EU jako hráč ve světové politice

a smlouvy s ostatními státy
ESD – kompletní soudní moc nad prvním pilířem
Druhý a třetí pilíř –hlavní role rady, parlament je konzultován, komise sdílí legislativní iniciativu
Třetí pilíř nemá vlastní nástroje vnějších vztahů
Vnější obchodní politika EU
EU (25 členů): 7% světové populace, více než 20% světového obchodu
EU se blíží pouze USA
Na počátku volný obchod mezi členskými státy – z tohoto zárodku vznikla společná obchodní politika – úplně první, která byla začleněna do projektu evropské integrace
Obchodní politika je považována za nástroj šířeji pojatých vnějších vztahů Unie
Historické a právní základy
vnější obchodní politika zakotvena již v Pařížské smlouvě
v plné podobě v Římských smlouvách – o založení EHS
články 131-134 smlouvy o ES
131 – popisuje cíle společné obchodní politiky
132 – vztahy ke třetím zemím
133 – co je to společná obchodní politika a jakým způsobem funguje
Obsah obchodní politiky
Vytvoření celní unie
Harmonizace postoje ke třetím zemím
Harmonizace smluv
Plán dokončení celní unie – 1969 – ve skutečnosti již 1968
Do 1970 jediný významný způsob vyjádření vnějších zájmů Společenství
Jednotný evropský akt – dotvoření jednotného vnitřního trhu – sjednocení standardů zjednodušujících vzájemný obchod – požadovány pak po všech ostatních, s kým obchodovali
Hospodářská a měnová unie – dokončen jednotný vnitřní trh a € přispělo k tomu, že EU mohla vystupovat jako hráč na finančních trzích
Amsterodamská smlouva – 1997/1999 – přinesla dvě novinky pro vnější obchodní politiku
Začlenila obchod se službami (do té doby je se zbožím)
Poprvé dala v této oblasti roli E. parlamentu – konzultační
INSTITUCIONÁLNÍ ZÁKLADY
první dvě fáze budování volného trhu – přechodné období pro vnější obchodní politiku – rada rozhodovala na návrh komise jednomyslně
Rada EU
určuje základní směr pro Komisi – co má udělat, co a s kým vyjednávat – to co komise dělá, je na základě směrnic od Rady EU – Rada určuje směr jak a co, Komise to plní v praxi
rada dává komisi mandát k jednání se třetími zeměmi – rada o mandátu hlasuje kvalifikovanou většinou – ta je do jisté míry teoretická – existují výjimky v oblastech spadajících do pravomoci členských států – zdraví, bezpečnost apod. – existuje shoda na tom, že pokud některý členský stát prohlásí, že se jedná o jejich klíčový zájem, rada nehlasuje kvalifikovanou většinou
Rada má zřízený zvláštní výbor 133 – dohlíží na práci Komise při vyjednávání o mezinárodních smlouvách – složen ze zástupců členských států – dodává zprávy členským státům a Radě – pokud by se Radě nebo členským státům něco nelíbilo, mají možnost zasáhnout – v současnosti moc konfliktních věcí neřeší – asi největší spory probíhaly v 60./70. letech – dostat se k nějakým informacím o něm a jeho činnosti je problematické – pouze o tom, o čem jedná – o tom jak a s jakými výsledky už pro veřejnost dostupné nejsou
scházejí se buď ministři obchodu nebo ministři zahraničí, nebo všichni – podle toho, co řeší
EP
nemá kromě své konzultace žádné schvalovací pravomocí v oblasti vnějšího obchodu, není zde procedura spolurozhodování
ovlivnit může jen schvalování rozpočtu a mezinárodních smluv
k prosazení svých zájmů a cílů využívá právě ovlivnění rozpočtu
EP musí schválit každou mezinárodní smlouvu, která má dopad na
Konzultován v oblasti zahraniční politiky – pouze dostanou informace, co se děje, zasáhnout nemůžou
Z toho důvodu společná obchodní politika kritizována za úplnou absenci vnitřní demokratické kontroly – demokratický deficit – nedostatečné vazby mezi státy a občany – politika, která je občanům a jejich zájmům vzdálena nejvíce ze všech politik – vlna kritik od občanských sdružení, kritiků apod.
Komise se postavila čelem kritice – projekt „dialog občanské společnosti“ – jednají zástupci komise na straně jedné a na druhé straně zástupci průmyslníků, nevládních skupin, velkých podniků a odborů – prozatím působí ne zcela důvěryhodně – komise kritizována proto, že poslouchá zejména to, co říkají velké podniky a nebere ohled na odbory a nevládní podniky
Komise
definuje a analyzuje obchodní zájmy EU – ty předkládá Radě, která rozhoduje co dál
vyjednávání mezinárodních obchodních dohod – multilaterální i bilaterální
dohlíží na zavádění a dodržování dohod
zastupuje EU při sporech s WTO
Obchodní vyjednávání
komise odpovědná jako celek
komisař pro obchod Peter Mandelson
EU může v mezinárodních jednáních pomáhat to, že bývalý komisař Pascal Lamy je generální tajemník WTO
Komise jedná v zájmu členských státu
Generální ředitelství pro obchod
jedno z největších gen.řed. Evropské Komise a ve vnějších vztazích jendo z nejdůležitějších
má definovat obchodní zájmy EU
zastupuje EU při řešení sporů vyplývajících z mezinárodních smluv
zastupuje vše to, co má v praxi dělat Komise
některé úkoly patří pouze jemu
tvorba a sledování všech politik EU souvisejících s obchodem
zajištění konzistence obchodních politik a celkové vnější politiky
poskytování informací veřejnosti, občanské společnosti a odborným kruhům plus spolupráce s nimi
Cíle
reciproční otevírání trhů – EU povolí vstup na svůj trh a očekává, že tento třetí stát udělá to samé pro EU
zájmy obchodní politiky jsou stále širší
cíle - odstranění překážek mezinárodního obchodu – podpora WTO
EU se snaží zapojit do obchodní politiky i věci, které s ní nesouvisí – např. ochrana životního prostředí, pracovní standardy – tak, aby byl zajištěn obchod jako spravedlivý a všichni měli stejné podmínky
Aktuální cíle:
Ukončení kola jednání v rámci WTO
Reforma WTO směrem k větší transparentnosti a efektivitě – rozjeto 2001, mělo být ukončeno původně 2003
Posílení role udržitelného rozvoje v ekonomickém systému
Aktuální stav obchodu EU
Liberální obchodní politika, relativně nízká cla, poměrně otevřená ekonomika se zbožím
EU je největší světový exportér – nejvíce Německo
2.největší importér po USA
EU podporuje liberalizaci obchodu ale není schopna přizpůsobit své vazby k třetí státům tak, aby odpovídaly standardům WTO
Nástroje
pozitivní + negativní nástroje
vnější ekonomické nástroje vždy nesledují zahraničně politické cíle
Použití nástrojů EU
unilaterální použití – jednostranný akt EU –
bilaterální využití – mezinárodní obchodní dohody se státem nebo skupinou států
multilaterální – celosvětová – mezinárodní dohody v rámci WTO
co se týče unilaterálních nástrojů – tarify, kvóty, zahrnutí do systému preferencí apod. + ekonomické sankce – „schizofrenní povaha“ – ze své podstaty jsou hospodářským nástrojem ale zároveň jsou ve smlouvě o EU označeny za nástroj SZBP – ukládání sankcí se řídí podle pravidel SZBP
Bilaterální nástroje
Komise (hlavní vyjednavač) často využívá toho, že je silnějším aktérem
I velké země jako Indie a Čína jsou na obchodě s E mnohem závislejší než E na obchodu s nimi
Z Indie jde do EU 20% indického exportu, z E do Indie jde jen 1,5% E exportu – Evropě by to neublížilo, na Indii by to mělo zásadní dopad
Multilaterální přístup: WTO
EU je jediný člen, který není národním státem
Vztahy s hlavními partnery
EU stojí na jednom z vrcholů trojúhelníku světových hospodářských center – spolu s USA a Asii/Pacifikem/Pacifickou oblastí
EU se sama pasuje do pozice mezi USA a Pacifickou oblastí
Nejsilnější vztahy má s USA - ekonomiky jsou velice provázané
EU je tím, kdo je nejlepší partner pro rozvojové státy
EU jako aktér v oblasti obchodní politiky
společný závazek tvořit a sdílet společné hodnoty nadřazené specifickým hodnotám jednotlivých členů – společná obchodní politika ji naplňuje
vnitřní legitimace rozhodovacího procesu a stanovení priorit spojených s vnějšími politikami – SOP ji naplňuje omezeně
schopnost identifikovat politické priority a na jejich základě formulovat koherentní a konzistentní politiky – SOP naplňuje
schopnost a možnost použít politické nástroje a vyjednávat s ostatními aktéry – v oblasti SOP nejvyšší – vstup do systému je umožněn díky obchodu

SZBP
integrace zahraniční a bezpečnostní politiky tradičně předmětem sporů a kritiky
nutné propojit národní a mezinárodní politické noviny, státy s odlišným potenciálem a strategickými koncepcemi, odlišné vzory utváření zahraniční politiky a decision making
nutnost bránit své zájmy i v politické oblasti
pocit potřeby politické jednoty
cesta k politické spolupráci
zahraničně politická a bezpečnostní spolupráce – 1954 neúspěch Evropské obranné spolupráce a Evropské politic