EU jako hráč ve světové politice

EU jako hráč ve světové politice
„ES jsou ekonomický gigant, politický obr ale především vojenský ubožák“
V průběhu studené války nevnímal nikdo integrační projekt jako úspěšný příklad hosp. organizace
Po celou dobu studené války platné heslo „ekonomický obr, politický trpaslík“
Pro postavení EU ve světové politice je její hosp. síla – žádné jiné její nástroje se těm hospodářským nevyrovnají
Dominantní je hosp. síla – především mezinárodní obchod – EU je dominantní síla ve světové ekonomice – stejné postavení jako USA – po přijetí Eura jednou z největších měnových unií
EU často působí jako by měla hlavní slovo – silná pozice v rozvojové politice – velká podpora, její příspěvky se pohybují kolem 50-60%
Enviromentání diplomacie – nejaktivnějším hráčem v této oblasti, nejvíce se zasazuje v opatřeních pro ochranu prostředí
SZBP – snaha sjednotit zahraniční postoje členských států, snaha o vybudování vlastní vojenské síly
Má EU polický vliv? - vedou se o tom spory, hlavně o rozsahu tohoto vlivu
Její politický vliv zdaleka nedosahuje její ekonomické síle
EU se snaží velmi vědomě rozvíjet svou zahr. politiku, své zapojení do mezinárodního dění – jedna z priorit současné komise – její představitelé se snaží získat statut globálního aktéra
Globální aktér –
„Globální“ – celosvětový význam a dosah, působení a vliv přesahující hranice států
Zájmy EU – ty sahají po celém světě – i když je EU zakotvena regionálně, má globální dosah a význam
„Aktér“
Charakteristika prostřednictvím mezinárodního práva
Základy mezinárodního práva existují několik set let, po skončení 30.leté války vzešla představa národních států jako jediných subjektů, jediných plnohodnotných subjektů mezinárodní politiky a práva
Tento postoj udržitelný do první poloviny 20.st. – poté se ukázalo jako nadále neudržitelné – vedle národních států se objevuje OSN, různé organizace, hospodářské konglomeráty přesahující hranice států
Klíčové bylo rozhodnutí mezinárodního soudního tribunálu – 1948 – OSN žalovaly vraždu svého vyjednavače v Palestině – klíčové bylo, zda má OSN právní subjektivitu a zda může žalovat – bylo rozhodnuto, že OSN tak činit může, má právní subjektivitu, může vystupovat jako aktér v mez.vztazích, ale jeho moc není srovnatelná s právy národních států – kompetence mezinárodních organizací je tak silná, jakou ji členské státy utvoří – tyto státy jí tu subjektivitu musí dát
V souladu s mezinárodním právem by se tak pravomoci ES neměly rozšiřovat jinak než prostřednictvím mezinárodních smluv – ve skutečnosti vše probíhalo jinak
GATT – ES postupně přejala veškeré pravomoci členských států v obchodu se zbožím
WTO – nástupní organizace smlouvy o clech a obchodu
EU tak vystupuje jako plnohodnotný reprezentant členských států
Spory o kompetence:
Debata o tom, zda má mít EU právní subjektivitu – členské státy daly pr.s. ES – když se však mluvilo o vytvoření EU, většina států odmítla dát EU právní subjektivitu – z pohledu mezinárodního práva tak EU formálně neexistuje
Na druhou stranu se tento pojem zcela běžně používá, většina smluv je však vytvářena mezi ES a druhou smluvní stranu, EU v mezinárodních smlouvách nemůže figurovat
Mezinárodní právo veřejné není příliš pružné a nedokáže tak reagovat na rychlost proměny mezinárodní politiky
Charakteristika pomocí teorie a pojmového aparátu mezinárodních vztahů
Klasický realismus – dominoval úvahám o mezinárodní politice až do druhé poloviny 20.st. s výjimkou válečného období
Základem je stát jako nejdůležitější aktér
Teze o tom že stát je jediný nejvýznamnější aktér MZV nemůže obstát – poprvé zpochybněna v 70.letech s posilováním liberalismu v MZV – koncepce smíšeného systému aktérů – těch je víc, státy mohou být dominantnější, ale na druhou stranu ty ostatní nemusí být podřízení
Snaha zdůraznit roli organizací
ES nezapadala do žádného systému i z pohledu teorie MZV
V současnosti se objevují mez.org., které se tomuto modelu mohly přiblížit – např. MERKOSUR, ASEAN
příležitost – působení faktorů z venku, které původně nemají s EU nic společného,ale zároveň mohou ovlivnit jednání EU buď kladně nebo záporně
ideologická změna – 70.léta – konec absolutní dominance realismu
konec studené války, rozpad bipolárního systému, uvolnění napětí v mez. bezpečnosti – zmizel klíčový konflikt, který výrazně formoval mezinárodní politiku – větší zájem o lidská práva, enviromentální problematiku apod.
s rozpadem SSSR se uvolňuje prostor ve střední a východní E a pro EU se nabízí příležitost nabídnout postsovětskému bloku nabídnout něco jako návrat k Evropě
11.září 2001 měla EU možnost vyjádřit jako jeden aktér podporu USA, zapojit se jako jeden aktér do boje proti terorismu – každá taková přelomová událost umožňuje EU přijmout novou roli
Schopnost/způsobilost – odkazuje na možnost EU v praxi jednat – zabývá se tím, co EU chce dělat v oblasti zahr.politiky – schopnost reagovat na dění ve světě, na vnější možnosti a očekávání
Problémem je mezinárodní institucionální struktura – trvale se řeší otázka co s ní dál - vytvořena na počátku 90.let – vytvořena tak, aby se vyrovnala s problémy, které tu tehdy byly
Předpoklady „aktérství“ EU
Přelomovým konceptem návrh G.Sjosjedta – měl aby splňovat dvě hlavní rekvizity:
Rozeznatelnost od vnějšího prostředí
Určitý minimální stupeň vnitřní soudržnosti
EU tedy má dostatek autonomie, aby byla považována za mezinárodního aktéra
Na něho navazuje Vogler a Brethertonová se 4 požadavky na aktéra
Společný závazek tvořit a sdílet společné hodnoty nadřazené specifickým hodnotám jednotlivých členů (členské státy EU se je zavazují dodržovat – najít hodnoty, na kterých se shodnou není těžké – společenský rozvoj, hosp. rozvoj, ochrana životního prostředí a lidských práv, …
Vnitřní legitimace rozhodovacího procesu (měly by mít posvěcení od občanů konat tak, jak konají – vazba s občany – v současnosti nedostatek komunikace) a stanovení priorit spojených s vnějšími politikami (priority občanů odpovídají prioritám na nejvyšších úrovních) – skutečnost dobrá
Schopnost identifikovat politické priority a na jejich základě formulovat koherentní politiky – problém je priority zrealizovat – i když se podaří vytvořit společné zájmy, obtížně se hledá shoda pro společnou akci – u politických priorit a politik narážíme na problém
Konzistence – vazma mezi vnějšími politikami EU a vnějšími politikami členských států – čím vyšší konzistence, tím lépe
Koherence - vazby mezi jednotlivými vnějšími politikami EU – obchod, zahraniční politika, rozvojová politika – pokud jsou koherentní, tak si vyhovují, navazují na sebe
Schopnost a možnost použít politické nástroje a vyjednávat s ostatními aktéry – naprosto nezbytné – nejsilnější nástroje má EU v oblasti ekonomické, dále jsou zde diplomatické nástroje a nejslabší vojenské – s tím klesá i možnost tyto nástroje použít
Nástin historického vývoje
V počátcích žádné mezinárodní ambice – ty se objevily rychle 1952 – EOS, 1954 zkrachoval – stagnace na dvacet let
Hospodářská integrace směřovala dovnitř – žádné ambice globálního aktéra
První zmínka o zapojení 1957 v Římských smlouvách – smlouva o hospodářském společenství – snaha o zrušení omezení mezinárodního obchodu, vyjádření solidarity, která spojuje E a zámořské kolonie – předzvěst rozvojové politiky – samotná římská smlouva dávala EHS 3 pravomoci
Společná obchodní politika
Možnost uzavírat dohody a asociace se třetími zeměmi – možnost vyjednat hosp. smlouvu
Spolupráce s mezinárodními organizacemi OSN, Radou E, …
Obchod přinutil EHS se více zapojit – stál u zrodu vnějších aktivit ES – formuje pozice EU ve vnějších vztazích
Rozvojová politika – solidarita uváděna do praxe dohodami s bývalými koloniemi – 1964 první dohoda /Jandé???/
90. léta – humanitární pomoc
Od 70.let - enviromentální politika
Všechny tyto politiky inkorporovány 1993 přijetím smlouvy o EU
Základem smlouvy o EU – 3 pilíře
Evropská rada – základní směry
Komise – zastupuje EU ve třetích zemích, má síť delegaci, které EU reprezentují, je zodpovědná za mezinárodní smlouvy, jednotlivé politiky jsou rozděleny mezi komisaře – nej
Gen.ředitelství pro obchod, rozvoj, rozšiřování,vnější vztahy
Úřad pro hum.pomoc, pro koordinaci ?????????
Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy – ESD – ministři obchodu, obrany,…
Rada schvaluje návrhy Komise a dohlíží na její fungování
Parlament – stará se o rozšíření