Neudorflová české ženy v 19 století

se dá odvodit, že urč. skupina žen může volit a být volena; 3 kandidátky – nejúspěšnější byla Marie Tůmová: kladné hodnocení především kampaněTeréza Nováková: příčina stagnace žen. hnutí: konzervativnost mužů, poslanci se utápí v uměle vytvořených problémech, rostoucí „romantismus“, aristokratismus X ze strany mužů šovinismus, ironizování žen. hnutí, pohrdání ženami a obecně veř. zájmy; církev – staví se za zájmy mocných; možnost vzdělání = šance pro sebeprosazení žen; kritika mezinár. žen. org. – nemají pochopení pro menšinové, utlačované národy; prosazuje boj za rovnoprávnost národů (X mezinár. žen. hnutí přispívalo k povědomí sounáležitosti č. žen)Plamínková: Ženský klub český, Výbor pro vol. právo žen; věřila, že pro dosažení rovnoprávnosti žen je třeba spolupráce obou pohlaví; „pěstování“ pasivity žen se vymstí celé spol.; byla praktická; proti pohlavnímu „komunismu“ – nejspíše vytváření 1 pohlaví, abs. zrovnoprávnění muže a ženy; spojování všeobecného pokroku s žen. právy; kritika žen – usilují o pohodlný život (nedospělost, náklonnost ke klerikalismu, konzervatismus spol.); boj za zachováni pasivního vol. práva žen; velmi aktivní v tisku – např. kritika církve, že záměrně snižuje zájem žen o politiku a vyvolává v nich negativní postoj k pol.před válkou konzervatismus sílí – pro ženy je těžké udržet práva, jichž dosáhlyargumenty proti vol. právu žen: ženy politice nerozumí, nezajímají se o niženy se potřebují orientovat ve světě – potřeba vzdělání1911: nejvíce členek má agrární strana – asi 30 % (pol. str. porušují zákon a přijímají ženy)pol. strany: ženy se v nich přizpůsobovaly mužůmpřed 1. sv. v. klesají šance žen na dosažení rovnoprávnosti, soustředí se na symbolické cíle (dosažení postů atp.) 1912: č. ženy uvažují o postavení další kandidátky (uvolněný mandát v Mladé Boleslavi – Nymburku): Božena Viková-Kunětická (spisovatelka, nemá předchozí zkušenosti s žen. hnutím; kritika: radikální fem. názory, např. „volné mateřství“; kritika nejen mužů, ale i žen; přes své radikální názory staví rodinu a mateřství nade vše; snaha Austroněmců o její omezení – nesouhlasí s jejími názory; národní princip hájí jako posvátný – není časové, avšak dočkala se pozitivní odezvy, lidé se cítí utlačováni – sílící tlak germanizace)VIII. kongres Aliance – Budapešť: č. zástupkyně (Tůmová, Moravcová-Štěpánková, Widermannová-Motyčková): hovoří se o těžkém postavení slovenských žen (vinou maďarských ž.), ignorace neprivilegovaných národů (Slovanky nebyly např. zvoleny do jediného výboru); výsledek kongresu: petice vládám, aby uzákonily vol. právo ženneúspěšnost č. žen. hnutí: samy ženy to tehdy analyzovaly – roztříštěnost, nepokryly všechny oblastisnaha žen zapojených do pol. stran o ohledy vedení stran na jejich požadavkyžen. hnutí se snaží ve spolupráci zvrátit blížící se válku (B. Suttner – kosmopolitní, zkušenosti z války v Rusku, boj proti zbraním hromadného ničení, Moudrá – kosmopolitické názory, vyhraněné názory na militarismus, odsuzuje válku z pohledu moderního člověka i matky; E. z Purkyňů, Wurmová – otázkou, jak udržet mír se zabývaly osobnosti „vysoké mravní a intelektuální úrovně“, např. vážila si Jiřího z Poděbrad – kladně hodnotí jeho myšlenku jednotné evropské ligy jako aktuální, sjednocená E. by nemusela zbrojit a věnovat peníze školství atp.)generace žen před 1. sv. v. se ještě nedočká odsouzení války, k tomu dojde až v r. 1928 (Briand-Kellogeův pakt)