Zarecka Předchůdkyně žen

Předchůdkyně: Dějiny žen(y)
Gender historie x historie žen
- historické kontinuum žen: platí nebo ne?
- muž je subjekt dějin x žena jako objekt – dichotomie
- koncept The other (x univerzalismus – bílý muž)
- „Zlatá éra“ žen: kdy – středověk; 17. století; 20. století?
- osvícenství a občanská práva mužům a jejich „nepřiznáním“ ženám
- historické reflexe (psalo se o ženách jako o univerzálních kategorií)
- patriarchát (zdůraznění role muže) x matriarchát (připomíná včely, cyklické, důraz na jiné hodnoty, jiné společenské zřízení, není často rozebíráno)
- protože se dekonstruoval pojem žena, nazývá se nyní gender historie
- gender historie nový úhel pohledu na dějiny, objevuje nové souvislosti, nové otázky, dosud neviděné
- práva ž a m jsou dána, ale ženám nebyla přiznána (ž. hnutí říká, že nechci, aby má práva nebyla dále nepřiznávána)
Pravěk
- Matriarchát (matrilinearita – dědictví po ž, matrilokalismus...)
- postupně se zvětšují rozdíly ve výzdobě hrobů, tj. vybavení, obsah, reliéfy a kresby
- dualismus: žena = příroda – neolitický kult Velké matky, náboženský význam zrození a smrti, ž, jako médium mezi světem živých a mrtvých (lengielská kultura) dodnes patrné v hagiografii od Čech po Mongolsko
muž = kultura – lovec, umělec (magie), Anatolie, Indie, Sumer – více center civilizace
Mínojská kultura 2. tisíciletí před Kristem
- prototyp matriarchátu (teorie Eislerové)
- mat. založen na partnerském modelu (x dominantní pat.)
- chybí stratifikace společnosti na výrazně chudé a bohaté, umění neidealizuje boj a bitvy, bez hradeb – rozvinutý obchod
- gynomorfní nádoby, typické odívání nahoře bez a otevřený vztah k sexu
- polyteistické, monoteistické náboženské prvky zároveň – býčích her se účastní m i ž
- určité prvky jsou i v Mezopotámii – kult bohyně Isis a ve starém Egyptě (kult partnerství Eset – Osiris)
- zlom: kočování indoevropských kmenů od 5. tis. př. K
- stále více se prosazuje dominantní model (kočující společnost uctívá bojovnou sílu)
Starověké Řecko
- více center (městské státy) – postavení žen se trochu liší
- patriarchální společnost, uzavírání žen do domácností, imperativ morálky a počestnosti ž
- Athény – ztráta právní subjektivity ž, čím společnost výš, tím uzavřenější doma, povoleny jen pohřby a slavnost, triviální vzdělání – domácí práce, tanec, zpěv
- sňatek 12 – 14 let (přizpůsobovat se manželovi) ten asi 30 let – volba je na poručníkovi, svatební obřad veřejný průvod z domu otce do ložnice manžele
- rodinný model muž – manželka – milenka – otrokyně
- Pederastie: soužití muže s mladými chlapci – jako lék proti homosexualitě byly státem zakládány nevěstince – různé kategorie (zvláštní oděv, blond paruky), vycházely po setmění, nejvýše postavené Hetéry (bohaté vdovy)
- rozvod: žena nemá potomka (vydělena ze společnosti), cizoložství = smrt ženy, žena se smí rozvést, ale vrácení věna otcovi
- Sparta militarizovaná společnost, ž i m žili odděleně, fyzické cvičení pro všechny, určitá právní subjektivita ž
Řím
- do 2. stol. čirý patriarchát, tj. absolutní moc otce, nutit k sňatku, rozluce – posléze moc jen na otroky. Děti nemají svá osobní jména (pořadové číslo – dcery manželovo příjmení), u Patriciů od rodového příjmení Aurelia, Oktáva, Julia)
- ž neměli občanská práva, manželka obdobné postavení, přísné tresty
- vzdělání trivium 7 – 10 let společně s chlapi, poté sňatek, od 25 lety se smí provdat bez souhlasu otce, bezdětné ženy nedědí
- zlom Justiniánův kodex: zákon o manželství (státní trest za cizoložství, vysoké věno apod.) = manželství je věc veřejná stejně jako morálka ž
- rozvod muž – závažné důvody, žena – musí prokázat, že je její muž čaroděj, vrah, vykradač hrobů
- oficiální rejstřík prostitutek
- kult bohyně Vesty (30 let panny)
- Skandinávie, keltové – ž ve vedení občin, vojevůdkyně Breadicea, Gruach – skotská královny, princip partnerství ne vlastnictví
Středověk
- fenomén dvorské lásky a ž zbožnosti
- morálka: systém regulace v náboženství a společenská kontrola – ž ukotvena v síti očekávání m
- právní rovnost obyvatelstva (nikoli politická) x silná soc. stratifikace (kolektivní vina x vlastnická práva mobility)
- role žen žijících ve městě – dichotomie světice x nevěstka
- v hospodářství jsou ž stejně úspěšné jako m
- domácí vzdělávání – trivium, dále jenom muži
- podmíněnost přístupu k profesi stupněm vzděláním,