Cvičení

ů o pohybech zvířat, jejich narození, porážkách a úhynech
slouží pro zpřesňování informací o nákazových situacích v chovu hosp. zvířat
provádí je Českomoravská společnost chovatelů, s. r. o., pod dozorem Státní veterinární správy
tato ústřední evidence pohybů zvířat přebírá údaje o původech…
Terminologie – reprodukce skotu (ve zkoušce!!!)
pohlavní dospělost – věk, při kterém dochází k tvorbě zralých pohlavních buněk (8-10 měsíců)
chovatelská dospělost – věk, kdy je zvíře používáno k chovu (reprodukci)
jalovice 14 – 20 měsíců
býk 12 – 14 měsíců (většinou k inseminaci = umělé oplodnění)
tělesná dospělost – věk ukončení tělesného růstu (5 – 6 let; toho se většina mléčných plemen nedožívá – porážejí se při 2,5 laktaci)
přirozená plemenitba – býk je vpuštěn do stáda, sám si hledá plemenice
inseminace – umělá plemenitba, odebírají se vzorci spermií od býka, inseminační technik usoudí březost plemenice a podle toho připouší
první inseminace – u jalovic poprvé v životě, u krav po prvním otelení
reinseminace – opakovaná inseminace v téže říji (ID téhož býka)
opakovaná inseminace – druhé a další inseminace při dalších říjích (po 21 dnech)
březost – u skotu trvá 285 dní, období od zabřeznutí do porodu
mezidobí – období od porodu do porodu (u skotu ideálně 1 rok)
servis perioda (mezibřezost) – období od otelení do zabřeznutí (u skotu cca 80 – 90 dní)
inseminační interval – období od porodu do 1. inseminace (kolem 60 – 70 dní)
inseminační index – počet inseminačních dávek, který je potřebný k zabřeznutí (u skotu kolem 1,5)
natalita – čistá x hrubá – počet narozených telat od sto krav (živě x celkově)
embryonální mortalita – nastává u skotu do 45. dne po oplození, rizikové období – dochází k uhnízdění „blastocysty“ (malý zárodek) v děloze – pro tu je to parazit, snaží se jí zničit
zmetání – předčasný porod mrtvého plodu (samovolný potrat)
předčasný porod – porod životaschopného telete v termínu jiném než je očekáváno
Terminologie – mléčná užitkovost skotu (u zkoušky!!!)
dojnost – schopnost produkovat mléko
dojivost – množství vyprodukovaného mléka za určité období (nádoj – měření v kg, l), sleduje se u mléčných plemen
dojitelnost – schopnost při dojení uvolňovat mléko určitou intenzitou (rychlost)
mléčnost – sleduje se pouze u masných plemen, množství vyprodukované mléka pro potřeby telete
laktace – období, kdy se spouští mléko od otelení do zaprahnutí = mléčná žláza přestane produkovat mléko (délka laktace se udává ve dnech)
normální laktace – nad 250 dnů
nenormální laktace
normovaná laktace - 305 dní
zkrácená laktace – úseky 100, 200 dní
celoživotní užitkovost
relativní užitkovost - na 100 kg živé hmotnosti
FCM, PCM, LCM, FPLCM – přepočet (korekce) na stejný obsah tuku, bílkovin, laktózy
laktační křivka – grafické vyjádření průběhu laktace
perzistence laktace – trvání laktace v určitou dobu, index P 2:1
mlezivo – produkt mléčné žlázy během prvních 3-5 dní po porodu (vyšší množství popelovin, tuků, menší množství cukrů)
zralé mléko – může se využívat v mléčném průmyslu
Terminologie - masná užitkovost skotu
Výkrmnost – schopnost dosahovat přírůstku živé hmotnosti (při ekonomické spotřebě živin na kg přírůstku)
Jatečná hodnota – kvalitativní a kvantitativní znaky a vlastnosti jatečně upraveného těla (JUT)
Jatečně upravené tělo – dvě poloviny skotu bez kůže, bez hlavy, bez končetin, bez orgánů dutiny břišní, hrudní a pánevní, bez loje
Jatečná výtěžnost – procentické vyjádření masa na kosti z celkové hmotnosti zvířete před porážkou (cca 46% odpad)
Brutto přírůstek – přírůstek živé hmotnosti včetně všech součástí těla
Netto přírůstek – čistý přírůstek masa na kosti
Jatečná dospělost - (inflexní bod v růstu a vývoji – na růstové křivce)
Jatečná zralost – 16.-18. měsíců
Porážková hmotnost – záleží na velikosti tělesného rámce (závisí na určitém plemeni)

HODNOCENÍ REPRODUKCE, - UKAZATELE PLODNOSTI
Znát definici a optimální hodnoty
pohlavní dospělost – 8 – 10 měsíců, schopnost produkovat pohl.buňky
chovatelská dospělost – věk, kdy je zvíře používáno k chovu
věk při 1. zapuštění – 12-15 měsíc po 30 měsíců, 400 kg
věk při prvním otelení – 285 dní březost, od 23 do 40 měsíců
inseminační interval – od porodu do dalšího zapuštění, ne dřív než 24 den
interinseminační interval – počet dnů mezi po sobě jdoucími inseminacemi, pokud je více jak 45 dnů – proběhla neevidovaná říje, normálně 21 dnů
servis perioda – od porodu do dalšího zabřeznutí, 80 dnů
inseminační index – počet inseminací nutných k zabřeznutí jedné krávy
mezidobí – od porodu do porodu, 365 dnů, čím delší mezidobí tím nižší produkce mléka (nejlépe otelení po 1 roku)
březost po 1. inseminaci – 35% - 45% u dojených krav, 60% u masných krav
březost po všech inseminacích – v%, kolik jsme museli použít všech inseminací aby zabřezli krávy
délka březosti – 285 dnů
natalita – hrubá – počet všech narozených telat, čistá – životaschopná telata
počet odchovaných telat – 80 – 90 telat
úhyn telat – ztráty telat v průběhu odchovu, během prvních týdnů „normální“ do 4%, v zimě kolem 2°C cca 2%, v létě – vedro cca 30%
embryonální mortalita – ztráta březosti v prvních 40 dnech po zabřeznutí
zmetání – potrat od 40 dne do 7 měsíce březosti
předčasný porod – od 7 měsíce
Příklad výpočtu ukazatelů plodnosti
(Vyjádřete v ukazatelích: inseminační intervaly, mezibřezost (SP), délky meziobdobí, inseminační indexy, interinseminační intervaly, věk při prvním zapuštění, věk při prvním otelení)
Hodnocená jalovice se narodila20.2.1996
Jako jalovice bylapoprvé zapuštěna14.6.1997nezabřezla
podruhé zapuštěna5.7.1997zabřezla
otelila se15.4.1999
po prvním telenípoprvé zapuštěna31.5.1998nezabřezla
podruhé zapuštěna20.6.1998zabřezla
otelila se30.3.1999
po druhém otelenípoprvé zapuštěna19.5.1999nezabřezla
podruhé zapuštěna9.6.1999nezabřezla
potřetí zapuštěna30.6.1999zabřezla
otelila se10.3.2000
po třetím otelenípoprvé zapuštěna28.6.2000zabřezla
otelila se8.4.2001
po čtvrtém otelenípoprvé zapuštěna10.6.2001.nezabřezla
podruhé zapuštěna31.6.2001nezabřezla
potřetí zapuštěna12.7.2001nezabřezla
počtvrté zapuštěna24.7.2001zabřezla
otelila se2.5.2002
den otelení se počítá + 10 dnů minus 3 měsíce
je-li rozdíl mezí inseminacemi menší jak 16 dnů – hovoříme o reinseminaci
REPRODUKCE VE STÁDĚ MASNÉHO SKOTU
cílem produkce od základního stáda od 30 do 40 ks = zdravě odchovaná telata s určitou dosaženou živou hmotností, dobře prodat
požadavek 95 otelení – 90 odchovaných telat na 100 krav
správný systém chovu – optimální podmínky pro stádo = rozhodující
uplatnění stádového způsobu chovu – matky společně s telaty do odstavu (7 – 8 měsíců)
uplatnění principu sezónnosti zapouštění a telení plemenic
Technika plemenitby:
1. přirozená plemenitba
- 60 – 90% zajištění březosti
- býk ve stádě krav (licence)
- správný počet plemeníků – vysoké zabřezávání
- plemenný býk – licence (ověřený původ), velmi dobrá kondice, věk min. 14 – 16 měsíců, dospělý býk – skupina 25 – 30 plemenic, mladý býk – 10 – 15 plemenic
- při kombinaci s inseminací lze počet krav zvýšit 2 – 3x
Chyby: mnoho plemenic na 1 býka, vyrovnaná skupina býků, plemeníci do připouštění bez adaptace na pastvu
mít rezervu v počtu plemenných býků
Výhody:
býk vyhledá všechny plemenice, které jsou v říji
kryje všechny zdravé plemenice
nemusí se vyhledávat říje, fixovat plemenice
Nevýhody:
možné poruchy plodnosti
není znám termín otelení
nutno nakupovat plemenného býka 1x za 2 roky
náklady na chov (odchov) plemenného býka
nižší PH býka
ceny býků mezi 60 – 120 tisíci
2. inseminace
Výhody: rychlejší genetický pokrok – kladně prověření býci
hlavně v malých stádech
propojení na zahraniční populace skotu, přenos genetického zistku
individuální připařovací plány – volba plemeníka
kontrola dědičnosti – garance užitkových vlastností
méně býků v přirozené plemenitbě
možnost využití ET
Nevýhody: organizační náročnost (vyhledávání říjí, fixace plemenic), dražší (cena ID)
3. kombinace
- přirozené plemenitby a inseminace
- PP u plemenic, které nezabřezly po inseminaci
EMBRYOTRANSFER (ET = přenos embryí od jiné krávy)
výběr dárkyň a příjemkyň – jalovice – zabřezávání kolem 60% (výběr krav, které znám)
synchronizace říje – aby se mohlo přenést embryo – nutný stejný cyklus, aplikace stejných preparátů u krávy a u jalovice
superovulace – v jedné říji uvolnění 10 – 15 vajíček
inseminace – ve zvoleném čase opakovaně po sobě v 3 – 6 hodinách
ET – 7 den po inseminaci – výplach embryí (výplach děložního rohu), embrya zůstávají v roztoku, kterým byl výplach proveden, všechny příjemkyně 7. den po říji, aby se dalo zavést semeno, cca 70% embryí se nevyužije
2 – 3 jalovičky na 10 embryí
Princip sezónnosti
Termín zapouštění
60 – 65 dní = 3 říjové cykly (optimálně, nejčastěji v ˝ dubna – 20. 6.)
nutné, aby probíhalo v zimovišti
Období otelení
60 – 80 dní
Časné jarní otelení – konec ledna – konec března (přímo v zimovišti)
Porody v zimním období (na zimovišti)
krmení konzervovanými krmivy (2 – 3 měsíce před porodem sláma, méně kvalitní seno – průběh otelení!!! – stížení porodu!!!)
vliv na průběh porodů, produkci mléka
při nástupu na pastvu – matky více mléka
reakce telete – přírůstek (věk 60dní = 100kg)
tele využívá i pastvu (stimuluje ke spotřebě mléka zdroje energie v KS) = maximální přírůstek
jalovice možno zapouštět tak, aby se telily o 2 – š týdny dříve (prosinec) – sledování průběhu porodů (pomoc)
Časnější telení – konec roku a začátek roku (méně vhodné)
telata při odstavu jsou starší
matky málo mléčné, už zaprahují – nereagují zvýšením mléka (březost) – telata se musí více pást
kojícím matkám nutno přidat krmení na mléko
v závěru pastevního období (ve 2. polovině) – oddělit býčky a jalovičky (věk 8 a více měsíců)
ODSTAV – jednorázově v září a v říjnu
NEvhodné – pozdní telení – duben – květen
po zimě plemenice vyčerpaná
tele málo životaschopné
porod probíhá na pastvě – bez kontroly na pastvě
matky mnoho mléka – tele nespotřebuje – záněty mléčné žlázy
tele optimálně využívá pastvu až v červenci – pozdě inseminace plemenic na pastvě = problém (vyhledávání říjí, fixace)
Celoroční otelení?
- největší zájem o zástavová zvířata na podzim – kupování 5 – 8 zvířat měsíčně, nejlepší jednorázový nákup – nelze při celoročním otelení
EKONOMIKA CHOVU KRAV BTPM (BTPM = skot bez tržní produkce mléka)
volba plemene – podle produkčního zaměření (prodej chovných nebo plemenných zvířat, zástavového skotu, prodej odstávčat na jatka, výkrm vlastních telat)
podle tělesného rámce, kvality masa, zdraví a konstituce, mateřských vlastností
volba systému plemenářské práce (PP, A.I., kombinace)
technika chovu – rozhodující podmínky – plocha TTP (trvalé travní porosty), výrobní oblast…dotace…
osazení pastviny – 1 kráva/ 1,45 – 2 ha
hmotnost telat při odstavu
počet odchovaných telat na 100 krav
vyhledávání říjí
sezónnost telení (zapouštění) – kdy přesně bude zapouštění
zajištění krmiv (tělesná kondice) – dostatek krmiv

Masná užitkovost drůbeže
reprodukcí
růstem
složení jatečného těla
Reprodukční schopnost
vysoká (5x vyšší v porovnání se skotem)
počet výkrmuschopných mláďat od 1 nosnice:
130 kuřat (slepice masného typu)
70 krůťat
130 kachňat
35 housat
Růst
Produkce drůbežího masa je zajišťována především intenzivním výkrmem mladé drůbeže
po vylíhnutí nejvyšší intenzita růst - jsou výrazné rozdíly v růstu brojlerových kuřat a nosných hybridů
Čím intenzivnější bude růst – tím kratší výkrm.
Čím kratší výkrm – tím kvalitnější maso – více bílkovin a méně tuku, tím nižší kumulace škodlivin v mase.
Přírůstek zpočátku tvořen svalstvem a kostmi.
Svalstvo roste rychleji – podíl kostí s věkem klesá.
Množství tuku se s věkem výrazně zvyšuje.
Definice růstu:
komplex (souhrn) současně probíhajících procesů kvantitativního zvyšování hmotnosti, objemu, povrchu a jednotlivých rozměrů zvířete
růst je ukončen tělesnou dospělostí
Růstové křivky
křivka relativního růstu (v %; index = konečná – počáteční hmotnost)
křivka absolutního růstu (kg, věk)
průměrní denní přírůstek (kg, čas; konečná – počáteční hmotnost/ počet dnů sledování)
Růst je ovlivněn vnitřním (druh drůbeže, genotyp, užitkový typ, pohlaví) a vnějším (výživa, krmení, systém ustájení, světlo, teplota) prostředím.
Ovlivnění intenzity růstu
dědičným založením získaným od rodičů
dělení růstu na fáze
první fáze
druhá fáze
třetí fáze
První fáze
10-14 dnů po vylíhnutí
maternální efekt prostřednictvím hmotnosti násadového vejce
vylíhlé mládě má 65% z hmotnosti násadového vejce
rg mezi hmotností násadového vejce a růstem 0,6
s věkem maternální efekt klesá – projev patroklinního vlivu
Druhá fáze
vyrovnané působení genotypu obou rodičů
cca 10 – 14 dní
Třetí fáze
od 4. – 5. věku
patroklinní vliv – intenzita růstu
do konce výkrmu
Charakteristiky výkrmu
Druh drůbeže
Délka výkrmu
Živá hmotnost
Spotřeba krmiva / kg přírůstku
úhyn
Kuřata
5-6 týdnů
1,8 – 2,0 kg
1,8 – 2,0 kg
4 %
Krůty brojlerové
12 – 16 týdnů
5 – 6 kg
2,5 – 2,7 kg
8 %
Kachny pekingského typu
7 týdnů
2,7 – 3,3 kg
2,5 – 2,7 kg
5 %
Housata
8 týdnů
4 kg
3,0 – 3,2 kg
5 %
Perličky
14 týdnů
1,8 kg
3,3 kg
5 %
Japonské křepelky
5 týdnů
200 g
2,2 – 2,4 kg
do 2 %
Bažanti
12 – 15 týdnů
1000 g
3,5 – 4,5 kg
8 %
Masní holubi
28 dnů
600 – 650 g
---
---
Pštrosi
10 – 14 týdnů
80 – 100 kg
3 kg
20 %
Kuřata - kohouti
8 – 10 týdnů
4 kg
2,0 – 2,3 kg
4 %
- slepice
5 – 6 týdnů
1,5 kg
1,8 – 2,0 kg
4 %
Těžké jatečné krůty – krocani
20 – 24 týdnů
16 – 21 kg
2,6 – 2,8 kg
8 %
- krůty
12 – 14 týdnů
5 kg
2,6 – 2,8 kg
8 %
Pižmové kachny – kačeři
80 dnů
4,3 kg
2,6 – 2,7 kg
5 %
kachny
65 dnů
2,3 kg
2,6 – 2,7 kg
5 %
Oddělení výkrm podle pohlaví
Z důvodu různé intenzity růstu
výhody:
vyšší živá hmotnost na konci výkrmu
vyrovnanější hejno
lepší spotřeba krmiva
vyšší podíl prsního svalstva
nižší podíl tuku
nevýhody:
sexování
Výkup jatečné drůbeže
výkup v živém
drůbež obojího pohlaví, vyvinutá úměrně věku, příslušnému druhovému a užitkovému typu, zdravá bez zjevných známek onemocnění
nekrmit min. 6 hodin před porážkou – jinak srážka za „nakrmenost“ (ale napájet do poslední chvíle!)
2 třídy jakosti dle věku, zmasilosti a opeřenosti
1. třída
svalstvo v přední části uložené do šířky
svalstvo vystupuje nad hrudní kost
krátké běháky
dobře osvalená stehna
Jatečná užitkovost
Stav, kdy je:
dosažena požadovaná živá hmotnost
dobře vyvinuté a dobře osvalené cenné partie (prsa, stehna)
zralé peří (hlavně u vodní drůbeže)
v nízké vrstvě uložen podkožní tuk
Z jatečné drůbeže:
vhodné pro konzum70 – 80 %
- jatečný trup60 – 70 %
- poživatelné vnitřnosti6 %
(srdce, játra, svalnatý žaludek)
- nepoživatelné vnitřnosti16 – 18 %
- odpad, krev a peří12 – 14 %
Podíl kostí z jatečného trupu 10 – 14 %
Podíl masa na kosti:
- krůty88 %
- husy85 %
- kachny84 %
- kuřata83 %
Ukazatelé jatečné užitkovosti:
Jatečná hodnota
procentický podíl jatečně opracovaného trupu ze živé hmotnosti
60 – 72 %
pro posuzování jatečné užitkovosti na porážkách
Jatečná výtěžnost
procentický podíl jatečně opracovaného trupu a poživatelných vnitřností (srdce, játra a svalnatý žaludek) ze živé hmotnosti 65 – 85 % (pštrosi 50 – 60 %)
hodnocení jatečné užitkovosti při testech, šlechtění a výzkumu
stanovuje se po 12 hodinách lačnění
Druh%
Kuře70 – 76
Brojlerová krůta76 – 83
Krocan jatečný78 – 85
Kachna pekingská70 – 75
Kachna pižmová72 – 77
Kačer pižmový76 – 84
Husy65 – 71
Podíl cenných partií
prsa
stehna
Podíl z jatečného trupu je cca 50 – 60 %
Podíly cenných partií ze živé hmotnosti:
- krůta35 – 45 %
- kuřata32 – 38 %
- kachny28 – 34 %
- husa27 – 30 %
Podíl prsního a stehenního svalstva není stejný
krůty a kachny – vyšší podíl prsního svalstva
husy – vyrovnaný podíl prsního a stehenního svalstva
kuřata – vyšší podíl stehenního svalstva
- samčí pohlaví má o 1 – 3 % vyšší podíl cenných partií
- samičí pohlaví drůbeže má o 1 – 2 % vyšší podíl prsního svalstva
Podíl prsní svaloviny (ze živé hmotnosti)
- krůta 20 – 25 %
- kachna18 – 20 %
- kuře11 – 15 %
- husa10 – 12 %

12. MASNÁ UŽITKOVOST
Užitkové vlastnosti skotu
maso: zdroj aminokyselin, bílkovin, vitamínů (B), železa
- je dána: růst + vývin = nárůst velikosti a hmotnosti těla
- masná užitkovost druhá nejdůležitější vlastnost
- dochází k růstu a vývinu v prenatálním a postnatálním období
růstová křivka (fáze růstu)
alometrie růstu (nejdříve roste kostra – svalstvo – tuk)
jatečná zralost (dospělost) – inflexní bod, stav, kdy je vhodné ukončit výkrm
- podle ranosti plemena dochází k růstovým změnám
Činitelé ovlivňující masnou užitkovost skotu
genetika – ukazatele růstu (h2 = 0,3 – 0,5
plemenná příslušnost – optimální porážková hmotnost (býci až 7 metráků)
věk – jatečná zralost, (věk + živá hmotnost, senzorické vlastnosti)
intenzita růstu
spotřeba živin na 1 kg přírůstku (čím vyšší intenzita přírůstku, tím lepší maso)
výživa + krmení
systém ustájení
zdravotní stav
porážka – přejímka zvířat, ošetření masa po porážce
vady masa: DFD - tmavé, tuhé a suché maso
PSE – světlé, měkké a vodnaté maso (především vepřové maso)
výkrmnost = schopnost nárůstu živé hmotnosti (svaloviny) při dobré konverzi živin (kolik naroste za den)
jateřná hodnota – kvantitativní a kvalitativní (pH, barva, vaznost) znaky JUT, včetně nutriční hodnoty masa; zahrnuje i jatečnou výtěžnost
záživnost (konverze KD)
prokrvenost (zmasilost + protučnělost)
Výkrmnost a jatečná hodnota
Výkrmnost
průměrný denní přírůstek ž. h. = W2 – W1/t2 – t1
- výkrm začíná od 6 – 10 měsíců
netto přírůstek = hmotnost jatečně upraveného těla v kg/věk zvířete ve dnech x 1000
spotřeba živin na jednotku přírůstku (záživnost) – doplňkový ukazatel, počítá se podle krmné dávky a vydělí kilogramy
jatečná hodnota = kvantitativní a kvalitativní znaky a vlastnosti JUT včetně nutriční hodnoty masa
jatečná výtěžnost v % = hmotnost JUT v kg/nákupní hmotnost v kg x 100
hmotnost JUT – hmotnost dvou půlek nebo čtyř čtvrtí bez kůže, bez hlavy oddělené od trupu před prvním krčním obratlem, bez noh oddělených v dolním kloubu zápěstním a zánártním, bez orgánů dutiny břišní, hrudní a pánevní, vyjmutých i s přirostlým lojem, bez pohlavníc orgánů, bez ledvin, ledvinového a pánevního leje, u jalovic bez vemenního loje a u krav bez vemene a bez krvavého ořezu (do 60 minut od porážky)
nákupní hmotnost – živá hmotnost před porážkou v nákupní lačnosti, srážka na nakrmenost – 5-6% z hmotnosti při vyskladnění
podíl maso:kosti
Vybrané ukazatele výkrmnosti a jatečné hodnoty (býci)
výkrm: věk při porážce – 13 – 18 měsíců
přírůstek 1,1 – 1,8 kg/den
porážka: živá hmotnost – 550 – 700 kg
jatečná výtěžnost 55 – 65% (spodní hranice – samice, dojná plemena; horní – býci, masná plemena)
jatečně opracované tělo: % tuku 14 – 17%
maso:kosti3,8-5,2
maso (na krámě) – kolem 20% bílkovin, 60 – 70% vody, zbytek tuky 5 – 18%
% zpeněžitelnosti 67 – 73%
Faktory ovlivňující růst a masnou užitkovost:
genotyp zvířat – polygeny, QTL
žlázy s vnitřní sekrecí (hormony)
plemenná příslušnost, typ a individualita
pohlaví a kastrace
výživa a krmení
systém ustájení a vnější prostředí
Vlivy působící na složení jatečného těla skotu:
rychlost růstu a tělesný rámec
pohlaví
výživa
plemenná příslušnost
Zpeněžování jatečného skotu
„v živém“ – cca 40 Kč
„v mase“
hmotnost, zmasilost, protučnělost JUT
stupeň vývinu svaloviny na kýtě, hřbetě, pleci
síla a souvislost vrst