PREDNASKY

bod PIXEL
musíme charakterizovat body (vlnová délka, poloha bodu – 11, 12, 13 ... 21, 21, 23..., radiometrické vlastnosti – 16 mld. barev)
Využití snímků:
Meteorologie, klimatologie
měření povrchových teplot, snímání oblačnosti atd. → určen směr pohybu vzdušných proudů, dynamika procesů
Pohyb ledovců
nárůst a úbytek ledovců
dříve pomocí letadel, dnes pomocí družic
Množství vody vázané na sněhovou pokrývku – v F6
Půdní eroze
rozsah poškození
Biosféra
rozsah
míra poškození – jiné barvy
Zasažení plodin chorobami
Doprava
četnost
znečištění z dopravy
Výhody dálkového průzkumu Země
obrazový záznam o velkém území v jednom okamžiku (pro srovnání jevů na velkých plochách)
získání obrazu a následně mapy území, které by jinak bylo nezmapovatelné (pralesy, pouště)
ekonomika provozu
Nevýhody dálkového průzkumu Země
proměnlivost počasí (oblačnost)
9. přednáška
Kartografické práce
Konstrukční a kompoziční základy map
- na začátku se potřeba dobře co a jak budeme kartograficky komunikovat a to je dáno účelem
mapy (nástěnná mapa, mapa do souborového atlasu, velmi podrobná tématická mapa)
- náročnost obsahu
- rozsah území, které má být zachyceno
- rozdílná barevnost (méně vs. více odstínů)
- podrobnost legendy
- rozdílnost měřítek
- nutnost znalosti tiskových technologií, kterými se mapa bude reprodukovat
Kompozice map
- celkové rozvržení všech složek mapového obrazu včetně barevnosti, rozvržení popisu,
umístění, legendy, názvu, atd.
- u jednoduchých např. statistických map (kartogram, kartodiagram) se tyto věci většinou
příliš neřeší, přesto je to i zde důležité (rámování, souřadnice, umístění názvu a legendy,
barevnost, problém tzv. ostrovních map)
- smyslem je, aby vzniklo ucelené kartografické „umělecké“ (v obou významech) dílo
Využití podkladů
- vždy zvlažovat dostatečnost a kvalitu podkladů pro tvorbu nové mapy
- podklady:
mapové
tabulkové
textové
podklady DPZ
statické údaje
datové zdroje (např. internet)
- klíčové pro tvorbu nové mapy jsou mapové podklady
- v současné době při tvorbě nové mapy vycházíme vždy z již existujících pokladů
(neobjíždíme pobřeží kontinentů, apod.)
- statistické zdroje:
v ČR Český statistický úřad
ve světě OSN (www.un.org)
CIA gouverment
- problematika spolehlivosti údajů
Kartografická generalizace
- cílevědomé zobecnění a zjednodušení obsahu mapy
- dostává se nám do konfliktu požadavek geometrické přesnosti a geografické věrohodnosti
(např. úzké údolí s řekou, železnicí, silnicí, sídly – na podrobné mapy nemůžeme
upřednostnit jen geometrickou přesnost nebo jen geografickou věrohodnost – co
upřednostníme, nám určí faktory kartografické generalizace).
- problém přehlížení tohoto problému
- např. chybné používání podvodných mapových podkladů pro málo podrobnou mapu
- chybná práce s různými mapovými podklady
- zobecnění mapových podkladů
- rozdíl od zjednodušení podkladů (mnohdy naprosto neodpovídá realitě)
Faktory kartografické generalizace
- účel mapy – mapa pro školu nebo pro hydrometeorologický ústav (rozdíl ve věrnosti
realistického zobrazení např. na zvýraznění významných řek – pro školu
mnohem výrazněji než je realita, pro HÚ naopak velmi reálně)
- tématika mapy (např. mapa silniční sítě – čerpací stanice, motely, dálniční křižovatky,
naopak nezvýrazňuji půdní kry)
- měřítko mapy (zohledňovat výběr prvků mapy podle kvality zdrojových podkladů)
- charakter zobrazovaného území (rozdíl např. u znázornění členitosti terénu Holandska a
Slovenska – rozdíl v rozestupu a měřítku vrstevnic)
- kvalita a charakter vstupních podkladů
10. přednáška
Metody kartografické generalizace
metoda zobecnění tvaru
- např. řeka vytváří spoustu meandrů, ale v mapě malého měřítka nevykreslujeme každý zákrut
metoda zobecnění kvantitativních charakteristik
- např. výškové stupně 200-400m, 400-600m, 600-800m, 800-1000m atd. zjednodušíme na 200-500m, 500-1000m,1000-1500m atd.
metoda zobecnění kvalitativních charakteristik
- např. rozčlenění lesů podle druhů stromů (smrkové, dubové, bukové…) zobecníme na listnaté, smíšené a jehličnaté
metoda výběru
- ne vždy je možné zachovat všechny prvky mapy při přechodu do jiného měřítka nebo při mapě určitého účelu
metoda limitu – prvky menší než určitá hodnota nebudou znázorněny, např. sídla pod 5000 obyvatel nebudou znázorněna
metoda normativu – stanovuje počet objektů na plochu, např. na 1dm2 bude určitý počet sídel (např. 50) ( zobrazíme ty největší
metoda nahrazení souhrnným označením
- např. uliční síť se slije do bloků a ty se pak slijí do půdorysu sídla
Kartografické vyjadřovací prostředky
všechny prostředky vyjadřující informace vkládané do mapy
v mapě by se neměly vyskytovat bílá (prázdná) místa
Kartografická séniologie
obor, který se zabývá teorií a užitím kartografických znaků (značek) – např. symbol kostela, vodního toku,barva…
kartografický znak – kartografický prostředek, který je nositelem významu
jazyk mapy – znakový systém, kterým jsou vyjádřeny konkrétní jevy; pasivně se ho učíme čtením mapy
Mapa by měla klást vysoké nároky na svého tvůrce a mírné na uživatele.
Kartografická interpretace
užití znaků v mapách
jevy zobrazované v mapách mají geometrický charakter – bodové, liniové a plošné značka
Karto-grafické vyjadřovací prostředky
Systém kartografických značek
Forma vyjádření
Značky
Bodové
Čárové
Plošné
tvar
orientace
barva
vzorek (výplň)
hodnota světlosti
velikost
Kartografické vyjadřovací metody
specifické využití prostředků s koncovým účelem, který chci vyjádřit
bodové znaky
- např.
čárové znaky – průběh reálně existujícího jevu
- např.
plošné znaky
např.
tečková metoda
- např.
- např. koncentrace obyvatelstva
- velikost tečky – v mapovém obraze je neměnná
- váha tečky – jaké množství znázorňuje (např. 50 000 obyvatel)
metoda isolinií
linie spojující místa se stejnou hodnotou jevu
např. izotermy, izobary...
metoda lokalizovaného diagramu
diagram vložený do plochy mapy, který se vztahuje k jednomu bodu (sídlo, továrna...)
např. počet obyvatel v krajském městě
metoda kartodiagramu
hodnota, kterou vyjadřuje se vztahuje k ploše celého území
a 7. vyjadřují především kvantitativní a absolutní hodnoty – počet obyvatel, zdravotnických zařízení – dá se to fyzicky dopočítat, nají statistický původ
metoda kartogramu
většinou plošným způsobem vyjadřuje relativní nebo střední hodnotu
např. produkce zemědělských plodin jednotlivých krajů
metoda anamorfózy
zkreslení např. za účelem vyjádření kvantitativního znaku → plocha nevyjadřuje velikost území, ale např. počet vojáků v armádě, roční náklady na zbrojení
11. přednáška
Znázornění polohopisu a výškopisu na mapách
polohopis
geografická přesnost
geografická věrohodnost
výškopis
znázornění třetí dimenze ve dvojrozměrné mapě
kopečková metoda – na starých mapách
znázornění šrafami
šrafy = spádnice, krátké čáry orientované ve směru největšího sklonu terénu
vyvolává plastický dojem
umožňuje odstupňovat intenzitu sklonu → matematická definice šrafy (síla, hustota atd. čar)
znázornění vrstevnicemi (=izohypsy, horizontály)
nejprve se začali používat hloubnice (pro znázornění dna řek)
barevná hypsometrie – výškové stupně značeny různou intenzitou barev; prostor mezi dvěma hraničními izohypsami je vybarven určitou barvou
+ stínování – umocňuje plasticitu mapy, zdroj světla je v levé horní části mapy (na severozápadě)
Význam barvy a popisu, stanovení velikostních stupnic
Barva
barevnost umnožuje informace, které mapa může poskytnout a přitom nezatěžuje její grafický obraz
barvy odlišují např. zdroje povrchových (▲) a podpovrchových (▼) vod a zároveň obsah solí, kvalitu vody atd. pomocí barvy
používají se odstíny jedné barvy pro znázornění jednoho jevu v různé intenzitě = kvantitativní rozdělení (např. hloubka oceánu) nebo více barev pro odlišení různých jevů = kvalitativní rozdělení (např. plochy osázené různými zemědělskými plodinami)
Popis
informativní charakter
označuje nejen název, ale podle druhu a vlastností písma i vlastnosti města (velikost, důležitost...)
nemělo by se překrývat více popisů
popis by neměl překrýt ani jiné prvky mapy
může označovat plochu výskytu jevu
barevně lze rozlišit o popis jakého jevu se jedná (např. modrá kurzíva – řeky)
kopíruje směr průběhu jevu (řeky)
Velikostní stupnice
barevná hypsometrie, velikostní znázornění sídel...
vycházíme z celkového počtu (nejnižší a nejvyšší hodnota) – např. nezaměstnanost od 2% do 20% → vytvořím přiměřený počet stupňů (např. 0-5%, 6-10%, 11-15%, 16-20%)
Metody a pomůcky měření na mapách
měření ploch, délek
Reisův polární planimetr
Digitální metody v kartografii a geografické informační systémy
principy GISu
znázorňování po vrstvách
Klad listů základních map
24 → 1:200 00024-1 → 1:100 00024-14 → 1:50 000
24-14-1 → 1:25 000
24-14-25 → 1:10 000 atd.
Česká mapová tvorba
základní mapová díla
nejstarší mapy Čech, Moravy, Slezska
vojenské a civilní mapy