Cvičení

y předem, nedodržení nemá za následek neplatnost, stejně tak není neplatné nedodržení písemné formy
Dohoda o pracovní činnosti:
sjednává se na opakující činnost, kterou nemohou vykonávat zaměstnanci v pracovním poměru v rámci své pracovní smlouvy
rozsah prací nesmí překročit polovinu týdenní pracovní doby (tj. 20 hodin)
písemná forma, sjednán druh činnosti, den počátek práce, místo a mzda
Dohoda o provedení práce
uzavírá se na jednorázové určité činnosti, předmětem dohody je výsledek, rozsah nesmí přesáhnout 100 hod. v roce
stačí ústní dohoda, odměna se dává až po odevzdání práce
Skončení vedlejšího pracovního poměru:
jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel, v zásadě jakýkoliv (i žádný) důvod, není potřeba souhlas odborů, výpovědní lhůta je 15ti denní, počíná běžet od doručení
Cvičení 5; 20. 3. 2006
do příště – proč Zákoník práce umožňuje uzavření pracovního poměru i ústně
Správní právo
je součástí veřejného práva, dělí se na hmotné a procesní
hmotné právo – říká, o co v tomto oboru jde
procesní – jakým způsobem toho lze dosáhnout
jedná se o soubor veřejnoprávních norem, které upravují organizace veřejné správy
veřejné správy – určitá činnost k dosažení určitého účelu
v současné době může správní činnost vykonávat:
státní orgány
místní samosprávy
orgány s pravomocí delegovanou – mají zákonem propůjčenou pravomoc vykonávat veřejnou správu (např. rybářský svaz, myslivecký svaz…)
podle činnosti:
soukromá – v soukromém zájmu
veřejná – ve veřejném zájmu
Subjekty veřejné správy:
Stát – přímá
Samosprávné svazky – přímá
Jiné subjekty veřejného práva ze zákona oprávněné – paralelní, nepřímá
Správní řízení
je upraveno ve správním řádu a v mnoha dalších právních předpisech (celní zákon, živnostenský zákon…)
ve správním řízení platí zásada: co je zvláštní, má přednost před obecným
správní řád je obecný procesní předpis a platí, pokud zvláštní předpis nestanoví zvláštní odchylky – princip subsidiarity (podpůrnosti); (pokud neplatí zvláštní zákon, automaticky nastupuje správní řád)
Základní principy správního řízení
principy, které by měli být základem veškerého správního řízení, jsou ve správním řádu
1) zásada zákonnosti
ukládá správním úřadům povinnost postupovat v souladu se zákony a obecně platnými právními předpisy
jedná se o kontinentální úpravu – soudy apod. jsou pod zákony; angloamerická – soudy i ostatní správní úřady právo nalézají
2) zásada materiální pravdy
znamená, že správní řízení má postupovat tak, aby byl zjištěn přesně a úplně skutečný stav věci předtím, než bude vydáno správní rozhodnutí
3) zásada dispoziční
jakým způsobem může být správní řízení zahájeno
řízení se zahajuje výhradně na popud účastníka řízení
4) zásada oficiality
řízení se zahajuje výhradně na popud správního úřadu
5) zásada rychlosti a hospodárnosti
správní úřad by měl postupovat v co možná nejkratší době
nejpozději do 2 měsíců by se mělo řízení ukončit (mimo zvláštního případů)
6) zásada součinnosti správních úřadu a účastníků jednání
správní úřad má poskytovat pomoc účastníkům, říkat jim, co po nich chce
v případě špatného jednání, podání je úřad povinen o tom účastníka upozornit
7) zásada rovnosti účastníku správního řízení
všichni účastníci řízení mají stejné procesní práva a povinnosti
8) zásada nestrannosti
je možnost podat žádost o vyloučení některé osoby (která by to měla vyřizovat) pro podjatost
9) zásada volného hodnocení důkazů
dává právo hodnotit a posuzovat význam každého jednotlivého důkazu zvlášť i dohromady
10) zásada písemnosti
správní úřad, pokud má v ruce veškerý dostupný a potřebný materiál pro vydání rozhodnutí v písemné formě, nemusí nařizovat ústní jednání a může rozhodnout na základě těchto písemných materiálů
11) zásada dvouinstančnosti
nejdůležitější zásada
proti každému rozhodnutí v 1. stupni je možné podat odvolání v případě nesouhlasu
Správní řízení
zákonem stanovený postup, ve kterém správní úřady, orgány státní správy aj. rozhodují o individuálních právech, právem chráněných zájmem a povinnostech konkrétně uvedených fyzických a právnických osob ve veřejné správě
vede k veřejnému aktu – akt aplikace veřejného práva, souvisí se skutečnosti, že práva a povinnosti stanovených hmotně-právními předpisy nevznikají přímo ze zákona, ale zprostředkovaně na základě správního rozhodnutí vydaného ve správním řízení
Zahájení správního řízení
zahajuje se buď na návrh účastníka (dispoziční), návrh správního úřadu (oficiality), nebo z popudů obou dvou
zahajuje se podáním:
písemně
ústně do protokolu
v elektronické podobě
telegraficky – do 3 dnů je nutno jej doplnit
Náležitosti podání:
z podání musí být patrno, kdo podání činí
které věci se týká
co se navrhuje
pokud podání tyto věci nemá, pomůže správní úřad tyto věci doplnit nebo vyzve účastníka k doplnění
podání se činí u správního úřadu věcně a místně příslušného, ovšem, není-li správní úřad, který podání dostane, věcně a místně příslušný, je povinen toto postoupit příslušnému úřadu a uvědomit o tom účastníka
příslušnost:
funkční – daná vnitřními předpisy
věcná – vyjadřuje, který typ správního úřadu má toto správní řízení provozovat – např. úřad, o kterém to stanoví zvláštní zákon, pokud takovýto zákon není, tak je to obecní úřad
místní – říká, který z věcně příslušných úřadů bude konkrétní věc rozhodovat; určuje se obecnou formou – místo trvalého bydliště; přednost před obecnou formou mají např. místa polohy nemovitostí ve všech případech týkající se nemovitostí; činnost – v místě, kde byla, je, bude tato činnost vykonávána
Samotné řízení:
rozhodování úřadu:
pokud je vše v pořádku, může rozhodnout jen písemně,
v případě nejasností či potřeby doplnění – nařídí ústní jednání
Cvičení 6; 27. 3. 2006
ústní jednání:
pořizuje se z něj protokol, musí z něj být patrno: kdo podání učinil, co navrhuj, který úřad ve věci rozhoduji, co se na ústním jednání projednávalo, kdo byl zavolán jako svědek, co vypovídal… ( vše důležité musí být z protokolu patrno
protokol je dokladem pro odůvodnění
přerušení řízení:
pokud je řízení o předběžné otázce – vždy:
jedná se otázku, rozhodují pro další řízení, o které úřad sám nemůže rozhodnout
např. jednání o nemovitosti v případě úmrtí vlastníka – úřad musí čekat
pokud úřad vyzval účastníka řízení, aby něco doplnil v určité lhůtě
pokud všichni účastníci řízení o to požádají – max. na dobu 1 měsíce
v případě přerušení řízení neběží žádné lhůty – viz doba řízení
zastavení řízení:
v případě, že účastník zahajující vezme svůj návrh zpět a všichni s tím souhlasí
pokud je zahájeno řízení z popudu správního úřad a odpadl důvod, z kterého byl důvod zahájen
Náklad řízení vzniklé správnímu orgánu si nese orgán sám, účastník si stejně tak nese svoje náklady sám. Správní úřad může některým účastníkům, svědkům, znalcům uložit náhradu řízení, které by jim vznikly.
Rozhodnutí:
má určité náležitosti
povinné náležitosti:
výrok:
musí obsahovat rozhodnutí ve věci,
musí být uveden právní předpis, podle kterého bylo rozhodnuto,
náklady řízení rozhodnutí,
pokud se účastníkovi dává nějaká povinnost, tak se musí dát, do kdy se to musí učinit
odůvodnění:
údaje a které skutečnosti vedli správní úřad, že rozhodl, jak rozhodl
důvody rozhodnutí
veškeré opodstatnění rozhodnutí
nemusí obsahovat rozhodnutí, které účastníkovi řízení ve všech bodech vyhovuje ( toto rozhodnutí nemusí obsahovat odůvodnění – výjimka
poučení o odvolání:
je řečeno, zda toto rozhodnutí je konečné, zda lze proti němu podat opravný prostředek
v případě, že lze podat opravný prostředek, pak v jaké lhůtě, ke komu a prostřednictvím koho
lhůta pro odvolání – v zásadě 15ti denní, začíná běžet 1. dne od doručení
ke komu se může podat odvolání – zásadně se podává k nadřízenému úřadu
prostřednictvím koho – vždy se podává prostřednictvím úřadu, který napadené rozhodnutí vydal; důvod: úřad, který vydal něco, proti čemu se odvoláváme, si může odvolání přečíst a vyhovět tomuto odvolání a vydat souhlas; v opačném případě – úřad dodá svoje stanovisko a spisový materiál a odešle nadřízenému úřadu
pokud některé z těchto povinných věcí chybí, je možné je prohlásit za neplatné
rozhodnutí musí obsahovat datum, kdy bylo vydáno, úřad, který rozhodnutí vydal, podpis úředníka, úřední razítko…
Řádné opravné prostředky
používá se všude tam, kde rozhodnutí ještě nenabylo právní moci
Rozklad
jedná se o odvolání, používá se pouze v případě, že rozhodnul nejvyšší možný úřad; proto se podává rozklad, podává se na úřad, který napadené rozhodnutí vydal a o tomto rozkladu rozhoduje hlava daného úřadu
Odvolání:
pouze na návrh účastníka řízení – pouze dispoziční
spisový materiál aj. dostane nadřízený úřad
může učinit:
a) odvolání zamítne a potvrdí rozhodnutí
b) uzná odvolání jako oprávněné, zruší napadané rozhodnutí, vrátí věc k novému projednání – k správnímu úřadu nižší instance, který je vázán právním názorem nadřazeného orgánu; když úřad znovu rozhodne ve věci, je možno se proti tomuto odvolat
c) správní úřad přijme odvolání, zamítne napadené rozhodnutí a sám rozhodne ve věci – toto rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat
Mimořádné opravné prostředky:
používá se tam, kde rozhodnutí nabylo právní moci
obnova řízení:
a) řízení o povolení obnovy:
existuje objektivní 3letá lhůta a 3 měsíční subjektivní lhůta
důvody jsou taxativně vyjmenovány ve správním řádu:
vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které mohly mít rozhodující vliv na rozhodnutí a nemohly být uplatněny bez zavinění účastníka řízení
rozhodnutí se opíralo o předběžnou otázku, o které bylo rozhodnuto jinak
nesprávným postupem správního úřadu nebylo možno uplatnit námitky účastníka řízení
rozhodnutí bylo učiněno vyloučeným úřadem
rozhodnutí se opíralo o nepravdivé důkazy a nebo bylo dosaženo na základě trestného činu
b) v případě kladného výsledku a) je povoleno obnovení nového řízení:
nové řízení je řízení prvoinstanční
přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení
přezkoumání rozhodnutí pomocí soudu
blokové řízení:
v případě zaplacení blokové pokutě se nelze žádným způsobem odvolat
lze se odvolat proti zaplacení blokové pokuty před zaplacením
Cvičení 7; 3. 4. 2006
příští hodina – zápočtový test, cca 10 otázek, na každou otázku 3 odpovědi – 1 dobře, 1 špatně a 1 tak nějak
Právo:
soubor pravidel chování, které společnost požaduje, zajišťující chod společnosti
vznik z obyčejů, povýšeny na závazná pravidla v době vzniků státu
Chamurapiho zákoník – 18–17. stol. př. n. l.
Justinovy zákony – 5. stol. př. n. l.
kontinentální systém:
vznik recepcí římského práva
je na základě zákonů
u nás pramenem práva nejsou obyčeje, různé zvyky, soudní precedent
pramenem práva jsou obecně právní předpisy, normativní právní akty, kolektivní smlouvy (( zákony a kolektivní smlouvy)
angloamerický systém
precedenty – již jednou rozhodnutá věc, zvykové právo
soudy mohou právo nalézat
objektivní právo – právo všech norem
subjektivní právo – pohled jednotlivce
přirozené právo – lidské práva
právo hmotné – upravuje společenské vztahy v oboru
právo procesní – jakým způsobem lze práva dosáhnout