výdajích bude ekonomika tíhnou t k tomuto důchodu: . Pokud by Y1 bylo < než Y odpovídající plné zaměstnanosti.
Pokud C je spotřební funkce tak v E začínají kladné úspory a tudíž tama bude procházet funkce úspor. Zároveň tou úrovní prochází S.
Jiný pohled na to co se odehrává. Toto je základní tvar.

Makro 4
Ekonomický růst a hospodářské cykly
E. růst
Teorie růstu
Růst a rovnováha
Hospodářské cykly
Definice:
Ek. růst – potenciální produkt se zvyšuje.
Proč? – růst potřeb – výkon ekonomiky se musí zvyšovat.
1, Ekonomický růst.
Základem je odpověď na otázku proč se tím zabýváme. Odpověď je tendence k růstu potřeb. Předpoklad, že hosp. bude schopno uspokojit rostoucí potřeby.
Otázka hosp. růstu je jedno z nosných kritérií hodnocení ekonomiky.
Víme že proces formování ekonomie jako vědy je s tímto taky spjat. Ekonomie je na uspokojování potřeba založena. Merkantilismus byl orientován na růstu bohatství.
Vymezení:
Nikdy s ním není problém samo o sobě. Ekonomika získává schopnost zvyšovat potenciální produkt. Na tom se všichni shodnou. Vznikají, ale i dezinterpretace. Zaloeno na tom, že hosp. růst se používá i v jiném kontextu. Označení růst snese v běžném životě i něco, co v hosp. růstem není. V ekonomice dochází ke zvyšování výkon (měřeno HDP) – měřitelné, ale mohou se za tím schovávat různé příčiny. Jde o příčiny!!!
Růst lepším využitím kapacit (bez změny kapacit).
Ek. růst = vzestup výkonu založený na růstu potenciálního produktu.
křivka AS se posouvá doprava
ekonomika si osvojuje schopnost produkovat vyšší výkon
Tendence k záměně. Používají se reálné veličiny. Měří se HDP v roce 2 minus HPD v roce 1.
Pokud je delta HDP > 0 tak se výkon ekonomiky zvýšil, ale nelze určit růst.
Ekonomický růst ovlivňuje:
ekonomickou sílu – vyjadřuje pomocí absolutní velikosti finálního produktem
ekonomickou úroveň – vyjadřuje účinnost využívání disponibilních zdrojů měřenou pomocí úrovně výstupu na jednoho na obyvatele.
E. Síla je neobjektivní, protože vedou země s velkými zdroji (hodně VF – Čína, Indie)
Proto se používáE. úroveň, ale i tak je zkreslena, protože vedou Katar a spol (kvůli ropě)
Tempo růstu
G
Růstový koeficient.
Popsat ekonomický růst = nutnost identifikovat zdroje, které stojí v pozadí onoho výstupu. Může vycházet ze známé skutečnosti – HVM – je odvozena od VF (kvality, kvantity a technologie. Nedosažitelné části se v čase mohou stát dosažitelné, ale musí se změnit aspoň jeden ze 3 předpokladů – zvětší množství VF, kvalitnější VF, lepší technologie.
Extenzivní růstové faktory – souvisí s navyšováním množství VF za C.P. se projeví v posunu HVM -> hosp. růst.
Růstové bariéry (může být vztaženo ke kterémukoliv faktoru.) – kvantity – množství kapitálu. (v době, kdy země mohly těžit ze zapojování dodatečných VF, vykazovaly velký hosp. růst v porovnání s ostatnmi.) Bariéra – nelze zapojit další práci. Z toho je zřejmé, že vyspělé země se tuto bariéru musí snažit překonat pomocí intenzivních faktorů.
Intenzivní zdroje: vzestup výkonu založený na růstu efektivnosti využívání VF (zkvalitňovaní technologie, pracovní síly apod.)
Odtud se v názorech objeví pohled, který považuje extenzivní posun za méňěhodnotný. Avšak elementární pravda. Ekonomika musí být schopna mobilizovat zdroje (nemrhat) a snažit se využít efektivně. Nikdy není jen E nebo I (zvyšuje se množství VF, ale základním pravidlem fungujících ekonomik je využítí E skoro na max. a tedy snaha o intenziv.
otázka: mezi extenzivní - zvětšuje se množství (intenzivní kvalita)
mezi intenzivní faktory patří intenzita práce ( špatně – intenzita = množství = je to extenzivní faktor)
Z řečeného lze odvodit, že otázka růstu i pochopení růstu je stěžejní.
Růst musí být popisován v souvislostech.
Ústředním problémem je jak dosáhnou t stability růstu a pokud možno rovnoměrného. Velmi důležitá je otázka faktorů, které stojí v pozadí.
Další důležitá otázka je také makroekonomická proporce – může být sice růst, ale může to mít jiné negativní vedlejší efekty.
Po 2. světové. před ní je hosp. laděná skepticky – krize a po té kulminuje v přípravě na válku. Uspokojení odložené poptávky. První růstové modely:
Keynesiánci:
Harrodův model:
1, dS/dY = S/Y =s, St = s . Yt
2, Lt = C . (Yt – Yt-1) = CdY
Tempo růstu se odvozuje od ivestic a .. doplnit minuta38:15
Neoklasici:
Y = A . K . L
Odlišnost: výkon je závislý nejen na množství kapitálu ale i na množství práce (dvoufaktorová). alfa a beta jsou elastické koeficienty popisující citlivost důchodu při jednotkové změně daného VF.
Podstatné je, že téže změny na výstupu můžeme dosáhnout různou kombinací VF. Na rozdíl od keynesiánců.
3, Růst a rovnováha – dynamika vývoje AD a AS
- otázka proporcionality – růst není doprovázen závažnými disproporcemi – nebudeme se snažit postihnout vše. Ale je tu jedna podstatná okolnost.
Proporcionalita může být zkoumána různě, ale nás především zajímá co se děje v rovině cenové hladiny. Úvaha . doplnit minuta 49:00
SItuace, roste výkon ekonomiky, rostou důchody, cenová hladina je stejná, společnost si užívá. V realitě výkon roste a ceny se zvyšují.
Teoreticky mohou nastat 3 případy pohybu cenové hladiny:
Stejná
Roste
Klesá
Nutno odlišit!!!
Klasická recese, označení situace, kdy dochází k poklesu produktu, který je pod úrovní potenciálního a CH je pod hladinou rovnovážné CH. Dochází k poklesu výkonu ekonomiky, který je doprovázen poklesem CH.
Slampflace – stoupá cenová hladina a klesá výkon
JE to důležité, že až do 70 let – je výkon menší než potenciální? řešení keynes. malá poptávka – stimulovat
Průlom, problémy ekonomiky jsou založeny na nabídkové straně.
Realita:
Jedna z axiomatických pravd je: Vzestup cen, je daň kterou platí americká společnost za trvalý progres. čili hosp. růst je provázen růstem CH –
Vzestup poptávky červený (zpoůsobený investicemi) je doplněn dalším růstem díky...doplnit 1:08:00
Růst výkonu je doprovázen růstem CH – dochází k přeceňování cen vstupů
Důležité – aby se tempo růstu mezd a důchodu nepředbíhalo s tempem růstu ekonomiky. Pokud by tomu to tak nebylo, pak by se to projevovalo tlakem na růst CH
4, hospodářské cykly:
Dvě otázky:
příčiny cyklu
průběh cyklu
Pokud je pokles závažný délkou nebo strmostí je popisován jako deprese. Opačně oživení nebo ozdravení.
Obecně je rozdíl mezi návraty k optimu a přehřívání (po němž nastává propad). Perioda je úsek AE. Rozdíl mezi skutečným a potenciálním výstupem se nazývá mezera výstupu.
Proto anticyklické doktríny.
Příčiny. 2 informace!!!
je mnoho koncepcí. Je jedno smysluplné dělení. liší se zda vidí příčiny uvnitř (endogenní faktory), nebo kvůli vnějším šokům (například vliv národní banky)

Výkon ekonomiky a jeho mereni

uvod do makroekonomie
zkouma chovani ekonomiky jako celku – není nadstavbou
mikro a makro se lisi prisupem
Umoznuje poznat souvislosti prostredi

Okruhy problemu – vykonost ekonomiky – zejména v souvislosti s hospodarstvim
- uroven zamestnanosti – vysvetleni pricin a