Prednasky

ou zástupci členských států
Schéma organičtí struktury ES (EU)
Evropská rada = evropský summit
Skládá se ze zástupců (nejvyšších) jednotlivých zemí
Vznikla jakožto pravidelně se opakující konference na nejvyšší úrovni
Příklady rozhodnutí:
Kdy bude zavedeno EURO
Stanovení podmínek pro přijetí nových členů (Kodaňská kritéria)
Rozhodnutí o zdokonalení spolupráce v oblasti trestní
Schází se 2-3x do roka v různých zemích, dle toho, kdo předsedá radě (předsednictví se střídá po půl roce dle určitého klíče – ČR 1. pol. 2009)
Po Lisabonské smlouvě – rotující systém se zruší a zvolí se osoba, která bude volena na 2,5 roku – rozhodující bude osoba, nikoliv stát – předseda Evropské rady
Nevydává žádné právní akty, pouze závěry určené Komisi, Radě a parlamentu
Evropská rada rozhoduje jednomyslně
Evropský parlament
Doplnění demokratického prvku ke Komisi a Radě
Obrovské množství změn ve vývoji
shromáždění – zárodek parlamentu – poslanci národních parlamentů, kteří byli vybráni
čl. 78-142
zpočátku málo pravomocí
1962 - Evropský parlament
1978 – zavedení přímých voleb do Evropského parlamentu s funkčním obdobím 5 let
Integrace parlamentu do legislativního procesu – nejdříve pouze konzultační pravomoci (nezávazná stanoviska), podstatné změny – změna postavení parlamentu v rozhodovacím procesu v Maastrichtské smlouvě: spolurozhodování EP – je postaven na stejné úrovni jako Rada EU (EP může cokoliv zablokovat – pouze ale vybrané oblasti – Lisabonská smlouva předpokládá, že EP bude spolurozhodovat v drtivé většině věcí
EP má kontrolní funkci – kontroluje Komisi (předkládání výročních zpráv Komisí EP)
Může vyjádřit Komisi nedůvěru (celé Komisi ne jen některým členům)
Z vlastní vůle může komisař odstoupit, odvolání z nějakých důvodů je také možné, ale pouze ESD o tom může rozhodnout (ještě se to nestalo)
Má možnost k tomu, aby vyzval Komisi k předložení určitého návrhu (Komise tak nemůže blokovat určité otázky)
Evropský ombudsman – přijímá stížnosti občanů (EU instituce a orgány)
Není žádný vyšší nadnárodní stupeň
Přijímá pouze stížnosti na evropské instituce a orgány unie
Občané EU mají petiční právo (možnost podávat petice EP)
EP může podávat žalobu k ESD – pokud jsou záležitosti v jeho neprospěch (žaloba na neplatnost aktu)
Složení EP
Přímo volení poslanci z jednotlivých států
Každý stát má jiný počet poslanců EP (přibližně dle počtu obyvatel)
Dnes 785 poslanců (nejvíce Německo 99, Francie, Itálie + VB – 78, ČR – 24)
EP je jednokomorový
Po platnosti Lisabonské smlouvy – N jako jediné 99, F+D 72, ČR 20, Σ 732
1 předseda + 14 místopředsedů (voleni poslanci)
Parlamentní výbory (dle odborných oblastí)
Sdružení politických stran (strany určitého zaměření z jednotlivých členských států)
EP voliče nezajímá
Evropská soudní dvůr + ostatní soudy
Unie má svůj vlastní právní systém, který se uplatňuje subordinační formou (vertikální vztahy)
Při porušení práva státy a jednotlivci (práva ES)
soudy rozhodují o tom, zda právo bylo či nebylo porušeno – většinou spory mezi Komisí a členskými státy, spor mezi Komisí a podniky, …
působení jako ústavní soudy – žádná nižší úroveň nesmí být v rozporu s vyšší úrovní
otázky neplatnosti aktů sekundárního práva (nařízení, směrnic, rozhodnutí)
sjednocení výkladu práva
sídlo v Lucemburku
existuje od počátku 1. evropského společenství
je složen z tolika soudů, kolik je členských států, soudci jsou nezávislý na členských státech
dohoda členských států o soudcích
9. přednáška 14.4.2008
Evropský soudní dvůr
existence od samého počátku
funkce:
řeší spory mezi Komisí a členskými státy
působení jako ústavního soudu (ruší akty sekundárního práva, ruší individuální rozhodnutí)
zajišťování jednotného výkladu komunitárního práva v celém společenství
je složen z 27 soudců (absolutní nezávislost na členských státech) a generálních advokátů – pokud jde o jasné řízení, tak to řeší tito advokáti (9), prostuduje sám případ a stanoví si své stanovisko (jak by se rozhodl on sám jako odborník) – celou věc ale nakonec rozhodují soudci v senátech (3,5) – velký senát (13)
soudci jednají tajně a dohadují se o řešení (rozhoduje většina)
soudci mohou ale nemusí přihlédnout ke stanovisku generálního advokáta
generální advokát – další jednotný pohled na věc, ESD je jednoinstanční, proto druhá možnost posouzení
v 80% případů soudci vycházejí ze stanoviska generálního advokáta
ve zbylých případech je odmítnuto proto, že generální advokát posuzuje věc jen podle práva (ne politické aspekty)
Řízení:
písemná fáze – do měsíce odpověď od žalované strany – odpověď žalobce – odpověď 2. žalovaného (duplika) – ještě jednou to samé (triplika)
v určitém procentu případů stačí tato písemná fáze a není třeba ústní řešení
ústní fáze – strany jsou předvolány do Lucemburku k ústnímu jednání ESD, každý účastník musí být zastoupen (stát – zastoupení vládním zmocněncem, jednotlivci – zastoupení advokáty), znalci – vytváří různé znalecké posudky
Řízení o předběžné otázce:
Výklad komunitárního práva, dotaz národní soudů na ESD jak má určité komunitární předpisy vyložit a rozhodnou v národním sporu – ESD rozhodne o výkladu, národní soud pak dokončí věc, řízení přes ESD trvá průměrně 2 roky
Vedlejší účastníci – státy, kterých se to netýká, ale zajímá je to
Pracovní jazyk soudu je francouzština (všechny ostatní texty se překládají do všech jazyků EU – 23)
Rozsudek je přijmut, ale není vyhlášen, protože se musí přeložit do všech jazyků EU – poté se teprve vyhlásí
Jazyk jednání (žaloba Komise v. Stát – jazyk státu, předběžná otázka – jazyk národního soudu)
Rozhoduje se rozsudkem, v případě jasné věci usnesením
Případy na řízení o předběžné otázce
SKOMA – LUX
Zvorali celní deklaraci, státy EU nemají žádné celní zákony – všechny nahrazeny nařízením EU. Nařízení bylo ale jen v angličtině, národní soud si to přečetl a rozhodl o pokutě. Firma se bránila, že se rozhodlo podle předpisu, který nebyl v národním jazyce. → řízení o předběžné otázce k ESD – rozhodl, že aplikace komunitárního práva na jednotlivce musí být v národní jazyce – pokuta zrušena
V případě, že se již rozhodlo o určité předběžné otázce v určitém státě v úplně stejné věci i u jiného státu – přijme se rozhodnutí stejné i pro druhý stát
Jestliže ESD zjistí, že směrnice nebo rozhodnutí jsou v rozporu s evropským právem – rozhodne o neplatnosti aktu sekundárního práva
Příklad: Zákaz reklamy na tabákové výrobky
Směrnice vstoupila v platnost, německo podalo žalobu, že směrnice je v rozporu s právem S (směrnice byla vydána proto, aby nedocházelo k porušování volného pohybu zboží – v jednom státě reklama byla, v druhém ne (především tiskoviny) – tzn. smyslem bylo to zakázat, aby se výrobky pohybovali bez problémů). Němci to napadli, že směrnice zakazuje reklamu i tam, kde nejde o volný pohyb zboží (bilbordy, kina) – uznali to, že směrnice přesahuje právo ES – neplatnost sekundárního aktu společenství
Soud prvního stupněu
Existence od roku 1988
Vznikl kvůli obrovskému přetížení ESD
Převzal část agendy ESD, aby m ulehčil – jsou to všechny případy, kdy žalobu podává jednotlivec (nejčastěji oblast soutěžního práva), kdy komise uloží pokutu za poručení soutěžního práva – soudní ochrana podniku, která přezkoumá rozhodnutí Komise – jednotlivec podává žalobu k soudu prvního stupně
U všech soudů běží řízení zdarma (nejsou poplatky za řízení)
Další agenda, kterou tento soud řeší je dovoz levného zboží z neelejských států- Komise zjišťuje, zda nízká cena není dumpingová, pokud rozhodne, že ano, tak uloží antidumpingové clo, cena ale nemusí vždy být dumpingová, prostě jsou nízké náklady – podnik podává žalobu k soudu prvního stupně
Další agenda – registrace značky v celé EU – řeší se to ve Španělsku, když nám to zamítnou – žaloba k soudu prvního stupně
27 soudců, bez generálních advokátů, stejné senáty jako v ESD
Je-li podána žaloba k soudu prvního stupně – řízení dvoustupňové (druhý stupeň ESD)
Je-li podána žaloba k ESD – řízení jednostupňové
Soud sídlí v Lucemburku ve stejné budově jako ESD
Soud pro vřejnou službu
Vznikl v roce 2006
Pracovní soud pro personál ES
Řeší pracovně – právní spory mezi zaměstnanci ES a samotným ES )příslušným orgánem)
7 soudců
Lze zde napadnout výběrové řízení na místa orgánů ES
10. přednáška 21.4.2008
Závaznost rozsudků

Rozsudek = judikatura
Rozsudek – rozhodnutí individuální, závazné jen pro subjekty, kterou jsou účastněny
Výjimkou nálezy ústavního soudu
Evropský soudní dvůr a soud 1. stupně:
Rozsudek indiviudální – při řešení konkrétní situace, konkrétního problémy, to co platí u nás – kontinentální systém – tady platí, že soudy nesmějí vytvářet právo (naplno řečeno ve fr. zákoníku od Napoleona – kvůli dělbě moci) – u normálních sporů, závaznost není obecná
Systém anglo-amerického práva – systém common-law – obecně řečeno, soudy naplno dotvářejí právo, zvláštní pramen práva – precedent, rozhodnutí soudu musí být respektovány ve všech dalších případech – u vyšších a nejvyšších soudů.
Působí-li soudní dvůr jako ústavní soud – obecná závaznost tady být musí
Výkladová rozhodnutí – řízení o předběžné otázce – nejde o precedenty, ale je potřeba zajistit jednotné právo v celé Evropské unii – čl. 10 – Zásada loajality členských států k EU – nesmějí dělat nic co by znemožňovalo dosažení cílů, jsou povinny činit veškerá opatření, která jsou potřeba pro řádné fungování → nesmí porušovat komunitární právo, čl. 220 – soud 1. stupně stanoví, jaký výklad a jaká aplikace komunitárního práva je správná
Nikde není stanoveno, že judikatura má obecnou závaznost, ale stanoví nám, co je správné, takže je závazná i pro další státy, i když dotaz položil někdo úplně jiný
Může se stát, že rozsudek je dostupný, ale je starý a reagoval na situaci v dané době – má pochybnosti o tom, zda je použitelný, je zpochybnění, aby dostál své povinnost vyložit to právo správně – musí položit dotaz znovu a evropský soud ho neodmítne (nižší soudy nemají povinnost ptát se soudního dvora, vyšší soudy mají povinnost – pokud se nižší soud nezeptá a rozhodne špatně, tak vyšší soud už dotaz vznést musí) – nové řízení o předběžné otázce
K dřívější judikatuře jsou soudy povinny přihlížet – jinak porušují komunitární právo
Evropský účetní dvůr
Jednou za rok zpracovává výroční zprávu o účtech EU
Evropská centrální banka
Pro měnovou unii stěžejní instituce
Má pravomoc vydávat nařízení v měnových otázkách
Místo komise má v některých otázkách iniciativní pravomoc
Dva poradní orgány
Hospodářský a sociální výbor
Poradce rady – v typických věcech týkajících se ekonomiky
Výbor regionů
Má zohledňovat regiony ve společenství
Buď regiony ve smyslu evropského práva nebo v členských státech
Dvě zásady:
Zásada přednosti komunitárního práva
Řeší specifickou otázku – komunitární právo v. právo národní
Zásadní rozhodnutí v případě Costa v. Enel
Před ním rozhodnutí Van Gen Den Loos - knize
V těchto případech je stanoveno, jak se má aplikovat komunitární právo → přednost má právo komunitární
Např. u konfliktu zákazu dovozu určité komodity z jiného členského státu – podle národního práva je to povoleno, podle komunitárního ne – použije se komunitární
Neplatí nadřazenost obecně, ale bere se v úvahu pro konkrétní jednotlivé případy
Co se rozumí předností?
Blud: Komunitární právo má vyšší právní sílu než právo národní. Vyšší právní síla – soustava: ústava, zákony, vyhlášky… - dle právní síly – je potřeba kvůli tomu, že právní řád musí existovat v takové podobě, aby tam nebyly rozpory mezi nařízeními vyšší právní síly a nižší právní síly – je-li tam rozpor, tak se řeší likvidací toho nižšího
Jsou to dva rozdílné právní systémy – není vyšší právní síla – ústavní soud za normálních okolností nebude rušit zákon, který není v rozporu s nařízením nebo se směrnicí
Národní předpis, který je v rozporu s komunitárním právem tak v mnohých případech mohou zůstat, tam kde je komunitární prvek, tak se použije komunitární právo a tam kde není, tak se může použít zákon
Kdo má řešit rozpor mezi směrnicí a zákonem?
Ústavní soud – ne, ústavní soud může jen rušit, nemůže upravovat, měnit text zákona, může jen škrkat
Parlament
Přednost je třeba chápat jako aplikační přednost – nenásleduje rušení národních zákonů
Platí přednost absolutně?
Nikdo nezpochybňuje tuto zásadu jako takovou, ale spory jsou o to, jaký je rozsah – vztahuje se přednost komunitárního práva i na ústavu?
Zásada přednosti formulována obecně – to znamená, že i v tomto případě má přednost → to znamená, že má přednost absolutně
Francie přiznává, že neuznává přednost komunitárního práva vůči svojí ústavě – některé další státy taky neuznávají, ale nepřiznávají to nahlas (např. Německo, Španělsko) – není to ve smlouvě, je to pouze v judikatuře, proto se o tom dá polemizovat, všechno co je v komunitárním právu musí směřovat k integrační jednotě – podřízení ústavy nesměřuje k integraci
Přednost komunitárního práva před ústavou není nutná k plnění cílů evropské unie
V ústavní smlouvě to byl čl. 6 – právo EU má přednost před právem členských států – tady se o tom nedá pochybovat – vztahuje se i na ústavu – francouzská vláda podepsala, ale potom neprošla referendem – předcházel čl. 5 – Specifika členských státu – EU bude respektovat specifika členských států – Francouzi si to pro sebe vyložili tak, že francouzským specifikem bude přednost ústavy před
V Lisabonské smlouvě je ustanovení o přednost unijního práva – začleněno na konec jako prohlášení (příloha) – má stejnou závaznost – politicky to význam má, každý si čte jenom smlouvu a nevezme si do ruky už přílohy
Před ratifikací je třeba posoudit soulad – posoudí ji ústavní soud, pokud nesouhlasí, tak ji buď odmítneme nebo pokud nám na smlouvě záleží, tak kvůli ní změníme ústavu
Zásada přímého účinku
Závazné v členských státech – pro členské státy, instituce a jednotlivce
Přímý účinek – přímá závaznost pro jednotlivce ne pro členský stát – aniž by to šlo přes členský stát
Jednotlivec se může dovolat před soudem komunitárního pravidla jako zdroj práva
U vnitrostátního práva naprosto jasné
U komunitárního práva trochu zvláštní – jiný systém práva, jsme zvyklý, že se řídíme zákony, ale najednou jsou tu nařízení a dokonce i směrnice
Stát se může dovolávat povinnosti
Bezprostřední závaznost – už není
Ve vztahu k členskému státu neposuzujeme – je tam
U jednotlivce zvláštnost – v některých případech možný není – v případě, že je příliš obecný – nelze z něj vyčíst práva a povinnosti a taky v případě, kdy je třeba splnit státem podmínku, kterou nesplnil
Zvláštní část
Jednotný vnitřní trh
Napřed byl společný trh, nyní je jednotný vnitřní trh – mají společné 4 svobody
Založeny na 4 svobodách:
Volný pohyb zboží – volný obchod mezi členskými státy
Volný pohyb osob – FO a v některých případech i PO – z hlediska ekonomického i faktického
Volný pohyb služeb – totéž co zboží
Volný pohyb kapitálu –
Společné politiky – stanové určité zásady pro jednotlivé oblasti ve kterých probíhá integrace – podle Maastrichtské smlouvy – např. zemědělství, doprava, částečně sociální, nyní přináší nové politiky, které souvisí se 4 svobodami a rozvíjí je – např. ochrana živ. prostředí, měnová politika, ochrana spotřebitele
Metoda právní úpravy – převažují směrnice u 4 základních svobod, zůstavají národní právní předpisy, ale jsou harmonizovány pomocí směrnic, v malém procentu případů se objevují nařízení
Harmonizace – sbližování národních právních předpisů
Čl. 94 a 95
Čl. 95 – klíčová důležitost
Proč je více směrnic?
Směrnice – vhodným prostředkem, neunifikuje právo, pouze ho harmonizuje – není to potřeba ho mít stejné, navíc by to neprošlo, je třeba zajistit pouze minimální standart a veškeré podrobnosti si státy řeší samy
Ponechává státům určitou volnost, nařízení unifikuje
Harmonizace směrnic před Jednotným evropským aktem (1986) probíhala na bázi jednomyslnosti – trvalo to moc dlouho a je příliš obecná
Pak přišla změna – dnešní čl. 95 – zavedeno hlasování kvalifikovanou většinou, zůstal čl. 94 o jednomyslnosti – jediné co tam zůstalo je daňové právo, s tím nikdo nepohne, tam nejsou členské státy ochotny ustupovat, ale ve všech ostatních případech se použije čl. 95 – hlasování kvalifikovanou většinou a závazný je pro všechny
V případě, že je některý stát proti, tak si může zažádat o výjimky – dalo se to tam proto, že se obávalo toho, že některý stát bude stále proti. Používají se jen výjimečně – ale komise se snaží o to, že staré výjimky odbourává a nové se už snaží nepovolovat
My máme pár výjimek
Rakousko má výjimku vůči ČR