Vypisky ze skript

, např. náklady spojené s řízením podniku nebo úseku, , označujeme jako náklady režijní (režie), musí se na jednotlivé výkony rozvrhnout určitými metodami. Rozlišuje se režie: zásobovací, výrobní, skladovací, odbytová a správní

Podle reálnosti:
Dle toho zda ve skutečnosti představuje tok peněz tzv. výdaj nebo pouze účetní hodnotu a k reálnému pohybu peněz nedochází
Náklady reálné
Skutečný výdaj finančních prostředků
Náklady účetní
Pro zachycení nákladovosti, k finančnímu výdaji nedochází
Z časového hlediska:
1 – podle časového typu kalkulace
2 – podle období, kdy jsou tyto náklady k příslušnému výkonu vynaloženy
1 - Podle časového typu kalkulace:

Předběžné náklady:
Náklady plánované, odhadované
Výsledné náklady
Náklady skutečné
2 – Podle období, kdy jsou tyto náklady k příslušnému výkonu vynaloženy
Náklady minulého roku: (minulého období)
Výkon vznikne až v dalším roce, ale náklad na jeho vznik vzniká již v roce předešlém – např. příprava půdy
Náklady běžného roku:
Vznikají v období vzniku
Náklady příštího období: ( následujícího roku)
Stávají se součástí nákladů výkonů až v dalším roce
Podle komplexnosti:
Vlastní:
Náklady na výkon bez dalších položek spojených s jejich odbytem
Náklady celkové
Náklady na výkon včetně odbytu
Členění podle operativnosti:
Operativní
Spojené s předmětem podnikání
Neoperativní
náklady ostatních činností nemající vliv na konci vznik výkonu
5.3.Kalkulace nákladů – stanovení nákladové ceny
smyslem kalkulace je zjistit jednotkovou výši nákladů = nákladovou cenu připadající na jednotku konkrétního výkonu, nákladová cena hraje významnou roli ve vztahu k ceně tržní
zjišťuje se výše nákladů připadající na jednu kalkulační jednotku výkonu, kalkulační jednici = jednotlivý výrobek, poskytovaná služba atd.
Náklady jsou kalkulovány ve vztahu k objemu výkonu ale také mohou být kalkulovány na nějaký kalkulační úsek, např. rostlinná výroba, odvětví obilovin
Kalkulační metoda = způsob, kterým se výpočet jednotkových nákladů provádí
U zemědělství je problémem sdružená výroba ( jedním výrobním procesem vzniká více výkonů) Proto se výkony dělí na hlavní a vedlejší.. U nesdružené je pouze jeden a to hlavní výkon.
Postup při kalkulaci nákladů:
zjištění nákladů na veškerý objem výkonů ( produkce )
výpočet nákladů na jednotku výkonu (produkce)
Zjištění nákladů na veškerý objem výkonů
Náklady musí být tvořeny všemi přímými (variabilními) a nepřímými (fixními) náklady.
U nepřímých nákladů je složité určit náklad na výkon, jsou totiž rozvržené mezi jednotlivé úseky. K tomu slouží:
Rozvrhová základna: ( v peněžním nebo naturálním vyjádřením) peněžní forma používá jako základnu přímé mzdové náklady, přímé náklady celkem ( popř. variabilní náklady) V naturální formě se používají základy vyjádřené fyzikální jednotkou. V RV výměra plochy v hektarech, v ŽV počet krmných dnů… volba základny je zcela individuální podnikovou záležitostí.
Postup rozvrhu nepřímých nákladů:
k = rozvrhované nepřímé náklady / rozvrhová základna
Zjištění nákladů na jednotku výkonu:
Známe již celkovou výši nákladů, náklady na jednotku určujeme podle toho, zda se jedná o sdruženou výrobu nebo nesdruženou.
Metody:
Sdružená výroba: odečítací, rozčítací a jejich vzájemná kombinace
Nesdružená výroba: rozčítací, prostá dělením, zakázková v případě nezemědělských výkonů.
Metoda odečítací (zůstatková) S:
Vychází z dělení výkonů (produktů) na hlavní a vedlejší. Kalkuluje se pouze náklad hlavního výkonu, vedlejší výkony nejsou předmětem kalkulace, většinou se ocení stanovenými cenami.
Celkové náklady na veškerý objem výkonů (pšenice) - cena veškeré vedlejší produkce (slámy)= náklady na hlavní výkon
Náklady na hlavní výkon / počet kalkulačních jednotek hlavního výkonu ( veškerá produkce zrna)= náklad na jednotku hlavního výkonu
Použití: odvětví obilovin, pšenice – hlavním produktem je zrno, vedlejším sláma
Metoda rozčítací: S, NS
U sdružené i nesdružené výroby, v případě nesdružené výroby, kdy vzniká při výrobním procesu více výkonů, z nichž každý považujeme za hlavní.
Varianty rozčítací metody:
Metoda rozčítací za využití poměrových čísel:
pomocí poměrových čísel stanovíme poměr mezi jednotlivými druhy hlavních výkonů. Zvolí se jeden základní produkt (výkon) a produkce ostatních výkonů. Se na tento základní produkt pomocí poměrových čísel přepočítává. Dělením se vypočítají náklady na jednotku základního výkonu a pomocí poměrových čísel pak zpětně na výkony ostatní.

Metoda pomocí procentních podílů:
stanoví se procentní podíly, podle kterých se rozvrhnou náklady na všechny hlavní výkony příslušného odvětví. Použití např. u lnu, všechny produkty (semeno i stonek) se považují ua hlavní. ( včelstva)
Metoda pomocí kalkulační jednotky:
pracuje s uměle vytvořenou jednotkou, např. v ovocnářství, kalkulační jednotkou je 1 ovocný strom = 1 vysokokmen, dva polokmeny nebo čtvrtkmeny a 10 keřů.
Kombinace metody odečítací a rozčítací:
tam kde existuje více výkonů hlavních a více výkonů vedlejších , od celkových nákladů na odvětví vyloučí odečtením náklady na vedlejší výkony ( oceněné stanovenými cenami) a mezi hlavní výkony se rozdělí zbývající část nákladů většinou pomocí procentního podílu nebo pomocí zvolených rozmítacích základen.
VÝSLEDKY VÝROBY V AGRÁRNÍM SEKTORU
( skripta 2010, str. 76 – 87)
V AS se sledují výsledky výroby dvojím způsobem:
Naturální výsledky výroby
Hodnotové výsledky výroby
- vedle vytvořených hodnot se sledují také objemy produkce jednotlivých komodit zvlášť a objem produkce za odvětví celkem
- v centrálním způsobu řízení AS se preferují výsledky výroby podle objemů vyrobené produkce před její hodnotou
6.1. Naturální výsledky výroby
- sledujeme několika způsoby v závislosti na tom, zda se jedná o odvětví – Z jako celek nebo o podnik nebo o jednotlivé komodity, 3 způsoby sledování objemů produkce:
Za Z jako odvětví, podnik i komodity – sledujeme naturální výsledky výroby pomocí „kategorie produkce“ – objem produkce za pomoci cenových koeficientů
Za jednotlivé komodity – vyjadřujeme objemy produkce ve „fyzikálních jednotkách“ – jedn.hmotnosti, objemové jedn,
Pro speciální účely – tzv. „smluvené jednotky“ – vyjadřují určitou společnou vlastnost vyrobených produktů, nejčastěji nutriční vlastnosti (ŠJ- škrobové jednotky nebo SNL – stravitelné dusíkaté látky)
Kategorie produkce:
- nejvýznamnější a nejdůležitější způsob vyj.natur.výsl. výr.
= fyzický objem produkce každé komodity se znásobí cenovým koeficientem – tzv. stálé ceny (nejsou to ceny skutečné, slouží jen k agregaci- spojování), výsledek představuje peněžní vyjádření produkce
- vývoj takto sledovaných objemů produkce v čase není zkreslen cenovým vývojem, ale pouze změnou objemů produkce
Sledujeme 2 kategorie produkce:
- Hrubá produkce
- Konečná (finální) produkce
Hrubá produkce
Smyslem je vyjádřit veškeré množství výrobků (výkonů) za určité časové období (rok), bez ohledu na jejich následné použití¨
Snadno porovnatelné s jiným časovým obdobím- při sledování HP za komodity či za podnik se nejčastěji používá jako cen.koef. stálé ceny, někdy ale i „náklady na jednotlivé komodity… takto ale není srovnatelné v čase
Hrubá produkce komodity: objem komodity za sledované časové období vyjádřený stálou cenou
Qi = fQi . ci
Qi …hrubá produkce komodity, fQi…produkce kom. ve fyzik.jedn., ci … cenový koeficient, stálá cena komodity
Hrubá produkce za podnik: objem veškeré produkce zem.podniku za určité období, veškeré objemy komodit ve stálých cenách, snadno srovnatelné s jinými roky
Qj = (Qi
Qj … hrubá produkce podniku, Qi … hrubá p-ce komodity
Hrubá produkce zemědělství (AS): objem veškeré prod. Z za čas.období, nevychází ze souhrnu HP za podniky ale přímo z produkce komodit, ve stálých cenách
Stálost cen znamená, že cenový koeficient je zvolen v běžné ceně určitého roku – aktuálně se používají ceny r. 2000, fyz.množství komodity se násobí touto cenou bez ohledu na skutečný cenový vývoj
Metodika Eurostatu (FADN) sleduje hrubou produkci v Z takto:
Produkce RV
Produkce ŽV
Produkce zemědělských výrobků
Zemědělské služby
Hrubá zemědělská produkce
Zem. vedlejší činnost
Hrubá produkce zemědělského odvětví
Zemědělská vedlejší činnost – aktivity nezemědělské: zpracování zem.výrobků, přímý prodej, služby-agroturistika
Konečná produkce
Konečná produkce na úrovni výkonů (komodit) a podniku
vychází z hrubé produkce, je zohledněno následné použití, vyjádř.ve stálých cenách
podnikový meziprodukt – výrobky vyrobeny v podniku a následně v podniku opět výrobně spotřebovány
QF = Q – Qm
QF … konečná produkce komodity/podniku, Q … hrubá produkce, Qm… spotřeba podnikového meziproduktu
Struktura konečné produkce:
Hrubá produkce
Meziprodukt
Konečná produkce
Tržní produkce
Nevyrob.spotřeba
Změna meziproduktu
Tržní produkce – prod., kt.neprošla trhem, ale je na něj určena
Nevýrobní spotřeba – prod., kt. jsou určeny pro nevýrobní použití = konečná spotřeba uvnitř podniku pro vlastníka/zaměstnance
Změna meziproduktu - přírůstek nebo úbytek meziproduktu
Konečná produkce zemědělství (AS)
Vycházíme z hrubé produkce, ze kt.odečteme „vnitrosektorovou výrobní spotřebu (obdoba pod.meziproduktu)
Konečné užití zahrnuje produkty Z určené pro trh mimo resort Z, dále vlastní nevýrobní spotřebu uvnitř odvětví, změnu zásob (obdoba změny MP)
Schéma vzniku a užité KP na úrovni odvětví Z:
Hrubá produkce běžného roku
Ztráty
Hrubá produkce k použití
PS zásob
Celkové zdroje
Δ
VSZ
FZP
VS
Produkce k prodeji
KS zásob
 
Δ
Konečná produkce
PS – počáteční stav zásob výrobků, KS – konečný stav zásob výrobků
VSZ – výrobní spotřeba zemědělských výkonů uvnitř odvětví
FZP – finálně zpracovaná produkce odvětvím Z
VS – nevýrobní spotřeba vlastních výrobků v Z
Δ – změna stavu zásob výrobků
- v tržní ekonomice slouží kat.naturálních výsl.výroby vyjádř.stálými cenami (cen.koef.) ke sledování objemu dosažené produkce. Zároveň je ale sledována hodnota produkce v běžných(tržních) cenách, vývoj nebude identický
6.2. Hodnotové výsledky výroby
významná je i hodnota dosažené produkce, má vazbu na efektivnost hospodaření
sledovaná jednotně v celé EU v rámci „souhrnného zem.účtu na základě metodiky FADN
Metodika FADN (Farm Accountancy Data Network)
jednotné sledování hodnotových výsledků výroby za Z v celé EU
Cíl: umožnění hodnocení a srovnávání ekon.výsledků v EU
Je orientována na sledování pouze zem.aktivit a aktivit bezprostředně se Z souvisejících
Nejsou brány v úvahu nezeměd.aktivity, finanční a mimoř.N a Výnosy
6.5. schéma: Hodnotové výsledky výroby a hosp.výsledek dle metodiky FADN
Produkce RV
Prudukce ŽV
Ostatní produkce
Saldo provoz.daní a dotací
Celková hrubá zemědělská produkce (CHZP)
Výrobní spotřeba (VS)
Hrubá přidaná hodnota
Přímé náklady
Ostaní náklady
Odpisy
Čistá přidaná hodnota
Saldo invest. daní a dotací
Externí faktory
Důchod ze zem.činnosti
Mzdy
Pacht
Nákl.úrok
Schéma obsahuje:
Produkci zemědělského odvětví - v základních cená = (částka, kt.výrobce obdrží od kupujícího – dotace na výrobek – odvedená daň na výr.), vyloučeny jen sebezásobovací jednotky
Výrobní spotřebu = souhrn všech vstupů do Z jednotek,
členíme na: vnitropodnikovou spotřebu a mezispotřebu
mezispotřeba = spotřeba vstupů původem z jiných odvětvích nár.hosp., oceněna v trž.cen
členíme podle char.vstupů(nákladů) na přímé a ostatní náklady
Hrubou přidanou hodnotu – výsledný efekt zemědělství měřený rozdílem konečné Z produkce a mezispotřeby, HPH je zákl. indikátorem pro stanovení podílu Z na HDP, v zákl.cenách
Čistou přidanou hodnotu – HPH minus spotřeba fixního kapitálu (odpisů)
Saldo provozních daní a dotací – tvoří součást hrubé přidané hodnoty
Mimo přístup FADN je používán i systém národního finanč.účetnictví
- výsledky nejsou srovnatelné v rámci EU, poskytují info v rámci účetnictví i z nezemědělských aktivit vč. Mimořádných a finančních.
Varianty použití:
varianta: CHZP- VS
VS - spotř.prod.vyrobených v Z a násl.spotřebovaných, tak i spotř.prod. z jiných odvětví nár.hosp., člení se na přímé N a ostatní N (režijní nákl.), preferuje MZe
varianta: Kon. produkce – Mezispotřeba (tj. vstupy do Z z jiných odvětví), preferuje ČSÚ
Číselné údaje těchto dvou institucí se pak následně liší (mírně)
6.1. Souhrnný zemědělský účet v mil. Kč
Ukazatel
2007
FADN - Mze
FADN - ČSÚ
Produkce Z odvětví
120 078
120 077
Mezispotřeba
86 791
86 624
HPH
33 208
33 453
ČPH
20 089
19 829
6.3. Hospodářský výsledek
Hospodářský výsledek na podnikové úrovni
Rozdíl V a N, členěn dle oblasti činnosti podniku na provozní finanční a mimořádný
Provozní HV = V-N z hlavní činnosti podniku
Finanční HV = V-N z činností finančního charakteru
= součet provoz. HV a fin. HV = HV z běžné činn.podniku
Mimořádný HV = nahodilý výskyt V a N
=součet provoz. HV a fin. HV a mimoř. HV = účetní hospodářský výsledek
Daňový hospodářský výsledek
Disponibilní HV = účetní HV – daně
Stav peněžních prostředků
Cash flow = skuteční výdaje – skutečné příjmy, výnosy nejsou totožné s příjmy a náklady s výdaji
Důchod ze zem.činnosti
Představuje HV jako standardizovaný výstup v pojetí EU (podle Eurostatu a FADN)
Podnikatelský důchod
= HV z běžné činnosti před zdaněním a rozdělením
Hospodářský výsledek na úrovni odvětví zemědělství (důchod z faktorů)
Zásadně podle standardní metodiky EU (schéma 6.5.)
Základem je ČPH (čist.přid.hod.) vytvořená všemi Z jednotkami po odpočtu spotřeby fix.kap. (odpisů) doplněná o saldo investič.daní a dotací, druhá část spotřeby kapit. tvoří externí faktory: nákladové proky, tj. cena cizího fin.kap. a dále pacht a mzdy
Představuje celkovou hodnotu, kt. jednotky ze Z činnosti vyprodukují
Použití dvojích cen: a) základní stálé ceny: ceny stálého roku (r.2000)
b) základní běžné ceny: skutečné ceny daného roku
HV ze Z podle SZÚ r. 2007 (základní běžné ceny, v mil. Kč)
RV: 65 508
ŽV: 48 291
HPH: hrubá přid. hodnota: 33 288
ČPH: 20 089
Důchod ze zem.čin.: 12 708Produkce zeměd.odvětví: 120 078
EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST A FINANČNÍ STABILITA V ZEMĚDĚLSTVÍ
(skripta 2010, str. 88 – 96)
Efektivnost (efekt)
rozdíl mezi vstupy a dosaženými výstupy
účinnost se kterou jsou transformovány vstupy na výstupy
Pozitivní efekt - transformace (přeměna) musí být nejen hospodárná, ale i účelná
Ukazatele efektivn. - vyjadřují vztah mezi efektem a příslušným vstupem či výstupem
Obecný ukazatel efektivnosti = efekt (rozdíl výstupu a vstupu)
vstup (resp.výstup)
Efektivnost výr.faktorů – sleduje se přeměna VF na příslušné výstupy (efekty)
Efektivnost hospodaření – sledují se veškeré vstupy a výstupy do hosp.činn. a násl. dosažené efekty
7.1. Efektivnost výrobních faktorů
7.1.1. Efektivnost výrobního faktoru PŮDA
Intenzita a extenzita
- dosažený stupeň využití půdy
Intenzita – dosažení vyššího objemu produkce pomocí růstu vkladů do jednotky plochy
Extenzita – dosažení vyššího objemu produkce pomocí zvyšování výměry obhospodařované půdy
Intenzitu a extenzitu lze chápat jako dosažený stupeň příslušného procesu v čase, tj. procesu intenzifikace a extenzifikace
Dnes extenzita chápána jako zp. kdy se vklady do půdy snižují, protože cílem již není růst obj. produkce
Ukazatele intenzity u VF PŮDA
- v čitateli je příslušný vstup či výstup
- ve jmenovateli je jeden vstup a to výměra zem.půdy (ha)
Skupiny ukazatelů intenzity:
a) Výsledné ukazatele intenzity
- je to vztah . výsledek výroby (výstup) .
vstup (1ha, v ŽV je to 1 kus/1 krmný den)
- výsledek: jak naturální tak i hodnotový nebo hosp.výsledek
Příklady konkrétních ukazatelů:
HZP
KZP
HPH
ČPH
Tržby
výnosy
výkony
HV
Ha výnos jedn.plodin
ha
ha
ha
ha
ha
ha
ha
ha
b) Přímé ukazatele intenzity
- vypovídají o intenzitě vstupů/vkladů do půdy (vstup v čitateli)
ukazatel charakteru nákladů
ha/ 1ks / 1 krmný den
Celkové náklady
Přímé (var.) N
Režie (fix.n)
Spotř. osiva a sadby
Nákl.druhy na hektar plochy
ha
ha
ha
tj. spotř. pohon.hmot, odpisy, hnojiva
Pomocné ukazatele intenzity - mají doplňující informativní hodnotu
Procento zornění, struktura půdního fondu, struktura plodin na orné půdě, vybavenost jednotky plochy kapitálem, pracovními silami
7.1.2 Efektivnost výrobního faktoru PRÁCE
- efektivnost využití prac. sil je obecně nazývána produktivitou práce – reciproková hodnota: pracnost
Produktivita práce
- vyjadřuje účinnost lidské práce

Produktivita práce = výsledek vynaložené práce .
vklad práce (čas/počet pracovníků – PS,PJ)
Problém JAK měřit čas práce: u pracovníka za linkou ANO, u managementu v kanceláři je to problém
VÝSLEDEK vynaložené práce: fyzické jednotky, naturální, hodnotové ukazatele výsledků výroby
Fyzické jednotky:
- se používají tam, kde je výsledek pr. měřen plochou: počet zoraných/sklizených ha
- při manuálním sběru komodity, v ŽV např: kapacita ošetřovaných hosp.zvířat
Naturální ukazatele:
- hrubá produkce
- konečná produkce
Hodnotové ukazatele:
- hrubá přidaná hodnota
- čistá přidaná hodnota
VKLAD práce /množství vložené práce:
Měření odpracovaného času:
- počet odprac.hodin, dnů, směn – použití v krátkých čas.úsecích
Počet pracovníků:
- prům.evidenční/přepočtený počet pracovníků
- počet „ročních pracovních jednotek“ , (pracovní jednotky PJ, pracovní síly PS)
- použití v delším čas.období, vyjadřování vkladu práce pomocí PJ je standardní prefer. způsob v EU
- v ČR: se používají PS – přepočtené pracovní síly
- v EU: PJ – pracovní jednotky
V AS se používají dva ukazatele produktivity práce (PP):
hrubá produkce zemědělství (HZP) připadající na jednoho pracovníka v zemědělství
v tržní ekonomice se sleduje PP v časové řadě při srovnatelných cen.podmínkách
informuje o objemu produkce vytvořeném jedním pracovníkem
vyjádřena ve stálých cenách r.2000
čistá přidaná hodnota (ČPH) na jednu roční pracovní jednotku
je preferována před HPH, zahrnuje navíc vliv nákladů na hmotný kapitál
vypovídá o vytvořené hodnotě produkce
= množství produkce (HZP) ; v ČR: HZP ; v EU: ČPH
PS na 1 přep.prac. PJ
Vývoj produktivity práce v Z, porovnání HZP a ČPH:
ČR: HZP/prac.EU: ČPH/prac.
2005:789 553298 000
2006: 757 223310 900
Příklady vzorců pro test:
PP vyjádřená na určitých úrovních:
a) odvětví v rámci zem.podniku (RV,ŽV) -
činnost/čas.jednotka, 1 pracovník:
PP = chov dojnic/ na 1 prac.(1den)nebopočet sklizených ha/den …
b) na úrovni zem.podniku
KZP/PS, Tržní prod./PS, úč.výnosy/čas.jedn., výkony/čas.jedn., zisk/čas.jedn.
c) na úrovni AS – HZP/PS, ČPH/PJ, důchod ze zemědělství / PJ,
7.1.3. Efektivnost výrobního faktoru kapitál
- měření účinnosti nemá v Z žádné specifické přístupy, VF kapitál se jako vstup objevuje v ukazatelích dosažené kapitálové rentability, viz. další kapitola
7.2. Efektivnost hospodaření – rentabilita
Efektivnost hospodaření – v praxi termín: rentabilita hospodaření (vytvářet či nevytvářet HV)
Zákl.vztah:efekt (výstup – vstup)
vstup či výstup
- jednotlivé ukazatele se liší tím, na jaké úrovni je sledována rentabilita (podnik./národohosp.) a jaká metodika HV se používá
Ukazatele rentability na podnikové úrovni
Ukazatele rentability vstupů
Ukazatele rentability výstupů
Ukazatele rentability vstupůEFEKT
vstup
- jaký efekt, měřený HV přinese jednotka vstupu
Nejfrekventovanější ukazatelé:
Rentabilita celkového kapitálu
Jakou výši HV přinesla každá jednotka kapitálu (vlastního/cizího)
HV vyjadřujeme účetně nebo důchodem ze Z činnosti, podnikatelským důchodem
Rentabilita vlastního kapitálu
Jakou výši HV přinesla každá jednotka vlastního kapitálu
HV, zisk, ztráta, EBIT (provozní HV – vhodnější) v čitateli
Re