Zarecka Předchůdkyně žen

ekonomická závislost ž – omezování veřejné moci
- ideální model chování ž – roztomilost, tichost, péče o m
- přesvědčení, že ž mravně slabší bytost x beztrestnost prostituce
- renesance – ideál vzdělaná šlechtična, vlivem protireformace upadá
- důležité ž výdělečně činné
Osvícenství
- od 18. století zavedení základní škol – pro dívky po trivium výchově, k domácím pracím, oddělené učebny, domácí výchova: hudba, tanec, konverzace v cizím jazyce
- salony – 16. – 18. století – neformální setkávání vyšších vrstev se vzdělanci – v čele salonu stojí ž x v ČR městská kultura v čele stojí muž, spojeno s národním obrozením
- Hnutí Preciosity (přesnost) pro kultivaci chování a řeči – „preciosky“ důraz na rozvoj ž osobnosti, odmítá uzavření doma
- Mill, Theodor Gotlieb von Tittel – obhajoba ž. (manželství je otroctví ž) x „vědecké důkazy“ o méněcennost ž x „encyklopedisté“
- Olympe de Gouges: Deklarace práv ženy a občanky 1791
- Mary Wollstonecraft: Obhajoba ženských práv 1792
- ženské politické kluby, povolávací rozkaz do pomocných praporů x kodifikace odepřených práv ž a Napoleonův právní řád
19. století
- konzervativní éra do roku 1848
- George Saud, B. Němcová – praktikující feministky, jejich díla už méně, nejsou součástí ž. hnutí
- raný kapitalismus = ekonomická emancipace ž x ideologie oddělených sfér a přisouzená druhořadost soukromé sféry – „ochránkyně domácího krbu“
PRVNÍ VLNA FEMINISMU – VZDĚLÁNÍ A POLITICKÁ PRÁVA
Pojmy z minulé přednášky
- gender historie x dějiny ženy
- exkluze žen (ne boj za právo ale odmítnutí, odpírání práv – zplnomocnění ž)
- patriarchát (hierarchizace, soutěživost, linearita) x matriarchát (spolupráce a partnerství, konsensus, cyklické vnímání)
- koncept „the Others“
- Christiane de Pizan – středověk
- Olympe de Gouges a Mary Wollstonecraft
- Mill (pozitivní argumenty obsahové, o které se opřely feministé současného ženského hnutí), Rousseau (ž je jako přirozeně druhořadá)
- Patmore – The Angel in the House“ ideál viktoriánské ženy: matka, milenka, ošetřovatelka, utěšitelka...
Dějiny ženy – 19. st. „dlouhé století“
- osvícenství a reakce na něj – konzervatismus (nejméně do 1818) – měšťanská kultura vincit! (sbližování aristokracie a buržoazie)
- Abrahams: „...ženám byla přisouzena přirozená druhořadost a nezvratnost jejich osudů.“
- Dichotomie dimenzí (příroda/kultura: veřejnost (soukromí) – imperativ dělby sfér – „slušná“ žena má na veřejnosti mlčet. Zákony zakazují ž politickou angažovanost – záp. Evropa i R-U (po celé 19. století až do 1. sv. v.)
- pro legitimizaci úzké kontroly ž těla slouží „věda“ (lékařské porady, vědecká zkoumání odlišností ž, např. hysterie), tělo = rod (dělba práce, přirozená role ženy = matky...), mravnostní policie – svobodná pracující žena je podezřelá, byla považována z důvodu možné prostituce (Domovy Maří Magdaleny 1765 – 70 VB až do 19. století)
- rození dětí je povinnost věci veřejnosti, státu a národu – šíření těchto hodnot do dělnické třídy – institucionalizace výchovy, soc. dávky, poradny pro těhule
- rodina se stává spotřební jednotkou (ve výrobní jako doposud) – větší moc žen v rámci rodiny – patriarchální manželství (rozvodové svědectví žen – veřejná diskuze – důvod rozvodu krutost)
- identita ženy založena na jejím reprodukčním potenciálu – ostrakizace svobodných matek + ekonomické důvody (odkládání dětí: 90% úmrtnost v nalezincích) x nulová sexuální výchova (nevědomost = vyšší mravnost): neprovdané ženy soc. ostrakizace – vychovatelky v jiných rodinách (pamflety, anekdoty – „staré panny“)
- uniformní literatura vykresluje normativní model rodinného života a chování žen („anděl v domě“, ideál sebeobětování druhým) – silné třídní rozdíly a představy o úloze žen (např. přístup ke vzdělání, námezdní kojení)
- George Saud, Božena Němcová – praktikující feministky, jejich díla už méně, nejsou součástí ž. hnutí (literárně nejznámější Ibsenova Nora)
- ˝ 19. století střední třída „radí a pomáhá“ dělnické třídě (charita finanční, hmotná i export etických hodnot např. jak být dobrou matkou a mravnou ž) – organizace na podporu ž. – matek a sirotků, proti alkoholismu a brutalitě m – zodpovědnost matky za mravní povznesení rodiny i manžela – ž je však právně bezmocná – hnutí za rovnost. Odpovědnost individuální – neslouží ke kritice systému. To už od konce 19. století s dělnickým a obrozenec