Výtah ze skript

erace a další.
Klasifikace zásob
Nutné správné pojmenování druhů zásob!
Zásoby – dle stupně zpracování (výrobní, nedok. výr., hotových výr., zboží, na log. trase), dle funkce v podniku (techn., strategické, spekulační), dle použitelnosti (použitelné, nepoužit.)
Výrobní zásoby: suroviny na výrobu konečného výr. + mazadla, paliva, obaly…
Zás. nedok. výr: produkty, u nichž již proběhly některé výrobní operace, tudíž nejsou již surovinou, ale ani ještě hotovým výrobkem.
Zásoby hot. výr: dosud neprodané skladované, finální produkty
Zásoby zboží: doposud neprodané finální produkty, které firma nevyrobila, ale nakoupila je za účelem dalšího prodeje
Rozpojovací zásoby: mezi výrob. procesy dochází k rozpojení mat. toku z důvodu vyrovnání časového nebo množ. nesouladu. Eliminace náhodných poruch a nepravidelností mezi jedn. procesy. Členíme na: běžnou zásobu (vzniká v důsledku nákupu nebo dopravy v dávkách), pojistnou zásobu (zásoba pro jistotu, kdyby něco), vyrovnávací zásobu (řeší nesoulad výkonnosti pracovišť), zásoba pro předzásobení (tlumí předvídané výkyvy na vstupu nebo výstupu).
Zásoby na logistické trase: zásoby, které ještě nedosáhli cíle (jsou na cestě) – dopravní zásoba („zboží na cestě“), zásoba rozprac. výroby (nedokončené výrobky ve stavu zpracování).
Technologické zásoby: zásoby, které před další výrob. oper. musí být určitou dobu skladovány (vysychání dřeva)
Strategické zásoby: zabezpečují „přežití“ podniku při kalamitách (přírodní katastrofy atd.) – o vytv. rozhoduje podnik
Spekulační zásoby – snaha o docílení nákupních úspor (očekávané zvýšení ceny)
Použitelné zásoby: položky, které budou do budoucna zpracovány – přiměřené zás. (zásoba, která bude spotř. v urč. době), nadbytečné zás. (rozdíl mezi celkovou prům. zás. a přim. zas.)
Náklady a jejich členění
Pojetí a klasifikace nákladů
Náklady vždy musí souviset s výnosy příslušného období.
Pozor, neplést si náklady a výdaje. Např. Nákup stroje není náklad, ale výdaj. Náklad jsou až odpisy. Atd.
Klasifikace nákladů: druhové, účelové, kalkulační, dle závislosti na změně objemu výroby
Druhové členění nákladů:
Odpovídá na ot. co bylo v podniku spotřebováno (spotřeba surovin, mat., paliv, energie, odpisy, mzdy, ,fin. nákl., nákl. na dod. služby … )
Ve výkazu zisků a ztrát v účtové osnově se náklady dělí na: provozní, finanční, mimořádné.
Druhovým tříděním zjistíme např: vztah podniku s okolím, na jaký vstupní faktor připadají největší nákl., který nákl. druh měl největší dynamiku atd. – důležité pro finan. úče. a jiné analýzy.
Nákladové druhy představují externí náklady. Jsou to náklady prvotní, které vznikají stykem podniku s jeho okolím nebo se zaměstnanci. Jsou to náklady jednoduché, nelze je dále členit. Druhotné náklady vznikají spotřebou vnitro. výkonů (výr. el. en. pro vlastní potřeb) – interní náklady, mající komplexní charakter – projevují se při zúčtování nákladů podle středisek.
Účelové třídění nákladů
2 hlediska: místo vzniku v podniku, na co byly vynaloženy – podle středisek
Náklady –výrobní činnosti – hlavní výroba(techn. nákl. jednicové a režijní, nákl. na obsluhu a řízení), pomocná, přidružená, odbyt, nevýrobní činnost (správa, zás., další)
Střediska musí mít stanoveny funkce, výkony atd.
Kalkulační členění nákladů
Umožňuje hodnotit, na které výrobky, služby či činnosti byly nákl. vynaloženy. Zajišťuje rentabilitu jedn. výr. Každý výkon je vymezen kalkulační jednicí. Podle způsobu přiřazení nákl. na kalk. jednici rozeznáváme náklady přímé a nepřímé.
Přímé: lze je přiřadit k výkonům při jejich vzniku. (spotř. mat. na 1 ks)
Nepřímé: nelze přiřadit, vznikají při činnostech (mzdy pracovníků z oblasti správy)
Podle závislosti na změně objemu výroby – variabilní, fixní (známe z MIK)
Kalkulace nákladů: písemný přehled o jednotlivých položkách nákladů a jejich úhrnu na kalkulační jednici.
Kalkulační vzorec úplných vlastních nákladů tvoří: PŘÍMÉ NÁKLADY (přímý mat., přímé mzdy, ostat. přímé nákl.) NEPŘÍMÉ NÁKLADY (výrobní režie, správní režie, odbytová režie) – to vše dohromady = ÚPLNÉ VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU
Druhy kalkulací:
Kalkulace – dle doby sestavování: předběžná (operativní, plánovaná, propočtová), výsledná,
z hlediska struktury (postupná, průběžná)
z hlediska úplných nákl. (úplných nákl., neuplných nákl. = kalkulace pouze VC
Výnosy a jejich členění
Výnosy: peněžní částky, které podnik získal ze svých činností za určité účetní období, bez ohledu na to, zda byly v tomto období inkasovány. Tím se liší od příjmů. Zahrnují také změnu stavu vnitropod. zásob vl. výr. a tzv. aktivaci, jež také nejsou peněžními příjmy.
Hlavní výnosy u jedn. typů podniků:
Výrobní podnik: tržby za prodej vl. výrobků a služeb
Obchodní podnik: obchodní rozpětí (rozídl mezi prodejní a nákupní ceno)
Bankovní podnik: rozdíl mezi kreditními a debetními úroky
Výnosy tvoří: Provozní výnosy z hlavní činnosti podniku (tržby za prodej zb., výkony, tržby z prodeje DM a mat., ostatní provozní výnosy, Finanční výnosy (z finančních investic, CP …), Mimořádné výnosy
Tržby – hlavní složkou výnosů většiny podniků. Peněžní částky, které podnik získal prodejem výrobků, zboží a poskytováním služeb v daném účetním období. Rozhodujícím fin. zdrojem podniku, který slouží k úhradě jeho nákladů a daní, k výplatě dividend….
Tržby tvoří: tržby z prodeje zb., tržby za prodej vl. výrobků a služeb (rozhodující), tržby z prod. DM a mat., trž. z prod. CP a vkladů.
Tržby z prodeje vl. výrobků a služeb jsou ovlivněny mnoha faktory, např. objemem výroby, cenami výr. a služeb, strukturou sortimentu prodeje, lhůtou splatnosti atd.
Zvyšování tržeb: zvyšováním kvality, nové výrobky, zlepšování servisu, reklama, zvyš. cen produktů, pokud trh dovolí
Výsledek hospodaření a jeho členění
VH podniku je rozdíl mezi celkovými výnosy a náklady. Je-li kladný – zisk, záporný, ztráta.
3 složky podnikového VH: provozní, finanční, mimořádný
Rozdíl mezi provozními náklady a provozními výnosy tvoří Provozní výsledek hospodaření, rozdíl mezi fin. náklady a fin. výnosy tvoří Finanční výsledek hospod, který spolu s provozním výsledkem hospodaření tvoří Výsledek hospodaření za běžnou činnost. Rozdíl mezi mimořádnými náklady a výnosy tvoří Mimořádný výsledek hospodaření. Odečteme-li od celkového výsledku hospod. před zdaněním daň z příjmů, dostaneme Výsledek hospodaření po zdanění, ten nám po úpravě částky čerpání z rez. fondů a částky jejich tvorby a částku zisku nebo ztráty z minulého roku dá BILANČNÍ ZISK nebo BILANČNÍ ZTRÁTU.
PROVOZNÍ VÝNOSY – PROVOZNÍ NÁKLADY = PROVOZNÍ VH
FINANČNÍ VÝNOSY – FINANČNÍ NÁKLADY = FINANČNÍ VH
MIMOŘÁD.NÉ VÝN. – MIMOŘÁDNĚ NÁKL. = MIMOŘÁDNÝ VH
= - = =
VÝNOSY - NÁKLADY = VH PŘED ZDANĚNÍM
- DAŇ Z PŘÍJMŮ
- VH PO ZDANĚNÍ
+ ČERP. Z REZERVNÍCH FONDŮ
- PŘÍDĚLY REZERVNÍM FONDŮM
+ VH MINULÝCH LET
= BILANČNÍ ZISK/BILANČNÍ ZTRÁTA
Zisk v účetních datech je odlišný od daňového. Od účetního a daňového zisku musíme dále odlišovat zisk ekonomický (rozdíl mezi výnosy a ekonomickými náklady). Ekonomické nákl. zahrnují kromě nákladů účetních též náklady oportunitní, které představují peněžní částky, o které jsme přišli, resp. které jsme nezískali tím, že zdroje (práce, kapitál) nebyly vynaloženy nejlepší způsobem. Eko. zisk by měl být základem pro různá rozhodnutí.
Úloha zisku v podnikání: jedním z cílů a podnětů podnikání. Převládá dlouhodobý pohled na firmu před krátkodobým. Zisk a rentabilita jsou rozhodující pro dlouhé období, z hlediska krátkodobého mohou ustoupit do pozadí.
Funkce zisku: kriteriální funkce (kritérium pro rozhodování), rozvojová fce. (hl. zdroj tvorby fin. zdrojů), rozdělovací fce. (zákl. rozdělování důchodů mezi vlastníky, investory a stát), motivační fce. (interesovanost pracovníků)
2 způsoby zvyšování zisku – snižování nákladů, zvyšováním výnosů.
Faktory působící na náklady a výnosy: spokojenost zákazníků, změna sortimentu výroby, reengeneering podniku, snížení fixních a variabilních nákl., zrychlení obratu oběžn. maj.)
Rozdělení zisku: povinná tvorba rezervního fondu, zvýšení ZK, tvorba dalších (nepovinných) fondů, výplata dividend, výplata podílů na zisku zaměstnancům, nerozdělený zisk
Analýza bodu zvratu – postup pro nalezení bodu zvratu. Použijeme znalosti z MIK, graf bodu zvratu…
Rozdíl mezi cenou a VC = příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku (částka peněz, která zůstane z ceny výrobku po uhrazení jeho VC – ukazatel je důležitým nástrojem pro řadu rozhodnutí.
Výkaz zisků a ztráty – přehled o výnosech, nákladech a VH podniku. Spolu s rozvahou a cash flow tvoří zákl. fin. výkazy podniku.
Výrobní činnost podniku
Výroba: činnost, při které se za pomoci výrobních faktorů získávají výrobky nebo služby. Výroba ovlivňuje ekonomiku podniku a konkurenční schopnost. Snaha o co nejnižší náklady a nejkratší dobu na výrobu.
Výrobní proces probíhá v etapách. Např. pro strojírenství: předvýrobní, výrobní, odbytová.
Plánování výroby:
Plán. výrobního programu: určit co a množství. Závisí na průzkumu trhu. Během výroby-krátkodob. a dlohodob. změny výr.
Výrobního procesu: výběr techn., surovin a mat. Cílem-kvalita,malé nákl.
Zajištění výr. faktorů pro výrobu: plán nákupu, investiční plán, plán práce
Výrobní kapacita: výsledek jejího výkonu a doby, po kterou je v činnosti Dobu činnosti vyjadř. pomocí čas. fondů
Kapacitní propočty: umožňují stanovit max. objem produkce, který lze za urč. dobu ve výr. jedn. vyrobit.
Dále slouží k získ. inf.: jaký druh a kolik výr. kap. je potřeba, rozmístění výr. kapacit, potřebu výr. kapacit v příslušné době
Časový fond výrobního zař. – plánovaný počet dnů za rok.
Časové fondy: kalendářní časový fond – dán počtem dní v roce.
Nominální časový fond – zjistíme z kal. čas. fon. odečtením nepracovních dnů
Využitelný časový fond – vyp. z nominálního č.f. odečtením plánovaných prostojů
Produktivita – efektivnost využívání výrobních faktorů ve výrobě.
Obchodní činnost
Útvar nákup – hl. funkce v tom, že zajišťuje všechny dodávky surovin, výrobků či součástek, polotovarů …, aby všechny činnosti probíhaly v plánovaném čase a objemu. Zabezpečuje veškeré činnosti s nákupem, převzetím, uskladněním a zaplacením dodávek.
Řízení zásob – udržování zásob na úrovni, která odpovídá potřebám výrobní i nevýrobní činnosti podniku.
Na rozhodnutí o velikosti zásob působí i cena dopravy, balení, skladování a příprava.
Skladování – zahrnuje vlastní skladovací proces, balení a třídění – snaha o minimalizaci nákladů ve skladování.
Vhodný objednací systém – objednáme až ji signalizován stav poklesu zásob pod tzv. objednací úroveň (stanoveno účetní jednotkou)
Moderní metoda řízení zásob: Just in time – cílem, aby odběratel nemusel udržovat prakticky žádnou zásobu. Předpokladem úspěšného zavedení metody je:
přísná kontrola kvality u dodavatele, dodržování režimu pravidelných a spolehlivých dodávek, vytv. fung. log. systému, dokonalá vzájemná informovanost, precizní uzavření a dodržování dod. smluv, plná důvěra mezi dod. a odb.
Prodej – dílčí součást v celém odbytovém procesu, nutnost zjišťovat potřeby trhu a hledat cesty jak je zajistit === marketing
Činnosti prodeje: plán prodeje, příjem zakázek, kontakt se zákazníky, analýza prodeje, vlastní distribuce, řízení zásob hotových výrobků, skladování zásob hotových výrobků, balení, vypr. podkladů pro fakturaci
Obchodní plán – základním nástrojem pro řízení odbytu – sestavuje se na základě zjištění tržní situace podniku.
Kroky: posouzení, jak se jedn. výrobky podílejí na obratu, zisku, cash flow a jaká je skladba zákazníku, sestavení tržní prognózy, stanovení cílů