Přednáška 21.4.

ární infekci bakteriemi ( pasteurelly, aj. )
v prevenci bakteriálních průjmů, ale také při řešení imunity telat proti respiračním chorobám se uplatní vakcinace inaktivními patogenními typy Escherichia coli, aj.
Infekční zánět rohovky a spojivek
vyvolávají v našich podmínkách zpravidla zárodky rodu Moraxella, přenášené mouchami nebo přímým kontaktem do očí
prevencí je desinfekce ve stáji, vakcinace a ochrana před prudkým světlem
Tuberkulóza
je infekční bakteriální onemocnění zpravidla chronického průběhu
skot nesmí být připuštěn na pastvu bez veterinárního ošetření tuberkulinace s negativním výsledkem
po přesunu na pastvu, např. při změně majitele, se zvířata drží 4 týdny v karanténě a provádějí kontrolní zkoušky
Brucelóza skotu ( a jiných zvířat )
působ škody při reprodukci a infekce je přenosná na člověka, před jakýmkoliv přesunem zvířat je nutné sérologické vyšetření a karanténní opatření ( 28 dní )
Slintavka a kulhavka
jsou virová onemocnění přenosná na ostatní paznehtníky
v zájmu prevence je nutné, aby zvířata přicházela na pastvu imunní
od praxe se požaduje, aby vakcinace byla provedena nejméně 2-3 týdny před přesunem na pastvu
Sněť slezinná
je bakteriální onemocnění nebezpečné i pro člověka
v oblastech s jejím výskytem se nedoporučuje pást
tak, kde se sněť slezinná vyskytla ojediněle, je nutné, aby zvířata určená k pastvě byla vakcinována nejméně během 3 let od výskytu nákazy
Vzteklina
je nebezpečné virové onemocnění masožravců, přenosné na skot a jiná zvířata
vyskytne-li se během pastvy případ kontaktu skotu s podezřelým zvířete,. Nařídí se u neočkovaných zvířat během 24 hodin jejich poražení
Infekční bovinní rhinotracheitida ( IBR ) a infekční pustulární vulvovaginita ( IPV )
se projevují jako akutní horečnatý zánět horních cest dýchacích nebo poškozením dělohy krav
onemocnění vyvolá ekonomické ztráty snížením užitkovosti, nutnými porážkami či úhynem
ochrana spočívá v zabránění zavlečení nákazy
♣ 3, PLÍSŇOVÉ CHOROBY
- z plísňových chorob je nejrozšířenější dermatofytóza ( trichofytóza ), která je přenosná na člověka
výskyt choroby ovlivňují nevhodné zoohygienické poměry, nesprávná výživa, hlodavci, ektoparazité, hmyz, aj.
zásady prevence spočívají v pravidelné dezinfekci stájí a kontrole vnímavých zvířat, ve vakcinaci a správné výživě
MOŽNOSTI ZAJIŠTĚNÍ PASTVY, ZELENÉHO KRMENÍ A KONZERVACE PŘEBYTKŮ PASTEVNÍ PÍCE VE VÝROBNÍCH OBLASTECH
- výrobní oblasti ČR se vyznačujíc charakteristickými přírodními a ekonomickými podmínkami. Ty jsou určovány zejména i půdními podmínkami, klimatickými a terénními, dále vzdáleností nebo roztříštěností ploch zemědělské půdy a také vlastními možnostmi chovu zvířat, odbytu, apod.
Cílem zavádění nebo rozšiřování pastvy
je ekonomické využití půdy s maximální rentabilitou, možné snížení počtu pracovních sil, zajištění dobré užitkovosti a zdraví zvířat
při řešení organizace a rozsahu pastvy hospodářských zvířat je nutné posoudit místní přírodní a ekonomické podmínky
tam, kde pastevní porost v letním období zpravidla zasychá, zatímco vojtěška nebo jiná pícnina poskytuje 3(4) seče, by nebylo správné zajišťovat výživu zvířat, zejména skotu, pouze travními porosty
zde bude nutné se spokojit zřízením výběhů, kam se budou zvířata ( či pouze plemenný materiál ) pravidelně po většinu roku vyhánět. V takových případech bude pastva zdravotním doplňkem výživy ve žlabu
kde se naskýtá ekonomicky zdůvodněná možnost pastvy, je třeba ji využít, zejména pro prodloužení období levného zeleného krmení a zlepšení zdravotního stavu
♠ 1, Pastva skotu v PODHORSKÝCH a HORSKÝCH oblastech
v těchto podmínkách zpravidla zajišťují srážky vcelku pravidelné obrůstání dočasných a trvalých travních porostů. Proto zde může pastva zajišťovat plnou výživu skotu během pastevního období
rovněž terénní podmínky zde určují maximálně využívat travní porosty pastvou
pastva v letním období je, zejména na svažitých plochách, nejlevnější a nejjistější způsob využití porostů převážně za každého počasí
potřeba pracovních sil při organizované pastvě klesá u mladého skotu o ˝ u dojnic o 1/3 proti stájovému krmení
pro období zimního krmení se musí v těchto podmínkách zajistit seno (s dosoušením), dostatek skladovacích prostorů, senážování a silážování víceletých a jednoletých pícnin ( za nepříznivých podmínek )
z organizačního hlediska je nutné zakládat pastviny pro dojnice co nejblíže stáji, prakticky nejlépe mají navazovat přímo na chlévy ( omezení nadbytečného přecházení zvířat )
plochy pro pastvu mladého skotu mohou být vzdálenější. Jsou-li pastviny vzdálené více než 1-2 km, je zde nutné vybudovat letní přístřešky ( salaše )
v souvislosti s využitím travních ploch v horských a podhorských oblastech je vhodná kooperace nížinných oblastí s podhorskými ( horskými ) při pastevním odchovu mladého skotu. V rámci této kooperace je vhodné budovat v podstatě dva typy pastevních hospodářství, tj. hospodářství s celoročním provozem nebo s provozem jen po dobu pastevního období
pastevní hospodářství s celoročním provozem – musí zajišťovat kromě pastvy také výrobu konzervované píce, jadrných krmiv a slámy, jak pro zimní období, tak i pro stlání a přikrmování v zimě. Proto musí být z celkové výměry plochy vyčleněno cca 30% orné půdy. Plné zatížení bude v letním období, v zimním období bude zpravidla zachován nižší stav
pastevní hospodářství s letním ( sezónním ) provozem – jsou vhodná pro oblasti s nízkým podílem orné půdy. Jedná se zejména o ekonomické využití vzdálených, svažitých, hůře přístupných ploch, aj. Zde se budují salaše s nejnutnějším provozním zařízením. Úsporu steliva zajistí roštové ustájení. Skot přijde před zahájením pastevní sezóny řádně upravený a po ukončení pastvy se vrací zpět
♠ 2, pastva skotu v NÍŽINNÝCH oblastech
zřizování trvalých pastvin v těchto oblastech převážně nevhodné, především z hlediska klimatických podmínek, aj. Vzhledem k ozdravovacímu a ekonomickému efektu pastvy