Prednasky

světce -> toto je největší
rozdíl oproti katolické církvi. Teorie trojího lidu narušena nepotřebou kněžích (ti se modlí).
• Max Weber: snaha osvobodit vztahy mezi náboženstvím a ekonomickými změnami. Protestantství
znamenalo v Anglii a Nizozemí ekonomický růst, přesto že Francie roste i když je katolická.
16. století
• Zahuštěná síť tolarových mincoven
• Panovníci udělovali mincovní práva a tak mincovny neměly žádný ekonomický význam a měly
charakter vydávání medailí. Přesto však vznikl zmatek v mincovnictví.
• Upevněn teritoriální stát, který byl schopen se prosadit na celém svém území. S tím souvisí i
kontroly mincoven. Zřízeny kontrolní místnosti, které kontrolovaly ryzost, kvalitu a hodnotu mincí.
• Panovník vydává mandáty (Minsbuch) kde jsou uvedeny jednotlivé mince státu a jejich hodnoty.
Panovník také ruší drobnou minci.
• 1568 – Habsburkové uzavřeli mír s Osmanskou říší což mělo za následek rozšíření teritoria
tolarové ražby.
• 1566 – rozšířena ražba v Dánsku, které vyhlásilo nové tarify (poplatky v tolarech). A Švédsko
muselo vyrábět tolary.
• 1576 – Polsko – Litevský stát zápasil s nedostatkem stříbra. Král Štěpán Batory se spojil
s Rumunskou dynastií, která byla bohatá na stříbro.
• Vznikly komplikace ve znehodnocení mincí. Kyper und Viter zeit (Kyprova dola) vydávala mnoho
nekvalitních mincí.
17. století – 30-ti letá válka
• 1621 habsburský král prodal mincovny mincovnímu konsorciu, které se zavázalo dávat ¼ peněz na
válku, nebyla však přesně stanovena ryzost, a proto vznikaly nekvalitní mince. To se projevilo i
v okolním světě. Členové: Jan de Vitte (Nizozemí), Jan z Valdštejna.
• 1623 – Fridrich II. zrušil konsorcium a tím skončilo Kyprovské období a začaly se vyrábět kvalitní
mince, technicky dokonalejší. Začaly se zdobit mince a vzorkovat okraje. (ochrana proti pilování).
• Albrecht z Valdštejna – velitel císařských vojsk, obchodování s právem mít pluk. Frýdlantské
vévodství zřídil pro výrobu zbroje, kterou si pak kupoval.
• 1648 – konce třicetileté války, rozpad Habsburské říše -> dluhy státu.
• 1659 – Leopold razí nové mince – 15ti krejcary a 16ti krejcary. Pokusil se sjednotit mince na území
monarchie. Tolar se rovnal 90 krejcarům.
• 1667 – Sasko a Braniborsko se dohodlo na sjednocení měn - nový říšský tolar. Dále se připojily
státy v severním Německu. Vznikly tedy dva systémy – severoněmecká X jihoněmecká oblast.
18. století
• Válka o dědictví Španělské
• 1713 – Francouzští Bourboni = Rakouské nizozemí – ovládli Španělsko, kde vymřela dynastie
Habsburků; Habsburkové dostali Rakousko a část Itálie = kompromis
• 1740 – zemřel Karel VI. a tak, milé děti, vymřeli Habsburkové i v Rakousku… J -> Marie Terezie –
Prusko – Rakuská válka -> ztratila Slezko, což byla pro ni ekonomická ztráta a tak posílilo Prusko.
Delala reformy
• 1750 - Měnová reforma – z kolínské hřivny (233 g) = 10 tolarů; konvenční měna – přistoupilo k ní
Bavorsko a státy jižního Německa
• 1755 – začala ražba křížových tolarů (25,7 g, stříbro).V Rakouském nizozemí nesjednocena měna
v Habsburské monarchii, dále se šířil pruský tolar.
• 1762 – vydávání papírových peněz (bankocetle) k proplácení a uhrazení státních dluhů, platbě daní
státu. Byly velmi oblíbené a rychle se šířily. Josef II.: tiskli bankovky rychle ve velkém množství ->
zneužíváno.
19. století
• 1800 – papírová měna nebyla vyměňována za stříbro. 100 zlatých v mincích bylo 110 zlatých
v papírech.
• 1812 – Státní bankrot -> nová papírová měna = šanyny
• 1816 – nové šanyny – dvě měny: konvenční a papírová (1:2,5). Založena rakouská národní banka,
která šanyny postupně nahrazuje vlastními bankovkami.
• 1821 – Prusko provedlo mincovní reformu.
• 1834 – Německý mincovní spolek – vzniká celní unie středního a severního Německa. Převodní
jednotkou je pruský tolar.
• 1838 – Mnichovská mincovní dohoda – jižní Německo. Drážďanská měnová konvence – propojení
jihoněmeckého a severoněmeckého systému. Rakousko osamoceno. V ostatních německých
oblastech se projevoval vliv pruska. 2 myšlenky: 1) velkoněmecká: spojení všech německých států
až po Rumunsko 2) maloněmecká: spojení všech němců, kromě němců žijících v Rakousku.
• 1848 – Revoluční rok – politické komplikace. Existence Rakouska byla ohrožena.
www.wasza.com 9
• 1857 – dohoda Rakouska a Pruska na zavedení společné měny (zlatá spolková koruna +
půlkoruna). Byly objeveny naleziště zlata v Americe a tak začala kolísat cena zlata. = spolkový tolar
+ půltolar.
• 1866 – Prusko – Rakouská válka. Rakousko poraženo, to pak vypovědělo mincovní dohodu.
V Prusku se postupuje dále ALE J
• 1871 – Nemecké císařství. Říšská marka = 100 feniků. Oddělení měnových systémů
• 1872 – Nordická měnová unie - Švédsko + Dásnko. Vzniká koruna, která má vztah k německé
marce.
• Levantský obchod
1) Oblíbenost měny s portrétem Marie Terezie po její smrtí 1780
2) Ražena v Rakousku 1857 – 1933
3) 1918 začala v Nizozemí, Itálii, Indonésii, Arábii
4) Od 1961 opět ražba ve Vídni ale už pouze jako turistický suvenýr.
5) Byla to nejdéle ražená mince ve stejné podobě beze změny i datem ražby 1780
• 1857 (1858) - Pokus Rakouska o sjednocení měny v Prusku kvůli posílení vlivu -> krach.
• 1873 – Ve Vídni proběhl burzovní krach, který se sice nedotkl měny, ale přesto vznikly nové
myšlenky o reformě zda zavést Zlatý standard (krytí měny zlatem) či ne.
• 1815 – Velká Británie zavedla zlatý standard a později i další Evropské státy.
• V 70. letech krize proběhla krize stříbrné měny, protože klesla cena stříbra. Začala se vyrovnávat
hodnota papírových a kovových peněz.
• 1878 došlo k vyrovnání ceny papírových a kovových peněz
• 1879 reakcí byl zákaz zmincovávání stříbra soukromými osobami a základem měny se staly
papírové peníze kryté stříbrem a zlatem. Což směřovalo k situaci, kde zlato byl jediný mincovní
kov.
• 1878 – Rakousko-Uherská banka nahradila Rakouskou národní banku. Měla právo emitovat
bankovky. Byla to akciová společnost v čele s guvernérem. Měla povinnost mít zlaté zásoby.
• 1892 – zavedena korunová měna (= 100 haléřů). Sto zlatých se rovnalo 200 korunám. Koruna se
stala státním platidlem až do roku 1899. Stanoven poměr koruny ke zlatu, i pak je kryta. Rozmach
průmyslu v Rakousku-Uhersku na přelomu 19. a 20. století. Lidé si na korunu těžko zvykali.
• WW1 – 1915 bylo v oběhu 7,1 mld. Korun. 1917 bylo v oběhu 17,7 mld. Korun.
• 1913 měla banka rezervu 1,5 mld. Korun, a v roce 1917 již jenom 381 milionů
• Nucené půjčky (50 miliard) poškodily obyvatelstvo (úrok byl 4 – 6 %). Lidé je sice poskytli, ale roku
1918 se z půjček staly bezcenné papíry.
• I v Rakousku-Uhersku po válce zavládla inflace. R-U napojeno na Německo. 1924 zrušena
korunová měna v Rakouské republice. Místo ní byl zaveden šilink a koruny si udržela pouze ČSR.
• V 19. století proběhly snahy o měnovou unifikaci:
1) V Itálii zavedena Lira (1865). V pol. 19. století kulminuje rozmach Francie (2.
císařství) -> Latinská mincovní unie (Francie, Belgie, Švýcarsko, Itálie, potom
v roce 1869 Řecko, 1866 Rumunsko, 1873 Srbsko, 1879 Bulharsko, 1924 Polsko a
Litva). Základem byl zlatý Frank. Ostatní měny byly na Frank přepočítany.
2) Skandinávská mincovní unie (1873) – vítězství zlatého standardu + Island a
Estonsko.
• Britská libra – většina obchodu se zámořím, posilovala díky koloniím
• Naše oblast se do ostatních systémů nezapojila.
• Amerika na počátku 20. století přebírá iniciativu po Velké Británii.
15. VÝVOJ MĚNY V AMERICE V 16. STOLETÍ
• v 16. století střední a jižní Amerika byli důležití exportéři stříbra.
• 1523 – těžba stříbra v Mexiku (našli Španělé)
• 1534 – Španělský král uvrhuje lid do otroctví. Antonio de Mendosa – správce těžby dolů.
• 1557 – metoda amalgamizace pomocí rtuti -> rozšíření výroby.
• 1536 – v Mexico city vznikla centrální mincovna. (zrychlení zpracování)
• 1568 – vznik mincovny v Peru
• 1545 – objeveno stříbro v Bolívii (1574 tam vzniká i mincovna)
• 40. léta 16. století – Evropa 82% stříbra, Amerika 18%
• Konec 16. století – 88% Amerika, 12% Evropa -> změna ceny stříbra. Problémem pro Španělsko
byla doprava stříbra do Evropy. Převoz pouze emincovaného stříbra. Vznikly lodní mince, což jsou
polotovary. Koordinováno se Španělským mincovním systémem (1 Šp. Esendo = 16 stříbrných
reálů, 1 stříbrný reál = 34 měděných maravedi). Mincovny vyráběly těžké mince (1 peso = 8 reálů)
• 1732 – vznikla Mexická mincovna -> schopnost vytvářet mince dle Evropy. V Bolívii se vyráběly
lodní mince do roku 1773. Vývoj v severní Americe + kolonie Velké Británie + Francouzské kolonie,
ekonomická síla (bavlna, tabák, rudy).
• 1652 – mincovny v Bostonu. 3, 6ti pence a šilinky
www.wasza.com 10
• 60. léta – ražba zlatých 12ti pencí. Určeny parlamentem jako oficiální platidlo
• 1686 – Bostonské mince zakázány a staženy. Návrat k naturální směně, ale vznik banky, která
začala vydávat dlužní úpisy -> vznik papírových platidel (malý rozsah)
• 1730 – Viginie – měna v tabákových listech (poukázky), kterými platili.
• 1756 – 1763 Válka. Hlavně v Evropě (Francie, Rakousko, Velká Británie). Boj se přenesl přes
kolonie do Ameriky. (FR X VB) -> PESO převládlo v Britských koloniích v 2. polovině 18. století.
PESE se zhruba rovná evropskému TOLARU -> použili: „pillar-dollar“ (sloupový tolar)
• Vznikl bohatý trh, kt. byl zásobován exportovanými mincemi (kvůli nedostatku dolů) a rychle se
vyvíjel; VB ztratila své postavení, ale obchod vydržel
• 1805 původní PESO = 5 anglickým ŠILINKŮM;
V Londýnské mincovně jsou raženy „Gr. dolary“ (= 5 ŠILINKŮ), kt. se používaly pro obchod se
zámořím, což vedlo k posílení směny v severní Americe, kde zanikly francouzské kolonie
• Ne počátku 19. století se vytvořily dobré předpoklady pro rozvoj dolarové měny
16. VÝVOJ DOLAROVÉ MĚNY
• 10.5.1775: byla zavedena první platidla: papírové poukázky: 1/6 – 8 dolarové
• 1775: pokusy razit stříbrné mince -> staly se plnohodnotným ekvivalentem poukázek, byla
zavedena zkušební sazba, -> neúspěch; 1. pal? inflace
• 1781: měna byla ukončena -> potom bylo dovoleno státům razit a vydávat své mince a papírovky.
V oběhu byly španělské OSMIREÁLY -> vlastní měna nebyla plánována.
• 1792: mincovní řád ……… : 1. dolar (1,604 ryzího zlata) = 100 centů; poměr zlata a stříbra byl
15:11, 24,05g. stříbra = bimetalistický systém; používaly se plnohodnotné stálé mince 2,5$ - 10$ +
stříbrné dolary, kt. byly zrušeny v roce 1804; stálé obíhaly mexická pessa, zlaté dolary měly o 5%
větší hodnotu něž stříbrné a papírové peníze;
• 1836: začala ražba stříbrných dolarů a pokračovala až do roku 1873, papírové peníze v té době se
dalo ve všech státech v bankách vyměnit za zlato; ze znaku OSMIREÁLU vzniká znak DOLARU $
• 19. století: kolísala cena stříbra, protože Evropa se snažila přejit na zlaty standard, proto se rušily
významné evropské tolarové měny
• Po roku 1872 se v Evropě nepočítalo s tolary, ale stříbrné mince tolarového typu byly stále
vyráběny; drahé kovy se používaly pro dálkový obchod, proto rostla potřeba zlatých minci -> potom
se platilo i zlatými cihlami; záležitost 20. století -> vznikly obchodní mince ve kt, byl pevně dán
obsah drahého kovu;
LEVANDSKÉ TOLARY: pronikaly na střední východ a do Afriky
• Indie, Čína, Japonsko: jiné mince ovládané jinými mocnostmi
• 2. polovina 19. století: stříbro se dováželo z USA a Evropy do Indie a Východní Asie, stříbro se
stalo i prostředkem obchodu s drogami; Indie používala papírové a bronzové peníze, v 17 století si
oblíbila koloniální mince = DÁHLERY (Nizozemí) -> Nizozemí pak muselo ustoupit VB a označení
už zůstalo;
• USA prošlo měnovou unii, 1861 – 1866 občanská válka S a J má svá platidla, po válce S stanovil
za leg. Měnu, J ji zrušil bez náhrady;
• 1873: USA zavedl nový měnový systém, byl prosazen zlatý standard, začala stoupat potřeba
stříbra pro obchodování s Výhodní Asii, proto se obnovila ražba ale pouze do roku 1885 („trade
dollar“); VB také zavedla ražbu obchodních mincí;
• 1863 začala ražba „Trade dollaru“ v Hongkongu;
• 30. léta 19. století Thajvan razí svoje dolary – YUAN
• Od roku 1875tyto dolarové měny v Japonsku (do WW1)
• Po WW1, WW2 začal rozvoj, kolonie přešly na dolarovou ražbu (osvobozené státy ruší koloniální
měnu, některé ještě dnes razí dolary)
17. VÝVOJ MĚNY V ČESKÝCH ZEMÍCH
• Archeologie: předmincovní platidla: ovládla směnu na Velké Moravě -> SEKEROVITÉ HŘÍVNY
(předměty ve velkým množství – polotovar nebo naturální platidlo)
• Velká Morava nezavedla vlastní minci, k placení používala zlato, které odpovídalo BYZANCKÝM
SOLIDŮM (byl to vliv byz.metrologických systému) a západofranským DENÁRŮM (málo). Po pádu
Velké Moravy začalo se objevovat víc franských minci; Po 10. století se upevňoval ranný
Přemyslovský stát, začala ražba (hlavně politický signál než ekonomický), později byla přeražena
část mincí z 10. století (nalezené v Polsku a Pobaltí)
1) DENÁRY řezenského typu (římští králové, bavorští vévodové), my napodobujeme
jediný typ – nejstabilnější a nejtěžší denáry, vzmohly kolem roku 970 (srovnávací
metoda);
České mincovny dále napodobovaly:
2) Mince ETLORECKÉHO TYPU: (konec 10. století) např. mince VB, Pobaltí
www.wasza.com 11
3) Mince BYZANCKÉHO TYPU: po roce 1000, Konec 10. století – ražba Slavnikovců
(V. Čechy – okolo Kutní hory – konflikt: Přemyslovce chtěli naleziště); mince
označené jménem biskupa Vojtěcha – označované za nejstarší biskupské mince u
nás (sporné)+ mincovní právo u nás měli panovnici
• 11. století – nálezy domácích minci, oběžný prostředek i uvnitř země (DENÁRY)
• Kolem roku 1050 Břetislav I provedl mincovní reformu z průměru 15 – 20 mm -> na do 15 mm,
váha 1 g. a postupně klesala; Obliba SEVERSKÝCH HĚIVEN; OBOL jakoby půl denár;
18. GROŠOVÁ REFORMA VÁCLAVA II.
19. TOLAROVÁ MĚNA V ČESKÝCH ZEMÍCH
20. SOUKROMÉ MINCOVNICTVÍ V TOLAROVÉM OBDOBÍ
21. NÁHRADNÍ PLATIDLA
22. ČESKOSLOVENSKÁ MĚNA PO ROCE 1918
23. VÝVOJ ČESKOSLOVENSKÉ MĚNY PO ROCE 1945