Neudorflová české ženy v 19 století

Neudorflová: České ženy v 19. století5. kapitola: Právní a sociální postavení žen. Kriminalita žendo 80. let 19. stol. nejsou jasná práva žen a jejich postavenízvl. ženský tisk se pokoušel ženy informovat o jejich právech a sestavoval statistiky boj za rovnější příležitosti ke vzdělávání, rozšiřování oblastí rodinného práva, větší výběr zaměstnání, ochrana před pohlavním zneužíváním, boj za rovné platy, odstranění vykořisťování dětíjako poslední se objevuje boj za pol. právapoč. 20. stol.: platí zákony z r. 1811ženy nemohou mít stejná práva jako muži, ale to neznamená, že by ženy byly nerovnoprávné, jsou chráněny jinými zákony…práva mužů byla ospravedlňována jejich účastí na branné povinnosti (X ženy jsou válkami postiženy stejně, část mužů nemusí do války, přesto má pol. práva; mnohé ženy platí daně atd.)soukromé právo se začne vyjasňovat, 1904 – komise, požadavek výuky ve škole; zavádí se nové zákony, avšak staré se nerušíL. Dedková: Právní postavení žen v Rakousku; teorie přirozeného práva – neplatí pro ženy a něm. menšinu; podle Dedkové mohly jen ženy požadovat zrovnoprávnění, ale zároveň nesměly být členkami žádných pol. organizací; člověk bez ohledu na pohlaví mohl provozovat jakoukoli živnost, ale většina živností byla pro ženy nedostupná (např. neměly potřebné vzdělání); osobní svoboda se vztahovala jen na veř. právo – v soukromí existovalo poddanství (manželství) –žena nebyla způsobilá spravovat svůj majetek (dělal to otec, manžel nebo poručník); o tato soukromá práva usilovaly ženy později než o získání vol. právaRichard Indra: Právní ochrana ženy – dle zákona nemohla manželka odepřít pohl. styk ani v případě, že ví, že by to pro ni znamenalo nemoc/smrt; nevěří, že by žena mohla dosáhnout rovnoprávnosti vzhledem k „přirozeným“ rozdílům mezi M/F Ústřední spolek českých žen: požadavky žen na rozšíření právodpor kat. církve k civilním sňatkům: proti tomu Freudovy názory na manželství a sexualitu; ženy upozorňují na to, že jsou v manž. bezmocné a po rozvodu si manžel přivlastňuje i jejich peníze; spolupráce Čechů a Němců na podpoře radikální reformy manželského práva; řeší se také otázka věna, která manželství degraduje na kupní smlouvu – navíc neměla žena na své věno právo a muž s ním mohl disponovat, jak chtěls nástupem války bylo nutno např. rozšířit poručnická práva ženypracující těhotné ženy měly právo na „mateřskou dovolenou“ – 2 týdny před a 4 týdnů po porodu, ale nebyly fin. zajištěny (nepovinné pojištění žen) – působivé jsou argumenty lékařekzločinnost žen byla nižší než mužů (14/100) – výchova, působnost v domácnosti, inklinace k laskavé autoritativnosti, malá účast na existenční konkurenci s muži12. kapitola: Orientace na politickou oblastvědomí, že bez účasti žen na politice nebude dosaženo sociálních, vzdělávacích, právních a rovnostních reforempolitická spolupráce je jedinou oblastí, kde se č. žen. hnutí napojilo na mezinár. hnutí (Mezinárodní rada žen, 1888 Washington)mezinár. org. nemají moc pochopení pro potřeby malých národů R-Uspolupráce žen v R-U se ukazuje jako nemožná: 1891 – celorakouský sjezd žen ve Vídni: Rakušanky nechtějí řešit národnostní problémy, protože ženy trpí všude -> to nedává možnost objasnit určité stanovisko českých a slovenských žen, navíc to opět podřizuje tyto ženy rakouským ženám -> do programu nebyl zahrnut požadavek nár. rovnoprávnosti -> č. ženy odmítly účastmladočeši poskytli příležitost ženám na pol