přednáška 5

Jan Novák, Katedra botaniky a
fyziologie rostlin, AF ČZU
1
Systematická botanika
• kvalitativní zdokonalení výzkumných metod, cíle a úkoly
•vědecké řešení problematiky vývoje rostlinstva na Zemi, konstrukce vývojového
systému (obraz vývoje rostlinstva)
• využití výsledků přímo v praxi, v aplikovaných oborech, úzké vazby zejm. na
ekologii, fytocenologii, fysiologii, genetiku aj.
• systematická klasifikace rostlin – veškeré aspekty studia variability a evoluce
fytotaxonů
• dobudování uceleného fylogenetického systému rostlinstva – problémy např.
diskordance (nesouhlasné uložení) znaků u rostlin, jenom fragmentální fosilní
materiály rostlin
• specifické problémy taxonomie (infraspecifické) u kulturních rostlin; klasifikace
umělá, utilitární výběr znaků
• uplatnění taxonomie v praktické oblasti různých vědních disciplín, např. obecně
vzemědělství a zahradnictví (rostliny kulturní, plevele, introdukované taxony
apod.), ve šlechtění, v lesnictví, farmakognosii, životním prostředí, pícninářství,
výživě a krmení hospodářských zvířat aj.
• pomocná disciplína – nomenklatorika, stanovení vědeckých jmen pro každou
taxonomickou skupinu rostlin
Jan Novák, Katedra botaniky a
fyziologie rostlin, AF ČZU
2
Systematická botanika
Obsah pův. systematiky:
• taxonomie: třídění a hodnocení rostlinných
skupin, studuje problematiku druhů, rodů, čeledí
apod., vč. příbuzenských vztahů, jejich vznik a
vývoj, tj. mikroevoluci.
• fylogenie: vývoj rostlinných organismů, vznik a
vývoj velkých taxonomických skupin během
geologických dob, hlavní rysy fylogenetického
(vývojového) systému, vývoj rostlinstva na Zemi,
tj. makroevoluce.
Jan Novák, Katedra botaniky a
fyziologie rostlin, AF ČZU
3
Systematická botanika
• Rostlinné systémy, historická období:
• a/ Popisné, umělé systémy
• Od konce 16. století, 17. století, vyvrcholení: C.Linné,
Species plantarum (1753), podle počtu a postavení
pohlavních orgánů, 24 tříd, asi 8000 druhů, binomická
nomenklatura
•b/ Přirozené systémy, morfologická podobnost rostlin
• Již v 18. století, nejvýzn. systém Englerův (1886) se
dodnes používá pro třídění herbářů, sbírek i flory
• c/ Vývojové (fylogenetické) systémy
Jan Novák, Katedra botaniky a
fyziologie rostlin, AF ČZU
4
Systematická botanika
• Zásadní vývojové myšlenky formuloval J.B.Lamarck (1744-1832), dále
zásadní dílo CH.Darwina – O původu druhů (1859). Evoluční faktory
formuloval J.Huxleye (1942) na základě poznatků mutační a populační
genetiky. Existují systémy řady botaniků, např. J.Hutchinson,
W.Zimmermann, A.Tachtadžjan, V.H.Heywood, z českých F.A.Novák,
M.Deyl.
Jan Novák, Katedra botaniky a
fyziologie rostlin, AF ČZU
5
Jan Novák, Katedra botaniky a
fyziologie rostlin, AF ČZU
6
Jan Novák, Katedra botaniky a
fyziologie rostlin, AF ČZU
7
Jan Novák, Katedra botaniky a
fyziologie rostlin, AF ČZU
8
Jan Novák, Katedra botaniky a
fyziologie rostlin, AF ČZU
9
Systematická botanika
Přehled historie systematické botaniky
Vsoučasné době:
• bioekologie rostlin, studium biologických a ekologických
vlastností ve vzájemné souvislosti životní strategie. Tzv.
biologické flory, hodnocení z hlediska evolučně
funkčního, životní strategie, bioekologická monografie.
• Význam studia biologie druhů, např. při introdukci
potenciálně užitkových druhů do kultur, při zavádění
mizejících druhů (jejich záchrana), při obohacování
zeleně novými typy, při hubení škodlivých druhů, při
hodnocení genetických zdrojů.
Jan Novák, Katedra botaniky a
fyziologie rostlin, AF ČZU
10
Systematick