Přednášky

ěžně v populaci (nerozeznáváme ji od rakoviny obyčejné)
Deterministické účinky záření - akutní nemoc z ozáření
0,1 Sv
není subjektivně zjistitelná
1 –2 Sv
Počátek k matologické formy nemoci
4,5 Sv
50 % úmrtnost do 60 dnů
6 Sv
100 % úmrtnost do 60 dnů
10 Sv
Zjevní forma nemoci (smrt do 10 dnů)
45 Sv
Ropsychická forma nemoci ( smrt do 35 hodin)
úzké svazky záření -
tgα = 0,1
široké svazky záření -
B - z tabulek a výpočtem
pro dosažení 2 % přesnosti při radiometrickém měření je nutno odečíst 10 000 impulzů
kalibrační křivky pro větší n klesá četnost - zvýší se sížením
čím větší vlhkost, tím spomalení částice, tím vyšší naměřená hodnota
-
+
α
β
γ
n
n
γ
γ
n
n
γ
n
n
γ
c
B
Cs
I (A)
U (V) (A)
I
II
III
IV
V

Betony -
značení betonu popsán v normě ČSN - EN 206-1
značení betonu - C 16/20 (MPa) (c = beton, 16 = pevnost v tlaku zkoušené na válcích o průměru 150 mm a výšky 300mm, 20 = zkoušeno na tlak kostka o hraně 150 mm) - beton má stáří 28 dnů
C 16/20 - třída betonu
ideální podmínky - 20oC, 90% vlhkosti
nekonstrukční betony - PB (prostý beton) - C 8/10, C 12/15 MPa
konstrukční betony - ŽB (železo beton) - C 16/20 - C 50/60 MPa
vysokopevnostní beton - HSC - C 55/67 - C 100/115 MPa
staré značení B 20 - krychelná pevnost
objemová hmotnost betonu - ρ
čerstvý beton - ρČB
zatvrdlý beton - ρZB
počátek tuhnutí - doba tuhnutí - počátek tvrdnutí končí čerstvý beton začíná zatvrdlý beton
běžný beton - ρ = 2000 - 2500 kg m-3
těžký beton - ρ = 2600 - 5000 kg m-3
lehké betony - ρ = 800 - 2000 kg m-3
vlastnost která ovlivňuje silně vlastnosti betonu - konzistence (zpracovatelnost) - popsání stavu čerstvého betonu
4 metody měření konzistence - 1 - sednutí kužele - S1 - S4
pro lití betonu se používá konzistence S3 - S4
2 - rozlití kužele - F1 - F4
3 - stupeň VeBe - metoda pro sušší betony
zkoušecí kužel se nazývá Abramsův kužel
4 - stupeň zhutnění -
C 20/25, S3 (konzistence), Dmax 16 (maximální zrno kameniva 16 mm), X .... (stupeň vlivu prostředí)
stupně vlivu prostředí, které definují v čem beton bude celou životnost fungovat
stupeň vlivu prostředí - X0 - beton u vnitř budovy
XC 1 - 4 - karbonatace betonu
XD 1- 3 - koroze vlivem chloridu
XS 1- 4 - koroze pomocí mořské vody
XF 1 - 4 - koroze mrazu a rozmrazování
XA 1 - 3 - chemikálie pro podzemní stavby - kontaminované spodní vody
čas
Zatížení
28 dnů
90% pevnosti v tlaku

Definice keramiky
Keramika - pevná anorganická látka vyrobená keramickým výrobním způsobem z minerálních surovin s převládající složkou jílových minerálů, vytvaovaná a potom vypálená na vysokou teplotu (většinou nad 900 oC)
Pozn.: Keramika - dříve definována jednoduše jako pálená hlína
Keramický výrobní postup (obecně):
- těžba a úprava surovin - surovinová (výrobní) směs
- vytváření - výlisek ve tvaru budoucího výrobku - litím z břečky, z plastického těsta, z drolenky (suchá nebo zavlhlá směs),
- sušení - výsušek
- výpal - běžně 800 - 1600 oC - vypálený keramický střep
Rozdělení keramiky
podle vlastností keramického střepu:
podle nasákavosti NV, která popisuje pórovitost střepu na - pórovitý (NV nad 12 %)
polohutný (NV = 6-12 %)
hutný (NV = 2-6 %)
slinutý (NV pod 2 %)
podle barvy střepu na: bílý a barevný
podle užití střepu na: cihlářský, pórovinový, kameninový, žárovzdorný, porcelánový, apod.
podle úpravy povrchu: režný, glazovaný, engobovaný
Rozdělení keramiky
Podle použití výrobků:
1. Stavební keramika (výrobky trv