Ženy za druhé světové války

ř. podíl žen na vývoji prvního počítače ENAC
tzv. domácí fronta – ženy ve výrobě, muniční továrny, textilky, rafinerie
SSSR – marxistický feminismus – transformuje Marxovu kritiku kapitalistického útlaku na a aplikuje ji na postavení žen. Zaměřuje se na ekonomické aspekty života a prosazuje zejména rovné přístupy žen k zaměstnání a k finančním zdrojům obecně – pouze na základě ekonomické nezávislosti se žena může stát nezávislou a rovnoprávnou i v dalších rovinách. Východisko vidí pouze ve změně struktury společnosti jako takové, v odstranění sociální nespravedlnosti, k čemuž je možné dospět nikoli na základě reforem, ale pouze revoluční cestou. Představitelka: Sheila Rowbotham
vzdělanost: 20% žen na VŠ, vysoká zaměstnanost žen (zakládání například společných prádelen – aby ženy měly více času na zaměstnání), 30% zastoupení v PS, institucionální výchova dětí (školky)
„odpohlavnění žen“ – pracující ženy (i ve výhradně „mužských“ povoláních)
tzv. druhé břemeno (neboli druhá směna) = práce v domácnosti
Ženy v odboji a na frontě
Jack Cassin-Scott – kniha Ženy ve válce 1939–1945 (Computer Press, 2000)
velké procento v týlu – ženy v ošetřovatelských a podpůrných plucích
ženy ve zbrani: SSSR – i těžké zbraně – např. pilotky, kulometčice, spojařky, rozvědčice
Velká Británie – ženy v armádě nesmí nosit zbraň – Pomocná záložní armáda
(v roce 1938–17 000 žen)
řádově statisíce nasazených žen, aktivní odboj
Ženy na okupovaných územích
méněcenné národy – Slované
plán na odsun Čechů do „rezervací“ na Sibiři, to ale nešlo zcela provést -> plán na poněmčení „vhodných“ jedinců
nucené sterilizace „rasově méněcenných obyvatel“ – Slovanky pracující v Říši musí hlásit každé těhotenství a povinně podstupovat potrat, jen do začátku války bylo provedeno asi 320 tisíc sterilizací
omezení vzdělávání žen i mužů (zavedena koedukace = dívky a chlapci nemohli chodit do společných tříd)
nedostatek potravin i materiálů: přídělový systém, nové knihy-kuchařky-jak chutně vařit z náhražek, zkracování délek oděvů – módní chlapecká silueta Y,
černý trh – ženy načerno získávaly potraviny atd.
nasazování žen na odstraňování ruin po náletech
prostitutky byly zavřeny do koncentráků X pro „potřeby vojska“ nucená prostituce žen z „méněcenných ras“ (stálé trauma např. v Korei – znásilněná žena je ostudou pro svou rodinu, již ji nepřijme zpět)
vypálení Lidic
Irena Sendlerová – polský Winston (dříve se to o ní nevědělo, až její vnoučata to zjistily)
II. ČSR 1938 – 1939
Ženská národní rada – změna obsahu – sbírky, branná výchova, zdravotnictví
odbor Brannost a žena, Pracovní odpor pro zájmy venkovských žen (dělnice),
1940–1942 přednáškový cyklus Škola Boženy Němcové
od 15. 3. 1939 – zákaz shromažďování a spolkové činnosti (prověření stanov)
akreditace ŽNR květen 1939
1942 zákaz činnosti – > ŽNR později již nebyla obnovena – otázky právní kontinuity nevyřešeny dodnes (tehdejší sídlo ŽNR je dnes majetkem Prahy 1)
zrušení koedukace