Makro - výpisky z přednášek a skript

i horské chaty nenapadne sníh)
Okunův zákon
= vztah mezi trhem práce a zvyšování míry nezaměstnanosti
= Jestliže je nezaměstnanost nad přirozenou míru, každé 1% zvýší propad ekonomiky o 3%
Řešení nezaměstnanosti
Správná fiskální a monetární politika
Transferové výdaje
Protimonopolní opatření
Rekvalifikace
Dobrá informovanost o trhu práce
Snižování pracovní doby
Dřívější odchod do důchodu – zlaté padáky
Podpora exportu
Vhodná strukturální politika
Důchodová politika
Přirozená míra nezaměstnanosti, je taková míra, při níž jsou síly, které působí směrem ke zvyšování a snižování cenové a mzdové inflace, vyrovnané. (někde převyšuje nabídka práce, existují tedy volná pracovní místa. Jinde je větší poptávka po práci, než je počet volných míst.)
4-6%
Inflace
= projev makroekonomické nestability (ten nejhorší, hned za ním je nezaměstnanost)
Pohyb cenové hladiny nahoru
Pokles mezd
Měření: cenové indexy, deflátory GDP
Míra inflace= míra změny cenové hladiny
CPI=index spotřebitelských cen (spotřební koš)
Druhy
Podle tempa
Mírná inflace – únosná jen do 3%, vzestup cenové hladiny za 1 rok do 10%
Pádivá inflace – dvouciferná, peníze ztrácí kupní sílu
Hyperinflace – stovky i tisíce za 1 rok, peníze již neplní svoji funkci
Podle projevu
Otevřená inflace – zjevná, změřitelná, zveřejňuje se, taková je v ČR
Skrytá – brání se růstu cen – z toho může vzniknout vynucený růst úspor – nedostatek zboží, černý trh, stínová ekonomika – inflace se nemění
Potlačená – nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou, není patrná, není k dispozici potřebný sortiment
Deficitní a stínová ekonomika = na všechno se stojí frondy, nedostatek zboží, …
Spotřebitelský koš – typická spotřeba každé české domácnosti
(potraviny, alkohol, tabák, oblečení, voda, plyn, vybavení, vzdělání, kultura, …)
Deflátor GNP – inflace za rok pro všechny produkty co byly za ten rok vyrobeny
Čistá inflace – korigovaný spotřebitelský koš – o to, kde hrubě zasáhla vláda
ČR: kombinace poptávkové a nabídkové inflace – hlavně nákladová inflace
Nejmenší inflace – Švýcarsko: 2% za 22 let
Střední – Nigerie: 50 – 100% ročně
Nejvyšší – Ukrajina: 380%
Příčiny inflace
Poptávková
Bývá důsledkem nadměrných investičních a spotřebních výdajů, levného úvěru, snížení daní, které vyvolají vyšší poptávku.
Vzestup agregátní poptávky nad úroveň potenciálního produktu otevíra tzv. inflační mezeru, tj. rozdíl mezi skutečným a potenciálním produktem
Posun poptávky do AD´- vyšší přírustek cen než množství
AD´= C + I + G + X
∆P > ∆Q = přemíra financování
Nabídková inflace
Zvyšování nákladů, inflace tzv. tažená náklady, často důsledek nedokonalé konkurence, růst nákladových položek (surovin, výrobních zařízení,mezd a tím i cen…)
Jestliže náklady vytlačují ceny vzhůru během období vysoké nezaměstnanosti a slabého využití zdrojů, jde o inflaci tlačenou náklady.
Důsledky inflace
Inflace má přerozdělovací efekty
Postihuje především příjemce fixních důchodů (stipendia, starobní důchod, invalidní,… vše ze státního rozpočtu)
Se změnou fixních a disponibilních důchodů se změní priority domácností na spotřebu
Nepříznivě ovlivňuje úroveň mezd a platů
Má sociální dopady a mění strukturu spotřeby
Znamená pokles hodnoty vkladů (ztrácí věřitelé a získávají dlužníci)
Nepostihuje majitele hmotných statků
Při pevném měnovém kurzu znamená převahu zahraniční nabídky a to zeslabuje ekonomický růst v zemi
Přestaneme věřit bankám (žádné výnosy), začneme spotřebovávat – nakupujeme – dojde ke krachu bank
Inflace a nezaměstnanost – vzájemně to spolu souvisí
Phillipsova křivka
Phillipsova křivka = popisuje vztah mezi nezaměstnaností a inflací.
Klíčovým předpokladem je, že existuje inverzní vztah = jestli chceme udržet inflaci na nízké úrovni, potřebujeme větší nezaměstnanost
A-D = přirozená míra nezaměstnanosti
B-C = přeplacení lidí – skoková inflace
Období nízké nezaměstnanosti ovlivňuje Phillipsovu křivku (obr. 2)
Ekonomika se nejdříve nachází v bode A. Poté expanduje a nezaměstnanost klesá ve druhém obdoví v bode B pod přirozenou míru. Výsledkem je, že inflace roste nad setrvačnou míru.
S postupem času se však vyšší inflace stává anticipovanou a je zabudována do nové krátkodobé Phillipsovy křivky, takže při téže míře nezaměstnanosti jako v bodě B je vyšší míra inflace.Když se ekonomika ve čtvrtém období vrátí k přirozené míře v bodě D, je nyní zatížena vyšší setrvačnou a skutečnou mírou inflace
Je to pravda pouze v případě, že nezaměstnanost je větší než 4%
N úkor jednoho řešímedruhé
A-B = nezam. Se snižuje, ale inflace se zvyšuje
B-C
C-D = inflace se snižuje, ale nezam. Zvyšuje
Ekonomický růst
= roste-li reálný hrubý domácí produkt a národní důchod (na 1ob.) v čase.
Rozdíl:
Y= reálný produkt
T=čas
Koeficient růstu
Tempo růstu
nebo
Tempo růstu
Růst produktivity práce
Ekonomická síla
Ekonomická úroveň reál. GDP / 1 ob. V USD (počet eko. Aktivních lidí)
K-kapitál, L- práce, N-zdroje
Reálný důchod
Množství faktorů - kvantitativní
Růst K
Růst L
Kvalitativní změny
Zdokonalení (zlepšení)
Zdokonalení výrobních faktorů (kapitál, pracovní síla, úroveň řízení, organizace, inovace)
Intenzivní produkční funkce
Funkce státu
4 makroekonomické cíle
Vysoký produkt (přírustek produktu)
Kvalita, rychlý růst HNP, HDP, ND, čistý eko. Blahobyt, přírustky produktu, kvalita produktu -> produktové ukazatele
Zaměstnanost, pracovní síla
Míra zaměstnanosti, př. Míra zaměstnanosti, kolik lidí v produktivním věku nabízí svoji práci
Prvovýroba, druhovýroba, terciální sféra
Stabilita cenové úrovně
Inflace, čistá inflace, inflace na spotřební koš
Úroková míra, investice
Ekonomická aktivita země se zahraničím
Vnější ekonomika, vyhodnocení zahraničního obchodu, měnová bilance
Nástroje politiky
Fiskální politika – stát přerozděluje důchody, transferové platby
Monetární – úvěrová a peněžní politika
Vnější obchodní a měnová politika
Důchodová politika – kombinace fiskální a monetární politiky, zaměřenou na ovlivnění inflace prostřednictvím cenových a měnových opatření. (Lidé za důchod neposkytují žádnou protislužbu)
Magický N-úhelník
=znázornění základních cílů hospodářské politiky jednotlivých zemí
Jakou hospodářskou politiku stát za daných okolností aplikuje…
Čím je plocha obrazce větší, tím je i celkově úspěšnější hosp. politika státu.
Prorůstová fiskální a monetární politikaZdrženlivá fiskální a monetární politika
Ekonomika – čím víc ma východ, tím více je řízená státem. Západní země mají většinou liberální eko.
Nejliberálnější eko – Británie (nejmenší zásahy)
Sociální tržní eko – Německo, Dánsko, Švédsko, Holansko
Nemají státní sektor
Chrání občana cyklickými výkyvy eko
Založena čiste na soukromém vlastnicví (žádný státní sektor)
Komplexní sociální záchranná síť (povinné připojištění penzijní, proti nezaměstnanosti, zdravotní,…)
Extenzivní regulace práce – ochrana před propouštěním, práva společné ochrany pro dělníky
Autonomní politika CB – centrální banka je nezávislá, nedělá co chce vláda, hlídá výkyvy
Holanský systém – pokročilejší než německý, větší soc. zabezpěčení
Francie, Španělsko, Itálie – podniky, které krachují se zestátňují – mají státní sektor
Efekty
Volba vlády pro zdrženlivou nebo prorůstovou eko.
Při hrozbě inflace většina zemí zvolí zdrženlivou politiku
Nikdo nemůže říct, která politika je lepší.
Fiskální politika
= rozpočtová a daňová politika, nejdůležitější část rozpočtové soustavy
Státní rozpočet = centralizovaný peněžní fond, je vytvořen, používán státními orgány
Finanční plán - každoročně schvalován parlamentem (závazný finanční plán)
Funkce státního rozpočtu
Alokační – shromažďování finančních prostředků na realizaci veřejných …
Distribuční – zmírnění soc. a důchodové nerovnosti – přerozdělení
Stabilizační (=regulační) – zjištění míry nezaměstnanosti a inflace, přímé zásahy státu
Příjmy a výdaje SR
Příjmy
Daně
Přímé – závislé na příjmu, majetku
Nepřímé
Univerzální (DPH, obratová daň)
Selektivní (daň uvalená na specifické zboží)
Spotřební (uhlovodíková paliva a maziva, víno, pivo. Líh, tabák atd)
Clo
Daně a poplatky sociálního a nemocenského pojištění
Výdaje
Reálné – za výdaj poskytujeme protislužbu (státní správa, školství,…)
Transferové – žádnou protislužbu neposkytujeme (podpora v nezaměstnanosti, invalidní důchody, mateřská, …)
Příjmy (aktiva) a výdaje (pasiva) tvoří bilanci, která se většinou nerovná
Řešení deficitu SR
Restriktivní zásahy (sektory školství, zdravotnictví)
Zeškrtávají se tak dlouho, až ten sektor nemůže fungovat
Emitace státních dluhopisů
Věřitelem se stávají domácnosti a podnikatelé
Jestliže se prodají do zahraničí, musíme počítat z výnosem
Monetizace dluhu
Vláda donutí banku, která není nezávislá, aby dala na objem dluhu další pěníze do oběhu, tj. přidání do příjmu – růst inflace
Použití fondu národního majetku (rarita, použila to jen ČR)
Peníze z privatizace
Deficit SR
Cyklický
Důsledek hospodářského (recese, deprese)
Projevem je vyšší nezaměstnanost – nižší příjmy do SR – potřebujeme větší množství transf. Plateb – nejnižší příjmy a největší výdaje
Následná konjunktura ho opraví
Strukturální
Situace kdy je eko na úrovni př. M. nezaměstnanosti
Spojen s nějakými událostmi
Dlouhodobý, těžko se odstraňuje
Příčinou je rozhodnutí vlády na vyšší vládní výdaje než jsou příjmy
Deficit SR a vytěsňovací efekty
Soukromý sektor se přestane angažovat do eko – stát se moc angažuje
Nulové vytěsňovací efekty
Částečné – byt. Výstavba
100%
Kdyby stát opravil nádraží a jezdilo by se busem hodně levně, tak přestaneme jezdit autem – krachne automobilka
Diskreční fiskální a časová zpoždění
Informační zpoždění – vládě velmi dlouho trvá, než přizná, že je něco někde špatného
Rozhodovací zpoždění – pořád se vyčkává, jestli se to nevyřeší samo
Legislativní zpoždění – než to schválí zákon atd…
Transmisní zpoždění – pokud nás má zachránit zakázka, je to zdlouhavé – výběrové řízení
Zpoždění účinku – bude aplikována v době, kdy už není potřeba a než to začne působit, může to nadělat problémy
Lafferova křivka
Teorie2. Skutečnost
Existuje optimální daňové zatížení – daňová sazba, která maximalizuje daňové příjmy do státního rozpočtu.
Při nulové daňové sazbě nebudou žádné příjmy a při 100% sazbě zase nebude nikdo ochoten pracovat, a tudíž zase nebudou žádné příjmy.
Obvykle se Lafferova křivka značí tak, že na vrcholu je 50% daňové sazby, ve skutečnosti ale to je asi 35%.
Břemeno daní v EU stoupá
Jestliže se zvýší nějaké daně (třeba důchodové), tak se to vykompenzuje tak, že se zvýší jiné daně. Aby měl stát stále stejný příjem (takže sliby že se sníží daně, jsou kecy ()
Čisté břemeno daní – kolik já skutečně odvedu na těch přímých a nepřímých daní
Nástroje fiskální politiky
Vestavěné stabilizátory – opatření, které jsou dány zákonem
Progresivní daň z příjmu (rovné daně nemají takový efekt)
Pojištění v nezaměstnanosti
Státní výkup zemědělských přebytků – jestliže jsou velké přebytky (např. obilí), stát ie vykoupí a peníze dá do státního fondu a doporučí farmářům, aby zaorali na něco, aby ta půda byla biologicky aktivní
Subvence a dotace k cenám zemědělské práce
Diferenciální renta z půdy – vyšší bude třeba u Břeclavi, kde můžeme pěstovat téměř cokoliv a nižší bude třeba na Vysočině, kde kromě brambor a obilí se moc pěstovat nedá
Cílem subvencí je transfer od daňových poplatníků ve prospěch zemědělců
Záměrná (diskreční) opatření – žádný zákon
Změny daňových sazeb – jestliže si vláda umane, že třeba ve stavebnictví změní daň, tak to tak prostě bude, nikdo s tím nic neudělá
Změny ve struktuře státních výdajů
Změny ve výši jednotlivých položek rozpočtových výdajů (např. na úkor vysoké školy přidá stát středním)
Multiplikační efekt čistých daní
Pokles daní vyvolává dva efekty:
Část nových příjmů bude použita na spotřebu a část je opět uspořena. Úspory nejsou součástí agregátní poptávky a tedy ji ani neovlivní
Dodatečné příjmy, které vznikly snížením daní mají po přeměně v investiční nebo spotřební výdaje multiplikační efekt. Druhá část se přemění v úspory
= udává o kolik se zvýší produkt, když se společně investiční a vládní výdaje zvýší o jednotku
r=míra zdanění
Cíle fiskální politiky
Expanzivní (rozšiřování)
Krátkodobá expanzivní fiskální politika
Účinná jen jestli jsou volné zdroje (kapitál, pracovní sílá)
Keynesiánská opatření (snížit nezam., zvýšit výkon)
Má okamžitý efekt, ale dlouhodobě se použít nedá, nemáme pak žádné úspory pro recese nebo deprese
AD=C+I+G+X (ekonomové doporučují oživit eko pomocí hrubých domácích investic
K/L = o co vyšší je vybavenost kapitálem, tím vyšší je pracovní síla
Vláda je nejhorší investor – způsobuje vytěsňovací efekty
Bere na to peníze z našich daní a nebo emisí státních obligací
Zatíží to budoucí generace
Dlouhodobá expanzivní politika
Jestliže se poptávka blíží k hranici produkčních možností, přibývá množství jen nepatrně, zatímco cenový přírůstek je veliký.
Tato politika vede ke zvyšování cenové hladiny a tedy často i k inflaci
Restriktivní
Krátkodobá restriktivní politika
Lidé méně utrácejí – klesne poptávka – přirozené opatření proti inflaci
Krátkodobá restriktivní politika je tedy protiinflační opatření
Dlouhodobá restriktivní politika
Vláda dělá jen nezbytné investice a vydává jen nezbytné výdaje
Keynes věřil fiskální politice, za předpokladu, že ceny jsou krátkodobě více méně fixní – AS je téměř plochá.
Monetaristé mají jiný názor – pouze změna AD zvýší cenu, ale množství a zaměstnanost zůstane stejná.
Vláda musí používat i fiskální i monetární politiku.
Stránka z
I
H
AS2
AS1
Q´
E
Q´
E
E
Q´
E1
E2
E1
E2
Trh výrobky + služby
Firmy
Trh VF = výrobní fondy
Práce, půda, kapitál
Výdaje
Výrobky + služby
Příjmy
Nabídka VF spotř.
VF popt. firem
Náklady
Tržby
Výrobky a služby
Spotřebitel
Q´
E
E´
F
P
P´
AS=potencionální produkt
Potencionální GDP
Q
Q´
A
B
N
AS
Keynesiánské pole
Klasické pole
1
2
3
MS
1
2
ΔM
1
2
ΔM
WC
AA
C
LA
LB
A
B
E
WA
mužů
žen
∆P
∆Q
E1
E0
D
C
B
A
Krátkodobá Phillipsova křivka (období 1 a 2)
Dlouhodobá Phillipsova křivka
Krátkodobá Phillipsova křivka (období 3 a 4)
10
8
6
4
2
12
10
5
0369-1012
-303
+
+
-
+
-
-
35%
50%
∆P
∆Q
∆P
∆Q
AS
AD
AD´
AD´´
AD´´´