Cvičení

e jedním z velmi důležitých období antogeneze obilnin, kdy se formuje počet klasů na plošnou jednotku
Sloupkování:
objevení prvního kolénka nad povrchem půdy na hlavních stéble
začátek sloupkování je důkazem přechodu z vegetativního období do genetivního období
na stéble vznikají jednotlivá intermodia
fáze sloupkování je nejrychlejším období růstu rostliny
Metání:
po dokončení diferenciace všech součástí květenství zduří pochva posledního listu, později praskne a květenství ji opustí
rostlina metá
Kvetení:
když dozrají pohlavní orgány dochází ke kvetení
samosprašné (pšenice, ječmen, oves, proso, rýže)
cizosprašné (žito, kukuřice, čirok, pohanka)
Zrání

OLEJNINY
Rozdělení olejnin (čeleď)
Brukvovité – křížaté (květ podle čísla 4 – čtyři korunní plátky)
řepka olejka (žlutě kvetoucí, dlouhé šešule, nemá vykrojené listy)
hořčice bílá (žlutě kvetoucí, kratší šešule, semínka v polovině, celá rostlina je chlupatá, více vykrajované listy)
řepice
ředkev setá– olejná (fytosanitární účinky – biologický boj proti háďátku řepnému)
hořčice černá
Hvězdnicovité – semeno nažka
slunečnice roční
světlice barvitská (olej, květy pro barvení látek, náhrada šafránu)
Mákovité
mák setý (různé barvy) – semeno-potravina; makovina-makovice + 15 cm slámy pod makovicí – alkaloidy (morfin, kodein); u nás se pěstuje mák max. do 0,5% morfinu
Bobovité
sója luštinatá (trojčetné listy, chloupky na listech, malé kvítky
Lipnicovité
kukuřice
Pryšcovité
skočec obecný (oleje do letadel, drastické projímadlo)
Zdroj oleje
Semena – řepka, sója, seznam, podzemnice olejná
Nažka – slunečnice, saflór (světlice barvířská), konopí, bavlník
Ořech – palma kokosová
Dužnatá peckovice – oliva, palma olejná
Květenství slunečnice se nazývá úbor, uvnitř jsou trubkovité květy, vně jsou jazykovité
Rozlišování semen brukvovitých olejnin
retikulace osemení (zvětšený otisk semínka; identifikace osemení)
hemotaxonomie (na základě obsahu a složení tuků)
karyotyp (pomocí počtu chromozomů; genetická analýza)
chuť (hořčice pálí)
Stavba řepkového semene
Osemení – obalové vrstvy
Dělohy - uvnitř
Kořínek
Olejnatost (a složení mastných kyselin) vybraných olejnin
Druh
Olejnatost (% v sušině)
Řepka
45 - 48
Slunečnice
41 - 45
Mák
40 - 46
Sója
12 - 25
Len
28 - 44
Kukuřice
40 - 50 (v klíčkách)
Oliva
25 - 50
Vysýchavé oleje:
mák
len
konopí
Nevysýchavé oleje:
řepka
slunečnice
oliva

jednocení řepy – odstranění přebytečných jedinců
obrušované osivo
přírodně jednoklíčkové osivo (placaté)
inkrustované osivo – pouze herbicid nebo funghicid, má původní – nerovnoměrný tvar, pouze je jinak zbarvené
obalované osivo – výhoda: setí na přesnou vzdálenost
CUKRODÁRNÉ ROSTLINY
Cukrová třtina (stéblo)
cukrovka (bulva)
čirok cukrový (stéblo)
javor curkodárný (míza)
Stevie (usušená je 100x sladší než cukr, listy)
(Kukuřice – izoglukóza - cukrovinkářství)
BULEVNATÉ OKOPANINY
Rozdělení bulevnatých okopanin podle čeledi
- všechno jsou dvouleté plodiny (plody jsou až po ve dvou letech)
Merlíkovité
řepa cukrová (technická plodina, důležitější)
řepa krmná (je jí podstatně méně, cca 3-4 tis. hektarů)
Cukrové řepa – větší část pod povrchem půdy (15% – hlava, 15% – krk, 70% - kořen)
Krmná řepa – větší část nad povrchem půdy (25% - hlava, 45% - krk, 30% - kořen)
Hvězdnicovité
čekanka kořenová (získává se z ní kávová náhražka, sacharid inulin – mohou ho využívat i diabetici)
čekanka salátová (získávají se čekankové puky)
Miříkovíté
mrkev obecná (nejstarší kulturní plodina, obsahuje vitamíny a minerální látky)
Brukvovité
tuřín (barva bulvy je nafialovělá, na listech je voskový povlak, krmná plodina, nasládlá chuť)
vodnice (barva bulvy je zelenkavá, krmná plodina, palčivá chuť)
krmná kapusta (vysoce výnosná, snáší mrazy až -15°C)
krmná brukev („kedlubna“)
Cukrovka
jedna z nejmladších kulturních rostlin
pro produkci cukru e začala cukrovka v českých zemích pěstovat v roce 1831 (cca 175 let) – vznik cukrovarnického průmyslu
první cukr byl v Čechách vyroben v roce 1810, na Moravě v roce 1829
světové prvenství – první kostka cukru na světě byla vyrobena v Dačicích v roce 1841 (bratři Grebnerovi)
pěstitelská plocha v ČR (rok 2005) cca 65000 ha (pokles ze 150 tis. ha v 60. letech)
výnosy bulev: zaposlední roky cca 55 t.ha-1 (v 60. letech cca 35 t.ha-1)
spotřeba cukru na osobu/rok cca 38 kg
počet cukrovarů v ČR (rok 2005) 11 (pokles z cca 50 cukrovarů v 60. letech)
Cukrovka x Cukrová třtina
Rok
Produkce celkem
Řepný cukr
Třtinový cukr
Podíl řepného cukru
Tis. tun
Stavba bulvy
Hlava
horní část bulvy stonkového původu, ze které vyrůstá růžice listů, hranici tvoří nejnižší věnec listových pupenů
Krk
část mezi hlavou a kořenem, vznikající z hypokotylu, nenese kořeny ani listy
Kořen
spodní část bulvy, ze které vyrůstají postranní kořínky, zejména v tzv. kořenové rýze
Kořen
Krk
Hlava