Prezentace 12

Umění, psychologie a výchova UKV2 – přednáška č. 12 „Podoba výtvarné edukace v praxi se postupem doby značně měnila, avšak jejím jádrem vždy zůstávalo vizuálně-obrazné myšlení rozvíjené prostřednictvím výtvarného projevu a podmíněné tvůrčím empatickým vztahem člověka k přírodě, k lidem i k sobě samému.“
Jan Slavík: Z historie Vv a její teorie, www.artefiletika.cz „Výtvarný projev je metoda tvorby a vnímání (vizuálního nebo haptického), která umožňuje zprostředkovat významy,  kvality a hodnoty v zážitkovém a interpretačním kontextu vizuální kultury.“
Jan Slavík: Z historie Vv a její teorie, www.artefiletika.cz RVP pro ZV – 2. stupeň Očekávané výstupy
Žák
vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů; uplatňuje je pro vyjádření vlastních zkušeností, vjemů, představ a poznatků; variuje různé vlastnosti prvků a jejich vztahů pro získání osobitých výsledků
užívá vizuálně obrazná vyjádření k zaznamenání vizuálních zkušeností, zkušeností získaných ostatními smysly a k zaznamenání podnětů z představ a fantazie
užívá prostředky pro zachycení jevů a procesů v proměnách a vztazích; k tvorbě užívá některé metody uplatňované v současném výtvarném umění a digitálních médiích – počítačová grafika, fotografie, video, animace
vybírá, kombinuje a vytváří prostředky pro vlastní osobité vyjádření; porovnává a hodnotí jeho účinky s účinky již existujících i běžně užívaných vizuálně obrazných vyjádření
rozliší působení vizuálně obrazného vyjádření v rovině smyslového účinku, v rovině subjektivního účinku a v rovině sociálně utvářeného i symbolického obsahu
interpretuje umělecká vizuálně obrazná vyjádření současnosti i minulosti; vychází při tom ze svých znalostí historických souvislostí i z osobních zkušeností a prožitků
porovnává na konkrétních příkladech různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření; vysvětluje své postoje k nim s vědomím osobní, společenské a kulturní podmíněnosti svých hodnotových soudů
ověřuje komunikační účinky vybraných, upravených či samostatně vytvořených vizuálně obrazných vyjádření v sociálních vztazích; nalézá vhodnou formu pro jejich prezentaci RVP pro ZV – 2. stupeň Učivo
ROZVÍJENÍ SMYSLOVÉ CITLIVOSTI
prvky vizuálně obrazného vyjádření – linie, tvary, objemy, světlostní a barevné kvality, textury; vztahy a uspořádání prvků v ploše, objemu, prostoru a v časovém průběhu (podobnost, kontrast, rytmus, dynamické proměny, struktura), ve statickém i dynamickém vizuálně obrazném vyjádření
uspořádání objektů do celků v ploše, objemu, prostoru a časovém průběhu – vyjádření vztahů, pohybu a proměn uvnitř a mezi objekty (lineární, světlostní, barevné, plastické a prostorové prostředky a prostředky vyjadřující časový průběh) ve statickém i dynamické vyjádření
reflexe a vztahy zrakového vnímání k vnímání ostatními smysly – vědomé vnímání a uplatnění mimovizuálních podnětů při vlastní tvorbě; reflexe ostatních uměleckých druhů (hudebních, dramatických)
smyslové účinky vizuálně obrazných vyjádření – umělecká výtvarná tvorba, fotografie, film, tiskoviny, televize, elektronická média, reklama; výběr, kombinace a variace ve vlastní tvorbě
UPLATŇOVÁNÍ SUBJEKTIVITY
prostředky pro vyjádření emocí, pocitů, nálad, fantazie, představ a osobních zkušeností –manipulace s objekty, pohyb těla a jeho umístění v prostoru, akční tvar malby a kresby, uspořádání prostoru, celku vizuálně obrazných vyjádření a vyjádření proměn; výběr, uplatnění a interpretace
typy vizuálně obrazných vyjádření – hračky, objekty, ilustrace textů, volná malba, skulptura, plastika, animovaný film, comics, fotografie, elektronický obraz, reklama, vizualizované dramatické akce, komunikační grafika; rozlišení, výběr a uplatnění pro vlastní tvůrčí záměry
přístupy k vizuálně obrazným vyjádřením – hledisko jejich vnímání (vizuální, haptické, statické, dynamické), hledisko jejich motivace (fantazijní, symbolická, založená na smyslovém vnímání, racionálně konstruktivní, expresivní); reflexe a vědomé uplatnění při vlastních tvůrčích činnostech Tvorba a vnímání jako předmět psychologie umění Jiří Kulka, Psychologie umění. s. 30
Terén psychologie umění členíme různým způsobem.
První možností je vyjít od jednotlivých psychických funkcí a procesů a ptát se, jaké jsou jejich zvláštnosti v oblasti umění (např. umělecké myšlení, vnímání, paměť, city atd.).
Druhou alternativu nazval jeden z průkopníků psychologie umění L. S. Vygotskij objektivně analytickou metodou. Tato metoda poznávání vychází z předpokladu, že je možno na základě analýzy struktury podnětů rekonstruovat strukturu reakcí. Vygotskij ji charakterizoval slovy: „Od formy uměleckého díla přes funkční analýzu prvků a struktury k rekonstrukci estetické reakce a stanovení obecných zákonů.“
Konečně třetí a nejrozšířenější varianta členění předmětu psychologie umění stanoví jako východisko zkoumání praktické procesy umělecké tvorby a vnímání umění. Psychika je jejich regulátorem, umělecké dílo je na jedné straně výsledkem tvůrčí činnosti, na druhé straně je předmětem činností vjemových.
V dalším textu se snažíme uvedené tři psychologické přístupy k umění sloučit. První přístup je uplatněn v kapitolách třetí až sedmé, druhý byl aplikován v kapitole osmé, třetí se promítl do deváté a desáté kapitoly. 1950 - KATEDRA PSYCHOLOGIE VÝTVARNÝCH UMĚNÍ. Francouzům je ke cti, že přiznali psychologii umění zvláštní důleži