Cvičení

vy podkožního (vnitřního) tuku
systém SEUROP – třídy za zmasilost (6 – písmena)
- třídy za protučnělost (5 – čísla; 1 – málo)
- na jatka zvířata zdravá, čistá, vylačněná, řádně označená s průvodními doklady
-
Porážka
minimalizovat příčiny rozrušení, úzkosti a bolesti zvířat (welfare i zhoršení kvality a vaznosti masa)
omračování – rychlé, účinné, bezbolestné (zbavit zvíře citlivost a vědomí – pro vykrvovací řez)
vykrvení – navazuje bezprostředně na omráčení (do 10s)
opracování až po klinické smrti zvířete (omezit možnost sekundární kontaminace)
do 4 hodin maso musí být schlazeno na 8°C
SEUROP
zařazování do třídy jakosti, viz prezentace
kategorie skotu: tele, mladý skot, mladý býk, býk, vůl, kráva, jalovice
- nejlepší maso je z jalovice (mramorované – podíl vnitřního tuku)
Dělení JOT
kýta, kližka, svíčková, nízký roštěnec, bok bez kostí, bok s kostmi, vysoký roštěnec, podplečí, krk, hrudí se žebry, plec, kližka, špička krku (výrobní maso)
Podíly masa na těle jatečného skotu:
kýta 43%
hřbet 13%
plec 18%
Třídění hovězího masa při prodeji:
svíčková
nízký roštěnec s kostmi
nízký roštěnec bez kostí
zadní maso bez kosti: maso z kýty bez kližky a plátku z pánevní dutiny, maso z plece bez kližky a husičky
přední maso s kostmi: vysoký roštěnec, podplečí a krk s kostmi, hrudí, žebra, bok s kostmi
přední maso bez kosti: vysoký roštěnec bez kostí, podplečí a krk bez kostí, kližky, husička, bok bez kostí a plátek z pánevní dutiny
Zrání masa po porážce
- během zrání masa probíhají složité procesy ve třech fázích:
1. krátce po zabití je maso měkké a pružné (u hovězího cca 8 hodin)
2. rigor morfia (2 – 3dny) – posmrtná ztuhlost
3. zrání masa – destrukční a autolytické pochody (čím vyšší teplota, tím menší počet hodin)
- obecně zraje 14 dní
dle teploty:
37°C – 4 – 5 hodin
30°C – 1 – 2 dny
10°C – 3 – 6 dnů
7°C – 5 – 10 dnů
4,5°C – 12 – 18dnů
0°C – 12 – 23 dnů
Kontrola užitkovosti masných plemen skotu
podklad: „Metodika kontroly užitkovosti skotu bez tržní produkce mléka“
KUMP – 3 stupně – A, B a C; A - nejpodrobnější
pro šlechtitelskou práci je rozhodující stupeň „A“
princip KUMP = objektivní zjišťování hmotností telat(po narození a dál ve 120 dní) v obdobích rozhodujících pro výpočet hmotnosti ve věku 120, 210 a 365 dní (u všech zvířat)
chov krav bez produkce mléka – krávy na pastvině, telata se oddělují od matek
mléčnost – podle ž. hmotnosti telete ve 120 dnech (období, kdy jejich přírůstek pochází z mléka; tele vypije 10 – 12 litrů mléka denně, na 1kg přírůstku denně 8 – 10 litrů)
bonitace stáda – úroveň stáda na konci pastevního období, hodnocení jednotlivých zvířat
kontrolní rok = od 1.10. do 30.9.
pracovní ČSCHMS (inspektor)
hmotnost při narození zjišťována chovatelem
dále evidovány užitkové vlastnost:
u krav a jalovic – plemenná příslušnost a původ, hodnocení zevnějšku a zjišťování tělesných rozměrů, věk při prvním otelení, průměrné mezidobí, datum otelení, průběh porodu (vyjádřeno stupnicí od 1 do 4), pohlaví telete, datum inseminace a použitý býk, v přirozené plemenitbě působící býk, délka březosti
u telata – označení telete (ušní známka – žlutá – samice, červená nebo modrá – býci nebo voli, případně čip a nebo tetování), hodnocení zevnějšku
u býků v přirozené plemenitbě – procento zabřezávání plemenic během připouštěcího období, hodnocení průběhu porodů, vlastní užitkovost potomstva (živá hmotnost telat při narození a ve věku 120, 210 a 365 dní)
Údaje z KUMP – pro stanovení rodokmenové, užitkové a plemenné hodnoty zvířete, k chovatelským a výrobním rozborům, při zpracování šlechtitelských programů a při výběru zvířat do plemenní knihy.
Po uzavření kontrolního roku ČSCHMS vydává publikaci „Uzávěrky kontroly užitkovosti masných plemen skotu“

MLÉČNÁ UŽITKOVOST
vyjadřuje ji množství mléka a jeho kvalita za určité časové období
dojnost = schopnost tvořit (produkovat) mléko
dojivost = množství vyprodukovaného mléka za čas (rok, den, celý život dojnice..)
dojitelnost = schopnost uvolňovat (spouštět) mléko různou intenzitou
Tvorba mléka
V mléčné žláze (aleveoly – kanálky, mlékovody, žlázový mlékojem – struk)
sekreční buňky – přestavba živin z krve (největší růst v pohlavní dospělosti a v období březosti)
tuk – z glycerolu a mastných kyselin
bílkoviny - z volných aminokyselin
laktóza – z krevní glukózy
Fyzikální a chemické vlastnosti mléka
Hustota – 1,028 – 1,032 g/cm3
pH 6,6 – 6,8
bod varu 100,15 °C
bod tuhnutí -0,55 °C
Složení mléka – kaseinové mléko
Mleziva – 5-7 dní po porodu
Voda 87,5%
75%
Tuk 3,8 %
5,4%
Bílkoviny 3,3% (80% kasein)
15,1% (imunoglobuliny)
Laktóza 4,7%
3,3%
Miner.látky 0,7%
1,2% (hlavně Mg)
Vliv na složení mléka
složení a kvalita krmné dávky
plemeno (masná a mléčná)
technika chovu, způsob dojení
stádium laktace, fáze dne
Laktace má dvě fáze
vzestupná fáze, 30 – 60 dní
dosažení vrcholu (nejvyšší denní dojivost)
sestupná fáze
Perzistence – index
relativní pokles vzhledem k maximu
rozdíl mezi maximem a nějakým bodem perzistence – jeho dosažení
P2:1
Hodnocení laktace
Laktační křivka (jednovrcholová, plochá)
Průběh – perzistence (stálost) laktace
Index perzistence laktace (P2:1): dojivost za 2. 10 dní laktace/dojivost za ‚1. 100 dní laktace x 100
80 – 89,9 – velmi dobrý – lakt. Křivka – plochá
70 – 79,9 – dobrý – lakt. Křivka – normální
- normovaná laktace trvá 305 dní
- zkrácené úseky laktace – 100 dní a 200 dní
- celoživotní užitkovost
- tvar laktační křivky – znát!!!
Činitelé ovlivňující mléčnou užitkovost skotu
Vnitřní:
plemenná příslušnost
dědivost (produkce mléka, procentický podíl bílkovin, tuku, produkce bílkovin a tuku v kg)
individualita
činnost mléčné žlázy
plodnost (vliv porodu, SP, mezidobí)
Vnější:
výživa
technologie chovu – ustájení a ošetřování, dojení, stání na sucho, mikroklima
kvalit odchovu
pořadí laktace
Zpeněžování mléka
cena za kg(l) mléka
zatřídění podle: obsahu složek mléka (tuk%, u bílkovin splnit min.obsah 3,4%)
obsah tukuprosté sušiny (8,5%)
počtu somatických (tělních) buněk (hl.leukocyty – max. 400 000 v ml., obsah podle zdravotního stavu mléčné žlázy – mastitidy)
mechanické nečistoty – nesmí obsahovat
inhibiční látky – nesmí obsahovat (desinfekce, antibiotika, saponáty…)
coli bakterie (z hnoje) – nesmí obsahovat
celkový počet mikroorganismů (CPM) – počty dle limitů pro jakostní třídu
…a další…
Technika a technologie dojení
Vazné stáje – dojení na stání do konví nebo do potrubí
Volné ustájení – dojírny
Zásady:
příprava dojnice
kontrola vemene
klidné zacházení se zvířaty
šetrné nepřerušované dojení (kvůli uvolňování oxytocinu – 5-7 minut)
optimální technika
Správný postup při dojení
čištění vemene – omytí, osušení (uvolnění oxytocinu)
oddojení prvních střiků (mléko může být znečištěné)
vlastní dojení (oxytocin – spouštění mléka, 5-7 minut)
po sejmutí dojícího zařízení desinfekce struků
sanitace dojícího zařízení po každém ukončení dojení ve stáji (např. 2x denně)
dodržovat hygienu, klidný přístup ke zvířatům!
Čekárna:
před dojírnou
do kopce (cca 6%)
aby se dojnice vykálely a na dojírnu šli čisté
Druhy dojíren:
Rybinová dojírna – stojí šikmo vedle sebe (jako auta u silnice ( )
Paralerní dojírna – stojí vedle sebe
Tandemové dojírny – krávy stojí za sebou
Rotační dojírny – stojí do kruhu
Robotizované dojení – robot na dojení
Ošetřování a skladování mléka
filtrování mléka (potrubní filtry, filtrace před vtokem do chladící nádrže)
snížení teploty po nadojení (za 15 – 180 minut) na 3 – 5°C a udržení po celou dobu skladování
pří mísení mléka z dalšího dojení teplota ne nad 10°C
skladovací kapacita chladících nádrží
Kontrola mléčné užitkovosti – důležité!!
v chovech vybraných svazy chovatelů a oprávněnými organizacemi (na žádost chovatele)
u všech dojnic ve stádě (musí se zapojit všechny dojnice)
provádí pověřený a vyškolený pracovník
zjišťování dojivosti, obsah bílkovin, obsah tuku, příp. dalších mléčných složek, ukazatele kvality mléka (SB), vývin, ranost, plodnost, průběh porodu, důvody vyřazení krav, údaje o potomstvu, o podmínkách chovu
užitkovost za kontrolní období, zpravidla za normovanou laktaci (305 dnů)
Metody kontroly užitkovosti:
Metoda A:
zahrnuje zjišťování dojivosti a obsahu tuku, bílkoviny a laktózy, event. dalších složek mléka
prováděna ve dvou variantách
provádí ji pověřný pracovník oprávněné osoby
Varianta A4: v průměrných intervalech 27,5 až 30,5 dne ze všech dojení v kontrolním dnu
12. event. 13 kontrol za rok
Považuje se za standardní
Varianta AT: v průměrných 30ti denních intervalech z jednoho dojení střídavě jeden měsíc ráno a druhý měsíc večer při 12 kontrolách za rok při rozmezí 29,5 až 30,5 dne
první kontrola 6 den po otelení, poměrný vzorek 25 – 30 ml !!!
Metoda B:
kontrolu provádí chovatel prostřednictvím osoby k tomu pověřené v průměrném intervalu 30 dnů ze všech dojení v průběhu kontrolního dne při 12 kontrolách za rok (za věrohodnost výsledků je zodpovědný chovatel)
zahrnuje zjišťování dojivosti a obsahu tuku, bílkovin a laktózy event. Dalších složek mléka
výsledky se publikují odděleně od metody A nelze je použít pro účely kontroly dědičnosti mléč. užitkovosti
Kontrola mléčné užitkovosti (KU)
dojivost – průtokoměry (True – Test)
odběr vzorků – poměrný vzorek, objem 25-30 ml (% tuku, bílkovin, laktózy)
první kontrola nejdříve 6. den po otelení
zaprahlá kráva – v kontrolní den méně než 3,0 kg mléka
Kontrola dojitelnosti
provádí se jedenkrát za život dojnice, v 1. laktaci, z jednoho dojení
MB – možnosti i ve 2. – 4 laktaci (pokud nebylo provedeno v 1. laktace)
současně s KU v kontrolní den
pomocí průtokoměru a stopek
doba dojení + strojního dodojování (pro určení celkového nádoje)
stanovení s přesností na 0,2 l
výdojek menší než 5 l se nehodnotí
Ukazatele
APMV – absolutní průměrný minutový výdojek – v litrech/minutu
(Nezahrnuje strojní dodojek)
Nejdříve 50. a nejpozději 180. den laktace (D= počet dní laktace do kontr.dne)
Standardizace na 100. laktační den (průměrný minutový výdojek - PMV)
PMV = APMV + 0,001 x (D-100)

PLEMENA PRASAT
PLEMENO
skupina jedinců stejného druhu vzniklá historicky, se stejným fylogenetických původem a shodnými morfologickými, fyziologickými, případně užitkovými vlastnostmi, které jsou dědičně předávány na potomstvo za předpokladu, že se výrazně nemění podmínky prostředí v nichž žije
Morfologie = vnější stavba (exteriér)
Fyziologie = stavba a činnost vnitřních orgánů (interiér)
Třídění plemen dle:
stupně prošlechtění,
tělesného rámce,
užitkového typu,
utváření štětin,
postavení ušních boltců,
barvy,
země původu,
a další.
Třídění plemen dle barvy:
Bílá plemena prasat
Ostrouchá:Klapouchá:
Anglické velké bílé,Landrace,
Anglické střední bílé,Gloucester old Spot,
Německé bílé ušlechtilé,Belgická landrace,
a další...Chester White,
Červená
Tamworth,
Duroc,
Minesota.
Černá
Velké černé prase anglické = Cornwall,
Montana I.
Černobílá
Berkshire,
Polan-china.
Sedlová
Anglické sedlové,
Německé sedlové,
Přeštické černostrakaté,
Hampshire
Černostrakatá
Pietrain,
Pulavské,
Livenské,
Mirgorodské
Vývoj chovu prasat v ČR
Chov v minulosti minimálně rozvíjen.
Extenzivní způsob chovu.
Prasata zde chovaná do poloviny minulého století patřila k primitivním evropským plemenům prasat klapouchých a menší část populace k typu přímouchých prasat.
Vyznačovala se:
velkým tělesným rámcem,
 dlouhou klínovitou hlavou,
 úzkým trupem a silnými končetinami,
 pozdním vývojem,
 nenáročností s vysokou tučnivostí,
 velmi dobrou plodností a mléčností.
Etapy vývoje chovu prasat v ČR
Od počátku našeho století do I. světové války:
• Bezplánovitý dovoz ze zahraničí a bezplánovité křížení.
• Oslabení konstituce a zvýšení náročnosti na výživu.
• Vynikaly oblasti: Rychnovska a Přešticka.
Meziválečné období:
• Ukončení neřízeného chovu prasat.
• Cílevědomá výstavba plemene BU.
• Bílkova škola (BU - vznik na podkladě LW) Čechy.
• Tauferova škola (BU - vznik na podkladě LW + MW) Morava.
• Licentace kanců BU (nepříznivé důsledky pro PC).
• Čistokrevná plemenitba plemene BU.
Konec 2. světové války až 60 léta:
• Kvantitativní rozvoj chovu prasat.
• Vznikají první užitkoví kříženci (jednoduché křížení).
• Zmenšení rámce prasat po německém LW.
• 1952 - počátek regenerace PC.
60. léta až počátek 70. let:
• Kvalitativní rozvoj chovu prasat.
• Import L (Švédsko, Kanada, Polsko, NL).
• Uznání PC (1964).
• Ověřování složitějších typů užitkového křížení (3 a více plemen).
• Zušlechťění PC plemenem PN (do 25% podílu krve).
70. až 90 léta:
• Zavedení a realizace hybridizačního programu.
• Uplatnění plemen H, BL, D a SL.
• Jednotné řízení chovu prasat.
• Výstavba velkochovů.
90. léta až dnešní doba:
• Hybridizační programy.
• Nabídka zahraničních hybridizačních programů a technologií.
• Rozpad jednotného vedení chovu prasat.
• Importy a realizace různých firemních domácích a zahraničních hybridů a hybridizačních programů Firemní programy.
• Zlepšování užitkovosti prasat při snižování výrobních nákladů a zvyšování rentability výroby.
• Postupná přeměna technologií a zařízení pro chov prasat s ohledem na tendence welfaru, ekologizaci výroby v souladu se směrnicemi Rady EU.
Mateřská plemena
reprodukční vlastnosti
zmasilost 53-54%
Otcovská plemena
produkční vlastnosti (jatečná hodnota)
Bílé ušlechtilé prase (BU) Yorshire-Large White
- mateřské plemeno
Původ:
vzniklo z původních prasat susu scrofa palustris žijících v Anglii
koncem 18. století dovoz čínských, siamských, neapolských a portugalských prasat pro zlepšení ranosti a tučnivosti
John Bakewell kříží původní anglická primitivní prasata se siamskými, čínskými, porugalskými a neapolskými. Na základě křížení vzniká Leicesterské prase. Leincesterské prase se vyznačovalo malým rámcem, ranností, a nízkou plodností. Dalším křížením s čínskými prasaty vyšlechtil malé bílé anglické prase s velkou tučnivostí. K dalšímu šlechtění použili bratři Collingovi malé bílé anglické s původními nezušlechtěnými prasaty - podklad pro vznik Yorkshira,Tuley z hrabství Yorshire vyšlechtil 1851 plemeno Large white.
Užitkový typ:
Typ kombinovaný
- Kombinovaná užitkovost.
- Větší až velký tělesný rámec.
- Lehká, pevná kostra.
- Výborná reprodukční a růstová schopnost.
- Velmi dobrá masná užitkovost.
Typ masný
- Střední tělesný rámec až větší.
- Lehká, pevná kostra.
- Výborná růstová a masná užitkovost.
Tvarové vlastnosti:
 Hlava - středně velká, mírně prosedlaná, suchá.
 Uši - kratší, vzpřímené.
 Krk - dobře osvalený, přiměřeně dlouhý.
 Hrudník - dostatečně dlouhý, hluboký.
 Trup - rovný, pevný, dlouhý, široký, válcovitý.
 Záď - rovná, široká.
 Plec - dobře zmasilá, pevně spojená.
 Kýty - hluboké, přiměřeně zmasilé.
 Končetiny - dostatečně dlouhé pevné s lehkou kompaktní kostrou.
 Chůze - pravidelná.
 Kůže - mírně narůžovělá, pevná, rovnoměrně osrstěná.
 Štětiny - bílé, jemné, lesklé, přilehlé k tělu.
 Temperament - klidný.

Landrace (L)
- mateřské plemeno
- extrémně dlouhé, doutníkovitý tvar těla
Původ:
Vzniká na podkladě původních plemen jutské a ostrovní prase.
Roku 1830 - 40 dovoz plemen prasat z Německa, Anglie, Portugalska, Španělska a Číny - tento dovoz byl neplánovitý.
Po roce 1850 plánovitá plemenitba, cíl těžká jatečná prasata.
Křížení s plemeny berkshire a middle white.
V 90. letech 19. století požadavek na lehčí a masnější prasata. Dovoz velkého Yorkshira a jeho křížení s jutskými prasaty. Vzniká nejednotný produkt. Uplatňování velmi přísné selekce a KU v uzavřené populaci. Cílem masné prase pro výrobu bekonů s rychlým růstem, vysokou plodností a mléčností.
Užitkový typ
Bekonový
- Doutníkovitý tvar těla.
- Výborná plodnost a růstová schopnost.
- Velmi dobrá jatečná hodnota.
- Vnímavější ke stresům.
Masný
- Střední až větší tělesný rámec.
- Střední reprodukční užitkovost a růstovou schopnost.
- Vynikající jatečná hodnota, ale horší kvalita masa.
Kombinovaný
- Větší tělesný rámec.
- Výborná plodnost a růstová schopnost.
- Velmi dobrá jatečná hodnota.
Tvarové vlastnosti
 Hlava - středně velká s delším rypákem, lehká.
 Uši - klopené, středně dlouhé.
 Krk - delší, přiměřeně osvalený.
 Hrudník - dostatečně dlouhý.
 Hřbet - dlouhý, dostatečně široký, rovný nebo klenutý, dozadu se rozšiřující.
 Záď - dobře vyvinutá, rovná, dlouhá.
 Plec - pevná, mírně osvalená.
 Kýty - hluboké, klenuté, dobře zmasilé.
 Končetiny - středně vysoké, jemnější, u zadních je povolen šavlovitý i sudovitý postoj.
 Chůze - pravidelná.
 Kůže - pevná, rovnoměrně osrstěná bílými štětinami.
 Temperament - živý.
Belgická Landrace (BL)
- otcovské plemeno
- již nemá doutníkovitý tvar, je více zmasilé (plec, kýty)
Původ:
Do roku 1955 Belgické bílé zušlechtěné prase.
Vzniklo na podkladě křížení původních klapouchých domácích prasat s německým zušlechtěným prasetem, dánskou landrasou a plemenem pietrian. Podíl prasete landrace je 70% a plemene pietrain 29%.V Belgii je chováno ze 70 % populace.
Užitkový typ:
Masný
- Velmi dobrá úroveň reprodukčních znaků.
- Průměrná růstová schopnost.
- Vynikající jatečná hodnota.
- Citlivé na stres - výskyt vad masa.
- Vyšlechtěny stres rezistentní linie.
- Střední až velký tělesný rámec.
Tvarové vlastnosti:
 Hlava - lehká, menší.
 Uši – těžší klopené.
 Krk - úměrně dlouhý, dobře osvalený, široký.
 Trup - dostatečně dlouhý, široký, dobře vázaný.
 Hřbet - pevný, úměrně dlouhý, mohutně vyvinuté osvalení zádového svalu, mediální hřbetní rýha, houslový tvar při pohledu shora.
 Záď - rovná, dlouhá.
 Plec - široká, mohutně osvalená, pevně přimknutá k hrudníku.
 Kýta - mohutně klenutá do stran, dozadu, výrazně osvalená.
 Končetiny - středně vysoké, středně silné, pevné s pravidelnou mechanikou.
 Chůze - pravidelná.
 Kůže - bez pigmentu, štětiny jemné, bílé.
 Temperament - živý, mírně nervózní.
Duroc (D)
- otcovské plemeno
- zbarvení od tmavě hnědé po červenou
Původ:
Vznik v USA. Z původních červených prasat křížením s červenými guinejskými, španělskými a portugalskými prasaty.
Vzniklo v roce 1860 ve dvou rázech: New Jersey ( červený) New York (duroc). Do roku 1882 známo pod názvem duroc-jersey.
V 1882 založena plemenná kniha - plemeno nazýváno duroc.
Užitkový typ:
Masný
- Dobrá růstová schopnost a tvorba svaloviny.
- Velmi pevná konstituce.
- Možnost výkrmu do vyšších hmotností.
- Výborná kvalita masa.
- Střední až velký tělesný rámec.
Tvarové vlastnosti:
 Hlava - lehká, krátká s výrazně pigmentovanou sliznicí rypáku.
 Uši - poloklopené.
 Krk - delší, dobře navazující.
 Hrudník - středně dlouhý s mírně klenutými žebry.
 Hřbet - delší, klenutý, dostatečně široký, dobře osvalený.
 Záď - plynule navazující, sražená.
 Plec - dostatečně osvalená, pevně přitažená.
 Kýta - dobře osvalená.
 Končetiny - vyšší, suché, pevné, pigmentace špárků sytě černá.
 Postoj - strmější zvláště u zadních končetin.
 Kůže - pevná, zbarvení od žluté až po tmavě hnědou, štětiny husté, tvrdé, občas kučeravé.
 Temperament klidný.
Hampshire (H)
- otcovské plemeno
Původ:
Vznik v Anglii. Z anglického sedlového prasete.
Na počátku 19. století dovezeno do Ameriky.
V roce 1893 vzniklo chovatelské sdružení.
Užitkový typ:
Masný
- Dobrá reprodukční užitkovost.
- Dobrá růstová schopnost.
- Velmi dobrá jatečná hodnota (největší plocha MLD) .
- Stres odolná populace prasat.
- Střední až větší tělesný rámec.
Tvarové vlastnosti:
 Hlava - lehčí, prohnutá.
 Uši - krátké, vzp