Prednasky_TKrajicek_2007

reakce ek.
- co se deje s cenovou hladinou - inflace – vysvetleni vzniku a dopadu na hosp.

Dilci otazky:
Hosp politika státu – do které jsou vkladany nadeje na dosazeni zmeny.
Vztah ekonomiky k vnejsimu prostredi
Cenova hladina je vseobecna uroven cen, a zobrazuje nam ochotu nakupovat urcite mnozstvi při danne cene
Agregatni poptavka a nabidka vznikaji agregaci všech poptavek, tato agregace zohlednuje i další jevy
Mereni vykonu ekonomiky
Makroekonomicke agregaty – produkt, duchod
Musime vymezit casove obdobi ve kterem chceme merit a nastroj jakym budeme merit
Ekonomiku budeme brat pouze jako interakci 2 subjektu (domacnosti a firmy), mezi nimy jsou 2 zakladni toky, firmy meni vyr. Faktory ve vyrobky a domacnosti za ne firmam plati, firmy mohou nakoupit vyr faktory ve vlastnictvi domacnosti a firmy za ne plati duchod. Tim se nam otevira dvoji zpusob mereni ekonomiky. Potrebujeme najit spolecne meritko (peníze) 1. moznost mereni je vyjadreni přes ceny, kterymi se za ne plati.
Produkt - trzni oceneni finalni produkce za jeden rok
Duchod - penezni oceneni sluzeb které poskytli vyr. faktory
Obe veliciny meri vykon ale jsou ruzne, duchod je vyrazne mensi, protože se opotrebovavaji stroje a proto všechny trzby nejsou rozdeleny mezi domacnosti, další duvod jdou neprime dane.
Produkt – domáci x narodni
Nominalni(oceneni produkce v cenach v dannem roce) x realny(ciste o cenove zkresleni – metoda stalych cen – ceny urciteho roku jsou vychozi)
hruby x cisty
skutecny x potencialni
meziprodukty –dodavky mezi podniky které vstupuji do vyrobni spotreby v danem roce, zapocitavaji se az jako vystup finalniho vyrobku.
HDP nezahrnuje vykon ekonomiky jako celku dochazi ke zkresleni
netrzni statky – pestovani na zahradce
podzemni (cerna) ekonomika – danove uniky atd
kvalita zbozi sluzeb

Peníze:
Definice. Foto 1.
Všeobecně přijímané aktivum.
Foto2.
Empirická definice peněz. Je významná z makroekonomické analýzy. Snaží se zahrnout pod peníze všechno to, co se jako peníze chová. Základní problém – (Evropa – merkantilismus, hromadění zlata – růst cen???)
Zlatý standard – čistý standard zlaté mince
Dalsi foto
Největší podíl má forma peněz depozitních (uloženy v bance).
Depozita netvoří homogenní masu. Lze je rozlišovat na:
Na požádanou (šekovatelné) – jsou k okamžitému použití
Termínovaná depozita – je tam výpovědní lhůta – vyšší likvidita. I tam je třeba dělit. K některým typům lidé přistupují i přes sankční úrok. (vypočítají si, že se jim to i tak vyplatí) – termín near-money (skoro peníze) nebo KVAZI peníze
Peníze jsou to , co je,,,
Peněžní agregáty. M . V = P . Y (M je množství peněz a Y je výkon, P jsou ceny a V je rychlost obratu – počet průchodu peněžní jednotky trhem za sledované období)
M0 – mince a bankovky v oběhu včetně pokladních prostředků bank
M1 – oběživo + netermínované vklady
M2 – malá termínování depozita (omezení výše nebo časové (2 roky))
ČR: M2 = M1 + kvazipeníze
M3: velká termínovaná depozita
Další agregáty obsahují dobře zlikvidnitelné věci (státní cenné papíry ap.)
Peníze nejsou jediným prostředkem uchovatele hodnot.
Nutnost stabilizace kupní síly peněz
Lidé vrhají peníze do transakcí – roste cenová hladina – to lidi ještě více utvrdí, že peníze ztrácí a budou ještě více se zbavovat peněz.
Stabilní cenová hladina je zárukou stabilní kupní síly peněz.
Poptávka po penězích.
95% lidí se u poptávky po penězích splete. Ochota držet určité množství při určité ceně. Jinak je to poptávka jako každá jiná (závisí na úrokové míře).
Motivy držby –
transakční motiv (můžeme za to nakupovat)
opatrnostní – snaha vyloučit riziko (náhlý nedoplatek) nebo naopak chceme využít tyto peníze pro tyto nákupy.
peníze jsou jednou z forem aktiv – spekulační motiv. Abychom jich využili ke zhodnocení.
POZOR = hodně lidí zaměňuje poptávku za jejjich užití.
Příklad párek v rohlíku. Poptávka je ochota nakupovat při dané ceně. Užití je něco jiného.
Poptávka je ochota držet a problémy začínají u toho: každá peněžní jednotka je v držení některého subjektu.
Nabízené množství peněz se rovná právě drženým
Nabízené množství se nemusí rovnat poptávaným.
Ke změnám poptávky po penězích může dojít:
faktorů bude postupně mnoho
růst reálného HDP
růst cenové hladiny
růst inflačního očekávání – lidé očekávání poroste cenová hladina

Agregátní nabídka:
Krátké období: 1-2 let.
Z hlediska krátkého období se některé náklady chovají fixně – výrobci mají sjednané kontrakty. Proto ten časový horizont. Je elastická – výrobci jsou ochotni reagovat. Ochota je však rozdílná. Pružnost směrem doprava se zmenšuje.
Kvůli vyšší míře využití zdrojů. S rostoucím výkonem elasticita slábne. Statisticky až 80% možná víc studentů odpoví špatně.
Otázka: Proč elasticita v krátkém období (některé náklady se chovají fixně – proto elastická) – vyplatí se vyrábět více.
Odpověď: Na tytéž cenové podněty bude reakce při nižším výkonu větší. (mnoho volných VF, převis nabídky VF nad poptávkou)Při vyšším výkonu lze dokoupit dodatečné VF na trzích VF, čím víc jdeme doprava, platí: rozšiřování výroby -> roste poptávka na VF, cena VF roste -> rostou ceny dodatečných vstupů. (má předjednáno na rok dva, dodatečné nákupy VF jsou dražší) –
V důsledku rostou MC
Pouze v krátkém období. V dlouhém uzavírá nové kontrakty, které zohledňují změny.
Otázka: Proč elasticita klesá
Odpověď: výhoda reakce je s rostoucím výkonem menší.
V dlouhém období se AS chová neelasticky. -> potřeba rozlišovat krátké a dlouhé období.
Potenciální produkt:
Maximální udržitelný výkon ekonomiky.
CO chceme? Chceme aby ekonomika produkovala výkon vysoký, ale aby jej mohla dosahovat opakovaně. (obrázek – nedosáhne opakovaně). Ekonomika dlouhodobě tíhne k této vertikále mohla by i výše, ale nebylo by to udržitelné.
Optimum výstupu: (výkon při plné zamšstnanosti – keynes)
Plné využití zdrojů (je jich alokováno tolik, že výkon je vysoký a je udržitelný)
Agregátní poptávka: viz učebnice.
Nepodcenit: je to zřejmé, ale nezapomenout:
POZOR!!!
Krátkodobé hledisko: jestliže dojde k růstu AD tak se rovnovážný bod se bude posouvat po AS doprava nahoru. Tedy změna AD ovlivňují výkon.
Z dlouhodobého hlediska:
Dopad na produkt nemůže AD mít.
Produkt:
Krátké: je ovlivněn AD
Dlouhé:
je určen potenciálním produktem.
Růst AD působí na růst cen nikoli výkonu!!!
Investice:
Krátkodobé: stimulují poptávku a tím produkt
Dlouhodobě: stimulují růst produktu a potenciálního produktu
Investice představují vznik nových kapitálových statků.
K: přes poptávku, D: přes poptávkovou stranu a její růst??? Doplnit 59 minuta
Pojetí ekonomické rovnováhy:
Dva základní modely.
Kontroverzní – dokonce se vzájemně vylučující závěry.
Keynes: Ekonomika je vnitřně nestabilní – je potřeba ji k optimu nasměrovat
Klasika: Ekonomika je vnitřně stabilní – samoregulující se k optimu
Přístupy vychází z rozdílných předpokladů
Model ASAD:
Je dána poptávka, je dána nabídka. Je tedy zobrazena nejen rovnováha na trhu práce, ale i na ostatních trzích (peněz a kapitálu) – kdyby nebyla, ovlivnilo by to i zbytek.
Odlišnosti interpretace jsou v rozdílech u dvou otázek
Cenová pružnost
Utváření rovnováhy na finančním trhu
Klasický model vychází z pružnosti cen -> základní předpoklad všech liberálních teorií.
Pro finanční trh se předpokládá, že I a S se vyvíjí pod vlivem úrokové míry.
Automatická přeměna úspor v investice
Kapitálový model klasického modelu
Keynesiánský model:
Předpokládá jiná východiska:
Omezená pružnost resp. Nepružnost cen. Tento pohled je vysvětlován:
Mzdy nejsou pružné směrem dolů
Cenová stabilita je důsledkem schopnosti manipulace oligopolních struktur. (zdá se že cena se nemění, ve skutečnosti se přizpůsobuje množství tak, aby se cena neměnila)
Existence regulovaných cen
Předpoklad pružnosti je v tom, že na trhu není síla, která by zabránila tomu, aby cena odrážela vztah mezi S a D (není to v tom, že vždy a všude reaguje)
Keynesův přístup je krátkodobý – preferuje identifikaci krátkodobých problémů.
Na finančním trhu – úroková míra není veličinou (jedinou), která by automaticky ovlivnila
Kolik se investuje je závislé na očekávání, úrokové míře. Doplnit 1:17
Utváření rovnováhy klasického modelu:

Makro 6,
Bankovní rezervy, přebytek rezerv. Nadbytečné rezervy.
INFLACE:
Problém definice. Hodně strukturované.
Inflace je makroekonomický jev, který se projevuje vzestupem cenové hladiny, naopak ne každý růst CH je inflací.
Inflace se projevuje snížením kupní síly peněz.
Neplatí, že pokud je inflace, koupím si méně. Mohou růst DI a pak si koupím více.
Cenové indexy. Nástroje kterými měříme změny CH. CPI nejlépe vypovídá o tom, co tato změna znamená pro domácnosti. 775 položek - nejvýznamnější výdaje pro rodinné rozpočty.
Deflátor GDP
Philipsova křivka:
na jedné straně to patří do inflace, na druhou stranu to obsahuje i cíle, které jsou v oblasti hosp. politiky sledovány.