Přednáška 21.4.

PORUCHY ZDRAVÍ A ONEMOCNĚNÍ ZVÍŘAT PŘI PASTVĚ
základní složky pastevních porostů ( dusíkaté a bezdusíkaté látky, vitaminy, stopové prvky, enzymy a voda ) mají hlavní význam pro pasoucí se zvířata
narušený přívod kteréhokoliv z nich má za následek zdravotní poruchy
tyto nesoulady určitým způsobem zasahují do energetické nebo intermitentní výměny látkové a vzniklá onemocnění jsou označována jako :
♣ 1, PORUCHY NEBO CHOROBY METABOLICKÉ
- projevy, průběh a důsledky metabolických poruch jsou rozdílné v závislosti na povaze a intenzitě uplatňované příčiny
- hlubší nedostatky vedou k onemocnění s vážnými klinickými příznaky ( ulehnutí, tetanické křeče, obrny u dojnic ) až k úhynu zvířat
Průjmy zvířat
zvláště mladého skotu mohou být způsobeny nedostatečnou přípravou při přechodu na pastevní výživu
jejich příčinou může být i infekce patogenními zárodky Escherichia coli, aj.
Nebezpečí nadýmání zvířat
je časté při spásání ploch s vyšším zastoupením jetele plazivého ( i jiných dvouděložných bylin ) v porostu a zvyšuje se zvláště u zvířat nedostatečně připravených na pastvu
nadmutí je způsobeno nadbytkem bílkovin a nedostatkem glycidů v píci
v bachoru skotu se nevytváří v dostatečném množství kyselina mléčná. Její nedostatek zpomaluje peristaltiku bachoru a zažívacího ústrojí a dochází k hromadění plynu (oxid uhličitý, metan, kyanovodík )
nadmutí se pozná podle napnuté kůže na levé straně hladové jámy pod kyčelním kloubem ( při poklepu dutý zvuk )
zvíře je neklidné, rychle dýchá, potí se, apod. Nebezpečí nadmutí se zvyšuje při nadměrném pití napasených zvířat
při lehčích případech nadmutí se dává zvířeti do tlamy slaměné povříslo nebo provaz, které mají být tak silné, aby zvíře mohlo přežvykovat, eventuelně do zvířete nalít vápenatou vodu aj. pro pohlcení plynu, při těžších případech se používá jícní roura nebo proražení bachoru trokarem v levé hladové jámě
nadmutí na pastvinách lze předcházet dodržováním hlavních zásad pastevní techniky :
1. udržet optimální poměr trav, jetelovin a ostatních rostlin v porostech ( 70-75%, 15-25% a 5-10% ). Např. kmín kořenný podporuje peristaltiku a tím lepší odchod plynu ( dříve se přiséval do pastevních porostů )
2. nevyhánět na pastvu zvířata hladová, ale předkrmená, např. glycidovou siláží, starší zelenou pící či napojená, aby se nepásla příliš hladově
3. nespásat porost bohatý na jeteloviny příliš vlhký
4. porosty c vysokým zastoupením jetelovin je nutné spásat starší ( vyšší )
Pastevní tetanie, hypomagnezaemie ( travní tetanie, jarní nebo zimní tetanie, aj. )
způsobuje ochrnutí převážně pastevně chovaného skotu ( méně u ovcí )
v mírním pásu Evropy onemocnění postihne cca 3% masného skotu
často je prvním příznakem pastevní tetanie až nález uhynulého zvířete
je třeba sledovat příznaky choroby ( nervozita, klopýtání, zhoršená stabilita, aj. )
extrémní excitace se projevuje pěnou u tlamy, záškuby svalstva a končetin, ležením na boku, rozšířením nozder, aj.
výzkumy sledují příjem hořčíku a vápníku travami, z nichž některé jsou uváděny do souvislosti s pastevní ( travní ) tetanií ( jílek vytrvalý, bojínek luční, srha říznačka, aj. )
zimní tetanie se může projevit při spásání suchých porostů, při zkrmování siláže nebo sena, zvláště v době telení zvířat
koncentrace draslíku v píci dočasných travních porostů je převážně vysoká za současného nedostatku Ca
naproti tomu v píci trvalých travních porostů je poměr těchto prvků užší, a proto výskyt pastevní tetanie je podstatně nižší
příčiny pastevní tetanie tedy spočívají v nedostatku Mg v píci. Kvocient ( Mg+Ca ) : K v sušině píce je zde širší než maximální požadovaný „tetanický poměr“ pro skot 1:2,2 ( vyšší příjem K převážně travními porosty )
obsah Mg v píci by měl být přibližně 0,2%
zvířatům s velmi nízkou koncentrací Mg v krvi ( do 10 ppm ) a nízkým počtem mikroorganismů v bachoru hrozí akutní možnost onemocnění
při onemocnění podáváme pro uklidnění zvířat intravenózní injekce, např. síranu hořečnatého. Je vhodné přidávat síran hořečnatý do pouze jediného zdroje napájecí vody
při nedostatku Mg v píci používáme hořečnatá hnojiva, jinak kryjeme potřebu dolomitickým vápencem. Doba hnojení není rozhodující
Nutriční svalová degenerace ( myodistrafie )
může být hromadné onemocnění charakterizované degenerativními změnami na kosterním srdečním svalstvu
projevuje se nejvíce u mláďat zvýšenou únavou, potácením, slabostí končetin, apod.
příčinou je nedostatek vitamínů E a selenu
prevence a léčba spočívá v aplikaci přípravku s obsahem vitaminu E a selenu, nejlépe injekčně ihned po ulehnutí zvířat
Hypofosforémie
je zapříčiněna poklesem fosforu v krevním séru, anebo nesprávným poměrem P:Ca
projevuje se poklesem produkce, tučností mléka, poruchami plodnosti
prevence a léčba spočívá v přidání fosforečnatých solí ( dikalciumfosfát ), případně v aplikaci infúzních roztoků ( Glyphostan )
Ketóza
je typická produkční choroba dojnic způsobená poruchou metabolismu glycidů, zpravidla v důsledku energetického deficitu
projevuje se poruchami trávení, hubnutím, průjmy, aj. až v konečném stádiu uhynutím
prevence spočívá ve vyvážené krmné dávce s obsahem lehce stravitelných cukrů, dodržováním úživného poměru a přídavky např. propylénglykolu
♣ 2, INFEKČNÍ ONEMOCNĚNÍ
- mohou latentně probíhat dlouhou dobu bez jakéhokoliv příznaku. Nákazy se nepřenášejí pouze stykem nakažených a zdravých zvířat, ale i jinými způsoby (předměty, krmiva, lidi, aj.)
Bovinní spongiformní encephalopatie ( BSE )
označována jako „nemoc šílených krav“ se v našich chovech od roku 2000 nevyskytla
v posledních letech však i v ČR bylo zjištěno několik nemocných chovů, které byly zlikvidovány
v Anglii, Irsku a v jiných evropských zemích ( Švýcarsko, Francie ) se nákaza rozšířila zkrmováním masokostních mouček a byla zjišťována histologickým vyšetřením mozku zvířat
Infekční onemocnění dýchacího aparátu
způsobují viry, které porušením výstelky dýchacích cest umožňují sekund