Cvičení

siva.
Semenářská hodnota osiva
jsou objektivně stanovené znaky k vyjádření jakosti osiva (např. čistota, klíčivost, HTS, vlhkost…)
Uznávací řízení (ÚKZÚZ – ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský):
Uznávání množitelských porostů:
celkový stav porostu
čistota druha
pravost a čistota odrůdy
zapelešení porostu
zdravotní stav porostu
izolace porostu
Uznávání ve vzorku:
čistota
klíčivost
hmotnost tisíce semen (HTS)
vlhkost
zdravotní stav osiva
Čistota:
procentický podíl hmotnosti čistých semen ku hmotnosti celého analyzovaného vzorku
frakce:
čistá semena
semena jiných kulturních plodin a plevelů
neškodné nečistoty
Klíčivost:
schopnost semene poskytnout v optimálních podmínkách za stanovenou dobu normálně vyvinuté klíčence
Zkouška klíčivosti:
% klíčivosti je průměr min. 3 opakování testu klíčivosti
Substráty
filtrační papír
křemenný písek
zemina
cihlová drť
Podmínky
teplota (většinou 20°C)
voda (relativní vlhkost 90-95%)
vzduch (cirkulace vzduchu)
Hmotnost tisíce semen (HTS):
dvakrát 500 semen
Výpočet normy výsevu (výsevek kg/ha):
V (kg/ha) = HTS (g) x počet semen na 1m2 x 100
čistota (%) x klíčivost (%)
Př. 500 zrn pšenic na m2, HTS je 50 gramů, klíčivost je 90%, čistota je 100% :
V(kg/ha) = (50 x 500) / 90 x 100 = 25000/90x100 = 277
Př. hustota porostu je 800g na m2, HTS je 50 gramů, 20 zrn v klasu :
Výnos = 800 x 20 x 50 = 800 000 g
V = K x Z x A
100 000
K počet klasů na m2
Z průměrný počet zrn v klase
Ahmotnost tisíce semen
Moření osiva
je vysoce účinný a efektivní způsob ošetření osiv rostlin proti patogenům
Dle mořidla
suchou cestou
mokrou cestou (Rotostat) 2 litry mořidla na 1 tunu osiva
pomocí pěny
Dle patogenu
fungicidní
insekticidní
Speciální úpravy osiv
jsou nadstandardní posklizňové úpravy, které zvýší kvalitu, výkonnost, klíčivost semen a následný růst roslin
Předkličování sadby
Obalování osiva

luskoviny
Luskoviny řadíme do čeledi bobovité - syn. vikvovité, motýlokvěté.
Zásobní látkou je škrob, jsou to rostliny dvouděložné.
Listopasy škodí luskovinám, na zrnech zrnokazy.
Typy listů
složené
- lichozpeřené (vikev, cizrna)
- sudozpeřené (podzemnice olejná)
dlanitočetný (lupina)
trojčetný (fazol, sója)
Typy květů
hrozen – v úžlabí listů (vikev, bob)
Vzcházení luskovin
(obrázek)
hypogeické semínko zůstává v půdě (dělohy zůstávají v půdě)– bob
epigeické semínko vyrůstá nahoru (dělohy jdou na povrch půdy a účastní se asimilace v počátcích růstu) – fazol
ROZDĚLENÍ LUSKOVIN
Rod: Hrách
Hrách setý polní (na palistu nemá fialovou skvrnu, světlá semena)- lidé
Hrách setý rolní – peluška (na palistu fialová skvrna, tmavá semena) – krmení hospodářských zvířat
Hrách setý dřeňový – hrášek na zavařování
Hrách setý cukrový – jedlé i lusky (podobně jako fazole)
Růstové typy rachu pěstované v ČR
úponkové – listy asimilují po celém obvodu, výkonnější, nepoléhá
listové – asimilují pouze ze svrchní strany listu
Rod: Fazol
Fazol obecný keříčkový – nepotřebuje oporu, tvoří keříček, rovnoměrně dozrává
Fazol obecný tyčkový – potřebuje oporu, stále přirůstá, nerovnoměrně dozrává
Fazol ohnivý
Fazol měsíční
Rod: Vikev
Vikev setá
Vikev panonská
Vikev huňatá
Bob obecný – velkosemenné a malosemenné formy, jí ho lidé i hospodářská zvířata, producenti: blízký Východ, severní Afrika (Egypt, Tunis, Alžír....)
Luskoobilné směsky (LOS) v pícninářství.
Rod vikev má mimokvětní nektária.
Rod: Čočka
Čočka jedlá – u nás se již nepěstuje, dováží se. je to jemná subtilní rostliny, potřebuje lehké dobře prokypřené půdy „na horách seji hrách, pod horami čočku“. Má jednosemenný lusk
Rod: Lupina
Lupina bílá
Lupina modrá
Lupina žlutá
Krmení hospodářských zvířat, meziplodina.
Rod: Sója
Sója Luštinatá – získává se z ní kvalitní bílkovina i olej. Podniky které u nás pěstují sóju jí rovnou zkrmují (nevyplatí se ji prodávat).
Rod: Cizrna
Cizrna beraní – hlavní producenti v Evropě jsou jižní státy (Franci, Itálie)
Rod: Podzemnice
Podzemnice olejná – jak luskovina tak olejnina (arašídy)
OBILNINY
Růst a vývoj obilnin:
Klíčení – vzcházení – odnožování – sloupkování – metání – kvetení – zrání (mléčná, vosková, žlutá, plná)
Klíčení a vzcházení:
při klíčení obilky vyrůstá nejprve hlavní kořínek a za ním ostatní zárodečné kořínky
brzy na to proráží obaly obálky hlavní pupen a jež je chráněn koleoptylem a proniká nad povrch odrůdy
Odnožování:
na bázi vzrostného vrcholu se vytváří další listy. V úžlabí každého z nich (za listovou pochvou) se založí adventivní pupen – základ budoucí odnože
na spodu každé odnože vyrůstají samostatné adventivní kořeny
* odnožování rostlin první skupiny nastává z pravidla, když rostlina vytvořila druhý až třetí list
rostliny vytvářejí obvykle více odnoží než jich je v době zralosti
plodné odnože – vytvářejí klasy
sterilní odnože – netvoří klasy vůbec
odnožování j