- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Tahák 2
AVA34E - Praktická anatomie koně
Hodnocení materiálu:
Vyučující: prof. Ing. CSc. Jiří Rozinek
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál1. SPERMIE SAVCŮ
Spermatogeneze
Stočený semenotvorný kanálek varlete:- vmezeřené (intersticiální) vazivo,stěna kanálku, zárodečný epitel,lumen kanálku
zárodečný epitel semenotvorného kanálku: - spermatidy spermiohistogeneze
- spermatocyt II. řádu fáze zrání
- spermatocyt I. řádu fáze růstu
- spermatogonie A,B fáze množení
- Sertoliho (podpůrná) buňka
- stěna kanálku
- Leydigovy buňky = testosteronspermatocyt II. řádu
- po prvním meiotickém dělení
- poloviční (haploidní) počet chromozomů
- diploidní množství DNA – každý chromozom má dvě chromatidy
spermatida- po druhém meiotickém dělení
- poloviční (haploidní) počet chromozomů
- každý chromozom má jednu chromatidu
- malá kulovitá buňka
- metamorfózou (přestavbou) vzniká spermie
Sertoliho buňka - opora zárodečného epitelu
- výživa spermatogenních buněk
- resorpce zbytků cytoplasmy spermatid
Spermiohistogeneze = transformace spermatidy ve spermii
Vznik akrozomu spermie = Golgiho komplex akrozomální váček
akrozomální zrno akrozomální čapka equatoriální segment
Krček spermie-proximální a distální centriol,segmentované provazce,
osová vlákna bičíku, implantační jamka
Bičík spermie - spojovací část – krytá mitochodriální spirálou
hlavní část – krytá fibrózní pochvou
koncová část – rozvolněná osová vlákna
sada silných vláken – 9 – asi do ˝ bičíku,sada tenkých vláken – 9+2 v celé délce bičíku
Spermie – buňka pokrytá buněčnou membránou - hlavička spermie – základem je kondenzovanýjaderný materiál (protamíny) - akrozomální čapka – equatoriální segment - postakrozomální čapka
krček spermie – dva centrioly postavené k sobě kolmo, proximální a distální – osová vlákna
bičík spermie – pohybový orgán spermie,dvě sady osových vláken,spojovací část bičíku = spirála mitochondrií ,hlavní a koncová část bičíku,pevná spirální pochva
spermatogenní buňky
- spermatogonie – u bazální membrány- dělí se na A a B spermatogonie
- A spermatogonie zůstává na místě- B spermatogonie se dále dělí
- stadium množení
- spermatocyt I. řádu
- diploidní sada chromozomů (tetraploid) - každý chromozom má dvě chromatidy
- stádium růstu
- spermatocyt II. řádu
- po prvním meiotickém dělení - poloviční (haploidní) počet chromozomů
- diploidní množství DNA – každý chromozom má dvě chromatidy
- spermatida
- po druhém meiotickém dělení - poloviční (haploidní) počet chromozomů
- každý chromozom má jednu chromatidu - malá kulovitá buňka
- metamorfózou (přestavbou) vzniká spermie
- spermatogenní cyklus probíhá ve vlnách v epitelu semenotvorných kanálků
- zajišťuje plynulý přísun spermií do systému vývodných cest
- za den vzniká v obou varlatech asi 15 miliard spermií
Postnatální vývoj varletní tkáně
- mláďata = varlata jsou malá
- semenotvorné kanálky bez lumen- epitel je jednovrstevný před pubertou = varlata rostou
- objevuje se lumen v kanálcích, odlišují se spermatogonie a podpůrné (Sertoliho) b.
- diferencují se Leydigovy buňky ve vazivu
- v pubertě = začíná spermatogeneza
- vzrůstá tvorba hormonu testosteronu
- v dospělosti (adolescenci) = plná funkce varlat
- tvorba spermií je plynulá po celý život samce- sezónní výkyvy během roku – říjová sezóna
- proces citlivý na stres, zdraví a výživu
- ve stáří = pokles spermatogeneze, nezralé spermie
- zmnožení tuhého vaziva, úbytek Leydigových bSpermie – buňka pokrytá buněčnou membránou
- hlavička spermie – základem je kondenzovaný jaderný materiál (protamíny)
- akrozomální čapka – equatoriální segment
- postakrozomální čapka
- krček spermie – dva centrioly postavené k sobě kolmo, proximální a distální – osová vlákna
- bičík spermie – pohybový orgán spermie - dvě sady osových vláken
- spojovací část bičíku = spirála mitochondrií hlavní a koncová část bičíku
pevná spirální pochva
2. VAJÍČKO SAVCŮ, VAJEČNÍKOVÝ FOLIKUL
Ovogeneze = růst a zrání savčího vajíčka – probíhá ve vaječníku samice-dozrálé vajíčko = dokončené druhé meiotické dělení velikost asi 120 mm v průměru
Primordiální folikul = oogonie po mitotickém dělení s jednou neúplnou vrstvou doprovodných buněk
Primární folikul = oocyt na konci profáze prvního meiotického dělení s jednou vrstvou plochých granulozních buněk - novorozená samice – zásoba asi 70.000 folikulů
Primární folikuly
Rostoucí (sekundární) folikuly-množení granulozních buněk,růst oocytu,vznik zona pellucidy
Časně antrální folikul -v granuloze se zvětšují mezibuněčné prostory,spojováním prostor vzniká dutina = antrum,pokračuje růst oocytu,formuje se theca folliculi interna
Antrální (terciální) folikul- antrum vypňuje střed folikulu,vrstva granulozy tvoří vnitřní stěnu folikulu,vzniká vejconosný hrbolek = cumulus oophorus ,dorostlý oocyt zahajuje zrání,formuje se theca folliculi externa,v zárodečném váčku (GV) oocytu je kompaktní jadérko
Vaječník(ovarium)=samičí pohlavní žláza-produkce pohlavních buněk – vajíček (oocyt = ovocyt),produkce hormonů – estrogenym + progesteron - ovulační plocha je omezena na ovulační jamku,vazivové pouzdro
mikroskopická stavba vaječníku - na povrchu je vrstva kolagenního vaziv - jednovrstevný kubický epitel (zárodečný),korová část vaječníku = funkční parenchym,dřeňová část = cévní vrstva + řídké vazivo,kůra vaječníku,vazivová kostra (stroma) = buňky vaziva + malé množství vláken (kolagenní a retikulární)
vaječníkové folikuly- primární folikul – základní zásoba(50-100 tisíc),rostoucí (sekundární) folikul = vznik zony pellucidy
měchýřkovitý (antrální) folikul = antrální dutina
ovulační (terciální = Graafův) folikul - zralý folikul před ovulací = velikost 15-20 mm,folikul s velkou antraální dutinou (antum folliculi),vazivové obaly = theca folliculi interna a externa granulóza = výstelka vnitřní stěny folikulu,vejconosný hrbolek = cumulus oophorus
vajíčko = vaječná buňka (ovocyt – oocyt) – 120 mm
ovulace = prasknutí stěny ovulačního folikulu – vyplavenívajíčka do nálevky vejcovody
žluté tělísko (corpus luteum)-vzniká z prasklého folikulu,proliferace buněk granulózy – žlutý lipochrom – lutein
pravé (březostní) žluté tělísko = po celou dobu gravidity – progesteron blokuje pohlavní cykly a ovulace
nepravé (periodické) žluté tělísko = zaniká během jednoho cyklu (funkčně) – roste 7-9 dní, od 13. dne cyklu nefunguje a zaniká
přetrvávající (perzistující) žluté tělísko = musí se odstranit, blokuje ovulace
přídavná žlutá tělíska – po 20. dnu březosti vznikají na vaječníku další žlutá tělíska – sérový gonadotropin z dělohy – produkují progesteron do 150. Dne březosti – řízení březosti přebírá placenta
3. OPLOZENÍ VAJÍČKA A ČASNÝ EMBRYONÁLNÍ VÝVOJ
Oogeneze = vznik a vývoj zárodečných buněk klisny = oplozeníschopné vajíčko, prvopohlavní buňky (PGC=primordial germ cells) – žloutkový váček a prvostřevo,zárodečný epitel – povrch embryonálního vaječníku – epiteliální buňky + PGfáze množení = mitotické dělení – provazce oogonií v kůře vaječníku
primordiální folikuly = oogonie + doprovodné epiteliální (folikulární) buňky
primární folikul = oocyt (zastavený v profázi prvního meiotického dělení) + ploché folikulární buňky v jedné vrstvě, základní zásoba na celý reprodukční život
fáze množení = vznik oogonií
fáze zrání I. = profáze 1.meiotického dělení oocyt – zastaveno!
fáze růstu = růst oocytu + růst folikulu
fáze zrání II. = znovuzahájení meiózy- metafáze II. – zastaveno!
oplození = aktivace + dokončení meiozy
Neuro-hormonální řízení vaječníků a oogeneze :
- vnější podněty - mozek - epitalamus a epifýza - hypotalamus - GnRH
- hypofýza - FSH a LH
- vaječník - estrogeny + progest.
- děloha - PGF2a - vaječník
Vaječníkový cyklus : pravidelné dozrávání folikulů, ovulace + vznik žlutého tělíska
folikulární fáze = 17. – 2. den cyklu
- luteální fáze = 3. – 16. den cyklu
atrezie folikulů = apoptóza
Pohlavní cykly u klisny :
- klisna je sezónně polyestrická = v připouštěcím období jsou pravidelné cykly
- zimní anestrus = bez znatelné říje – nízké hladiny GnRH – listopad až leden
- jarní přechodné období = rostou vaječníkové folikuly, ale neovulují
- připouštěcí období = plná funkce pohlavních orgánů – říje 5 dnů = cyklus 21 dnů
- ovulace = 1-2 dny před koncem říje
v době říje se mění složení mléka klisny – hříbata mívají průjem
Oplození vajíčka :
kapacitace spermií = dokončení zrání spermie v pohl. orgánech samice
fáze sbližování gamet = připojení spermií na buněčný obal vajíčka
akrozomální reakce = uvolnění enzymů z akrozomální čapky spermie
fáze penetrace = proniknutí spermie přes obaly do cytoplazmy vajíčka
kortikální reakce = uvolnění kortikálních granulí do zóny pellucidy
fáze impregnace = spermie aktivuje vajíčko, dokončí 2. meiotické dělení
7. vznik prvojader = vznikne samčí a samičí prvojádro, kompaktní NPB
8. splynutí prvojader = vznik diploidního jádra zygoty
Časný embryonální vývoj :
zygota = jednobuněčné embryo, nástup mitottického dělení embrya
totipotence = z každé buňky může vzniknout embryo s plodovými obaly
morula = asi 32 buněk, vnitřní buňky (ICM) + vnější buňky
pluripotence = vznikají buď plodové obaly nebo kompletní embryo
blastocysta = embryoblast + trofoblast (trofektoderm) + blastocel
Plodové obaly a placenta u klisny
Placenta a placentace
Blastogeneze - rýhování zygoty a blastulace u savců
- rýhování je totální a ekvální, není synchronní
- blastomery se postupně zmenšují
Gastrulace – vznik prvních zárodečných listů = ektoderm a entoderm
Gastrulace a notogeneze u savců - vznik třetího listu = mezodermu
Notogeneze - nervová trubice, hřbetní struna, mezoderm
Placentace vznik plodových obalů
Zanoření kluků
PLOD – 3 vrstvy - endotel, vazivo, epitel
MATKA – 3 vrstvy – epitel, vazivo, endotel
Epitelchoriová (klisna, prasnice) 3+3 -
Syndezmochoriová (přežvýkavci) 3+2
Endotelchoriová (šelmy) 3+1
Hemochoriová (primáti a člověk) 3+0
Hemoendotelová (králík) 1+0
4. HRUDNÍ A BŘIŠNÍ DUTINA
Hrudní dutina (cavum thoracis)
- tělní dutina v hrudníku
- jsou zde plíce, srdce, velké cévy, průdušnice, jícen, brzlík, mízní uzliny, nervy
- stěna hrudníku = kostra – hrudní obratle + žebra + hrudní kost= svaly + povázka + pohrudnice
- kraniálně = hrudní vstup
- kaudálně = bránice
středohrudí (mediastinum)
- tenká vazivová ploténka se středohrudní pohrudnicí
- odstup od těla hrudních obratlů
- závěs pro velké cévy, nervy, průdušnici, jícen
Břišní dutina
- nástěnná pobřišnice + útrobní pobřišnice + vmezeřená pobřišnice = závěsná zařízení orgánů břicha
- okruží (mesenterium) = upevnění střeva ke stropu břišní dutiny
- opony (omenta) = předstěry
- malá opona = spojuje játra – žaludek – dvanáctník
- velká opona = spojuje žaludek (předžaludek) – slezinu – kraniální kličky střev, podsouvá se pod střeva = tepelná izolace břicha
5.TRÁVICÍ TRUBICE A JEJÍ SKLADBA
Ústní dutina (cavum oris) - kraniální část trávicí trubice v rostrální části hlavy
pysky (labia oris) = začátek trávicí trubice,podklad tvoří svaly – kruhový sval ústní
- povrch = kůže + žlázky + jemné chloupky + hmatové chlupy
- u koně jsou pysky citlivé a velmi pohyblivé.
tváře (buccae) = ohraničení ústní dutiny ze stran, podklad = mimické svaly tváře + žvýkací svaly,vnější povrch = kůže; vnitřní povrch = sliznice,na sliznici je vrstevnatý dlaždicový epitel,tvářové slinné žlázky
tvrdé patro (palatum durum) = strop ústní dutiny,podklad = kostní ploténky (řezáková, horní čelist, patrová),tuhá sliznice přímo na okostici, za horními řezáky je řezáková bradavka, u koně zcela pokrytá sliznicí,komunikace řezákovým kanálkem mezi dutinou ústní a dutinou nosní není otevřena a Jacobsonův orgán není činný.
měkké patro (velum palatinum) = kaudální pokračování tvrdého patra,podklad = svaly + sliznice z obou stran,rostrální ohraničení hltanu, kaudální ohraničení ústní dutiny,patrové žlázky + patrová mandle (mízní tkáň),kůň nezvedá měkké patro při dýchání a proto nemůže dýchat přes dutinu ústní.
dásně (gingivae) = pokrývají lůžkové výběžky kostí čelistních a kosti řezákové,sliznice srůstá s okosticí,u zubního krčku tvoří val
Stavba trávicí trubice
-sliznice (tunica mucosa)- vystýlá dutiny trávicí trubice = epitel + vlastní list sliznice + svalovina ,epitel – kryje povrch sliznice, výrazně se liší v jednotlivých úsecích trubice
vlastní list sliznice (lamina propria mucosae) = řídké kolagenní a retikulárnívazivo
svalovina sliznice (lamina muscularis mucosae) = hladká svalovina, přechoddo podslizničí, pohyb a posun sliznice
-podslizniční tkáň (tela submucosa)- spojuje sliznici s podkladem (svalovinou, vazivem apod.),řídké kolagenní vazivo + krevní a mízní cévy + nervová pleteň
-svalová vrstva stěny (tunica muscularis)- hlavní část stěny trávicí trubice, většinou hladká svalovina,vnitřní kruhová vrstva, vnější podélná vrstva (na žaludku + šikmá), zesílená vrstva na úplných nebo neúplných svěračích (žaludek, řiť),mezi vrstvami je nervová pleteň (sympatikus a parasympatikus)
-seróza (tunica serosa)- řídké kolagenní vazivo + jednovrstevný plochý epitel
Hltan (pharynx) = křížení trávicích a dýchacích cest,umístěn je kaudálně za dutinou ústní klenbu hltanu tvoří spodina lebeční,spodina hltanu – tvar nálevky – mezi kořenem jazyka a hrtanem,od dutiny ústní oddělen kořenem jazyka a měkkým patrem,stěny tvoří svaly a sliznice – trávicích cest a dýchacích cest,bohatá mízní tkáň – hltanová mandle
mandle (tonsillae) = shluku sekundárních mízních uzlíků + žlázky,na povrchu je epitel, který se zanořuje a tvoří krypty,jsou v místech možného vstupu infekce
Jazyková mandle (tonsilla lingualis) leží oboustranně na kořeni jazyka.
Patrová mandle (tonsilla palatina) leží na stěně obou stran ústní části hltanu.
Mandle měkkého patra (tonsilla veli palatina) leží ve sliznici měkkého patra ze strany ústní části hltanu. U koně a prasete je velká.
Hltanová mandle (tonsilla pharyngea) leží na stropu nosohltanu
Jícen (esophagus) - spojení hltanu se žaludkem (nebo předžaludkem), popisujeme část krční část hrudní – část břišní- krční část – začíná nad průdušnicí – po levé straně průdušnice – u vstupu do hrudníku se vrací nad průdušnici
-hrudní část jícnu – ve středohrudí nad bází srdce – jícnový otvor v bránici
- břišní část jícnu – krátký úsek mezi bránicí a žaludkem
- délka jícnu – u koně asi 1,5 m
- vstup do žaludku – česlo (cardium) – podkovovitý svěrač
- stěna jícnu = pružná svalová trubice svalová stěna = příčně žíhaná svalovina+ hladká svalovina sliznice = tvoří vysoké podélné řasy, množství žlázek
epitel = vrstevnatý dlaždicový nerohovatějící
- polykací reflex = peristaltika stěny jícnu
- zvracení – kůň nemůže zvracet
Žaludek (ventriculus, gaster) - vakovitý orgán mezi jícnem a střevem
- uskladnění rozmělnění trávení potravy
- nejmenší žaludek mají masožravci – největší býložravci
jednoduchý žaludek = pouze žláznatá sliznice – šelmy
složitý žaludek = bezžlázová i žláznatá sliznice
jednokomorový žaludek = prase, kůň, pes
vícekomorový žaludek = přežvýkavci
-žaludek koně = objem asi 20 l. - na levé straně je vytvořen slepý vak,jícen ústí u slepého vaku (zvracení),ve slepém vaku je bezžlázová sliznice,vrátníková předsíň se svěračem
stěna žaludku = seróza + svalovina + sliznice
sliznice žaludku - z jícnu sem zasahuje kutánní bezžlázová sliznice,žláznatá sliznice = 1-2 mm vysoká, vytváří podélné řasy,na povrchu je jednovrstevný cylindrický epitel ,žaludeční jamky se žaludečními žlázami,epiteliální žlázky – tvoří hlen – ochrana stěny
žaludeční žlázy = tubulózní,kardiální žlázy = rozvětvené tubulózní – hlen,vlastní žaludeční (fundální) - žlázy s vývodem,hlavní buňky = cylindrické žlázové buňky tvoří pepsinogen
krycí buňky = velké buňky mezi hlavními na membránách se syntetizuje HCl gastrointestinální endokrinní buňky produkují tkáňové hormony,pylorické žlázy = rozvětvené tubulózní – hlen
svalovina žaludku = hladkosvalová tkáň - tvoří tři vrstvy,povrchová podélná vrstva,střední kruhová vrstva,vnitřní šikmá vrstva
neúplný svěrač česla
neúplný svěrač vrátníku
seróza = připojuje žaludek k okolí- na zakřiveních přechází na opony (omenta)
Střevo (intestinum) - nejdelší úsek trávicí trubice
funkce střeva-trávení potravy,vstřebávání živin, minerálů a vody,vylučování vody a nestrávených zbytků
délka střeva- masožravci
= 5 x délka těla – kůń = 10 x - prase= 15 x – kráva = 20 x – ovce = 25 x
- střevo je zavěšeno na okruží (mesenterium)
- krvení a inervace stěny střeva
tenké střevo (intestinum tenue) = navazuje na vrátník žaludku,po celé délce je stejně tlusté, tvoří kličky,délka tenkého střeva = skot 30-50 m; prase 15-20 m; kůń 30m
dvanáctník (duodenum) - v pravé polovině břicha na krátkém okruží,délka = kráva 2 m, prase 1 m, kůň 2 m,vyústění žlučovodu a vývodu slinivky břišní
lačník (jejunum) - nejdelší část tenkého střeva, zavěšen na krátkém lačníkovém okruží,délka = kráva 45 m; prase 18 m; kůň 28 m
kyčelník (ileum) - přímý úsek mezi lačníkem a tlustým střevem,ústí na rozhraní tračníku a slepého střeva,svalovina stěny vytváří kyčelníkový svěrač
tlusté střevo (intestinum crassum) - úsek střeva od kyčelníkového svěrače po řitní otvor
délka tlustého střeva = kráva 11 m; prase 5 m; kůň 9 m,objem tlustého střeva = kráva 40 l; prase 18 l; kůň 150 l
slepé střevo (cecum) = má slepé zakončení,u koně veliké, asi 50 l, na dně břicha,popisujeme hlavu – tělo – hrot slepého střeva,hrot směřuje kraniálně až k bránici,podélná svalovina tvoří pruhy a výdutě (haustra)
tračník (colon) = nejdelší část tlustého střeva, tři části = vzestupný příčný sestupný
nejmohutněji vyvinut je vzestupný tračník,u koně = dvě dlouhé podkovovité kličky na dně břišní dutiny = ventrální a dorzální slohy
příčný tračník = krátký úsek pod stropem břicha
sestupný tračník = sestup do pánevní dutinyprůměrem podobá tenkému střevu je dlouhý 2-4 metry
konečník (rectum) = koncový přímý úsek střeva,leží pod stropem pánevní dutiny, hromadí a formuje výkaly,konečníková výduť (ampula recti),řitní kanál řitní otvor (anus),vnitřní svěrač – hladkosvalový – z kruhové svaloviny,vnější svěrač – příčně žíhaný – z okolních svalů pánve
Mikroskopická stavba střeva
- stěna střeva = sliznice + podslizničí + svalovina + seróza,v průběhu střeva jsou rozdíly především v utváření sliznice
sliznice = vystýlá celou dutinu střeva,v tenkém střevě vytváří prstovité klky,tlusté střevo je bez klků a sliznice je bledší
epitel = jednovrstevný cylindrický s mikroklky,převažují resorpční buňky – enterocyty sekreční (pohárkové) buňky tvoří hlen,resorpce = difúze, aktivní difúze, pinocytóza
střevní klky (villi intestinales)-vysoké 0,5-2 mm, 2-4 tisíce na 1 cm2 ,zvětšují povrch tenkého střeva na 40-100 m2 , neuspořádané vazivo + mízní kapilára + krevní cévy + svalové snopečky (slizniční svalovina),střevní (Lieberkuhnovy) - krypty u báze klků Panetovy buňky + enteroblasty + endokrinní b.
střevní žlázy = ústí do střevní krypty mezi klky,tubulózní žlázky, buňky s acidofilními granuly,produkují trávicí enzymy
mízní tkáň = drobné mízní uzlíky ve sliznici,větší uzlíky jsou na střevním okruží
podslizniční tkáň = připojení sliznice ke svalovině,neuspořádané řídké vazivo + krevní a mízní cévy,dvanáctníkové žlázy = složité tubulózní žlázy
svalovina = kruhová (vnitřní) a podélná (vnější) vrstva,hladkosvalová tkáň,zajišťuje peristaltické pohyby střev – posun zažitiny,svalová nervová pleteň – mezi vrstvami svaloviny
v tlustém střevě je svalovina mohutnější – svalové pruhy a svalové přepá
Vloženo: 18.06.2009
Velikost: 204,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu AVA34E - Praktická anatomie koně
Reference vyučujících předmětu AVA34E - Praktická anatomie koně
Reference vyučujícího prof. Ing. CSc. Jiří Rozinek
Podobné materiály
- ETA05E - Informatika - Taháky
- AGA13Z - Genetika se základy biometriky - Tahák varianty zkoušky
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - tahak
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - tahák
- ETA05E - Informatika - info-tahak
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - mikrobiologie-tahak2.test
- AVA34E - Praktická anatomie koně - Tahák1
- AVA34E - Praktická anatomie koně - Tahák 3
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - mikracka tahak
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - tahak
- AEA09E - Zoologie - tahák zoo 1
- AEA09E - Zoologie - tahák zoo 2
- AEA09E - Zoologie - tahák zoo 3
- AAA22E - Agroekologie - tahák
- AEA09E - Zoologie - tahák zoo 1
- AEA09E - Zoologie - tahák zoo 2
- AEA09E - Zoologie - tahák zoo 3
- ACA05E - Biochemie - tahák
- ACA05E - Biochemie - tahák 2
- AAA11E - Základy bioklimatologie - tahák ke zkoušce
- AAA11E - Základy bioklimatologie - tahák
- AAA11E - Základy bioklimatologie - tahák
- AAA11E - Základy bioklimatologie - taháky2
- AAA11E - Základy bioklimatologie - tahak
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - tahák
- AAA22E - Agroekologie - tahak
- AAA22E - Agroekologie - tahak
- AAA22E - Agroekologie - tahak
- AHA09E - Agrochemie - tahak
- AHA09E - Agrochemie - tahak
- AHA09E - Agrochemie - tahak
- AVA10E - Praktická anatomie zvířat - tahak
- AVA10E - Praktická anatomie zvířat - tahak
- AVA10E - Praktická anatomie zvířat - tahak
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - tahak
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - tahak
- AEA26E - Zoologie obratlovců - tahak
- AEA26E - Zoologie obratlovců - tahak
- AEA26E - Zoologie obratlovců - tahak
- AEA26E - Zoologie obratlovců - tahak
- AAA11E - Základy bioklimatologie - klima tahák
- AMA08E - Základy mikrobiologie - Kompletní tahák mikrobiologie
- AEA09E - Zoologie - tahak cast 1
- AEA09E - Zoologie - tahak cast 2
- AEA09E - Zoologie - tahak cast 3
- EEA77E - Ekonomika veřejného sektoru - Tahák
- EEA77E - Ekonomika veřejného sektoru - Tahák varianty
- EEA77E - Ekonomika veřejného sektoru - tahák grafy
- EEA77E - Ekonomika veřejného sektoru - tahák 2
Copyright 2024 unium.cz