Cvičení

zbytky průmyslu olejářského
• krmné zbytky průmyslu cukrovarského
• krmné zbytky průmyslu pivovarského
• krmné zbytky průmyslu lihovarského
• krmné zbytky průmyslu škrobárenského
Minerální krmiva
v největší míře se používají jako komponent do krmných směsí
obsahují různé prvky (makroprvky – Ca, P, mikroprvky)
Dělení:
- vápenatá
- vápenato-hořečnatá
- minerální krmné přísady
- lizy

CHOV 1.
HODNOCENÍ ŽIVIN V KRMIVECH
CVIČENÍ 3
Krmná aditiva
produkty používané ve výživě zvířat za účelem zvýšit kvalitu krmiva a kvalitu zvířecích produktů nebo za účelem zvýšení produktivity zvířat, např. zvýšením stravitelnosti krmiva
Krmná aditiva nesmí být uvedena na trh bez schvalovacího procesu a vědeckého ověření, že doplněk nemá negativní dopad na lidské a zvířecí zdraví a na prostředí
Do krmiv přidávány většinou jako „premix“
Rozdělení
Technologická aditiva:
příměsy přidané do krmiva s technologických důvodů
Pojiva, antimykotika, antioxidanty, regulátory kyselosti
Senzorická aditiva:
látky zlepšující nebo měnící organoleptické vlastnosti krmiva, nebo vizuální charakteristiku produktů živočišné výroby
deodoranty, aromatické látky, zchutňovadla, barviva
Nutriční aditiva
Vitamíny, stopové prvky, aminokyseliny
Zootechnická aditiva
jakákoliv aditiva používaná k podpoře produkce kladným vlivem na jejich zdraví nebo aditiva pozitivně ovlivňující prostředí ve kterém zvířata žijí.
Stimulátory růstu, probiotika, prebiotika, enzymy
Kokcidiostatika a histomonostatika
Konzervační látky
ANTIOXIDANTY
Látky zabraňující oxidativnímu rozkladu živin působením světla, tepla, vzduchu (zejména nutné u suchých krmiv)
tokoferol – vitamin E, retinol – vitamin A, vitamin C, selen, bylinné preparáty, butyl hydroxytoluen (BHT)
ANTIMIKROBIÁLNÍ AGENS
Vlhké krmivo náchylnější k hnilobě, snížení pH brání rozvoji mikroorganizmů
Organické kyseliny (citronová, mravenčí, propionová), anorganické kyseliny (chlorovodíková, fosforečná)
Zchutňovadla a barviva
ZCHUTŇOVADLA A AROMATICKÉ LÁTKY
používány za účelem zlepšení senzorických vlastností krmiva (pro zvíře i z marketingových důvodů pro člověka
aromatické tkáně (játra pro psy), koření, glutamát sodný, saccharin, rostlinné éterické oleje (citrusy), těkavé kyseliny, deodoranty (extrakt z rostliny Yucca snižuje emisi plynů)
BARVIVA
ovlivňující barvu krmiva nebo produktu (kůže, vejce)
karotenoidy, xantofyly
Vitaminy
Složky stravy, organické látky jiné než tuky, sacharidy a proteiny
Nezbytné, byť v nízkém množství pro normální fyziologické funkce organizmu
Nedostatek se projevuje symptomy deficience (hypovitaminózy, popř. avitaminózy - úplný nedostatek)
Nejsou organizmem syntetizovány v množství potřebném pro normální fyziologické funkce a je potřeba dodávat
Rozpustné v tucích: A, D, E, K
Rozpustné ve vodě: B1, B2, B3, B6, pantotenová kys., listová kyselina, B12, cholin, biotin, C
Stopové prvky
Minerální prvky: anorganické složky krmiva, vyjádřené jako popeloviny zbylé po spálení organické složky.
7 makroprvků a 11 stopových prvků je esenciálních pro savce
Jednotky uváděné pro obsah prvků: %, m.j., ppm
Minerály jsou strukturní součásti tkání a orgánů
Nezbytné součásti tělních tekutin, elektrolytů, svalovou kontrakci, membránovou permeabilitu…
Součást enzymů, hormonů
Makroprvky: vápník (Ca), fosfor (P), draslík (K), sodík (Na), chlór (Cl), atd.
Stopové prvky: železo, zinek, měď, mangan, jód (I), selen (Se), molybden (Mo), kobalt (Co), fluor (F), chrom (Cr), bor (B), měď (Cu), atd.
AMINOKYSELINY
nAminokyseliny = stavební bloky proteinů
nSyntéza proteinů vyžaduje současnou přítomnost všech nezbytných aminokyselin, nedostatek jedné syntézu znemožní
nRostliny a bakterie syntetizují všechny aminokyseliny
nEsenciální x neesenciální (postradatelné x nepostradatelné), semiesenciální
n Limitující – nejdůležitější aminokyselina pro daný druh hosp zvířat (prasata – lysin, drůbež – methionin)
nEsenciální pro všechna zvířata: lysin, threonin, methionin, tryptofan, leucin, isoleucin, valin, histidin, fenylalanin
Probiotika
Živé organismy používané jako krmná aditiva které mají pozitivní vliv na zvíře tím, že mění složení střevní mikroflóry
Mají vliv na správné trávicí pochody ve střevě, plynatost a pohodu zvířat
V současné době zažívají boom, koncept znám více než 100 let
Enterococcus faecium, Saccharomyces cerevisiae (kvasinky), lactobacillus
Vliv zejména na mláďata
Přírůstky a konverze často vyšší o 5% ale často stat. nevýznamně
Principy působení nejsou dostatečně vysvětleny (ovlivnění např. i imunitního systému)
Prebiotika
Oligosacharidy (neocukry)
Fruktooligosacharidy (FOS), galaktooligosacharidy (GOS), mananové oligosaccharidy (MOS)
Mají podobné receptory patogenů jako látky na povrchu střeva, váží toxické bakterie, které se s nimi náledně vyloučí.
Zdroj energie pro pozitivní mikroorganizmy (např. bakterie mléčného kvašení), který neumí využívat nežádoucí bakterie (např. Escherichia coli u králíků nebo Salmonella sp. u jiných druhů)
Enzymy
FYTÁZY
používají se u prasat, uvolňují v trávicím traktu fosfor, který je v rostlinách vázaný ve fytinové kyselině
BETAGLUKANÁZY
použití u drůbeže, dokáží rozkládat obilné beta-glukany, umožňují používat obilniny bohaté na poysacharidy b-glukany a pentosany.
Stimuátory růstu
ANTIBIOTIKA
U nás zakázaná 1.1.2006
flavofosfolipol, avilamycin, salinomycin
Komplexní, ne zcela vysvětlený účinek na metabolismus zvířete, až 10% vyšší produkce
HORMONY
BST (somatotropní hormon), používaný v USA
SYSTÉMY HODNOCENÍ KRMIV
Komplexní hodnocení
zdravotně-hygienická nezávadnost
dietetická hodnota – působení krmiva na funkci távící soustavy, koncentrace živin, obsah specificky účinných látek
Smyslem hodnocení krmiv je, co nejpřesněji a nejvýstižněji popsat objektivní kvalitu a vlastnosti krmiv a to prostřednictvím jednoznačně definovaných parametrů, sloužících k logickému vyjádření živinové potřeby zvířat.
Při hodnocení krmiv bývají nejsledovanějšími hledisky :
výživná hodnota ( popisovaná základními živinami a jejich stravitelností, množstvím a kvalitou dusíkatých látek, obsahem energie, minerální a vitamínovou hodnotou ),
příjem sušiny ( pojednávající o sytící schopnosti krmiv pro přežvýkavce),
zdravotně–hygienické parametry (garantující zdraví zvířat i nezávadnost produktů)
dietetické a specifické vlastnosti (charakterizující účinek krmiva na organismus)
Kritéria kvality

Výživnou hodnotu determinuje biologický účinek živin,
využitých v těle zvířete z jednotky zkrmeného krmiva.
Stravitelnost jednotlivých živin je vyjadřována prostřednictvím koeficientů stravitelnosti. Ty se klasicky zjišťují exaktními bilančními pokusy, při nichž se kvantitativně stanoví množství živin, které zvíře přijalo v krmivu a množství živin vyloučených ve výkalech.
Stravitelnost bilanční (zdánlivá) – není úplně přesná, protože bere v úvahu i tzv. metabolickou živinu
metabolická živina – vzniká mikrobiální činností, také jde o živinu obsaženou ve střevní tekutině a oloupané výstelce střeva
Stravitelnost skutečná – je přesnější, má vyšší hodnotu, při výpočtu se odečítá metabolická živina
Hodnocení živin
-dusíkaté látky – dusíkaté látky nebílkovinného původu (kromě bílkovin všechny látky, které obsahují dusík v jakékoli formě (nukleové kyseliny, oxidy dusíku, volné aminokyseliny, amoniak, ….
- proteiny (bílkoviny) – sloučeniny s dlouhým řetězcem, ve kterém jsou na sebe navázány různé aminokyseliny
Plnohodnotná bílkovina – obsahuje všechny aminokyseliny, které zvíře potřebuje
Ideální protein – poměr aminokyselin v bílkovině odpovídá skutečným potřebám zvířete

Biologická hodnota bílkovin (BHB) – podíl dusíku zvířetem zadrženého v těle z dusíku stráveného
Netto využití proteinu (NPU) – podíl dusíku skutečně uloženého z dusíku přijatého
Bílkovinný produkční poměr (PER) – hmotnostní přírůstek připadající na jednotku přijaté bílkoviny
Chemické skóre (CS) – určuje stupeň limitace kyseliny v testované bílkovině
Limitující aminokyselina – aminokyselina, která se nejčastěji vyskytuje v nedostatku (prasata – lyzin, drůbež – metionin, cystein)
Index esenciálních aminokyselin – obsah aminokyselin v krmivu je srovnáván s obsahem aminokyselina ve standartní bílkovině (vaječný bílek)
Systém PDI
PDI – protein skutečně strávený ve střevě
- používá se u přežvýkavců (polygastrů)
- množství proteinu vstupujícího do střeva, tj. prostoru, kde je zvířeti k dispozici k pokrytí záchovy a produkce
PDIA – protein alimentární, tj. nedegradovatelný v bachoru, ale stravitelný v tenkém střevě
PDIM – protein mikrobiální – jeho syntéza závisí na mikrobiální činnosti
PDIMN – mikrobiální protein, jehož syntéza je limitována zdrojem dusíku
PDIME – mikrobiální protein, jehož syntéza je limitována zdrojem energie

Nižší z obou čísel (PDIN x PDIA) vyjadřuje skutečnou výživnou hodnotu a vyšší číslo představuje potenciál, kterého je možno dosáhnout kombinací s vhodným krmivem
Hodnocení energie
Škrobová jednotka (ŠJ) – dříve používaná
Metabolizovatelná energie (ME) – používá se u prasat a drůbeže
Netto energie laktace a výkrmu (NEL, NEV) – pouze pro přežvýkavce
Stravitelná energie (SE) – používá se u koní
BE (brutto energie)
Ev (en. výkalů)
SE (stravitelná energie)
Em (en. moči)
Epl (en. plynů)
ME (metabolizovatelná en.)
TE (en. tepelných ztrát)
NE (netto en.)

NEz (netto en. záchovná) NEp (netto en. produkční)

PDI (g) = PDIA + PDIM

PDIN = PDIA + PDIMN
PDIE = PDIA + PDIME




Chov I.
Cvičení 4.
Krmné dávky, krmné směsi a jejich sestavování
Pro naplnění tohoto úkolu je třeba :
1. dokonalá znalost potřeb zvířat pro maximální užitkovost
Vycházíme ze znalostí příjmu krmiv, trávení živin, resorpce živin, přeměny živin a energie, využívání živin pro záchovu a produkci, znalostí faktorů ovlivňujících produkci ve směru kladném i záporném musíme umět využívat databází potřeb konkrétních druhů a kategorií zvířat
2. dokonalá znalost krmiv pro sestavení krmné dávky nebo krmné směsi
Vycházíme ze znalostí krmiv jejich vhodnosti a použitelnosti pro konkrétní druhy a kategorie zvířat musíme umět připravovat je a upravovat je, hodnotit je nutričně i dieteticky musíme umět sestavovat databáze krmiv a využívat je
Je nutné brát v úvahu všechny faktory najednou
Nutriční potřeba zvířeteVýživná hodnota, dietetické a specifické vlastnosti krmiva
Způsob a množství podávaných krmiv
Nutriční potřeba zvířete
k pokrytí:
Záchovy
Produkce
Dokončení růstu
zvýšených potřeb během březosti
udržení (korekce) živé hmotnosti
Výživná hodnota a specifické vlastnosti krmiva
dá se zjistit z tabulek, databází a chemických rozborů krmiva
Minimum potřebných parametrů:
sušina (charakterizuje plnivost)
NL (aminokyseliny, PDI, SNL)
energie (ME, NEL, NEV, VSŽ)
vláknina ( peristaltika střev, zdroj energie)
minerální látky
vitamíny
aminokyseliny
Technika krmení
je nutné respektovat:
možnosti příjmu krmiva (anatomie)
fyziologické nasycení (množství živin)
mechanické nasycení (objem krmiva)
technologii chovu
kategorii
atd.
Obecné schéma sestavování krmných dávek a krmných směsí
určit pro které konkrétní zvíře dávku počítat
uvědomit si fyziologické zvláštnosti tohoto zvířete
stanovit odpovídající potřebu vybraného zvířete
vybrat odpovídající komponenty pro KD či KS
stanovit dietetické stropy použitých komponent, tj. vymezení minima a maxima použití komponentu
Sestavování krmných dávek
krmné dávky s většinou sestavují pro býložravce (polygastry a koně)
jsou charakteristické vysokým obsahem objemných krmiv
použitá objemná krmiva si zemědělec vyrábí sám
druh použitého objemného krmiva záleží na pěstební oblasti
Zásady sestavování KD
zajištění fyziologického a mechanického nasycení
zajištění pestrosti, dobré stravitelnosti i dobrých dietetických vlastností
sestavená KD musí být chutná a hygienicky nezávadná
zvíře musí mít k dispozici dostatek pitné vody
při přechodu na novou KD je nutné dodržovat navykací období
Postup při sestavování KD
zjištění výpočetních parametrů a poté krmné normy
výběr vhodných krmiv s dostatečných obsahem živin
stanovení dávkování krmiv (nasycení, fyziologické a dietetické účinky)
výpočet obsahu živin ve vybrané KD
porovnání obsahu živin v KD s krmnou normou
úprava KD
doplnění minerálních látek a vitaminů
celkové posouzení KD (koncentrace energie a živin)
Základní ukazatelé při výpočtu KD:
příjem sušiny, NEL nebo NEV, PDI, Ca, P
Orientační ukazatelé:
dusíkaté látky (NL), vláknina
Dále je nutné u zvířete brát v úvahu:
věk, plemeno, kategorii, hmotnost, užitkovost, produkci mléka, přírůstek, systém ustájení, březost, růst, výrobní oblast, atd.
Před vlastním výpočtem je nutné ještě zjistit
Metabolickou velikost (H0,75) = živá hmotnost zvířete0,75
U dojnic množství produkovaného mléka o standardním množství tuku 4%
FCM = (H . t) / 40
H – množství mléka (kg)
t – množství tuku v 1 kg mléka (g)
Pokud je denní produkce mléka vyšší než 8 – 10 kg, přidává se na každý další kg mléka 0,4 – 0,5 kg jádra
Přídavek na dokončení růstu se dává dojnicím v 1. a ve 2. laktaci
Zadání krmné dávky pro zvíře - jeho charakteristikapro výpočet normy potřeby živin a energie
Dojnice - 620 kg ž. hmotnost, 34 kg mléka, tučnost 4,05 %, 4. měsíc laktace, 3. laktace, vazné ustájení, mléčné plemeno
Norma potřeby : pro konkrétní dojnici vypočítat podle obecných údajů potřeb
na záchovu :

ZPE = 0,293 * H0,75 /MJ NEL/
(základní potřeba energie)
PDI = 3,25 * H0,75 /g/
NL = 450 + 81 * FCM /g/ - orientačně
SPS = 0,086 * H0,75 + 0,262 * FCM /kg/
standardní potřeba sušiny
- při kontrole dávky, zda je zvíře ochotno a schopno přijmout v KD navrhované množství sušiny
Na produkci 1 kg FCM při obsahu bílkovin 3,4 % obsah tuku %NELPDI
3,62,97 47,0
3,83,05 48,5
4,03,13 50,0
4,23,21 51,5
4,43,30 53,0
Přídavky na březost :
dny březosti NEL PDI
týdny p. otelením
195 10 5,80 59,5
220 8 8,20 92,0
235 6 10,80 121,0
250 4 13,50 157,0
265 2 17,60 203,0
Přídavek na dokončení růstu :
laktaceplemenopřírůstekNEL PDI
1. kombinované 0,25 5,70 60,0
1. masné 0,20 4,40 48,0
2. kombinované 0,16 3,50 30,0
2. masné 0,13 2,90 25,0
Změna hmotnosti :
NEL PDI
přírůstek ž.h. o 1 kg 25,0 230,0
úbytek o 1 kg - 21,4 -172,0
U prasat se norma vyjadřuje jinak než u skotu :
prasata se krmí krmnými směsmi
krmí se ad libitní případně semi ad libitní dávkou
krmí se i dávkovaně, ale vždy připravenou krmnou směsí
Proto se normuje obsah živin a energie na 1 kg krmné směsi, při konstantní sušině 88 %
Krmné směsi
Rozdělení krmných směsí:
kompletní – obsahují živiny v potřebném množství a poměru
doplňkové – přidávají se k objemným krmivům
fortifikované – medikované, tukované, melasované
medikované – kompletní směsi s přídavkem léčiv (pouze na veterinární předpis)
Formy krmných směsí
sypké – po zamíchání neprobíhá další úprava (levnější, horší příjem)
granulované – po zamíchání výroba granulí pomocí pojiv (dražší, lepší příjem)
Způsoby krmení
suché krmení – nepřidává se voda, zvířata přijímají vodu pouze z napáječek (levnější, jednodušší na obsluhu, horší příjem, vysoká prašnost
mokré krmení – pouze sypké, před krmením se přidává voda až do vzniku kaše (lepší příjem, možnost ovl. spotřeby vody, dražší vybavení, nebezpečí kysání zbytků krmiva
vlhčené – přidává se voda pouze pro zabránění prašnosti
Receptury krmných směsí
pevné – komponenty a jejich procentické zastoupení jsou pevně stanoveny (levnější, nebere se ohled na konkrétní genotyp)
volné – receptura je stanovena pro konkrétní genotyp a kategorii
Potřeba živin a energie v 1 kg KS pro selata a prasata ve výkrmu
Potřeba živin a energie v 1 kg KS pro selata a prasata ve výkrmu:
Rozdělení směsí v chovu prasat podle kategorií zvířat
selata (5 - 15 kg) – ČOS-S, ČOS
běhouni (15 – 35kg) – A1
výkrm (35 – 105 kg) – A2, A3
prasničky chovné PCH
kanečci chovní OKA-Š
prasnice březí – KPB
prasnice kojící – KPK
plemenní kanci – KA
KKS používané v chovech prasat (pevné receptury)
Komponent
Obsah komponentů ve směsi (%)
ČOS-S
ČOS
A1
A2
A3
PCH
OKA-Š
KA
KPB
KPK
Rybí moučka (mléko)
3
 
 
 
 
 
 
2
 

 
Řepkový extr. šrot
 
 
4
6
6
 
 
 
2
2
Sójový extr. šrot
21
24
16
8
2
22
24
17
4
16
Pšenice
40
40
40
40
40
40
40
40
40
40
Ječmen
32
32
36
42
45
32
32
37
40
38
Otruby, úsušky
 
 
 
 
3
2
 
 
10
 
Premix
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
Celkem
100
100
100
100
100
100
100
100
100
100
Kategorie
Prům. hmotnost
Hmotnost
D. Přírůstek
D. příjem směsi
Selata
6
4 – 7
0,23
0,35
Selata
11
7 – 15
0,34
0,68
Předvýkrm
25
15 – 35
0,54
1,15
Výkrm I
50
35 – 65
0,73
2,05
Výkrm II
90
65 – 120
0,77
2,95
MEp MJ
13,5
13
12,9
12,8
12,8
Lyzín/MEp g/MJ
1,05
0,92
0,76
0,64
0,53
NL (max.) g
245
210
180
160
140
Vláknina g