Tahák na zk.

1. Problém jako otevřená otázka-Pravé problémy-jejichž řešení-pokud vůbec existuje-není obsaženo v zadání.Neexistuje žádný metodický postup,žádný algoritmus jejich řešení.Problémy triviální-řešení je obsaženo v zadání.Nemusíme vždy znát metodu jejich řešení.Jsou zadané principy nebo první zásady a filosofické problémy se řeší redukcí k těmto prvním principům. prvních principech je obsaženo řešení triviálního problému.Pravý problém není principiálně řešitelný.Pokud vůbec existuje řešení, musí mít podobu aktu intelektuální kreace.Intelektuální kreace vynalézá první principy nebo kanonické postupy k řešení problémů neřešitelných.Prototypem pravého problému je kóan-je zadán tak,že z jeho formulace plyne,že se nedá řešit z tohoto zadání.Ve filosofii evropského typu se musí nejprve zjistit,zda je problém triviální nebo pravý.Cestou,jak to vypátrat,je radikální kritika neboli nedogmatická skepse.Metafysika-vynález řešící kvasisignální kóan,aporii smyslového poznání.Metafysika je dvojí:"nepravá",která se chápe(pseudosignálně)-definitivní poznání"podstat","esencí" a jiných multisignálních entit.Pravá-"metafysika cesty",směřující k monosignu.Snaha zjednat si ve filosofických problémech jistotu a hledáme, zda je možno(a jak)jistoty dosáhnout.Existuje i jiný koncept-chápe filosofii jako způsob, který nám umožní žít bez jakékoli jistoty.Podle Aristotela "naprosto jisté je to, co nemůže být jinak",u Tomáše Akvinského-...pravdivé tak,že opaky nemohou být rozumem pochopeny".Jestliže poznáváme skutečnost, skrze multisigna,pak nemůžeme vyloučit,že by to případně nemohlo být jinak.Toto poznání skrze multisigna je poznání nějak pravděpodobné nebo možné.Jestliže ovšem bychom poznávali skrze monosignum,tak je jasné,že naše poznání by nemělo alternativu a vyhovělo by požadavkům Aristotela či Tomáše na naprostou jistotu.
2. Základní charakteristiky mýtického myšlení-Dva významy pojmu mýtus:1.výmysl,záměrná neskutečnost,nedoložená povídačka,tohoto významu nabyl v novověku.2.vyprávění tzv.posvátných příběhů symbolických;základní existencionální postoj,na němž teprve mohou vznikat a vůči němu se vymezovat postoje ostatní.Pro mýtické myšlení je charakteristické,že je myšlením obrazným,konkrétním,ale zároveň symbolickým.Slova,postavy,příběhy v něm nevystupují samy za sebe,ale hrají roli zástupných představ.Mýtický čas(časovost, praminulost)-to co se vypráví je věčně hotovo,mimo čas hotovo,prostor,svět,vše je naráz vyřešeno,čas neplyne,vyprávění je umístěno do blíže nespecifikované minulosti.Minulost mýtu leží mimo lineární čas,v praminulosti,ve věčnosti.Mýtické médium-vyprávění,jímž se symbolisované skutečnosti kolektivně sdílejí,mýtus je pravdivý v té míře, v jaké se mu Daří rezonovat se společnými, kolektivními archetypy.Symboly a archetypy-symboly jsou předávány formou vyprávění-mýtů;archetypy-vzory(postupy,kterými se uplatňují-nic konkrétního,je to souhrn,jímž se ubírají lidské myšlenky=jakési kolejiště,bludiště-vzor pro mýtické myšlení,archetypy představují labyrint-chodíme jím,ale můžeme zabloudit,archaické myšlení máme k dispozici,ale musíme se dále učit.Rituál-život dle archetypů,praktikovaný mýtus,původní řád se dostává do chaosu,díky rituálu se tento chaos odstraňuje,pád→návrat,rituál:obnovy,smrt a vzkříšení.
3. Základní charakteristiky myšlení víry-Je to základní styl řešení praproblému.Alternativní styl k mýtickému myšlení.Prostřednictvím téhož média se víra nevztahuje ke skutečnosti,,staré“,ale,,nové“.Věci příští, příchod je pak z pohledu lineárního času umístěn do blíže neurčené budoucnosti,ale analogicky k mýtické praminulosti,budoucnost víry je budoucností pravou, nelze ji předvídat ani v náznaku vyvodit z minulé zkušenosti.1.znaky nacházíme v 6.st.Př.n.l.na území Palestiny.Proroci= vynalezení nového typu myšlení v opozici k archaickému myšlení.Pravá budoucnost=věčné příští(to,co má přijít a nikdy nepřijde),radikálně nové, ,,z ničeho“,žádná zkušenost nám nepomůže pochopit o co jde.Prorokování-prorok není věštec.Prorokování= způsob,jimž se hovoří o radikálně nových skutečnostech,o věcech nám neznámých.Pomocí podobenství-výklad vzatý ze skutečnosti nám běžné-ukáže se její paradox= paradoxní obrazy(panna počne a porodí syna-buď řekneme,že je to nesmysl,nebo to vezmeme tak,že nám někdo sděluje něco,co se sdělit nedá;prorok má hlubší smysl,náš je povrchní,chováme se nesmyslně,naše zkušenost je nesmyslná.Proroci říkají,že archaické myšlení nefunguje,rituál vyjadřuje své přesvědčení.Proroci poukazují na stav mysli,který vyžaduje velkou odvahu,je nezajištěný (chodit po vodě..).Obrat-obrat mysli,přeměna mysli,přeměna celého člověka,stará zkušenost musí zemřít,starý člověk zemře-vznikne nový člověk.Starý člověk=člověk archaický-musí udělat obrat mysli o 180°-z minulosti do budoucnosti.Smrt→vzkříšení→věčný život.Konec světa(apokalypsa)-katastrofa,nemusí být fyzická.Absolutní vítězství ,,Boží vůle“(metafora-myslí se tím,že neplatí vůle žádného člověka).
4. Základní charakteristiky myšlení pojmového-Je na něm založeno myšlení vědecké.Vzniká v 7.st.Vzniká v oblasti středomořské,která byla několikrát obsazena Řeky.2.ohnisko je severozápadní Indie.Po řeckých filosofech se zachovaly jen citáty,jejichž původnost je těžká otázka pro historiky.V Indii se zachovaly knihy,ale je těžké je datovat.Východní vědci se domnívají,že západní vědci použili špatnou dataci.Možná je mezi východním a západním myšlením spojitost-kdo ale byl ten,kdo to převzal(východní učenci se domnívají, že to převzali Řekové)-nemáme důkazy, možná mají společný zdroj-Egypt.Filosofické myšlení-polemika s archaickým myšlením.Říká, že archaické myšlení nemůže vyřešit problém-pouze ho zastírá.Nepřijímá mýtické myšlení ani způsob myšlení víry.Přítomnost je průsečíkem minulého a budoucího.Minulé bylo,ale už není;budoucí bude,ale ještě není→průsečíkem je není=přítomnost neexistuje-není nic.Přítomnost filosofická musí být chápána jinak.Pravá přítomnost-musí věčně být,věčné nyní,bez ohledu na minulost,přítomnost i budoucnost;věčné nyní=celek všeho,co je.Pojem-prostředek k zachycení pravé přítomnosti,zrcadlo rozumu,v němž se zrcadlí předmět.Definice=k nalezení mezí příslušného pojmu musíme mít širší rámec(něco za hranicemi,které chceme vyznačit).Musíme najít diferenci-rozdíl od ostatního.Je třeba dojít k prvnímu,bezmeznému pojmu.Pojem filosofický musí být na rozdíl od vědeckého úplný.Pdef.= celek+ úplná diference.(př.filosofický pojem člověka-musí obsahovat rozdíly od všeho co není člověk-nečlověk)-tím se zaručí,že každý filosofický pojem je částí celku.Člověk je jeden ze způsobů jímž se díváme na celek-úhel pohledu na celek.Pojem=prostředek rozumového poznání.Na rozdíl od symbolického vyprávění mýtu se kritériem pravdivosti stává rozumná řeč-logos-řeč rozumná-odůvodněná řeč.Důvod musí být také rozumný- důvod musí být odůvodněný-musíme mít konečné řešení problému=metodologický finitismus. Dospějeme k prvnímu důvodu, pro něj již není potřeba hledat důvod.První důvod je věčné nyní.Pojem= prostředek k formulování a zachycení problému,rozumový obraz.Naproti tomu je představa.Myšlení v představách je vrozené,vyvíjí se socializací.Pojmové myšlení je dáno výchovou.Myšlení v představách jsou schopni všichni.Odůvodňování-Přes pojmy se dostaneme k pravé přítomnosti,vzájemné odvozování jedněch pojmů z druhých.Důvod-pojem,z nějž je vyvozeno odůvodňování.Porozumění-odstranění neznalosti,definitivní řešení problémů člověka a světa,nalezení řádu částí v celku všeho,nalézt uspořádání celku světa.My nevidíme dokonalý celek,pravá přítomnost nám uniká.Jakmile poznáme celek dobře,nebude žádný problém.Musíme porozumět celku světa-zmizí každá nejasnost=porozumění.Nús(třetí oko)-důvod proč nepoznáváme celek-chybí nám orgán nebo orgán máme,ale neumíme ho používat-ten kdo ho otevřel porozuměl věčnému nyní.Filosof s třetím okem se snaží dokázat,že jeho oko je otevřeno=výchova.
5. Problém celku, celek pravý a nepravý-Kritériem pravdivosti se stává rozumná řeč-logos- řeč mající smysl.Tento požadavek s sebou nese snahu po postižení celku,jež v konečném důsledku vede k nezbytnosti porozumět celku původnímu,jenž není již částí žádného dalšího nadcelku.Pojem.Celek-filosofický problém je pohled zvenčí,vyjadřuje vztah mezi celkem a částí.Je to zrcadlo,jímž se zrcadlí celek jako předmět.Musí obsahovat to,čím se liší od ostatního celku.Význam pojmu,který vnímáme jako celek=odlišnost.Pojem celku= celkovost.Máme 2 typy vztahu mezi celkem a částí:a-Skladebný typ celku-celek je skládán z částí.Části mají prioritu,předcházejí celku.Celek je komplex částí.b-Analytický celek-části vznikají rozkladem celku.Celek má prioritu-předchází částem.2 typy částí:a-Část je relativním celkem-je celkem absolutním,tento celek už není částí ničeho dalšího=celek absolutní,čistý.b-Část celku.Vědní disciplíny-část odvozujeme z části,část 2 odvozujeme z části 1,ale část 1 jsme také museli z něčeho odvodit.Nevysvětluje se část z jiných částí, ale z celku (celek→část).Filosofické disciplíny:Ontologie-teorie bytí,poznání celku je odkrytí všeho, co se skrývá.Gnoseologie-teorie poznání,do jaké míry dokážeme analýzou částí dospět k celku.Teorie jednání-praktická filosofie-filosofická etika.
6.Subjekt a objekt v poznání a chtění-Metoda:a-Vědecká–předem dána,je třeba se ji naučit.b-Filosofická-metoda jako problém,metoda porozumění,základní nástroj filosofické metody je rozum,filosof nemůže používat výsledky jiné disciplíny,filosofie má být bezpředpokladová,musí být pouze rozumná.Filosofický postup:1-Realizace bezpředpoklad