Prezentace 17

UKV2 – P16O FOTOGRAFII Pravděpodobným vynálezcem camery obscury byl buď Leonardo da Vinci někdy kolem roku 1480 nebo Leon Battista Alberti Historie
Lidská paměť je krátká a tak se nezřídka stává, že následující generace znovu a znovu objevují něco, co bylo známo už jejich předkům. V 11. století byla camera obscura známa, slovník tedy nelže. Ale už v 5. století př.n.l. čínský filozof Mo Ti popsal vznik obrazu po průchodu světla malým otvorem. Už on věděl, že předměty odrážejí světlo všemi směry a že světlo odražené od horní části předmětu vykreslí spodní část obrazu. Další popisy tohoto jevu se objevují v čínských pramenech z 9. a 10. století.
Otázky týkající se průchodu světla otvorem vznáší ve svém díle Problémy i Aristoteles ve 4. stol. př.n.l., nedává však žádné vysvětlení. Proč když slunce svítí skrz pravoúhlý otvor, je jeho obraz kulatý? - trochu to připomíná meditaci nad tím, že hranatá dlažební kostka vržená z mostu do Vltavy dělá kruhy.
V 10. století se arabský fyzik a matematik Abu Ali al-Hasan zabýval lomem a odrazem světla a čočkami. Při svém bádání použil také desku s dírkou, před kterou postavil vedle sebe do řady svíčky, jejichž obraz se promítal na pozadí na druhé straně desky. Zakrýváním svíček zjistil, že obraz pravé svíčky se promítne nalevo a odvodil, že světlo se šíří přímočaře.
A samozřejmě by to nebyl Leonardo da Vinci, kdyby se v jeho zápiscích (Codex Atlanticus) nenašla zmínka o formování obrazu vnější osluněné krajiny v zatemněné místnosti. Jak jinak než pomocí dírky.
V katedrále ve Florencii nechal roku 1475 matematik a astronom Paolo Toscanelli vsadit do jednoho z oken bronzovou destičku s dírkou, kterou se promítá obraz Slunce na podlahu katedrály. Na podlaze je značka, na kterou obraz Slunce dopadal právě v poledne a určoval tak přesný čas. Toto zařízení potřebovala církev pro určení data Velikonoc, které jsou vždy v neděli po prvním úplňku následujícím po jarní rovnodennosti.
Podobné zařízení využívající projekci obrazu Slunce na podlahu pomocí dírky použil dominikánský mnich Egnatio Danti. Roku 1576 zřídil observatoř - tedy dírku ve střeše a poledník vsazený do podlahy - v bazilice Sv. Petra v Bologni. O čtyři roky později předložil výsledky svého bádání papeži Řehořovi XIII. a dokázal, že jarní rovnodennost nastala o 10 dní dříve, než měla. Po dvouletém zvažování pak papež upravil juliánský kalendář a nechal vytvořit kalendář gregoriánský, který užíváme dodnes
Ale to už jsme v 16. století, kdy lidstvo konečně dostalo ucelený popis camery obscury. Vytvořil jej v roce 1558 neapolský vědec Giovanni Battista della Porta ve svém díle Magia Naturalis. Občas se setkáte s tvrzením, že cameru obscuru vynalezl, avšak není tomu tak.
První nákres camery obscury najdete v díle De Radio Astronomica et Geometrica z roku 1545, kde holandský astronom Regnie Gemma Frisius popisuje své pozorování zatmění Slunce v roce 1544.
Zlatý věk církevních astronomických observatoří v kostelích, které se k pozorováním hodily díky velkým rozměrům a šeru panujícímu uvnitř, trval do poloviny 18. století, kdy byly dalekohledy zdokonaleny natolik, že byly již pro daný účel vhodnější. Dnes památku na tuto dobu najdeme v kostelích v Římě, Paříži, Milanu, Florencii, Bologni, Palermu, Bruselu, Antverpách...
V 17. století došla camera obscura značného rozšíření. Dírka byla zvětšena a osazena čočkou, což zvýšilo jas obrazu a samotná místnost mohla mít také formu stanu či přenosné skříně. A když roku 1620 Jan Kepler, který je mimochodem považován za autora samotného termínu camera obscura, vyvinul přenosnou verzi tohoto přístroje, dostali malíři krajináři do rukou pomůcku, která jim usnadnila práci.
V 19. století pak byly zatemněné místnosti určené k pozorování obrazů stavěny pro zábavu i poučení leckde po světě. Některé z nich se zachovaly dodnes. Pokud třeba zavítáte do Edinburghu, jednou z atrakcí města je camera obscura přímo na Královské míli. Obraz města je tu přes čočku a zrcadlo promítán na stůl v zatemněné místnosti. Camery obscury byly stavěny i ve 20. století. http://www.seminarky.cz/Dejiny-fotografie-5191 Camera obscura z roku 1817 Aleš Veselý Český sochař, narozen 1935 v Čáslavi.
Po absolvování pražské akademie (1952 – 58) se usadil v Praze. Na konci padesátých let