Vypisky ze skript

avy vhodné kvality a rozmanitosti bez pesticidů, těž.kovů, antibiotik
zvyšování produktivity – vývoj biotopů
zachování prostředí
snížení spotřeby energií
Jestliže je podmínkou „trvale udržitelného zemědělství“ systém, jenž chrání jednotlivé prvky životního prostředí, rostlinné i živočišné druhy, pak je tato podm.splněna jednoznačně ekologickým Z, integrované Z se svými postupy o to snaží, konvenční Z naopak.
Z ekonomického hlediska vede konv.Z – levnější (jelikož se nedbá na živ.prost), pokud ale v budoucnu dají lidé přednost kvalitnějším produktům, které jsou ohleduplnější i k přírodě, budou tedy i ochotni zaplatit více za produkci ekol.zem., tzn. toto zemědělství se dostane do popředí. = dlouhodová jistota výnosů
Avšak potraviny z konvenčního Z musí splňovat všechny kval.parametry v rámci zdrav.nezávadnosti a dalších norem a předpisů…
4. VÝROBNÍ FAKTORY V ZEMĚDĚLSTVÍ
(skripta 2010, str. 46 – 65)
4.1 Výrobní faktor půda:
Základní, omezený a neobnovitelný zdroj produkce potravin a přírodní bohatství každé země.
Funkce:
přírodní: účastník složitých vazeb v ekosystémech ( prostředí pro mikroorganismy a živočichy, zásobárna vody, energií a živin)
produkční: základním prostředkem zemědělské a lesnické prvovýroby.
Zdrojem surovin: nerostné bohatství – rozvoj průmyslu
Prostorem: pro budovy, rekreační činnosti
Kulturní: úložiště archeologických a panteologických nálezů
4.1.1 Statistika půdního fondu:
Výměra půdního fondu v ČR k 31.12.2007 je 7 887 tis. Ha
to je cca 54% celkové rozlohy ČR, orná půda 38%
1. Absolutní ukazatele vybavenosti zemědělským půdním fondem:
informuje o rozloze zemědělského půdního fondu v plošných jednotkách ( hektarech)
v dlouhodobém časovém horizontu je patrný úbytek zemědělské i orné půdy důvody: urbanizace, stavby komunikací, obchodní střediska, sklady, bytové jednotky, domy, zalesňování,..
vývoj zemědělského půdního fondu v ČR 2007 (v tis. Ha)
zemědělská půda: 4249, orná půda 3032 a % zornění 71,36
2. Relativní ukazatele vybavenosti zemědělským půdním fondem:
Vyjadřují rozlohu zemědělské půdy v přepočtu na jednoho obyvatele a jednoho zaměstnaného v agrárním sektoru.
K 31.12.2008:
Na jednoho obyvatele připadá 0,41 ha zemědělské půdy z toho 0,29 orné půdy (evropský průměr)
Rok 2007 – na jednoho pracovníka AS 32,6 ha zem. Půdy z toho 23,3 orné půdy ( nárůst produktivity práce v zemědělství.)
Struktura zemědělského půdního fondu podle:
Využitelnosti
Agroekologických předpokladů k zemědělskému podnikání
Vlastnictví
a.)Zemědělský půdní fond podle využitelnosti: 2008
V hav % ze ZPF
Orná půda 3 025 59771,29
Chmelnice10 7620,25
Vinice19 1310,45
Zahrady162 6423,83
ovocné sady46 2311,09
trvalé travní porosty979 91823,09
dochází k nárůstu výměr trvalých travních porostů a poklesu podílu orné půdy – tzv. procenta zornění.
Procento zornění v EU 2005
Průměr EU 62,8
Česká republika 74,2
Irsko27,3
Finsko98,7
b.)Zemědělský půdní fond podle agroekologických předpokladů:
kategorizace půd slouží pro účely zemědělské statistiky, pros srovnávací hodnocení podnikatelských subjektů, analýzu jejich ekonomických výsledků, regionální politiku..
Výrobní oblast kukuřičná se třemi podoblastmi K1, K2, K3 ( zaujímá 4,9% ze zemědělské půdy
Výrobní oblast řepařská se třemi podoblastmi R1, R2, R3 ( 34,3 %)
Výrobní oblast bramborářská se dvěma podoblastmi B1 a B2 (36,6%)
Výrobní oblast bramborářsko-ovesná s jednou podoblastí B3 (15,9%)
Výrobní oblast horská se dvěma podoblastmi H1 a H2 (8,3%)
Dalším přístupem v kategorizaci zemědělského půdního fondu je jeho sledování v souvislosti s podmínkami zemědělského hospodaření tzv. LFA oblastí.( Less Favoured Areas )
Jak je patrné, přibližně polovina ze zemědělského půdního fondu se nachází v méně příznivých oblastech.-> těm jsou poskytovány platby pro zemědělce hospodařících v méně příznivých oblastech s nízkou produktivitou půdy za účelem zachování venkovské krajiny a ochrany životního prostředí. Vymezení LFA je na základě výnosnosti zemědělské půdy.
Struktura zemědělského půdního fondu podle typu LFA v.r. 2007
Typ oblasti:Výměra zemědělské půdy
Tis. Ha%
Horské oblasti 65715,4
Ostatní méně příznivé oblasti1 22528,8
Oblasti se specifickými omezeními 2826,6
Méně příznivé oblasti celkem2 16450,8
Nezařazené oblasti celkem2 09449,2
Zemědělská půda celkem4 259100
c.) Struktura půdního fondu podle vlastnictví
Zastoupení podnikatelských forem na obhospodařované zemědělské půdě:
Podnikatelská formaObhospodařovaná zem. PůdaPrůměrná výměra (ha)
ha%
Fyzické osoby celkem1 080 57329,823,6
Právnické osoby celkem2 546 22170,2808,8
Z toho obchodní společnosti
celkem1 660 04545,8700,7
z toho s.r.o. 830 11822,9475,7
a.s. 814 33622,51 404,0
družstva 853 55923,51 456,6
ostatní 32 6170,9169,0
Celkem3 626 79410074,2
4.1.2.Oceňování půdního fondu
před rokem 1948:
hrubý katastrální výtěžek: kolik se do každého katastru vloží a kolek se z jednotky získá – náklady vs. Příjmy na jednotku, podle toho se určila cena jednotky.
Socialismus:
Půda nemá cenu, nemá hodnotu, protože nevznikla činností člověka, ceny byli velice nízké 0,1 – 1 Kč za m2, odvozovala se od průměrné hodnoty produkce za minulý rok, hektarový výnos/ m2 , stát nakupoval/vykupoval ve veřejném zájmu
Tržní ekonomika:
- reálnou hodnotu půdního fondu vzhledem k jeho výjimečnosti je obtížné určit, přesto je nutné z důvodů daňových, tržních, dotačních čí náhradových ji ocenit..
Ceny půdy plní roli:
závaznou ( pro daňové účely, výše pachtovného, poskyt. dotací..)
orientační ( na trhu s půdou )
ekonomickou ( pro zjištění její hodnoty, půda nepodléhá odepisování)
V praxi se setkáme s cenou úřední a cenou tržní ( smluvní ).
Ceny úřední ( administrativní):
upraveny zákonem č.151/1997 Sb. O oceňování majetku a vyhláškou MF č. 540/2002 Sb. Včetně příloh č. 19 a 20, kterou mění vyhláška MF č. 279/1997 Sb.
Uvedené sazby je možné upravit pro konkrétní pozemek opravnými koeficienty ( až 35 % srážkami a přirážkami až 560 %) z hlediska vlivu polohy a dalších faktorů ( imisní zatížení, chráněné oblasti,..). Úřední ceny půdy jsou pravidelně aktualizovány formou vyhlášky. Tyto ceny jsou využívány např. pro výpočet daně z pozemku ( daň z nemovitosti).
Metodický postup pro úřední ceny:
zařazení daného zemědělského pozemku do BPEJ ( bonitované půdně ekologické jednotky) podle produkčních vlastností daných půdou, klimatem, reliéfem terénu, přiřazují se údaje o produkci a ekonomickém efektu hlavních zem. plodin.
BPEJ – obsahovala 1 818 jednotek, nyní má 2 199 jednotek, pro každou jednotku je vypočtena úřední cena. Vlastnosti BPEJ je vyjádřena pětimístným číselným kódem:
1. místopříslušnost ke klimatickému regionu (0-9)
2. a 3. místopříslušnost k hlavní půdní jednotce (01-78)
4. místokombinace svažitosti pozemku a jeho expozice ke svět. stranám (0-9)
5. místokombinace hloubky půdního profilu a jeho skeletovitosti (0-9)
Ocenění BPEJ:
produkčně
ekonomicky
a.) Produkční ocenění BPEJ:
stanovení typové struktury: BPEJ je produkčně oceněna podle naturálních výnosů devíti hlavních plodin ( pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice na zrno, kukuřice na zeleno, brambory, cukrovka a víceleté pícniny) zařazených do typových struktur na orné půdě. V ČR je 28 typových struktur: (jednotlivé typové struktury se od sebe liší procentickým zastoupením plodin v ní pěstovaných)
obilnářsko-řepařská: R1-R9
obilnářsko-bramborářská: B1-B7
obilnářsko-pícninářská K1-K12
Cena parametrizované produkce:
stanovení naturální výše normativní produkce
( plocha v ha * průměrný hektarový výnos ( v t) =naturální množství produkce na uvedené ploše v tunách.)
stanovení hodnoty normativní produkce
(naturální množství (viz. Bod 1. ) * průměrné tržní ceny (regionálně diferencované) = cena parametrizované produkce
b.) Ekonomické ocenění BPEJ:
výpočet hrubého rentního efektu
výpočet úřední ceny půdy
1.) HRRE ( hrubý roční retní efekt) = cena normativní produkce – (normativní náklady + průměrný zisk)
HRRE = CPP – ( nNPP + nZ)
HRRE……………….hrubý roční retní efekt
CPP………………….cena parametrizované produkce
nNPP…………………normativní náklady na parametrizovanou produkci
nZ……………………normativní zisk ( 10% normativních nákladů = průměrná míra rentability rostlinné výroby )
nNPP = NB * IV * IP
NB……………………..bazický parametrizovaný náklad
IV……………………….index vyjadřující nákladové vlivy rozdílné úrovně parametrizovaných výnosů
IP……………………….index vyjadřující nákladové vlivy rozdílných přírodních podmínek
2.) Výpočet úřední ceny půdy
1.)HRRE dosahuje kladných hodnot
2.)HRRE je roven nule
3.)HRRE je záporný
1.)HRRE dosahuje kladných hodnot: pak se půda ocení na základě kapitalizace HRRE
Cena půdy = HRRE + (1-D)
---------------------- + Cb
U
D…..daňová sazba
U…..úroková míra
Cb…bazická cena půdy
,
2.)HRRE = 0 ( cena půdy je stanovena administrativně ve výši 20.000,- Kč na jeden ha a je označena jako „ cena bazická“
3.)HRRE je záporný
Cena půdy = Cb + 10,1 * HRRE + 0,001 + HRRE2
( takto vypočtené ceny se pohybují mezi 0,70 – 14,81 Kč.m-2 )
Alternativní metody jak odvodit cenu zem. půdy:
Novelizace stávajících úředních cen
Hessenská metoda – poplatky za zásah do přírody – Německo
Existence 2 cen pro jeden pozemek – pro daňové účely ( vázané na tržní hodnotu půdy ) a pro dotační účely ( vázané na produktivitu půdy)
Tržní ceny půdy: ( sjednané, dohodnuté )
Volně na trhu zemědělských nemovitostí, nabídka vs. Poptávka
Poptávka je zde poptávkou zprostředkovanou = poptávka po zemědělské půdě je proto, že mu bude sloužit k výrobě zemědělských produktů po kterých je, nebo bude poptávka, tzn. Poptávka půdy vyplývá z poptávky po zemědělských produktech.
Trh s půdou v ČR: není moc rozvinutý, zájem je vlastnit a dále pronajímat, nikoli ji zemědělsky využívat
Faktory ovlivňující tržní cenu:
Výměra pozemku
Vývoj tržních cen zem. půdy podle velikostních kategorií prodávaných pozemků (Kč.m-2)
Výměra pozemku20072000 – 2007
Do 1 ha159,49114,20
1 – 5 ha21,5615,46
nad 5 ha3,593,79
celkem24,5823,49
Druh pozemku
Průměrné tržní ceny zem. půdy podle struktury zem. půdního fondu:
Druh pozemkuKč.m-2
Orná půda32,94
Chmelnice8,14
Vinice29,07
Zahrady153,62
Ovocné sady67,16
TTP12,20
Zemědělská půda celkem23,49
Poloha pozemku v krajině a atraktivnost lokality
Přístup k pozemku
Konkurence mezi kupujícími apod. ( koeficient tržnosti )
4.2. Výrobní faktor práce
4.2.1. vybavenost agrárního sektoru pracovními silami
- přechodem na tržní ekonomiku došlo k úbytku počtu pracovníků, důvody: zánik státních statků, rozpad některých zem. družstev, odchody do důchodů, lepší pracovní příležitosti,..
- zaměstnanost každoročně klesá, tempo ale meziročně zpomaluje, oproti 1989 dnes pouze čtvrtina pracovníků
k 31.12.2008 v AS zaměstnáno 126,4 tis. Pracovníků, což je 2,6 % zaměstnanosti v národním hospodářství.
Vývoj poštu pracovníků v zemědělství: (tis.) - průměrný evidenční počet pracovníků
Podnikatelská forma2008
Podniky PO98,2
- státní podniky0,3
Družstva29,6
obchodní společnosti68,3
Podniky FO28,2
Celkem126,4
Postavení v hlavním zaměstnáním – 5 sociálně ekonomických skupin:
zaměstnanci: pracovníci placené mzdou, cca 70% pracovníků ze sektoru, velmi nízká mzda ( mzdová disparita)
pracující členové zeměd. Družstev: - sebezaměstnaná podílníci na zem. půdě, kapitálu, činnosti a řízení družstva
podnikatelé pracující na vlastní účet: sebezaměstnané FO s podnik. Oprávněním, bez zaměstnanců
zaměstnavatelé: sebezaměstnaní podnikatelé v podnicích právnických i fyzických osob neplacení mzdou, najímají pracovní sílu
pomáhající rodinní příslušníci: sebezaměstnané osoby v podnicích podnikatelů pracujících na vlastní účet
- převládá zaměstnanost v podnicích se smíšenou, tj. kombinovanou rostlinnou výrobou a živočišnou výrobou ( více než 80%)
- věková struktura: starší, blízko důchodového věku, nízké mzdy, podnikatelská nejistota v zem. výrobě..
- pracovníci v zemědělství ve věku: 45 - 59 let, v NH je to 30 – 44 let
- nižší vzdělanost, nižší podíly středoškoláků a vysokoškoláků,
- zaměstnáno v Z cca 70% mužů a 30% žen ( mechanizace, technologie )
- nejvyšší podíl zemědělců na celkové zaměstnanosti v NH v kraji Vysočina, Jihočeském, dále Olomouckém, Plzeňském, Pardubickém a Královehradeckém.
Příjmová ( důchodová ) disparita v zemědělství:
Parita / disparita = rovnocenný / nerovnocenný podíl, hodnota, zastoupení.
příjmová disparita = nerovnoměrnost dosahovaných příjmů
Hypotézy vzniku příjmové disparity: orientovány nabídkově a poptávkově.
Nabídkově:
zvláštnosti zeměd. Výroby ( sklizňové výkyvy, nízká trvanlivost produkt., povětrnostní podmínky )
Inverzní chování nabídky ( klesají-li ceny, zemědělci zvyšují prodané objemy, aby udrželi své příjmy
Hypotéza „šlapajícího mlýna“ ( uplatní-li jeden technologický pokrok – úplatní i ostatní a tím se důchodová situace všech zhorší)
Faktor alternativních nákladů:
Poptávkově:
Engelův zákon: podíl výdajů na potraviny na celkových výdajích s rostoucím důchodem klesá.
Nerovnoprávné postavení zemědělců na trhu: nedokonalá konkurence – asymetrie
Disparita vnější a vnitřní:
Vnější: disparita ve vztahu k vnějšímu prostředí, tzn. K ostatním rezortům národní ekonomiky – posuzuje vztah mezi příjmy resortu přepočteny na jednu pracovní sílu
Vnitřní: porovnává se příjmová úroveň zemědělských podniků v přepočtu na jeden hektar zem. půdy a výše vyplácených mezd
Vnější mzdová disparita zemědělství ( ve vztahu k průměru NH a k průmyslu )
Ukazatel2007 2008
Zemědělství (Kč)15 97117 738
Zem./průmysl (%)76,278,0
Zem./NH (%)73,675,3
Výrobní faktor KAPITÁL
věcné statky, výrobní prostředky, peníze, cenné papíry, akcie, někdy i patenty, licence,… ( přináší svému vlastníkovi zisk
Hlediska jak lze posuzovat kapitál:
dle ekonomické teorie se jedná o hodnotu, která přináší výnos ( zisk, úrok )
jeden ze základních výrobních faktorů – reálný kapitál (budovy, stavby, stroje a zařízení )
z účetního hlediska se jedná o veškerý majetek ve všech svých formách (aktiva) nebo zdroje krytí majetku (pasiva)
zvláštní formou nehmotného majetku je intelektuální kapitál (znalosti, dovednosti, informační a komunikační systémy, patenty, vynálezy, kontakty)
Členění kapitálu podle druhu:
reálný kapitál : kapitálové statky účastnící se výrobního (hospodářského) procesu.
fixní kapitál (investiční kapitál, stálá, dlouhodobá ):hmotný i nehmotný majetek, který se v procesu výroby nespotřebovává, ale opotřebovává
hmotný kapitál (movitý i nemovitý): budovy, stavby, zařízení, stroje, trvalé porosty, zvířata základního stáda, opotřebení se vyjadřuje odpisy
nehmotný majetek: patenty, licence, autorská práva, software, lidský kapitál jako znalosti, dovednosti, motivace
oběžný majetek: ve výrobním (hospodářském) procesu se nespotřebovává, ale je použit jednorázově a představuje vlastní spotřebu. ( materiál, zboží, výrobky – vlastní,cizí, zvířata mající „krátkodobý“charakter mladá zvířata ve výkrmu, dále pohledávky a peněžní prostředky
finanční kapitál: ve smyslu portfoliovém, efektivnost měříme úrokem nebo v případě cenných papírů výnosy, které z jejich vlastnictví vyplývají
Odepisování fixního kapitálu:
opotřebování vyjadřujeme v účetnictví formou odpisů. Odpisy jsou zdrojem reprodukce fixního kapitálu protože: jsou kalkulovány do nákladových a tedy i do tržních cen ( zaplatí odběratel), jsou součástí podnikových nákladů – snižují odvod daně z příjmu
Členění kapitálu podle původu:
vlastní: základní kapitál, kapitálové fondy, fondy ze zisku, hospodářský výsledek.
Cizí: rezervy, závazky, bankovní úvěry a výpomoci
Členění kapitálu podle času:
krátkodobý: pří výrobním nebo hospodářském procesu dochází k jeho jednorázové spotřebě: oběžný kapitál, krátkodobý cizí kapitál
dlouhodobý: je použit víckrát fixní kapitál, dlouhodobý vlastní nebo cizí kapitál
Stav kapitálového vybavení v zemědělství:
Vybavenost zemědělských podniků kapitálem v roce 2007 ( Kč.ha-1 zemědělské půdy)
Ukazatelzemědíl. Družstvaa.s.s.r.o.POFO
Aktiva celkem67 46570 56144 171 64 62449 948
Dlouhod.majetek39 377 41 09322 11637 09433 655
Oběžná aktiva27 62428 93321 23026 97913 293
Vlastní kapitál37 00349 23218 00738 46840 135
Cizí zdroje30 17821 13725 90125 910 6 812
5. NÁKLADY V ZEMĚDĚLSTVÍ
( skripta 2010, str. 66 – 75 )
Náklady představují spotřebu vstupů. Tyto vstupy jsou peněžně vyjádřeny u externích vstupů tržní cenou, u interních vstupů nejčastěji nákladovou cenou ( může být použita také vnitropodniková nebo tzv. stálá cena )
Náklady:
vyjadřují nákladovost ( i konkurenceschopnost) konkrétních výkonů
můžeme stanovit skutečnou tj. reálno cenu
bezprostřední vztah k tvorbě zisku
objektivním sledováním můžeme zjistit neúměrně vysoké náklady
můžeme odhalit rezervy
jsou významným ukazatelem k hodnocení efektivnosti výkonů
Kategorizace nákladů:
kategorie by měla vyjadřovat sounáležitost s místem vzniku, výkonem, časovým obdobím, podstatu nákladu, vazbu na kalkulaci
Podle původu (místa vstupu)
Externí náklady (prvotní):
Vstupy z podnikového okolí či z ostatních podniků v rámci AS,agrobyznysu, jiných odvětví národní ekonomiky
Představují tržní hodnotu vstupů, jsou tedy oceněny tržní cenou
Např.: nakoupená krmiva, osiva, sadba, hnojiva, ochranné prostředky, léčiva, pohonné hmoty
Interní náklady (druhotné)
Interní náklady vyjadřují spotřebu těch výrobků (výkonů), které byly v podniku vyrobeny a byly výrobně spotřebovány, nesou jednotné označení „meziprodukt“
Např. spotřeba vlastních osiv, sadby, vlastních hnojiv, vlastních krmiv, i spotřeba vnitropodnikových služeb
Podle oblasti vynaložení (oblasti vzniku)
Tyto náklady vznikají v oblasti provozní činnosti, finanční činnosti a mimořádné činnosti
Provozní náklady
Nejobjemnější nákladová skupina, vznikají v oblasti provozu, většinou se jedná o pravidelně se opakující aktivity zahrnující spotřebu materiálu, energie a služeb, vyplacené mzdy, další osobní náklady, provozní daně a poplatky.
Finanční náklady
Na základě finančních operací, nákladové úroky, náklady spojené s cennými papíry, daň z příjmu za běžnou činnost
Mimořádné náklady
Nejedná se o standardně vyskytující se položky, vztahují se k mimořádným událostem, placené pokuty, penále
Členění podle druhu:
Materiálové náklady
Vyjadřují v peněžní formě vstupy mající podobu spotřeby materiálu, spotřeba osiva, sadby, hnojiv, krmiv, spotřeba pohonných hmot, energie, náhradních dílů, opotřebení dlouhodobého majetku, spotřeba energie, pohonných hmot, materiálu, odpisy fixních aktiv používaných ke správní činnosti
Pracovní (osobní) náklady
Nákladové položky, které jsou spojeny s aktivitou pracovních sil v podniku – tj. mzdové náklady
Finanční náklady
položky především správního charakteru ( řádné i mimořádné), nákladové úroky, nájemné, poplatky, pokuty, daně
Podle vztahu k objemu produkce:
Náklady variabilní ( proměnné)
Nákladový druh, který se mění s objemem produkce a to lineárně, progresivně nebo degresivně. Tyto náklady jsou existenčně spojeny s výkonovou (produkční) aktivitou tzn. Jejich existence přímo souvisí s tím, zda podnik již produkuje určité výkony pro trh či nikoliv.K jejich úhradě slouží tržby.
Náklady fixní ( stálé)
S rostoucím nebo klesajícím objemem produkce se nemění, jejich existence nezávisí na výkonu, produkci. K jejich úhradě slouží specifická kategorie tzv. „ příspěvek na úhradu“. Př. Náklady na správu, administrativu, nájemné, pojistné..
Podle kalkulovatelnosti:
Přímé náklady (přímo kalkulovatelné)
Nákladové druhy, které můžeme přímo přiřadit k určitému výkonu a nejsou sdíleny s jinými výkony. Př. Spotřeba osiva v odvětví pšenice, spotřeba krmiva pro výkrm prasat.
- Nepřímé náklady (nepřímo kalkulovatelné)
- nejsou spojeny s určitým výkonem, jsou sdíleny s dalšími výkony