Zarecka Předchůdkyně žen

kým hnutím
- pro rozvoj kapitalismu je ž práce nutným předpokladem Betty Friedman: ekonomicky výdělečná činnost
- odborářské hnutí (mužské) vyčlenilo ž jako osoby vyžadující zvláštní zacházení a tím upevnily dělby práce dle pohlaví (propouštění vdaných žen, dvojí směna). Ž nemají organizaci odborového hnutí, změna v 19. století a vzor ve sufražetkách – pamfletické mediální vyobrazení, ale jak symbol MDŽ
- utopistické socialistické (Saint-Simon) hnutí zdroj pro feministické aktivity
- 4 zaměstnání ženy
Věda a veřejná moc a participace žen
- jakobínská (později republikánsky konzervativní) def. občanství na základě oddělených sfér. Občan = veřejně činný muž – zrod tzv. ženské otázky a feminismu
- soukromá sféra odrazovým můstkem pro veřejnou sféru – oblast charity – spolková činnost
- revoluce – aktivní podíl žen: emocionálně strhnout davy (obraz Svoboda vedoucí lid na barikády) – milice do žen nebudou střílet, ženy vymykající se kontrole – revoluční semetriky
- zlomový revoluční rok 1848 – veřejná mobilizace středních vrstev + hnutí za zrušení otroctví – ženy do veřejné sféry a uvědomují se jako sociální skupina – emancipace
- koncept matky – vlastenky – žena = matky a vychovatelky, klíčová zodpovědnost při tvorbě národa
Matka – vlastenka
- ženy jsou velmi aktivní ve vlasteneckém hnutí (matka v kroji)
- národ vnímán jako rodina, že je nástroj pro reprodukci kultury (m. dílo)
- požadavky na vzdělání žen z důvodu jejich vlasteneckého vlivu na děti
- v koloniálních mocnostech ženy nositelky civilizace, té vyšší kultury a křesťanské víry (femin. náboženství) upevňuje koloniální moc (VB, Niz.)
- po dosažení cíle očekávají ženy politická práva, ale jsou odmítány (protiargumenty rozdíly mezi pohlavím, muži v boji chrání ženy a děti)
- stáhnutí mírné oficiální politické struktury a formování ženského hnutí – typické organizace Svaž žen pro blaho vlastenectví – mediální nálepky extremistek, znesvětily ž přirozenost
- radikalizace hnutí v otázce prostituce, z ekonomických důvodů
Ženské hnutí 19. století
- osvícenský paradox – zpochybňování výsad jedné třídy nad druhé, ale ukotvení nadřazenosti jednoho pohlaví nad druhým
- ekonomické právo – právo na vzdělání, politická práva
- vznik v téže době ve všech zemích Evropy
- 1848 jaro národů demokratické revoluce
1860 aktivismus ženských skupin
90. léta 19. století – volební právo pro muže na úkor žen
- tlak na právní reformu – majetkové postavení žen a rodinné právo – ž. hnutí požadovalo reformu – pozvolný postup
- obrat k politickým právům – různé přístupy a argumenty
vlna (1865 – 1925)
- ženské hnutí do dvou proudů: feminismus diference – esencialismus, oddělení sfér, odlišnosti, the others, požadavky rovnosti odlišností, mravní převaha žen
f. individualismu – emancipace na základě hodnot humanity
- přechodem z iniciativ na sociální aspekty
- destabilizace identit přirozené dělby práce (války) – ženy živitelky, chovaly se spotřebitelsky) – pomocné vojenské prapory (zdravotnictví, odboj) – hnutí to neuznávalo
- 2. sv. válka změna strategie (CNN efekt – záměrně šokující chování, aby přitáhli pozornost, oslabí pomoc)
- 1. sv. válka cílené útoky na civily (zohavování, mučení – destabilizace domácích) – m nechrání ženy a děti, i ženy to dělají
- ženské hnutí se diferencuje na různé soc., lib., pacifistky
- po válce vrátit ženy zpátky k plotně – nešlo to
Vzdělání
- vzdělaná matka vychovává vzdělané ženy, ž vychovávají ž (modré punčošky)
- úsilí o středoškolské vzdělání – cesta na univerzity (od 60. let mimořádná studia, ž. koleje v Cambridge
- boj o studium lékařství (ne diplomy, ale certifikáty) – 1877 první lékařka Eliz Blackwell USA soukromé studium
- létající univerzita – 1884 v Polsku, institut tajných univerzit – přednášky pro šlechtičny
- odpor k zaměstnání vysoce kvalifikovaných ž – posty hůře placené a obsazované (chudobince, soc. práce, věznice) – práce účetních v podnicích, bankovnictví, byrokracie
- zlom válka
Volební právo
- 1900 – organizační tlak na volební právo pro ž – sufražetky (VB 1903 – ž národní a politické turné WSPU), spolky pro volební práva ž Carre Chaprmanlan
- argumentem rozvoj demokracie + ž odmítají se podřídit zákonům, které schvalují jen m
- po 1. sv. válce státy poraženy velmocí, FR a VB volební právo
- konec cca 1930 – a) ženy dosáhly vytyčených cílů, b) hrozba nacismu