- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
tahák
AAA11E - Základy bioklimatologie
Hodnocení materiálu:
Vyučující: prof. Ing. CSc. Jiří Klabzuba
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálWMO – programy, centra
Historie meteorologie a klimatologie
3 dlouhá období
Rozvoj věd – matematika, fyzika, astronomie
Vynález meteorologických přístrojů
Epocha
Předpřístrojová
začíná přibližně v 1.pol. 17.stol
G.Galileo a jeho vrstevníci
Nepřímé metody zkoumání
Kroniky, válečné zpravodajství, ústní informace,pranostiky
Přístrojová
rozvoj 19. a 20.stol
bližší poznání
velkou úlohu – standardizace a unifikace měřících metod a jednotná kalibrace přístrojů
velký rozvoj telekomunikací která umožňovala sledovat stav zemské atmosféry z kosmického prostoru – 2. polovina 20.stol.
satelity
vznik Světové meteorologické organizace
okamžitý stav počasí na velkých územích – využití synoptické metody – založena na synchronním sledováním
Digitalizovaná
datum 5.3.1950 – 1. počítač – využití na předpověď počasí
stále výkonnější technika – nahrazení synoptické metody – krátkodobá a střednědobá předpověď počasí
Meteorologie = nauka o počasí, což je aktuální stav atmosféry, charakterizovaný uspořádáním meteorologických prvků, včetně jejich interakcí o zemské atmosféře, o jejích složení, vlastnostech a dějích v ní probíhajících- všestranné studium jevů ve vzdušném obalu země
elektrometeory = viditelné nebo slyšitelné projevy atmosf. elektřiny; bouřka, blesk, hřmění, polárně záře…
hydrometeory = kapalné nebo pevné částice v atmosféře nebo usazené na zemi nebo na předmětech; déšť, kroupy, mlha, rosa, ledovka, sníh…
litometeory = tuhého skupenství, nepochází z vody, jsou suspendovány ve vzduchu nebo zdviženy větrem; zákal, kouř, prachová vichřice….
fotometeory = světelné jevy vyvolané odrazem, lomem, rozptylem slunečního či měsíčního světla; koróna, duha, irizace…
Klimatologie
= nauka o podnebí neboli klimatu, uvažujeme dlouhodobý režim meteorologických prvků spolu s jejich proměnlivostí (=všech stavů atmosféry)- relativně stálost, pomalejší změny
Fenologie
= nauka o životních projevech rostlin a živočichů v široké souvislosti s počasím a podnebím s akcentem na pravidelně se opakující periodické jevy během roku
Informace – meteorologická
pro slovní a grafický popis povětrnostních a klimatických podmínek
umožňují sledovat aktuální stav atmosféry prostřednictvím meteorologických prvků
5 základních požadavků
Globálnost – údaje pocházejí z území o velikosti kontinentu, oceánu nebo celé polokoule
Trojrozměrnost – popis atmosféry jak horizontálně tak vertikálně
Synchronnost – stejný časový okamžik pro měření na celé zeměkouli prostřednictvím jednotně stanovených termínů pozorování a používaného času (UTC)
Pravidelnost – zachycuje stejnoměrnost opakování
Operativnost – zajišťuje co nejkratší dobu oid sběru dat po zpracování až po distribuci
Do map – izolinie – spojnice míst se stejnou hodnotou
Izobara – tlak vzduchu; izobronta – hřmění; izohyeta – srážkový úhrn; izonefa – oblačnost; izotacha – rychlost větru; izoterma – teplota vzduchu
- klimatologická
- dlouhodobé sledování meteorologických prvků
- stejné požadavky – globálnost, trojrozměrnost, pravidelnost, synchronnost
- do map – izolinie -Izoamplituda – amplituda naměřené teploty; izofena – fenologická fáze; izofota – intenzita osvětlení; izohélie – trvání slunečního svitu; izohumida – poměrná vlhkost, izohypsa – nadmořská výška
Čas, termíny měření a pozorování - čas pravý místní a střední místní, pásmový, atomový, koordinovaný UTC
sám o sobě nemá smysl
měřitelný jen když- je spojen s pohybem určitého bodu v určité souřadné
soustavě
- potíže – stanovení počátku, nepřesnost měření, výběr fyzikálního děje ,...
pravý místní čas – pro aktinometrická měření, stanovení trvání slunečního
svitu a určování soumrakových jevů
střední místní čas – termínová měření v klimatologii
čas UTC, světový čas pro potřeby sledování počasí v rámci programu Světová služba počasí, včetně komunikací
pravý a střední místní čas – časy sluneční, zdánlivý pohyb slunce – těžko definovatelné stanovení času, přesný sluneční čas měří jen sluneční hodiny
pásmové časy
do konce 18.stol. měření času slunečními hodinami – pravý místní čas
1820 – zaváděn střední čas – nevhodný
Pak železniční čas – místní čas hlavního města státu – problémy
1870 – systém pásmových časů – země byla rozdělena na 24 poledníkových pásem o zeměpisné šířce 15°
Základní pásmo – okolo nultého poledníku
Den začíná nultým greenwichským poledníkem - Západoevropský čas
Středoevropský čas – se používá u nás od 1.1.1992
čas letní – čas východněji položeného pásma
Atomový čas
atomové hodiny
velmi přesné 10-11s
1 atomová sekunda – úsek za který proběhne 9,2mil kmitů Cs133
Nezávislá n a zemské rotaci
Mezinárodní atomový čas
Čas UTC
pásmový greenwichský čas byl později nazván UT universal time, ten byl upraven
a 1.1.1972 byl zaveden UTC Universal Time Coordinated
není časem pásmovým byl odvozen od mezinárodního atomového času
používá se celosvětově pro měření a pozorování na pozemních meteorologických stanicích, při aerologických měřeních, na plovoucích bójích na mořích,....
Kalendář
- soustava dlouhých časových intervalů založená na pozorování periodicky se opakujících přírodních jevů, zejm. pohybu nebeských těles a vyjádřena souborem pravidel, která umožňují počítat dny
Tropický rok – všechna roční období, 365dní, 5 hodin, 48minut, 45,7s, 2 po sobě následující průchody slunce středním jarním bodem
Synodický měsíc – čas mezi 2 stejnými fázemi měsíce (oběh měsíce vzhledem ke slunci)
Siderický rok – skutečný oběh Země okolo slunce, doba kdy se slunce vrátí k téže hvězdě
Juliánský kalendář
základem byl egyptský kalenář
rozlišoval liché měsíce (31dnů), sudé (30dnů), únor( byl poslední měsíc a měl 29dnů)
délka 365,25dne , přestupný rok 366dní
problém odchylky od tropického roku
Gregoriánský kalendář
- 1852papež Řehoř (gregorius) svolal reformní komisi
číslování dnů posunuto o 10dnů dopředu
po čtvrtku 4.října následoval pátek 15.říjen
Kalendáře přírody
- soubor nejrůznějších poznatků o periodických sezónních vlivech podnebí i aperiodickém působení počasí na biologické objekty v přírodě i člověka
Pylové kalendáře
poskytují základní informace o období květu hlavních polinózních rostlin během roku, nezbytné pro pacienty trpícími pylovými alergiemi
doplněk aktuálního pylového zpravodajství např. v televizi
Fenologický kalendář
důležité informace při změně podnebí
dříve se mohli spoléhat pouze na letokruhy stromů, korálů,sedimenty moří a oceánů
Kalendáře nemocí
souhrn dlouhodobých poznatků lékařů a pacientů
biotropie počasí resp. meteotropie nemocí – zabývá se citlivostí na počasí, chorobami na které se přímo podílí počasí
patří sem i adaptační mechanismy člověka, věku a kondice....
předzvěstné pocity- pacienti reagují na změnu počasí ještě dřív než přijde, než přístroje
Kalendáře synoptických situací
přehled o výskytu standardizovaných typizovaných povětrnostních situací v dané oblasti za určité období
rozložení vzduchových hmot, polohu atmosférických front, důležitých tlakových útvarů i dalších objektů určujících ráz počasí na geografickou oblestí
Éra a letopočet
Počátek kalendáře významná událost (nástup krále na trůn nebo např. stvoření a počátek světa...)
Éra= Období začínající určitou historickou událostí, od níž se počítá letopočet. Například římská éra začíná založením Říma (ab urbe condita), islámská éra (hidžra) začíná Muhammadovým útěkem z Mekky do Medíny
Roční období = časové intervaly, popisující pravidelně se opakující kratší periody než rok a vymezené určitými sjednocujícími vlastnostmi, 4 období – jaro, léto, podzim, zima
Astronomická roční období
- Střídání ročních dob a obrácený výskyt sezón na jižní polokouli
- sklon zemské osy
Jaro – od jarní rovnodennosti do letního slunovratu, na jižní polokouli v tu dobu začíná podzim
- Při rovnodennosti je všude stejně dlouhý den a noc
- den prodlužuje a nejdelší je okolo dne rovnodennosti
Léto – od letního slunovratu (slunce je nejvýš nad obratníkem raka nebo kozoroha) do podzimní rovnodennosti
Podzim – podzimní rovnodennost do zimního slunovratu, opět na celé zemi stejně dlouhý den
Zima – zimní slunovrat – jarní rovnodennost
Meteorologická roční období
odlišná definice
nepravidelné roční periody se střídáním synoptických situací
Jaro – různě dlouhé, přechod mezi zimní a letní cirkulací atmosféry, v evropě je vymezeno mezi 1. březnem a 31.květnem
Léto – převládá letní cirkulace, způsobuje výrazné trvalejší změny počasí
, Evropě vymezeno mezi 1.červnem a 31.srpnem
Podzim – přechodná doba mezi letní a zimní cirkulace atmosféry, končí cyklonární charakter v Evropě – 1.září – 31.listopad
Zima – zimní atmosférická cirkulace, v Evropě – 1.prosinec – 28.nebo 29.února
Klimatologická roční období
časové úseky používané v klimatologii
závisí na zeměpisné šířce a na nadmořské výšce
polární oblasti – jaro a podzim jsou velmi krátké, v teplých oblastech nejsou rozdíly mezi jednotl. obdobími tak velké
Jaro – přechodná zóna s typickým rychlým zvyšováním teploty vzduchu
začíná dnem kdy průměrná denní teplota vzduchu je vyšší než průměrná roční teplota vzduchu (5-15°C)
Léto – průměrná denní teplota vzduchu je vyšší jak 15°C, doba trvání léta závisí na nadmořské
výšce
Podzim – rychlý pokles teploty půdy, vody a vzduchu
začíná dnem kdy průměrná denní teplota klesne pod hodnotu ročního průměru
průměrná denní teplota – 15-5°C
Zima – prosinec – únor
v evropě – průměrná denní teplota td– menší jak 5°C
rozlišujeme – předzimní – 5-0°C ; vlastní zima – td< 0°C; předjaří – td0-5°C
zimní období se také nazývá mimovegetační, nevegetační, období zimního klidu
Fenologická roční období
typické vývojové fáze rostlin, mající souvislost se změnami počasí v průběhu roku (rašení, olistění, kvetení...)
předjaří – rozkvět keřů a stromů, které kvetou ještě před olistěním (líska, jíva,olše)
jaro – časné jaro – květ stromů které se současně olisťují (třešeň, hrušeň, jabloň); plné jaro- stromy kvetou s vyvinutými listy (šeřík, jeřáb)
léto – časné léto - kvete lípa, vinná réva, ozimé žito; plné léto – v jehož průměru dozrávají obilniny
podzim – žloutnutí listů a sklizeň okopanin, končí opadem listů
zima – vegetační klid, dočasně jsou omezeny nebo zastaveny děje ve vývoji a růstu rostlin, půda promrzá
Biologická roční období člověka
člověk reaguje na sezónní výkyvy počasí
snaha popsat biologický rytmus fyziologických procesů probíhajících v lidském těle – definování biologického roku
2 půlroky – ergotropní – jaro a léto, trofotropní (podzim a zima)
Jaro začíná 16.2.,léto 1.6.,podzim 16.8. a zima 16.12.
Hydrologický rok
uzavřená časová jednotka vzhledem k hydrologickému cyklu
určena rovnicí vodní bilance – srážky, odtok,výpar ale i změny zásob vody v půdě, vegetaci a sněhové pokrývce
období zvýšeného výskytu srážek v pevném nebo kapaném skupenství
zahrnuje celé akumulační období – na území střední evropy začíná 1.11.konec – 31.10.
předpoklad ale že všechny srážky odtečou
Agrometeorologický rok
veškeré životní projevy rostlin i živočichů – závislé na počasí a podnebí
rok začíná a končí uprostřed zimy, 2 nezávislé části zimy a vegetačního období mezi nimi
chladný (začíná 1.10. a končí 31.3.) teplý půlrok (1.4.-30.9.)
ozimy seté na podzim, přezimování chorob a škůdců
WMO
Světová meteorologická organizace
Atmosféra nemá hranice
Největší nepřetržitá výměna dat, unifikace a standardizace
CGOS, programy WWW, WCP, WCRP
Nahradila Mezinárodní meteorologickou stanici (1873)
Československo – jeden ze zakládajících států
11.10. 47 – dohoda o WMO, Washington, A. Gregor
WWP
celosvětový meteorologický systém koordinovaný WMO schválen v roce 1957
globální systém pozorování
globální telekomunikační systém
globální systém zpracování údajů a systémů prognózy
Český hydrometeorologický ústav
zástupce ČR ve světové meteorologické organizaci
uživatelské instituce
WCP, program WMO
World climate program
poznání procesů tvorby klimatu
klasifikace podnebí, klimatografie
klimatické změny v minulosti a dnes
Termický režim interiéru stájí
Teplota ve stáji
teplota změřená v životní zóně zvířat ve vnitřním prostoru stájového objektu ve výšce stojících zvířat
= výsledkem tepl
Vloženo: 16.07.2009
Velikost: 297,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu AAA11E - Základy bioklimatologie
Reference vyučujících předmětu AAA11E - Základy bioklimatologie
Reference vyučujícího prof. Ing. CSc. Jiří Klabzuba
Podobné materiály
- ETA05E - Informatika - Taháky
- AGA13Z - Genetika se základy biometriky - Tahák varianty zkoušky
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - tahak
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - tahák
- ETA05E - Informatika - info-tahak
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - mikrobiologie-tahak2.test
- AVA34E - Praktická anatomie koně - Tahák1
- AVA34E - Praktická anatomie koně - Tahák 2
- AVA34E - Praktická anatomie koně - Tahák 3
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - mikracka tahak
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - tahak
- AEA09E - Zoologie - tahák zoo 1
- AEA09E - Zoologie - tahák zoo 2
- AEA09E - Zoologie - tahák zoo 3
- AAA22E - Agroekologie - tahák
- AEA09E - Zoologie - tahák zoo 1
- AEA09E - Zoologie - tahák zoo 2
- AEA09E - Zoologie - tahák zoo 3
- ACA05E - Biochemie - tahák
- ACA05E - Biochemie - tahák 2
- AAA11E - Základy bioklimatologie - tahák ke zkoušce
- AAA11E - Základy bioklimatologie - tahák
- AAA11E - Základy bioklimatologie - taháky2
- AAA11E - Základy bioklimatologie - tahak
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - tahák
- AAA22E - Agroekologie - tahak
- AAA22E - Agroekologie - tahak
- AAA22E - Agroekologie - tahak
- AHA09E - Agrochemie - tahak
- AHA09E - Agrochemie - tahak
- AHA09E - Agrochemie - tahak
- AVA10E - Praktická anatomie zvířat - tahak
- AVA10E - Praktická anatomie zvířat - tahak
- AVA10E - Praktická anatomie zvířat - tahak
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - tahak
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - tahak
- AEA26E - Zoologie obratlovců - tahak
- AEA26E - Zoologie obratlovců - tahak
- AEA26E - Zoologie obratlovců - tahak
- AEA26E - Zoologie obratlovců - tahak
- AAA11E - Základy bioklimatologie - klima tahák
- AMA08E - Základy mikrobiologie - Kompletní tahák mikrobiologie
- AEA09E - Zoologie - tahak cast 1
- AEA09E - Zoologie - tahak cast 2
- AEA09E - Zoologie - tahak cast 3
- EEA77E - Ekonomika veřejného sektoru - Tahák
- EEA77E - Ekonomika veřejného sektoru - Tahák varianty
- EEA77E - Ekonomika veřejného sektoru - tahák grafy
- EEA77E - Ekonomika veřejného sektoru - tahák 2
Copyright 2024 unium.cz