Přednášky

vadla Milisekundový bleskovicový zpožďovač Rozněcovadla Elektrické palníky
základní prvek - elektrická pilule,
Převod elektrické energie v energii tepelnou.
Odporový drát napnutý mezi dvěma kovovými hroty a pyrotechnická slož - nanesení na odporovém drátku.
Průchod el. proudu se zahřeje odporový drátek - roznět.
Elektrická pilule je vsazená do dutinky (kov nebo plast) usměrňuje výšleh plamene a chrání piluli před mechanickým poškozením
k roznětu zážehových rozbušek, zápalnic nebo přímo k roznětu černého prachu Rozněcovadla Elektrické palníky Rozněcovadla Průmyslové zážehové průmyslové rozbušky
obvykle v provedení č. 8
(č. 8 znamená iniciační mohutnost rozbušky, která je daná hmotností výbušné náplně, rozbušky č. 8 přibližně 1 g výbušniny).
Zážehová rozbuška je dlouhá přibližně 4 cm, její průměr je asi 7 mm.
Je tvořena obvykle měděnou, nebo hliníkovou dutinkou, ve které je zalisována primární a sekundární výbušná náplň.
Zážehová rozbuška se zpravidla zažehují plamenem zápalnice nebo elektrickým palníkem.
Primární třaskavinová náplň přejde z výbuchového hoření v detonaci a uvede v detonaci sekundární trhavinovou náplň, od které detonuje trhavina nálože. Rozněcovadla Elektrické rozbušky
Spojení elektrického palníku a zážehové rozbušky v jeden nerozebíratelný a vodotěsný celek
Mžikové
ihned po zavedení proudu do roznětného vedení označujeme stupněm 0.
Časované
Milisekundové - časový interval mezi jednotlivými stupni je maximálně 100 milisekund, značené DeM, DeR.
Déle časované - časový interval mezi stupni je větší než 100 milisekund - značené DeD (čtvrtsekundové), DeP ( půlsekundové) Rozněcovadla Elektrické rozbušky
Podle stupně odolnosti
málo odolné, neboli též standardně odolné(NO; N);
středně odolné (SO; S; SICCA)
rozbušky s vysokou odolností (VO; V).
speciální použití, - zvláštní požadavky na odolnost při seismickém průzkumu.
Odolností elektrického můstku
Velikost trvalého proudu který může bezpečně procházet roznětným vedením bez roznětu
Tento proud zpravidla prochází roznětným vedením při měření elektrického odporu roznětné soustavy.
Nejpoužívanějším rozněcovadlem – velké množství typů
trhací práce za vyšší teploty, trhací práce v dolech s nebezpečím výbuchu plynů a prachů, práce pod vodou atd. Rozněcovadla Elektrické rozbušky
Rozněcovadla Neelektrické milisekundové rozbušky
speciální druh rozněcovadla,
+ odolnost proti nežádoucí iniciaci elektrostatickými náboji a bludnými proudy.
Zbrojovka Vsetín – INDET a.s. pod označením INDETSHOCK.
Rozbušky INDETSHOCK
Kovové dutinky naplněné primární a sekundární náplní, zpožďovací složí a roznětnou složí.
Do dutinky je zalisovaná detonační trubička, která je tvořena z obalu (PE), který je na vnitřní straně potažen filmem z třaskaviny.
Detonační trubička se iniciuje speciální jiskrovou roznětnicí JR-1. Detonace se pak šíří trubičkou až k vlastní neelektrické rozbušce.
k iniciaci počinových náloží a trhavin ve vrtech.
spolehlivě vykonávají svou funkci i za extrémních podmínek při teplotách -35°C až +50°C.
Iniciační schopnost = rozbušce č.12.
pouze pro použití v nevýbušném prostředí. Speciální trhací práce
Destrukční práce
Stavební účely (zářezy, úprava terénů) Rozdělení trhacích prací Primární trhací práce Hromadné odstřely
Komorové odstřely - soustředné nálože
Řadové odstřely – táhlé nálože, v menších lomech,
Clonové odstřely – táhlé nálože, nejpoužívanější
Plošné odstřely (kobercové) – táhlé nálože, ve více než třech
Kombinované odstřely
Primární trhací práce Komorové odstřely Primární trhací práce Komorové odstřely Primární trhací práce Komorové odstřely Primární trhací práce Komorové odstřely
Vojenské účely
Nejstarší typ hromadných odstřelů
V současnosti pro pravidelnou těžbu spíše výjimečně,
Soustředěné nálože značné hmotnosti, které vzájemně spolupůsobí při jednom roznětu.
Nálože se umisťují do komor vyražených v horninovém masivu
propojené rozrážkami raženými z úvodní štoly
v jedné i více etážích, počet řad závisí na výšce, sklonu a reliéfu lomové stěny.
Jednořadé - od 30 do 35 m, dvouřadé při větší výšce stěny a při menším jejím sklonu. Primární trhací práce Komorové odstřely
Výhodné pro:
obtížně vrtatelných
dobře rozpojitelných horninách (např. sloupkové čediče aj.).
Malá mechanizace
Nevýhody
nerovnoměrná fragmentace rubaniny (velký počet nadměrných kusů),
ne selektivní těžba,
rozlet kamene,
seismické vlivy a tlaková vzduchová vlna na okolí apod).
Lidská práce,
Nebezpečnost
nutnost sekundárního rozpojování – nebezpečné drahé Primární trhací práce Řadové odstřely
hlavní metoda - jen v menších lomech, jinak jako pomocné odstřely (pro úpravu porubní fronty při otvírkových pracech, zarovnání stěn aj.)
uspořádání obvykle v jedné řadě.
V závislosti na výšce lomové stěny se vrtají vývrty hlavové, patní a zálomové
Clonové odstřely
nejpoužívanější z hromadných odstřelů
možnost ovlivnění fragmentace rubaniny a tvaru rozvalu,
selektivity těžby a snížení negativních účinků
Vrty jsou uspořádány v pravidelných odstupech (roztečích)
1-3 řady rovnoběžných se sklonem lomové stěny
průměry vrtů od 75 do 160 mm
Optimální výška lomové stěny je závislá na báňsko-technologických podmínkách (požadovaná výška rozvalu rubaniny, účinnost vrtání, bezpečnost nakládání a stability svahů aj.)
Bývá cca od 15 do 25 m
Primární trhací práce Plošné odstřely (kobercové)
Táhlých nálože ve vrtech,
osa je obvykle rovnoběžná k volně stěně
více než třech řadách (většinou kolem deseti i více řad).
uplatňují se při otvírkových pracích,
výšky stěn jsou od 8 do 12 metrů,
dosažení mimořádně pravidelné kusovitosti rubaniny
Kombinované odstřely
jsou většinou výjimečné způsoby primárních prací,
Kombinace komorový a odstřel s náložemi ve vrtech (jednořadé, clonové aj.).
realizovány v těch případech, kdy nejsou zajištěny podmínky účelné a bezpečné těžby.
Sklípky Primární trhací práce Primární trhací práce CO

Ptát se do podbrobna
Klady a zápory CO + KO Sekundární rozpojování Trhací práce
Vrtané
Příložné
Příložné usměrněné
Mechanicky
Bourací kladiva
Darda klíny
Nůžky
Sekundární rozpojování Škodlivé účinky trhacích prací Některé nutné, jiné - nedostatečná příprava odstřelu. Omezení:
odborná úroveň projektů a pečlivost v přípravě odstřelu.
Seismické účinky
vznikají odpálením velkých náloží, při nichž nastanou půdní vibrace (otřesy většího rozsahu), které v okolí místa odstřelu vyvolají nepříznivé účinky. V okolí centra exploze se v hornině vytváří nárazová vlna šířící se všemi směry prostředí a vzniklé vibrace mají charakter prostorového postupného vlnění.
Rozlet rozpojovaného materiál +nadměrný odhoz rubaniny
způsoben, např. skrytými strukturami či tektonickými vlastnostmi horniny
chybnou projekcí odstřelu při zanedbání význačnějších poruch, puklin a dutin v rozpojovaném masivu.
Vzdušná tlaková vlna
vzniká šířením rázové vlny ve větší vzdálenosti od místa odstřelu.
velký vliv na tyto účinky mají terénní překážky a atmosférické podmínky.
Při trhacích pracích vzniká oblast v níž by vzdušná tlaková vlna mohla ohrozit zdraví pracovníků nebo poškodit objekty. Roznět Mechanismus rozpojování hornin výbuchem Zkoušení hornin - cvičení
Úpravnictví Úprava kameniva
Suchá
Mokrá
- zdrobňování,
- třídění,
- mletí,
- rozdružování. Úpravnictví – zdrobňování Zdrobňovací proces
Teorie zdrobnování viz skripta !!!!
základním procesem úpravy kameniva
Mechanicky zmenšení zrn vytěžené suroviny
Tlakem
Úderem
Dle kvalitativních požadavků a vlastností suroviny typ technologie
S jednostupňovým,
dvoustupňovým
třístupňovým zdrobňováním Úpravnictví – zdrobňování Primární drcení
upravuje vytěžená surovina na vstupní zrnitost, kterou vyžaduje další stupeň drcení.
Sekundární drcení
zdrobňuje kamenivo po předchozím drcení na zrnitost, která se co nejdříve blíží cílovému sortimentu frakcí bez ohledu na jakost (s výjimkou štěrku).
Terciérní drcení
upravuje surovou zrnitost na drtě určitých jakostních parametrů. Úpravnictví – zdrobňování Zdrobňovací stroje (drtiče)
drtiče tlakové, kde působí dvě protisměrné síly, drcení mezi dvěma čelistmi s hladkým nebo rýhovaným povrchem (čelisťové, kuželové, válcové),
drtiče dynamické, kde působí pohybová energie na zrno v prostoru rázem (odrazové, kladivové, metací),
drtící na principu roztíráni, kde působí tlak dvou zpravidla hladkých ploch protisměrným pohybem v kolmém směru jejich působení (např. kolové či tyčové mlýny).
Velikost zdrobňovacího stroje je dána rozměrem vstupního otvoru, od kterého je odvozena maximální velikost kusu naváženého kamene určeného pro drcení.
Úpravnictví – zdrobňování Drtiče tlakové
Čelisťové drtiče
pro drcení středně tvrdých až tvrdých materiálů tlakem, případně přelamováním dvěma čelistmi,
jedna čelist je obvykle pohyblivá a druhá pevná.
Podle iniciace pohybu se dělí drtiče na
jednovzpěmé
dvouzpěrné
Jednovzpěmé drtiče
nejvíce používané
jejich kyvadlo je zavěšené přímo na výstředníkovém hřídeli a hnacím mechanizmem jsou dva velmi hmotné setrvačníky.
Dvouvzpěmé drtiče
přední a zadní vzpěrnou deskou.
Drtící čelisti jsou vyráběny s rozdílným tvarem povrchu (většinou rýhované) z manganové oceli. Úpravnictví – zdrobňování Drtiče tlakové – kuželové
od primárního po terciální drcení a pro všechny druhy drtitelných hmot.
Dva základní typy
Drtiče s podepřeným kuželem - tzv. tupoúhlé
v ČR nejpoužívanější.
Drtící kužel je výstředně vloženým rotujícím tělesem a umožňuje drcení s poměrně vysokými otáčkami (vysoké výkonnosti i účinnosti).
Drtiče se zavěšeným kuželem (tzv. ostroúhlé) (kužel koná kruhový pohyb,
Přitlačuje drcený materiál postupně na vnější drtící plášť,
I jako drtiče primární.
Velikost výstupní štěrbiny se zde mění vertikálním posunem drtícího kužele. Úpravnictví – zdrobňování Drtiče válcové
pro střední a jemné drcení
i velmi pevných, ale ne příliš obtížně drtitelných materiálů,
materiál se drtí mezi dvěma protisměrně se otáčejícími válci,
Válce mají povrch hladký, profilový nebo se zuby (výstupky).
Vyrábějí se i drtiče víceválcové se třemi nebo až pěti válci.
Drtiče válcové se používají pro střední a jemné drcení i velmi pevných, ale ne příliš obtížně drtitelných materiálů, kde materiál se drtí mezi dvěma protisměrně se otáčejícími válci, které mají povrch hladký, profilový nebo se zuby (výstupky). Vyrábějí se i drtiče víceválcové se třemi nebo až pěti válci.
Úderové drtiče Mezi úderové drtie se. poítají ty zdrobovací stroje, u nichž se k rozbití zrna využívá kinetické energie pohybujícího se zrna anebo relativn se pohybující překážky. hlavními technologickými znaky:
drtiče kladivové, kdy na kámen na podložce dopadá stoupa nebo kladivodrtie
pádové a metací, kdy kámen pohybující se určitou rychlostí naráží na stojící pekážku
drtiče odrazové, kdy na kámen pohybující se určitou menší rychlostí,narazí rychle se pohybující lišta
Drtiče kladivové
pro primární, tak i sekundární drcení.
hlavní funkční součástí je rotor s kladivy, která se otčáejí a porušují údery dávkovaný materiál, ležící na předroštu.
Dodatečné drcení pak probíhá na spodních roštových tyčích. Kladivové Úderové drtiče Drtiče pádové a metací
Drtiče odrazové Úpravnictví – zdrobňování Inerční kuželové drtiče
Ruská technologie
Zvonovitý drtící plášt (až 1,6 m prům.)
Kruhový pohyb spodní části
+
Vysoký stupeň drcení
Nepoškození nedrtitelnými kusy
-
Náročná výměna částí
Obtížná regulace
Velká stavební výška Úpravnictví – zdrobňování Jednotlivé značky drtičů do technologického schématu
Třídění Odhliňovací
Oddělení nežádoucí drobné frakce - hlína, jílovité součásti od suroviny
Operační
Rozdělení surového mkameniva pro technologické účely (následující stroj)
Na určité hranici široké frakce
Ostrost třídění není příliš požadována
Finální
Roztřídění hotového kameniva dle požadovaných frací Třídění - Základní pojmy Třídič
Zařízení pro rozdělení kameniva podle velkosti
Skříň třídiče
Podávací stůl
Důležitá ocelová kazeta
Rovnoměrné zaplnění třídící plochy (do šířky)
Nasypáván materiál z libovolného směru
Třídící plocha
Plocha síta
Místo pohybu zrn
Mokré třídění
Přepadová hrana Třídění zákl. pojmy kameniva Velikost zrna
je charakterizována poměrem nejmenšího kruhového otvoru, kterým zrno ještě těsně projde.
Podsítný podíl
to podíl všech zrn, který daným sítem propadl – (propad)
Nadsítný podíl
souhrn všech zrn, která daným sítem nepropadla.
Podsítný zbytek
souhrn menších zrn než je dolní mez zrnní, která zůstala na sítě, i když jejich šířka je menší než velikost sítových otvor.
Nadsítný zbytek
souhrn větších zrn než je horní mez, která se dostala do podsítného podílu - zejména pi poškození síta. Třídění zákl. pojmy kameniva Ostrost třídění
možno vyjádit zlomkem, kde v čitateli je uvedena velikost zrn, z nichž ani jediné nezůstalo na sítě a ve jmenovateli velikost těch zrn, z nichž ani jedno sítem nepropadlo. - velmi pracné.
Dělící hranice
Důležité kritérium třídícího procesu. Velikost zrna, které 50% v nadsítném, zatímco 50% prošlo do propadu.
Třídicí efekt
velikostí i tvarem sítových otvorů (také tvarovou hodnotou zrn. Rozdíl kruhová / čtvercová / harfová síta )
Výkon sítového třídění
množství materiálu, které třídič na sítech dané velikosti při požadované ostrosti třídění vytřídí v časové jednotce.
Měrné zatížení sítového třídiče
množství zavážky na 1 m2 celkové plochy síta v t.h-1 Třídění zákl. pojmy kameniva Účinnost třídění
procentový hmotnostní poměr jemných, do podsítného podílu skutečně převedených zrn k množství jemných zrn, jež do podsítného mělo být převedeno. Závisí na tvaru, granulometrii, konstrukcí sít apod.
Hrubá tídící plocha
celková plocha síta a je dána násobkem šířky a délky síta.
Skutečná přepadová třídící plocha
souhrnem všech otvor síta. v procentech z celkové hrubé plochy síta.
U drátěných sít je 60 až 70% u děrovaných plechů nelze dosáhnout hodnoty nad 50%.
Třídění zákl. pojmy kameniva Kontrolní síta
Jiná země jiná síta normována. Sítovou analýzu, aby se zjistil přesně podíl určitých frakcí v tříděném zrnitostním souboru.
Označení drátových sít není u kontrolních sít jednotné, jednotlivé stupnice se od sebe liší definicí jednotky, kterou se síto určuje. Mže to být počet otvorů na 1cm2 nebo přímo velikost otvoru a to přímo v mm nebo mikronech.
Kontrolní síta dle ČSN
velikostí otvoru v mm
Sítový rozbor
Zrnitostní složení produktu souprav kontrolních sít.
Nejjemnjší síta 0,063 mm, výjimečně 0,040 mm až 0,025 mm.
Křivka zrnitosti
Třídění Třídící stroje
Budící mechanismus
Kmitavý pohyb
Rozkmit
Úhel vrhu
Úhel sklonu
Třídění Třídící stroje
Odhliňovače
Před prvním drcením (i za)
Odlišné od ost. třídičů
Kusy rubaniny (0,5 tuny)
Ne síta, roštnice
Pevné (vetknuté), pohyblivé rošty (zalepování)
Třídění Bubnové třídiče
Zastaralé – malý výkon
Vibrační třídiče
Výstředníkové (s nucenou vibrací)
Dynamické (nevývažky)
Kruhový
Eliptický
Rezonanční Třídění ZAHLAZENÍ LOMOVÉ ČINNOSTI PO TĚŽBĚ UŽITKOVÝCH NEROSTŮ
Každá lidská společnost ovlivňuje prostředí. Negativní účinky se znásobují především v průmyslových aglomeracích a v místech s intenzivním využíváním přírody, kam zahrnujeme i těžbu nerostných surovin. Lomová těžba užitkových surovin narušuje a devastuje původní reliéf území, mění vodní režim a zhoršuje čistotu ovzduší a životní prostředí ve svém okolí. Těžba nerostných surovin ovlivňuje nejen přírodní složky krajiny, ale také obytný prostor, dopravní systémy, vodoteče, prostor pro využívání volného času, atp. Je ovlivňována biosféra, což je prostředí, v němž se vyskytují živé organizmy. Biosféru lze rozdělit na živé a neživé přírodní složky - na biotop a ekotop.
10.1. Těžba a životní prostředí
Těžbou užitkových nerostů je ovlivněna litosféra, atmosféra, hydrosféra a pedosféra.
Litosféra je zevní zemský obal tvořený horninami sahající až do hloubky 1 200 km. V této sféře vnímáme proměnu krajiny nejvíce a nejcitlivěji. Dochází tu k vytváření velkých jizev v krajině lomovými jamami a k hromadění hornin a zemin z odklizových hmot na výsypkách či odvalech. Ty mohou podléhat i silnému procesu dalších tvarových změn při možných svahových sesuvech a zavalit pole, vodoteče, cesty, obytná stavení, atd.
Všechny změny v litosféře se odrážejí v atmosféře. Změny jsou závažnější na uhelných velkolomech v Podkrušnohoří. Na malých lomech je ovlivnění atmosféry minimální a má mikroregionální charakter. Lomy a výsypky či odvály jsou vystaveny silnějšímu slunečnímu záření a vyšší je i vstup sluneční energie do půdy. Ekologicky je závažné přehřívání přízemních vrstev vzduchu na jižní straně výsypek a odvalů - vysoko stoupají jejich denní teploty a zároveň i teploty horních vrstev půdy. U hlubších lomů, které jsou hůře provětrávatelné a specifické, klimatické podmínky v okolí mohou být příčinou místních inverzních stavů. Na atmosféru působí také prach při těžbě, dopravě, úpravě a zakládání hmot.
Těžbou je narušován samotný vodní režim, ovlivňovány jsou i vodní toky v blízkosti lomů i kvalita jejich vod. Lomy jsou jakýmsi trychtýřem, do kterého se stahuje voda z širokého okolí.
Voda nateklá do lomu se musí čerpat, aby lom nezaplavila. Do vody se dostávají nejrůznější mínerálie rozpuštěné ve vodě, které mohou vodu okyselit, voda se stává tvrdou a většinou obsahuje i část nerozpuštěných látek. Všechna voda, která se nalézá v lomu, až po výpust do místního recipientu se nazývá důlní vodou. Tu musíme upravovat před jejím vypuštěním v čističkách důlních vod (horní zákon, zákon o vodách, o životním prostředí).
Zatímco u předchozích sfér šlo o jejich narušení, může u pedosféry (půda a půdotvorné složky) dojít až k jejímu úplnému zničení. Půda je základním ekologickým činitelem, tvořeným milióny let, je nezbytným pro vyvážený koloběh látek a energií.
K narušení půdy dochází např. vysoušením těžených ploch, zamokřením v okolí výsypek aj. K úplné destrukci dochází při záborech pro těžbu, stavbě výsypek a nezbytných provozních zařízení. Škodám nelze úplně zabránit, ale dají se omezit. Ze zákona jsme povinni orniční vrstvu, příp. podorničí selektivně odtěžit, aby tyto hmoty mohly po založení sloužit pro následnou rekultivaci devastovaných ploch.
10.2. Sanace a rekultivace území po těžbě
Proces rekultivace (rehabilitace, revitalizace) porušeného krajinného prostředí zahrnuje celý komplex báňsko-technických, melioračních, zemědělských, lesnických, a inženýrsko-stavebních prací, jejichž cílem je obnova úrodnosti půdního fondu a funkce krajiny na plochách, kde již skončila hornická činnost. Vytvářejí se nová pole, lesní úseky, vodní nádrže, rekreační oblasti, sportoviště, případně se předmětný prostor bude využívat pro záměry výstavby, ev. využívat jako skládkovací prostor pro ukládání průmyslových a komunálních odpadů.
Rekultivačni práce lze rozdělit na dvě etapy:
- etapa báňsko-technické rekultivace,
- etapa rekultivace ekotechnické.
Báňsko-technická rekultivace zahrnuje opatření prováděná těžebními organizacemi či specializovanými organizacemi již v průběhu odtěžování ložiska nebo bezprostředně po ní na vhodných plochách uvolněných pro rekultivaci. Cílem těchto opatření je tvorba podmínek, které budou odpovídat budoucímu využívání těchto ploch po jejich obnově (tvorba výsypek či odvalů - stanovení tvaru, max. výšek, generálních svahů).
Sanační a rekultivačni práce musí být zakotveny projekčně již ve stádiu zpracování Plánu otvírky, přípravy a dobývání (POPD), resp. u nevýhradních ložisek v Plánu využívání ložiska a rozhodně v