Prednasky

řízení (ohrožování zdraví), soud si nevěděl rady – zda se má řídit směrnicí, která nebyla implementována nebo italským právem → dotaz na evropský soud → rozhodnutí: stát se nemůže dovolávat práva je-li v rozporu se směrnici, kterou měl implementoval, ale neučinil tak
Případ „Kolping haus“ – 80. léta
V Holandsku ve městě Naidegen zařízení „Kolping haus“ (něco jako armáda spásy) – jídelna, kde lidé dostávali pokrmy a nápoje, dávali jim vodu, kterou označovali jako minerálku, podle holandských předpisů to byla minerálka, ale podle směrnice, která nebyla implementována to minerálka nebyla, klamání zákazníků → správní žaloba, že „Kolping haus“ nerespektuje směrnici, že směrnice má přímý účinek, opět vznesen dotaz na evropský soud, který odpověděl, že stát se nemůže dovolávat směrnice, kterou neimplementoval
Přímý účinek směrnic: horizontální - nelze
vertikální – sestupný – nelze
- vzestupný - případ Ratti
- případ Van Dayn
- jednotlivec se může dovolávat
Směrnice se smí dovolávat pouze jednotlivec, stát nikoliv.
Případ: Slečna „Fačini Dori“ – z roku 1993 z Itálie
Podepsala smlouvu u stánku na nádraží z jazykové školy
Druhý den si to rozmyslela, chtěla to zrušit, oni jí to odmítli, že ne, že zaplatit musí, ale chodit nemusí, ona odmítla → žalovali ji
Dle směrnice odstoupit mohla (podepsala mimo školu), ale podle zákona nemohla, směrnice nebyla implementována
Dovolávala se směrnice → dotaz k evropskému soudu → směrnice není schopna stanovit povinnost jednotlivci → horizontální přímá účinnost nelze
Zaměstnanec se nemůže dovolávat neimplementované směrnice vůči zaměstnavateli, jedinou výjimkou je, když je stát zaměstnavatel
Případ: paní Marshall – z roku 1995 z VB
Paní bylo 62 let, byla zaměstnána u zdravotní správy, seděla v kanceláři s pánem, kterému bylo 63 let, reorganizace, mohl tam zůstat jenom jeden, ona byla vyhozena, protože už dosáhla důchodového věku, zatímco muž ne, ve VB neimplementována směrnice o diskriminaci, evropský soudní dvůr to vyložil jako vztah
→ směrnice měla přímý účinek
Případ: von Colson
Slečna (25 let) a její kamarádka Kaman
Obě chtěly být dozorkyně ve vězení, ve městě Ulm vypsáno výběrové řízení pro 2 dozorce, přihlásili se 2 muži a ony, muži byli bez vzdělání, ony měly vzdělání, vzali chlapy, protože je to mužská věznice, holky podaly žalobu, že se jedná o diskriminaci, vyhráli, dávaly si nároky, ale německé právo nic takového nepřiznává, pouze náhradu skutečných nákladů, směrnice, která nebyla implementována, říkala, že sankce musí být odstrašující, měly nárok na výdaje – u Colson to bylo 7 DM za autobus a u druhé nic, šla pěšky. Soudní dvůr to vymyslel tak, že jestliže tam nelze nic nalézt, tak má být implementována tak, aby vyhověla směrnici → NEPŘÍMÝ ÚČINEK SMĚRNICE = eurokomforní výklad vnitrostátních ustanovení
O 10 let později upravený: eurokonforní výklad ano, ale v rámci možností
Odpovědnost členského státu vůči jednotlivci za porušení komunitárního práva
Případ: Francowitz – 1991 Itálie
V Itálii zkrachoval podnik, nevyplatil zaměstnancům mzdy za 4 měsíce
Směrnice: povinnost státu zabezpečit náhradu mzdy a na to zřídit speciální fond – v Itálii nebyla implementována – nebyl fond z kterého by se mohlo platit
Francowitz a jeho kolegové podali žalobu na italský stát, aby jim vyplatil náhradu mzdy → dotaz na evropský soudní dvůr, rozhodnutí: došlo k újmě na právech jednotlivců, není možný přímý účinek směrnice, nebyla splněna podmínka vytvoření fondu – směrnice nebyla bezpodmínečná, hledání možnosti jak pomoci jednotlivcům, vznikla škoda v důsledku toho, že stát porušil komunitární právo, stát odpovídá za škodu vzniklou neimplementací směrnice
Konec: soud měl problém s realizací škody – další dotaz na evropský soudní dvůr – nový případ: Francowitz II – zjistilo se, že se tato směrnice vztahuje pouze na podniky, které jsou v konkurzu, což v kauze Francowitz nebylo splněno, soudní dvůr si toho všiml, ale využil toho, aby ohlásil tuto odpovědnost státu
Případ: Profesor Köfler – 2003
Soud dvůr vztáhl odpovědnost i na chybné protiprávní jednání soudu
Vysokoškolský profesor Köfler požadoval podle rakouských právních předpisů věrnostní odměnu za výuku na rakouských školách po dobu 15 let, ale 3 roky pracoval v Německu, říkal, že nemůže být diskriminován za to, že pracoval na společném evropském trhu
Rakouský soud nevěděl, jak to má posoudit – vznesl dotaz k evropskému soudnímu dvoru - poté ho stáhl zpět, (soud na dotazy neodpovídá v případě, že nedávno projednával stejnou nebo podobnou otázku) – podobná věc se řešila v Německu, tak bylo řečeno, že se nejedná o diskriminace – rakouský soud to takto interpretoval, řekl, že diskriminace to není a žalobu zamítl, Köfler se nedal, podal druhou žalobu proti státu za náhradu škody – soud opět položil dotaz a dostalo se mu toto rozhodnutí: stažení prvního dotazu bylo chybou, dotaz nebyl analogický, tento případ byl odlišný, jedná se o diskriminaci, ale porušení práva musí být dostatečně závažné, zde bylo řečeno, že jde o záležitost banální a nelze požadovat náhradu škody
Případ: pivovar Broncedi de Pešer
Francouzský pivovar Bacedi de Pešer vyvážel pivo do Německa, platil tam zákon o čistotě piva, který říkal, že pivo nesmí obsahovat nic jiného než vodu, slad, chmel a droždí, byla provede kontrola a zjistilo se, že francouzské pivo to nesplňuje, byl vydán zákaz dovozu piva – Francouzi se bránili, že jejich pivo není závadné, že obsahuje ještě něco navíc, škodu vyčíslili na 1 milion marek – žaloba na náhradu škody proti Německu – již před 20 lety bylo rozhodnutí, že tento zákon je pochybení – v tomto případě pochybení závažné je – stát již věděl, že to nemá dělat
2. zásada: Přednosti (primariátu, nadřazenosti)
Odpovídá na otázku, co se má dělat v případě, že na jeden stav lze aplikovat národní právo i komunitární právo, které jsou v rozporu – KONFLIKT
Na 1 stav nelze aplikovat 2 právní předpisy
Přednost má právo komunitární
Není stanoveno ve zřizovací smlouvě
V Lisabonské smlouvě již je (jako příloha)
Hledá se v judikatuře evropského soudního dvora – mezera v právu
Případ: Costa v. ENEL (v. = versus – znamená proti, čte se kontra ()
26/62
Costa – italský advokát, nezaplatil doplatek za elektřinu
ENEL – italská společnost vyrábějící elektrickou energii
Přednost komunitárního práva – teoretické odůvodnění: nemůže to být jinak (komunitární právo musí mít přednost, jinak to nejde)
- nikdo nepochybuje o tom, že komunitární právo má přednost před zákonem, ale pochybnosti pro to, co bylo dřív a ústavu
6. přednáška 24.3.2008
Velikonoční pondělí – přednáška nebyla (
7. přednáška 31.3.2008
Orgány EU
Právo ES – nástroj nadřazenosti:

V mezinárodních vztazích – výjimečné postavení
Důvod? – přenos (části) pravomocí
Nástrojem – právo ES: charakteristika:
Samostatný právní systém
Subordinační charakter
Může zavazovat členské státy i jednotlivce
Nové právní vztahy (ES – stát, ES – jednotlivec)
Postavení členských států: nerovné (mezi sebou) a podřízené ES (je tak popřena mezinárodně právní zásada rovnosti států)

Proč nadstátnost?
Vytvoření silného kompaktního celku
Překonání rozdílných zájmů
Vznik mezinárodní organizace se svrchovanosti vyššího řádu
Projev nadstátnosti – ES – nejsou souhrn států, mají vlastní zájmy a formulují a prosazují vlastní vůli, a to nezávisle a někdy i většinově
Tvorba práva – samostatný právní systém, bezprostředně závazné vůči orgánům ES, členskému státu a FO/PO
Finanční rovnováha
Rovnováha s národními zájmy?
Tandem Komise a Rada
Komise – reprezentuje zájmy ES
Povinně předkládá návrhy opatření (rozhodnutí, právních aktů)
Rada – reprezentuje zájmy členských států
Rozhoduje o jejich (ne)přijetí
Rovnováha při tvorbě rozhodnutí
Zde je vyjádřeno jen schématické vyjádření principu nadstátnosti – dnes je uvedené schéma do značné míry modifikováno, při rozhodování totiž spolupůsobí i Evropský parlament
Tím je ošetřeno, že zájmové rozhodnutí odpovídá zájmům obou (ES i čl. států)
V členských státech moc: zákonodárná
výkonná (vláda)
soudní
X
ES – moc je rozdělena mezi určité orgány – značná odlišnost od organizační struktury států
Dělba moci v ES má vadu na kráse, která je jí často vytýkána: v organizačním schématu chybí demokratický prvek (demokratický deficit) – řešení: zapojení Evropského parlamentu do legislativního procesu → institucionální trojúhelník
Institut nezávislé soudní moci – Soudní dvůr
Další orgány
Evropský soudní dvůr
Evropská centrální banka
Nejdůležitější – Evropská rada (summit)
+ konzultační orgány
Orgány v. instituce
Jednotný set orgánů
Hlavní orgány: (čl. 7 SES) - instituce
Evropský parlament
Rada EU
Komise
Soudní dvůr
Účetní dvůr
Další hlavní orgány:
Evropská rada
Evropská centrální banka
Pomocné orgány:
Hospodářský a sociální výbor – funkce: snaha zjistit, co si o navrhovaném opatření myslí adresáti
Výbor regionů – představitelé regionů – konzultace s adresáty
Evropská investiční banka – úkol financovat zájmy
Pilířová struktura EU a orgány
Evropská rada – určuje činnost celé EU
Evropská komise
Úřední jazyky 23
Autoritativní jazyk – 23 – sepsány smlouvy o založení
Pracovní jazyky (Fr, Aj, N) – jazyky využívané ve vnitřních orgánech
Orgán, který je:
Permanentní – relativně pevné složení ve funkčním období
Kolektivní – soubor komisařů (každý stát má zástupce)
Nezávislý – nezávislost na členských státech (žádná závaznost členského státu)
Kolegiální
Hájící zájmy ES jako celku
Sídlo: Brusel (některé úřady i v Lucemburku)
Právní úprava čl. 211-219 SES
Reprezentuje zájmy celku = ES
Iniciativní, výkonný a kontrolní orgán („vláda“ ES)
Pravomoci komise
Kontrolní – „hlídací pes smluv“
Legislativní – iniciativní pravomoc (návrhy)
- delegovaná legislativní pravomoc (přijímání opatření, pokud je zmocněna)
Výkonná – zejména v oblasti hospodářské soutěže (soudce pro FO a PO, ne státy)
Pravomoci ve vnějších vztazích – na základě pověření sjedná (neschvaluje!) mezinárodní smlouvy a udržuje diplomatické styky
Složení komise
Sbor členů Komise (komisaři)
Nejsou zástupci členských států
Současná Komise (2004-2009) – po 1 členu z každého členského státu
Smlouva z Nice – před přijetím dalšího člena – Rada určí systém rotace (1/3 států by po určitou dobu neměla zástupce – max. počet 26)
Jeden z komisařů – předseda Komise (reprezentuje, pomáhá ustavit)
Funkční období – 5 let
Ustavení komise
Rada na nevyšší úrodni designuje KV budoucího předsedu
Designaci schválí EP
Rada po dohodě s DPK schválí KV seznam komisařů
EP en bloc (ne)schválí soubor komisařů
Rada KV jmenuje celou komisi
Zánik funkce komisaře / celé Komise:
Komisaře – smrtí, odstoupením, odvoláním (SD)
Komise – EP vysloví nedůvěru (2/3 hlasů) – zatím k tomu nedošlo, uplynutím období, odstoupí celá sama
Komise – činnost a aparát
Přijímá rozhodnutí – kolektivně prostou většinou
V čele předseda (řídí činnost Komise)
Řádná zasedání (1x týdně) – Brusel, Štrasburk
26 generálních ředitelství (DG) – pro jednotlivé politiky
Doprava a energie
Hospodářská soutěž
Hospodářské a finanční věci
Informační společnost a média
Podniky a průmysl
Regionální politika
Rybářství a námořní záležitosti
Společné výzkumné středisko
Spravedlnost, svoboda a bezpečnost
Vnitřní trh a služby
Výkonné agentury
Výzkum
Vzdělávání a kultura
Zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti
Zdraví a ochrana spotřebitele
Zemědělství a rozvoj venkova
Životní prostředí
Daně a cla
Vnější vztahy
Obchod
Rozšíření
Rozvoj
Humanitární pomoc
Úřad pro spolupráci a pomoc EuropeAid
Vnější vztahy
Cca 25000 zaměstnanců (cca 5000 tlumočníků)
Rozdělení funkcí v ES
Horizontální – v rámci ES
Vertikální – členské státy – ES (viz ESD)
Nutnost reflexe nadstátní povahy této mezinárodní organizace → tandem Komise - Rada
Rada EU = Rada = Rada ES = Rada ministrů
POZOR! Rada EU ≠ Rada Evropy ≠ Evropská Rada
Rada Evropy – mezinárodní organizace se širokou členskou základnou – uzavření Evropské úmluvy
Právní úprava čl. 202 – 210 SES
Sídlo: Brusel (zasedá i v Lucemburku)
Kolektivní orgán, reprezentuje zájmy členských států
Složení: zástupci vlád členských států, oprávněni zavazovat svůj stát (zpravidla na ministerské úrovni)
Různé formace (variabilní složení: všeobecná rada v. technické rady)
Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy
Hospodářství a finance – tzv. ECOFIN
Justice a vnitřní věci
Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a záležitosti spotřebitelů
Konkurenceschopnost
Doprava, telekomunikace a energie
Zemědělství a rybolov
Životní prostředí
Vzdělání, mládež a kultura
Pravomoci rady
Legislativní orgán
I. pilíř – přijímá (často společně s Evropským parlamentem) akty sekundárního práva
- uděluje Komisi pravomoc k vydání prováděcích aktů
II. a III. pilíř – výhradní „zákonodárce“
svolává konferenci o revizi
základní smlouvy nelze měnit jako jiné mezinárodní smlouvy
pravomoci ve vnějších vztazích
uzavírání mezinárodních smluv jménem EUS (příp. EU)
přijímání rozpočtu ES (společně s EP)
ve II. a III. pilíři je výkonným orgánem
Rozhodování Rady EU
Nadstátnost (!) – derogace principu svrchovanosti rovnosti států
Jednání – ústně, neveřejně
Dosažení shody – často problém, řešení – různé postupy:
Tour de table
Indikační hlasování
Zpověď
„zastavení hodin“ (marathón)
Hlasování v závislosti na řešené otázce:
Prostou většinou (1 stát = 1 hlas) – procedurální věci
Kvalifikovanou většinou (tzv. vážené) – vnitřní trh a obchod
Systém váženého hlasování – velké státy 170 hlasů v. malé státy 175
Kvalifikovaná většina má 255 hlasů
+ demografické kritérium (62%) – fakultativní a kumulativní
+ nadpoloviční většina všech států: obligatorně kumulativní
Jednomyslné (bez hlasů proti) – v oblasti zahraniční politiky, obrany, policejní a justiční spolupráce ve věcech trestních a otázkách daňových
Předsednictví Rady
Výbor zástupce členských států, rotace po 6 měsících
Možnost: Ovlivňovat činnost ES/EU prostřednictvím vytváření podnětů pro nový politická a legislativní rozhodnutí
Pořádá a řídí pracovní schůzky
Zprostředkování kompromisů
Ve II. a III. pilíři vyjednávání MS
Vyjadřuje postoj EU v MO a na konferencích
Pořadí v příštích letech:
Slovinsko – 1. pol. roku 2008
Francie – 2. pol. roku 2009
Česko – 1. pol. roku 2009
Coreper = výbor stálých zástupců
Aparát permanentního charakteru
Připravuje a koordinuje činnost Rady a usiluje o dosažení předběžné shody, zastřešuje systém výborů a pracovních skupin
Coreper I. – je tvořen zástupci stálých zástupců a jeho úkolem je příprava Rady pro zaměstnanost, sociální politiku a zdraví, Rady pro konkurenční politiku, Rady pro dopravu a telekomunikace, částečně Rady pro zemědělství a rybolov, Rady pro životní prostředí a Rady pro vzdělání a kulturu (hospodářsko – technické otázky)
Coreper II – je tvořen stálými zástupci (velvyslanci) osobně a řeší především politické otázky, připravuje činnost Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy, ECOFIN a Rady pro spravedlnost a vnitro
A věci kde bylo dosaženo v COREPER jednomyslnost (90%) a B věci (politicky citlivé) v nichž dosaženo jednomyslnosti nebylo (10%)
Úřednický aparát
Sekretariát Rady
Řízen: generálním tajemníkem (je zároveň vysokým představitelem pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku)
Příprava materiálů po technické a jazykové stránce
Eliminace diskontinuity (volby čl.st.,…)
Francisco Javier Solana Madariaga
Rada jako legislativní orgán
pravomoc přijímat legislativu, buď sama nebo s EP
iniciace jí nepřísluší, má možnost změny návrhu
přijímá
nařízení, směrnice, rozhodnutí, stanoviska
společné akce, společné postoje, rámcová rozhodnutí a rozhodnutí
závěry, prohlášení a usnesení
Činnost Rady – shrnutí
koordinace hospodářské politiky členských států
legislativní činnost, vykonávaná zpravidla ve spolurozhodování s Evropským parlamentem
jednání jménem ES a EU navenek s třetími státy a mezinárodními organizacemi – uzavírání mezinárodních smluv
provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky
koordinace činnosti členských států a přijímání opatření v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech
společně s Evropským parlamentem Rada přijímá rozpočet ES
8. přednáška 7.4.2008
Orgány EU
Otázka: Jsou členové komise?
Zástupci členských států
Nezávislý na členských státech
Zástupci státu, kteří neprosazují stanovisko státu
Členové komise nejs