Neudorflová české ženy v 19 století

. vzdělávání, když se v r. 1891 dostali do čela č. politiky (např. veř. schůze, otiskování projevů v tisku atp.) -> poté zakázánonázory pro vstup žen do politiky: ženy se inteligencí a schopnostmi vyrovnají mužům, prací v domácnosti přispívají na chod státu atp.proti: ženy byly výrazně náb. orientovány, v čemž viděla např. Knorrová hrozbu: kdyby se ženy dostaly do politiky, vývoj by se díky působení církve zbrzdilMasaryk: Žena a politika – vychází ze zkušeností v USA, důl. účasti žen na politice malých nárdoů, prosazuje větší účast žen v samosprávných, školských radách, u smírčích soudů atp., kde to zákon již (omezeně) dovoloval; ženy zatím nemají dost zkušeností, aby mohly plně disponovat vol. právem, navrhuje povolení žen. pol. spolků a povolení ženám vstupovat do již existujících organizací; největší překážku vidí ve strachu mužů ze ženské konkurence, ze ztráty pohodlí atp.; domnívá se, že vše lze změnit výchovoustrach z toho, že žena vstupem do politiky ztratí svou „ženskost“novelizace vol. zákona 1907: šlechtičny ztratily hlas. právo (měly ho staletí předtím)ženy nad 30 platící daně mohly volit do obecního zastupitelstva -> v zákoně z r. 1907 se ukázaly mezery (tzn. ženy mohly volit a být voleny do zem. sněmu)ženy byly novým zákonem zklamány, manifestace: Plamínková – potřeba větší spolupráce obou pohlaví, respekt k potřebám žen1905: Choc, poslanec – projev, kde obhajuje právo žen na vol. právo – mod. politika má vyjadřovat vůli celého národa, odmítal, že ženy nesmí volit, protože nemají branou povinnost -> mnozí muži ji také nemají a mohou volitKlofáč: obhajuje petici, podepsanou 24 000 ženami a muži, v říšské radě; kritika: příliš obecná1912: na základě petice a návrhů na změnu byl přijat zákon, na jehož základě se mohly ženy zapojovat do pol. organizací atp. (většina pol. stran to ignorovala a ženy přijímala)spolupráce žen a mužů hodnocena pozitivně: nevznikne boj žen proti mužůmStránská-Absolonová: argumenty proti vol. právu žen se hodí na mnoho mužů (Ženská revue)Languerrová: ženy mají stejné povinnosti jako muži, ale ne stejná práva; spol. prý dává přednost smrti před životem (voják X matka) (Ženský obzor) od r. 1902 č. ženy v kontaktu s International Alliance for Women´s Voting Rights (pod vedením C. C. Catt), teprve od roku 1905 – zal. vl. Výboru pro volební právo ženPlamínková: Ženský klub český, Výbor pro volební právo žen a Aliance; bojovnice proti celibátu učitelek – vliv Masaryka; na mezinár. kongresu Aliance v Amsterodamu ji mrzel přístup k neněmeckým ženám v rámci R-U, zároveň ji zaujaly metody sufražetek1907: petice Spolku č. učitelek proti celibátu učitelek1907: petice Výboru pro vol. právo žen, Jednoty pracujících žen a Žen. klubu za vol. právo žen: poukazují na spol. zájmy mužů a žen, prospěšnost žen č. národu, pokládají souč. zákony za ponižujícímanifestační a podpůrné akce za vol. právo žen, proti odebrání vol. práva těm ženám, jež ho měly: argumenty – mnohé ženy platí daně, práce v domácnosti = stejně prospěšná jako práce mužů, ženy pomáhají mužům v jejich podnicích, ženy mají stále více povinností, nedostatečnost státních VŠ, ponížení učitelek – jsou vzdělanější než mnozí muži a přesto jsou stavěny na roveň mentálně postižených a kriminálníků tím, že musí mít na vše poručníka atp.1908: 2. sjezd Československých žen (Praha) – příliš obecnépol. strany odmítají dát ženy na své kandidátky – ženy využijí mezeru v zákoně, díky níž