- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Tahák 3
AVA34E - Praktická anatomie koně
Hodnocení materiálu:
Vyučující: prof. Ing. CSc. Jiří Rozinek
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál1. SPERMATOGENEZE – VÝVOJ SPERMIE
Spermatogeneze
Stočený semenotvorný kanálek varlete:- vmezeřené (intersticiální) vazivo,stěna kanálku, zárodečný epitel,lumen kanálku
zárodečný epitel semenotvorného kanálku:
- spermatidy spermiohistogeneze
- spermatocyt II. řádu fáze zrání
- spermatocyt I. řádu fáze růstu
- spermatogonie A,B fáze množení
- Sertoliho (podpůrná) buňka
- stěna kanálku
- Leydigovy buňky = testosteron
spermatocyt II. řádu
- po prvním meiotickém dělení
- poloviční (haploidní) počet chromozomů
- diploidní množství DNA – každý chromozom má dvě chromatidy
spermatida- po druhém meiotickém dělení
- poloviční (haploidní) počet chromozomů
- každý chromozom má jednu chromatidu
- malá kulovitá buňka
- metamorfózou (přestavbou) vzniká spermie
Sertoliho buňka - opora zárodečného epitelu
- výživa spermatogenních buněk
- resorpce zbytků cytoplasmy spermatid
Spermiohistogeneze = transformace spermatidy ve spermii
Vznik akrozomu spermie = Golgiho komplex akrozomální váček
akrozomální zrno akrozomální čapka equatoriální segment
Krček spermie-proximální a distální centriol,segmentované provazce,
osová vlákna bičíku, implantační jamka
Bičík spermie - spojovací část – krytá mitochodriální spirálou
hlavní část – krytá fibrózní pochvou
koncová část – rozvolněná osová vlákna
sada silných vláken – 9 – asi do ˝ bičíku,sada tenkých vláken – 9+2 v celé délce bičíku
Spermie – buňka pokrytá buněčnou membránou - hlavička spermie – základem je kondenzovanýjaderný materiál (protamíny) - akrozomální čapka – equatoriální segment
- postakrozomální čapka
krček spermie – dva centrioly postavené k sobě kolmo, proximální a distální – osová vlákna
bičík spermie – pohybový orgán spermie,dvě sady osových vláken,spojovací část bičíku = spirála mitochondrií ,hlavní a koncová část bičíku,pevná spirální pochva
spermatogenní buňky
- spermatogonie – u bazální membrány
- dělí se na A a B spermatogonie
- A spermatogonie zůstává na místě
- B spermatogonie se dále dělí
- stadium množení
- spermatocyt I. řádu
- diploidní sada chromozomů (tetraploid)
- každý chromozom má dvě chromatidy
- stádium růstu
- spermatocyt II. řádu
- po prvním meiotickém dělení
- poloviční (haploidní) počet chromozomů
- diploidní množství DNA – každý chromozom
má dvě chromatidy
- spermatida
- po druhém meiotickém dělení
- poloviční (haploidní) počet chromozomů
- každý chromozom má jednu chromatidu
- malá kulovitá buňka
- metamorfózou (přestavbou) vzniká spermie
- spermatogenní cyklus probíhá ve vlnách v epitelu semenotvorných kanálků
- zajišťuje plynulý přísun spermií do systému vývodných cest
- za den vzniká v obou varlatech asi 15 miliard spermií
Postnatální vývoj varletní tkáně
- mláďata = varlata jsou malá
- semenotvorné kanálky bez lumen
- epitel je jednovrstevný
před pubertou = varlata rostou
- objevuje se lumen v kanálcích, odlišují se
spermatogonie a podpůrné (Sertoliho) b.
- diferencují se Leydigovy buňky ve vazivu
- v pubertě = začíná spermatogeneza
- vzrůstá tvorba hormonu testosteronu
- v dospělosti (adolescenci) = plná funkce varlat
- tvorba spermií je plynulá po celý život samce
- sezónní výkyvy během roku – říjová sezóna
- proces citlivý na stres, zdraví a výživu
- ve stáří = pokles spermatogeneze, nezralé spermie
- zmnožení tuhého vaziva, úbytek Leydigových buněk
Spermie – buňka pokrytá buněčnou membránou
- hlavička spermie – základem je kondenzovaný
jaderný materiál (protamíny)
- akrozomální čapka – equatoriální segment
- postakrozomální čapka
- krček spermie – dva centrioly postavené k sobě
kolmo, proximální a distální – osová vlákna
- bičík spermie – pohybový orgán spermie
- dvě sady osových vláken
- spojovací část bičíku = spirála mitochondrií
hlavní a koncová část bičíku
pevná spirální pochva
2. OVOGENEZE – VÝVOJ VAJÍČKA SAVCŮ
Ovogeneze = růst a zrání savčího vajíčka – probíhá ve vaječníku samice-dozrálé vajíčko = dokončené druhé meiotické dělení velikost asi 120 mm v průměru
Primordiální folikul = oogonie po mitotickém dělení s jednou neúplnou vrstvou doprovodných buněk
Primární folikul = oocyt na konci profáze prvního meiotického dělení s jednou vrstvou plochých granulozních buněk - novorozená samice – zásoba asi 70.000 folikulů
Primární folikuly
Rostoucí (sekundární) folikuly-množení granulozních buněk,růst oocytu,vznik zona pellucidy
Časně antrální folikul -v granuloze se zvětšují mezibuněčné prostory,spojováním prostor vzniká dutina = antrum,pokračuje růst oocytu,formuje se theca folliculi interna
Antrální (terciální) folikul- antrum vypňuje střed folikulu,vrstva granulozy tvoří vnitřní stěnu folikulu,vzniká vejconosný hrbolek = cumulus oophorus ,dorostlý oocyt zahajuje zrání,formuje se theca folliculi externa,v zárodečném váčku (GV) oocytu je kompaktní jadérko
Vaječník(ovarium)=samičí pohlavní žláza-produkce pohlavních buněk – vajíček (oocyt = ovocyt),produkce hormonů – estrogenym + progesteron - ovulační plocha je omezena na ovulační jamku,vazivové pouzdro
mikroskopická stavba vaječníku - na povrchu je vrstva kolagenního vaziv - jednovrstevný kubický epitel (zárodečný),korová část vaječníku = funkční parenchym,dřeňová část = cévní vrstva + řídké vazivo,kůra vaječníku,vazivová kostra (stroma) = buňky vaziva + malé množství vláken (kolagenní a retikulární)
vaječníkové folikuly- primární folikul – základní zásoba(50-100 tisíc),rostoucí (sekundární) folikul = vznik zony pellucidy
měchýřkovitý (antrální) folikul = antrální dutina
ovulační (terciální = Graafův) folikul - zralý folikul před ovulací = velikost 15-20 mm,folikul s velkou antraální dutinou (antum folliculi),vazivové obaly = theca folliculi interna a externa granulóza = výstelka vnitřní stěny folikulu,vejconosný hrbolek = cumulus oophorus
vajíčko = vaječná buňka (ovocyt – oocyt) – 120 mm
ovulace = prasknutí stěny ovulačního folikulu – vyplavenívajíčka do nálevky vejcovody
žluté tělísko (corpus luteum)-vzniká z prasklého folikulu,proliferace buněk granulózy – žlutý lipochrom – lutein
pravé (březostní) žluté tělísko = po celou dobu gravidity – progesteron blokuje pohlavní cykly a ovulace
nepravé (periodické) žluté tělísko = zaniká během jednoho cyklu (funkčně) – roste 7-9 dní, od 13. dne cyklu nefunguje a zaniká
přetrvávající (perzistující) žluté tělísko = musí se odstranit, blokuje ovulace
přídavná žlutá tělíska – po 20. dnu březosti vznikají na vaječníku další žlutá tělíska – sérový gonadotropin z dělohy – produkují progesteron do 150. Dne březosti – řízení březosti přebírá placenta
3. SRDCE
Cévní soustava (systema vasorum)
= krevní soustava + mízní soustava
přivádí živiny a kyslík k buňkám celého těla
odvádí zplodiny látkové výměny a CO2 ze tkání
udržuje stálé vnitřní prostředí
přenosem regulátorů se podílí na chemické regulaci fyziologických procesů (např. hormony)
je podstatnou součástí imunitního systému těla
uzavřená soustava - s vnějším prostředím komunikuje přes buňky trávicí, dýchací a močové soustavy
krev a míza = dvě tělní tekutiny
Krevní soustava = srdce a krevní cévy
Srdce (cor) = dutý svalový orgán
- rytmické kontrakce svaloviny srdečních komor udržují krev v cévách stále v pohybu
- hmotnost srdce = asi 0,5% tělesné hmotnosti
- uložení srdce = ve středu ventrální části hrudní dutiny mezi plícemi
- upevnění srdce = na kořenech velkých krevních cév a vazech osrdečníku
- Osrdečník (pericardium) = samostatný vazivový vak
- osrdečníková dutina + osrdečníkový mok
-povrch srdce = tvar kužele
- široká základna – dorzálně = srdeční předsíně
- zúžený hrot srdce – ventrálně = srdeční komory
- podélná osa srdce – ventro-kaudálně
- věnčitá brázda = příčná – mezi předsíněmi a komorami
- pravá a levá mezikomorová brázda = podélná
- výplň brázd = koronární cévy + funkční tuk
-srdeční dutiny = předsíně a komory
- pravá srdeční předsíň – nad pravou komorou
- má tenkou stěnu, tvoří ouška
- přední a zadní dutá žíla + věnčitý splav
- pravá komora = malý krevní oběh
- předsíňo-komorové ústí – trojcípá chlopeň
- svalová stěna je tenčí
- výstup – plicní kmen – tři poloměsičité chlevá srdeční předsíň – nad levou komorou
- přívod krve = 5-8 plicních žil
- stěna jako u pravé předsíně
- mezi předsíněmi je vazivová přepážka
-levá komora = velký krevní oběh
- je kaudálně a sahá až do hrotu srdce
- předsíňo-komorové ústí – dvojcípá chlopeň
- výstup – srdečnice (aorta) – tři poloměsičité ch.
- svalová stěna komory je silná
- u výstupu aorty jsou dvě srdeční chrupavky
Skladba srdečních stěn = epikard + myokard + endokard
epikard = tenká vazivová blanka + jednovrstevný plochý epitel
- na celm povrchu srdce a vnitřní stěně osrdečníku
-myokard = vrstva srdeční svaloviny
- buňky srdečního svalu s příčným žíháním
- interkalární disky = vodivé spojení buněk myokardu
- stěny komor a mezikomorová přepážka
- převodní srdeční systém = vodivá svalovina
- vytváří a vede vzruchy
- více sarkoplazmy – méně myofibril
- předsíňový uzlík na pravé předsíni
vodivá vlákna ve stěně předsíně
bohatá inervace autonomními nervy
vznik pravidelných vzruchů – tepů
- předsíňo-komorový uzlík – na přepážce mezi
předsíněmi
přijímá vzruchy z předsíňového uzlíku
předává vzruch svalovině stěn
- předsíňo-komorový svazek – mezikomorová přepážka
rozvádí vzruchy do svaloviny stěny komor
-endokard = vystýlá dutiny srdce
- tenká vazivová blána s endotelem
- chlopně = zdvojený endokard + vazivo
4. CÉVY - TEPNY, ŽÍLY, KAPILÁRY
Cévy a nervy srdce - pravá a levá věnčitá tepna – první odstup z aorty,uloženy v srdečních brázdách – vstup do svaloviny,věnčitý splav – odvod krve do pravé předsíně,drobné mízní uzlíky a cévy,inervace srdce = srdeční pleteň – autonomní nervy
- sympatikus – zrychluje činnost srdce
- parasympatikus – zpomaluje činnost srdce
Krevní cévy (vasa sanguina)- uzavřený systém vzájemně propojených cév
- síťovitý systém = srdce tepny vlásečnice
žíly
- jsou to trubice různé světlosti, stavby a funkce
Tepny (arteriae) = vedou krev ze srdce,rozvětvují se na tepénky až vlásečnice,stěna tepny je ze tří vrstev
vnější vrstva = adventicia = řídké vazivo
střední vrstva = media = vrstva elastického vaziva a hladkosvalových buněk(velké tepny mají více vaziva, malé svaloviny)
vnitřní vrstva = intima = endotel + subendotelové vazivo + vnitřní elastická membrána
Vlásečnice – kapiláry = krevní cévy o průsvitu 6-30 mm,vloženy mezi tepénkami a žilkami
prekapiláry kapiláry postkapiláry,tvoří hustou prostorovou síť ve tkáních,nejsou v epitelu a ve chrupavce
pericyt = buňka na vnější stěně vlásečnice,mají schopnost kontrakce = regulace průtoku stěna vlásečnice = jedna vrstva endotelových buněk + bazální membrána + retikulární vlákna
nesouvislý endotel – fenestrovaný = drobné otvory mezi buňkami endotelu – ledvina, střevo, kostní dřeň
sinusoidy = cévy s nepravidelným průsvitem a velkými štěrbinami mezi buňkami endotelu – játra, slezina
Žíly (venae) = vedou krev do srdce,tenší a méně pružné stěny než tepna, více vaziva a málo svaloviny,postkapiláry žilky žíly ,stěna je ze stejných vrstev jako u tepny,méně zřetelná – více vaziva,ve větších žilách jsou vytvořeny chlopně
-výživa stěny cév - u malých cév do 1 mm – přímo z protékající krve,u větších cév – samostatné cévy cév ve stěně
inervace cév - autonomní nervová soustava- sympatikus – zúžení cévy – vazokonstrikce
- parasympatikus – rozšíření – vazodilatace
- nervová zakončení pro regulaci tlaku krve
-průběh a uložení cév - probíhají společně s mízní cévou a nervem,tepny jsou uloženy hlouběji a na chráněných místech,část žil probíhá na povrchu pod kůží,hlavní tepny a žíly jsou pod páteří a na ohybačové straně kloubů
souběžné (kolaterální) cévy - probíhají podél hlavních cév
terminální zakončení = větvičkové dělení tepny
lepší krvení – není náhradní zdroj(hlavní orgány těla . Mozek, srdce,…)
tepenný oblouk – okružní tepna střeva
tepenná pleteň – tepenné klubíčko ledviny
tepno-žilní spojka – kůže, topořivá tělesa
5. SRDEČNICE (AORTA) A JEJÍ VĚTVENÍ
Malý krevní oběh = spojuje srdce a plíce
- odkysličená krev se přivádí plicním kmenem do plic
- okysličená krev se vrací plicními žilami do srdce
- z pravé srdeční komory vystupuje plicní kmen – levá a pravá plicní tepna
- z plic vystupuje 5-8 plicních žil – ústí do levé předsíně srdce
Velký krevní oběh = spojuje srdce a celé tělo
- z levé komory srdce vystupuje srdečnice – aorta – vede krev do těla
- do pravé předsíně vstupuje přední a zadní dutá žíla – přivádí krev z těla
tepny velkého krevního oběhu
- srdečnice – aorta = nepárová velká tepna
- vystupuje z levé srdeční komory – probíhá těsně pod páteří
- vzestupná aorta – těsně po výstupu ze srdce
levá a pravá věnčitá tepna srdce
- oblouk aorty – směřuje kaudálně pažně-hlavový kmen
- podkličková tepna
podpažní tepna
krkavicový kmen
- pravá a levá společná krkavice
- hrudní aorta – sestupná
- mezižeberní tepny – dorzální
- ventrální
- brániční tepny – průdušková tepna – plíce
- jícnová tepna – jícen
- břišní aorta
- bederní tepny – stěna břicha
- břišní tepna – odstupuje za bránicí - slezinová tepna
- jaterní tepna
- žaludeční tepn
Vloženo: 18.06.2009
Velikost: 143,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu AVA34E - Praktická anatomie koně
Reference vyučujících předmětu AVA34E - Praktická anatomie koně
Reference vyučujícího prof. Ing. CSc. Jiří Rozinek
Podobné materiály
- ETA05E - Informatika - Taháky
- AGA13Z - Genetika se základy biometriky - Tahák varianty zkoušky
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - tahak
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - tahák
- ETA05E - Informatika - info-tahak
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - mikrobiologie-tahak2.test
- AVA34E - Praktická anatomie koně - Tahák1
- AVA34E - Praktická anatomie koně - Tahák 2
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - mikracka tahak
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - tahak
- AEA09E - Zoologie - tahák zoo 1
- AEA09E - Zoologie - tahák zoo 2
- AEA09E - Zoologie - tahák zoo 3
- AAA22E - Agroekologie - tahák
- AEA09E - Zoologie - tahák zoo 1
- AEA09E - Zoologie - tahák zoo 2
- AEA09E - Zoologie - tahák zoo 3
- ACA05E - Biochemie - tahák
- ACA05E - Biochemie - tahák 2
- AAA11E - Základy bioklimatologie - tahák ke zkoušce
- AAA11E - Základy bioklimatologie - tahák
- AAA11E - Základy bioklimatologie - tahák
- AAA11E - Základy bioklimatologie - taháky2
- AAA11E - Základy bioklimatologie - tahak
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - tahák
- AAA22E - Agroekologie - tahak
- AAA22E - Agroekologie - tahak
- AAA22E - Agroekologie - tahak
- AHA09E - Agrochemie - tahak
- AHA09E - Agrochemie - tahak
- AHA09E - Agrochemie - tahak
- AVA10E - Praktická anatomie zvířat - tahak
- AVA10E - Praktická anatomie zvířat - tahak
- AVA10E - Praktická anatomie zvířat - tahak
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - tahak
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - tahak
- AEA26E - Zoologie obratlovců - tahak
- AEA26E - Zoologie obratlovců - tahak
- AEA26E - Zoologie obratlovců - tahak
- AEA26E - Zoologie obratlovců - tahak
- AAA11E - Základy bioklimatologie - klima tahák
- AMA08E - Základy mikrobiologie - Kompletní tahák mikrobiologie
- AEA09E - Zoologie - tahak cast 1
- AEA09E - Zoologie - tahak cast 2
- AEA09E - Zoologie - tahak cast 3
- EEA77E - Ekonomika veřejného sektoru - Tahák
- EEA77E - Ekonomika veřejného sektoru - Tahák varianty
- EEA77E - Ekonomika veřejného sektoru - tahák grafy
- EEA77E - Ekonomika veřejného sektoru - tahák 2
Copyright 2024 unium.cz