Přednášky

vních vlivů;
jedná se o takové chování, které má za cíl optimalizovat působení daného subjektu v prostředí, v němž se nalézá, a to v přítomnosti i v budoucnosti; čím vzdálenější je doba nebo okamžik, pro který zamýšlíme riziko řídit, tím náročnější jsou postupy a tím méně spolehlivé jsou odhady.
Při úvahách o zavedení risk managementu do podniku je možné uplatnit tři základní hlediska
1. management rizika je vyvolán vnitřní potřebou podniku
snižování nákladů spojených s minimalizací rizika, omezení ztrát včasným varováním, zvýhodnění podniku ve finančních jednáních;
2. management rizika je vyvolán vnějšími požadavky
investoři, zákazníci, finanční instituce, auditoři, regulátoři (stát, EU);
3. management rizika je vyžadován komerčním prostředím
zlepšení image a ratingu, získání výhody proti konkurenci, která rizika neřídí.
Systematické řízení rizik má vliv na ekonomické výsledky podniku a tím také na jeho hodnotu.
Tento vliv se projevuje ve dvou rovinách
v primární rovině ( například zkvalitnění strategických rozhodnutí, zlepšení alokace kapitálu, získání konkurenčních výhod, zvýšení ratingu, zvýšení důvěry;
v sekundární rovině ( například omezení ztrát, snížení nákladů na pojištění.
Klasifikace rizik
Rizika podle výskytu ( podle toho, zda se vyskytují po celou dobu podnikatelské činnosti.
Rizika podle míry ovlivnitelnosti ( podle toho, zda se jejich příčiny vyskytují v dotyčném podniku samotném, nebo jsou-li součástí podnikového okolí.
Rizika podle věcného obsahu ( podle toho, jakých stránek fungování podnikatelského subjektu se týkají a dají se odvodit z tzv. podnikových funkcí (resp. činností).
Rizika podle velikosti ( na základě závažnosti a četnosti, přičemž závažnost je pak charakterizována pomocí čtyř faktorů (velikost škody, vliv škody na výrobní proces, vliv škody na celkové náklady podniku, nutnost čerpání finančních rezerv).

Typologie podniků
Členění národního hospodářství podle principu financování
Podniky podle právní formy
podniky jednotlivce - obvykle živnosti, či podniky jednotlivců podnikajících na základě zvláštních právních předpisů,
obchodní společnosti
osobní společnosti - veřejná obchodní společnost, komanditní společnost,
kapitálové společnosti - společnost s ručením omezeným, akciová společnost,
družstva,
státní (veřejné) podniky.
Podniky podle sektorů a hospodářských odvětví
sektor veřejný,
sektor soukromý,
sektor smíšený;
b)sektor primární,
sektor sekundární,
sektor terciární;
c)sektor zemědělství,
sektor průmyslu,
sektor služeb.
Podniky podle velikosti
podniky dle statistického pojetí
podniky (organizace) dle klasifikace České správy sociálního zabezpečení
podniky dle právní úpravy Evropské unie
Podniky podle převládajícího výrobního faktoru
pracovně náročné podniky - mají zvlášť vysoký podíl mzdových nákladů na celkových nákladech;
investičně náročné podniky - mají zvlášť vysoký stav dlouhodobého hmotného majetku, který váže velký kapitál, proto hlavní části nákladů představují odpisy tohoto majetku a úroky z úvěrů;
materiálově náročné podniky - mají zvlášť vysoký podíl nákladů na suroviny a materiál na celkových nákladech.
Podniky podle typu výroby
výroba na zakázku (zakázková výroba);
vázaná (pevná) hromadná výroba;
pružná (flexibilní) hromadná výroba;
plynulá (proudová) výroba.
Sdružení podniků
zájmová sdružení a pracovní společenství,
konsorcium,
společný podnik,
kartel,
trust,
franchising,
koncern,
holding.
Další důležité pojmy
klastry,
fúze,
nadnárodní společnosti,
transnacionální korporace,
strategické aliance.
Soukromý sektor
Veřejný sektor
Neziskový (netržní) sektor
Ziskový (tržní) sektor
Národní hospodářství