Ženy za druhé světové války

I. Druhá světová válka
Obecné informace
cílem je germánská nadvláda v Evropě (1925 Mein Kampf), Hitler 1933, NSDAP – militarismus
vůdcovský princip, rasová teorie – vláda nordické (árijské) rasy – tzv. Rassenpolitik
soukromá X veřejná sféra – ostré dichotomie vnímání
Typy žen za II. světové války
ženy Třetí říše
prominentky (tj. s výsadním postavením)
židovské ženy – holocaust (Židé mu říkají Šoa)
dozorkyně v koncentračních táborech
ženy ve spojeneckých zemích
ženy na okupovaných územích
odbojářky
Odlišné prožívání války
ženy prožívaly válku jinak než muži
společné prožívání žen (všímaly si společnosti) vs. individualistické prožívání mužů
Otázka odpovědnosti žen za činy nacistické ideologie (byly účastnice? pachatelky? oběti?)
Třetí říše
masové ideologické a mediální „masáže“ obyvatel (za nejvyšší ctnost muže byla považována smrt v poli, nejvyšší ctnost ženy = smrt v šestinedělí)
povinné lékařské prohlídky před povolením k sňatku, zákaz potratů – jinak koncentrák nebo smrt
kult matky – „prapůvodní poslání ženy je matka a hospodyně“
apel, aby ženy měly více než 4 děti – politika K-K-K (Kinder-Kűche-Kirche)
=> stabilizační funkce
den matek – druhá neděle v květnu, matky s více než 4 dětmi dostávaly Čestný kříž německé matky
ale materiální výhody měli muži (půjčky, pojištění, zaměstnání)
fenomén nemanželských dětí („Schenke dem Fűhrer ein Kind“), plány na mnohoženství, internátní výchova
smysl života německé ženy: fyzické zdraví, krása, síla – aby mohly rodit zdravé a silné syny – bojovníky; dcery jsou prostřednicemi k plození rasově dokonalých mužů
rozpuštění všech ženských spolků – funkcionářky byly uvězněny, propouštění všech žen z vyšších pozic a také propouštění vdaných žen (kromě těch, které pracovaly pro NSDAP)
Prominentky
ženské nacistické spolky – Svaz německých dívek (1933) – příprava dívek na jejich roli pro blaho říše (10 až 21-leté dívky) -> poté ženská frakce NSDAP, tj. byly pořád pod dohledem strany
byly přiřazovány do domácností prominentů – ženská frakce přidělovala dívky ve věku 18-20 let – bylo to stanoveno zákonem
Gertrud Scholtz-Klink – nejvýše postavená nacistka a 1931 předsedkyně „Frauenschaft“
Eva Braun – Hitlerova manželka
Leni Riefenstahl – režisérka, sympatizovala s Hitlerem
jen malé procento žen mohlo studovat na VŠ (asi 10%)
umělkyně – otázka kolaborace
Šoa: dozorkyně X židovské a romské ženy
dvojí útlak: jako ženy i jako židovky (sexismus, rasismus) – „rasa přebíjí“ – tj. rasa je nad pohlavím
triáda rod-třída-rasa: předpoklad plastického pochopení (Rachel Bos)
pokusy na ženách ovlivňující plodnost (Osvětim, Ravensbrűck) – ale nebyly zkoumány otázky týkající se ženské nahoty, menstruace, těhotenství, znásilňování – protože pamětnice to mnohdy vytěsnily z paměti – na tyto otázky dodnes neznáme odpovědi (jak to ženy v koncentračních táborech prožívaly)
Irma Grese – dozorkyně v koncentračních táborech – proslula svou krutostí
Ženy ze spojeneckých území
masivní vstup žen do výroby i na pracoviště, která uvolnili muži; práce soustředěná na válečné účely – p